Australská anglická fonologie - Australian English phonology
Diafoném | Lexikální sada | Kultivovaný | Všeobecné | Široký |
---|---|---|---|---|
/iː/ | FLEECE | [ɪi] | [ɪi] | [əːɪ] |
/uː/ | HUSA | [ʊu] | [ïɯ, ʊʉ] | [əːʉ] |
/eɪ/ | TVÁŘ | [ɛɪ] | [ɐ̟ɪ] | [ɐ̟ːɪ, a̠ːɪ] |
/oʊ/ | KOZA | [o̽ʊ] | [ɐ̟ʉ] | [ɐ̟ːʉ, a̠ːʉ] |
/aɪ/ | CENA | [a̠ɪ̞] | [ɒɪ̞] | [ɒːɪ̞] |
/aʊ/ | ÚSTA | [a̠ʊ] | [æo] | [ɛːo, ɛ̃ːɤ] |
Australská angličtina (AuE) je a nerhotický rozmanitost Angličtina mluvený většinou domorodých Australanů. Fonologicky je to jeden z nejvíce regionálně homogenní jazykové varianty na světě. Stejně jako u většiny dialektů angličtiny se vyznačuje především fonologií samohlásek.
Australské anglické samohlásky / ɪ /, /E/ a /E/ jsou znatelně blíže (vyslovují se s vyšší polohou jazyka) než jejich současník Přijatá výslovnost ekvivalenty.
Samohlásky
Samohlásky australské angličtiny lze rozdělit podle délky. Dlouhé samohlásky, které zahrnují monofthongy a dvojhlásky, většinou odpovídají napjatým samohláskám použitým při analýzách Přijatá výslovnost (RP) a také jeho centrovací dvojhlásky. Krátké samohlásky, skládající se pouze z monofongů, odpovídají RP laxním samohláskám. Existují páry dlouhých a krátkých samohlásek s překrývající se kvalitou samohlásky, které dávají australskou angličtinu rozlišení phonemic délky, což je mezi různými dialekty angličtiny neobvyklé.[2] Stejně jako u Obecný Američan a Nový Zéland Angličtina, slabé spojení samohlásek je téměř kompletní v australské angličtině: bez stresu / ɪ / (někdy přepsáno jako / ɨ /) je sloučen s / ə / (schwa ) kromě před následujícím velární.[3]
Existují dvě rodiny phonemic transkripcí australské angličtiny: revidované, které se pokoušejí přesněji reprezentovat fonetické zvuky australské angličtiny; a systém Mitchell-Delbridge, který je minimálně odlišný od Jonesova původního přepisu RP. Tato stránka používá revidovaný přepis založený na Durie a Hajek (1994) a Harrington, Cox a Evans (1997), ale také ukazuje ekvivalenty Mitchell-Delbridge, protože tento systém se běžně používá například v Slovník Macquarie a hodně literatury, i nedávné.
Jednonožky


Přední | Centrální | Zadní | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
krátký | dlouho | krátký | dlouho | krátký | dlouho | |
Zavřít | ɪ | iː | ʉː | ʊ | ||
Střední | E | E | ə | ɜː | ɔ | Ó |
Otevřeno | … | (…) | ɐ | ɐː |
- Cíl pro / ɪ / je tenzní (vyšší ) než v jiných odrůdách angličtiny—[ɪ̝]—A někdy může znít, jako by to bylo posunul na /i / mluvčím jiných dialektů nebo jazyků.[4] Tedy slova jako zásobník a hřích může znít jako fazole a vidět, ale kratší, i když nikdy nedojde k úplnému sloučení, jako / iː / je nejčastěji dvojhláska z [ɪi̯ ~ əi̯] typ.
- /E/ má tendenci být vyšší než odpovídající samohláska v General American nebo RP. Typická realizace je blízká [E ], i když u některých reproduktorů to může být ještě blíže [E ] (podle Johna Wellse se tato výslovnost může vyskytovat pouze u širokých odrůd).[5][6] Poslední změnou je spouštění z /E/ do [ɛ ] kraj.[5]
- Pro některé viktoriánský Řečníci /E/ se spojil s / æ / v pre-laterálním prostředí, a tedy i slova celer a plat jsou homofonní jako / Æsæləɹiː /.[7] Vidět fúze plat-celer.
- Zvuk / æː / je tradičně přepisován a analyzován stejně jako krátký / æ /, ale minimální páry existují alespoň v řeči některých Australanů.[8][9] Nachází se v přídavných jménech bAd, mAd, glAd a sAd, před / ɡ / zvuk (například hAG, rAG, bAG) a také v obsahových slovech dříve / m / a / n / ve stejné slabice (například hAm, tAn, plAnt).[10] v jižní Austrálie rostlina je obvykle vyslovován zvukem samohlásky / ɐː /, jako v spíše a otec. U některých řečníků, zejména u těch, kteří mají široký přízvuk, / æː / a / æ / bude posunuta směrem k [ɛː ] a [ɛ ], resp.[11]
- Tady je … napínání před a nosní souhláska. The nosní zvuky vytvářejí změny v předchozích samohláskách, protože během samohlásky může do nosu proudit vzduch. Nosní souhlásky mohou také ovlivnit artikulace samohlásky. U několika řečníků tedy / æː / samohláska slovy jako jAm, mAn, dAm a hAnd bude posunuta směrem k [E]. Toto je také přítomno v Obecný Američan a Cockney anglicky.[12]
- The split-lázně split je částečně platný v australské angličtině. Je pokročilejší v jižní Austrálii, ale nepodařilo se jí pokročit tak daleko v ostatních australských státech, které byly z velké části osídleny dříve.
- / æ / je vyslovován jako zcela otevřený [A ] mnoho mladších řečníků.[13]
- Stejně jako u Nový Zéland Angličtina the DLAŇ/START samohláska slovy jako park / ks /, uklidnit / kɐːm / a farma / fɐːm / je centrální (v minulosti i přední)[2] pokud jde o polohu jazyka a nerhotické. Jedná se o stejný samohláskový zvuk, jaký používají reproduktory Bostonský přízvuk z Severovýchodní Nová Anglie v Spojené státy. Tedy fráze zaparkovat auto je říkán shodně Novozélanďanem, Australanem nebo Bostončanem.[14]
- Foném / ɜː / je vyslovován nejméně tak vysoko jako /E/ ([ɘː ]) a má sníženou F3, která by mohla naznačovat, že je zaoblená [ɵː ].[9][15] ⟨ɜː⟩ Je použit glyf - spíše než ⟨ɘː⟩ Nebo ⟨ɵː⟩ - jelikož většina revizí fonemického pravopisu pro australskou angličtinu předcházela 1993 úpravy Mezinárodní fonetické abecedy. V době, kdy, ⟨ɜː⟩ Byl vhodný pro jakoukoli střední středovou samohlásku, zaoblenou nebo nezaoblenou.
- Stejně jako ve většině odrůd angličtiny, foném / ə / se používá pouze v nepřízvučných slabikách.
- Samohláska / iː / má nástup [ɪi̯], kromě před bočnicemi.[7] Nástup se často snižuje na [əi], aby porazit je [bəit] pro některé reproduktory.
- Stejně jako v americké angličtině i v moderním RP je finální samohláska ve slovech jako šťastný a město se vyslovuje jako / iː / (happee, citující), ne jako / ɪ / (šťastné napínání ).[16]
- V některých částech Austrálie plně podporovaný alofon z / ʉː /přepsáno [ʊː], je běžné dříve / l /. Výsledkem je, že páry plné / bláznivé a tahové / společné se foneticky liší pouze délkou samohlásky pro tyto reproduktory.[9] Obvyklý alofon je v Novém Jižním Walesu dále vpřed než Victoria. Pohybuje se dále vpřed, avšak v obou regionech podobným tempem.[7] Mnoho případů RP / ʊə / odpovídají posloupnosti / ʉːə / v australské angličtině.
Dvojhlásky




Zavírání | ɪɪ, ɑɪ, oɪ, ɔɔ, əʉ |
---|---|
Centrování | ɪə |
- Druhé prvky / æɪ / a / oɪ / na jedné straně a / ɑɪ / na druhé straně jsou poněkud odlišné. První dva se blíží k SADA samohláska / ɪ /, zatímco konečný bod / ɑɪ / je více podobný ŠATY samohláska [E ], což je důvod, proč má tendenci být psán s ⟨ano⟩ V moderních zdrojích. John Wells píše tento foném / ɑɪ /se stejným koncovým bodem jako / æɪ / a / oɪ / (kterou píše s ⟨ʌɪ⟩ a ⟨ɔɪ⟩). Druhý prvek / ɑɪ / se zdaleka neliší od ostatních dvojhláskových dvojhlásk jako koncový bod / æɔ / je z toho / əʉ /, což je důvod, proč ⟨ɑɪV tomto článku je použito⟩.
- První prvek / ɑɪ / mohou být zvýšeny a zaobleny širokými akcenty.
- První prvek / æɪ / je výrazně nižší [a̠ɪ] než v mnoha jiných dialektech angličtiny.
- Tam je významný allophonic variace v / əʉ /, včetně zajištěného alofonu [ɔʊ] před slovním koncem nebo předkonsonantickým / l /. První část tohoto alofonu je ve stejné poloze jako / ɔ /, ale [ɔʊ] se od něj liší tím, že má další uzavírací skluz, díky čemuž je také delší než / ɔ /.
- / əʉ / je přesunuta do [ɔy] mezi některými řečníky. Tato realizace má své kořeny jižní Austrálie, ale je stále častější u mladších mluvčích po celé zemi.[17]
- Zvuk / ɪə / je obvykle vyslovován jako dvojhláska (nebo disyllabically [iːə], jako LÉK) pouze v otevřených slabikách. V uzavřených slabikách se odlišuje od / ɪ / primárně délkou[9][15] a od / iː / významným nástupem v druhém případě.
- Foném / ʊə / je vzácný a téměř vyhynul. Většina reproduktorů důsledně používá [ʉːə] nebo [ʉː] (před / r /) namísto. Mnoho případů RP / ʊə / místo toho se vyslovují pomocí /Ó/ foném v australské angličtině, ale na rozdíl od některých britských přízvuků neexistuje žádná obecná fúze /Ó/ a / ʊə /. „nalít“ a „chudý“, „více“ a „vřesoviště“ a „břeh“ a „jistě“ jsou homofony, ale výrazy „roztrhané“ a „prohlídka“ zůstávají odlišné.
Příklady samohlásek
Foném | Ukázková slova | Mitchell- Delbridge |
---|---|---|
/ɐ / | strut, bud, hud | / ʌ / |
/ɐː / | bAth, palm, Svatýart, bard, hard | /A/ |
/ ɑɪ / | price, bite, hide | / aɪ / |
/… / | trAp, lAd, hAd | / æ / |
/… / | bAd, tAn | / æ / |
/ æɪ / | FAce, bait, hAde | / eɪ / |
/ æɔ / | mouth, bdlužíšd, hou‚D | / aʊ / |
/E / | drEss, bEd, head | / ɛ / |
/E / | squjsou, bjsoud, haired | / ɛə / |
/ɜː / | nurse, bird, huchod | / ɜ / |
/ə / | Azápas, wintehm | / ə / |
/ əʉ / | Goat, bÓde, hoed | / oʊ / |
/ɪ / | kit, bid, hid | / ɪ / |
/ ɪə / | nucho, buchod, hucho | / ɪə / |
/iː / | fleece, bead, heat | / i / |
/Ó / | thdobřet, nneboth, surE, bveslod, hveslod, poor | / ɔ / |
/ oɪ / | choice, boy | / ɔɪ / |
/ɔ / | lÓt, třÓth, bÓdy, hÓt | / ɒ / |
/ʉː / | Goose, boo, whÓ'd | / u / |
/ʊ / | Foot, hood | / ʊ / |
/ ʊə / | tnáš | / ʊə / |
- Je třeba dávat velký pozor na symbol / ɔ /, což představuje různé samohlásky: MNOHO samohláska v systému Harrington, Cox a Evans (1997) (přepsáno / ɒ / v jiném systému), ale MYSLEL samohláska v systému Mitchell-Delbridge (přepsaná /Ó/ v jiném systému).[10]
Souhlásky
Souhlásky australské angličtiny jsou podobné těm, které mají jiné nerhotické odrůdy angličtiny. Tabulka obsahující souhláska fonémy je uveden níže.
- Australská angličtina není nerhotická; jinými slovy, / ɹ / zvuk se neobjeví na konci slabiky nebo bezprostředně před souhláskou. Finále / ə / je vyslovován jako snížený [ɐ] ve většině reproduktorů (toto by nemělo být interpretováno jako foném / ɐ /, protože se může objevit pouze v uzavřených slabikách), nebo [ə] pro některé. Takže slova máslo [ˈBɐɾə], tady [hɪə] a park [pɐːk] nebude obsahovat / ɹ / zvuk.[19]
- The / ɹ / zvuk může nastat, když slovo, které má v pravopisu poslední ⟨r⟩, přijde před další slovo, které začíná samohláskou. Například v autoalarm zvuk / ɹ / může nastat v auto protože tady přichází před další slovo začínající samohláskou. Slova daleko, mnohem více a farma neobsahují / ɹ / ale daleko bude obsahovat propojení / ɹ / zvuk, protože další slovo začíná samohláskou.
- Dotěrné / ɹ / mohou být vloženy před a samohláska slovy, která v pravopisu nemají ⟨r⟩. Například, výkres bude znít jako stahovací kroužek, viděl to bude znít jako bolí to, tuner je a tuňák je oba budou [ðə‿ˈtʃʉːnəɹ‿ɪz].
- Intervocalic / t / (a pro některé reproduktory / d /) podstoupit vyjádření a mávání na alveolární kohoutek [ɾ] po zdůrazněné slabice a před nepřízvučnými samohláskami (jako v buttehm, odstty) a slabičné / l /, i když ne dříve než slabičné / n / (bottle [ˈBɔɾl̩] vs. buttna [ˈBɐtn̩]), stejně jako na konci slova nebo morfému před jakoukoli samohláskou (čaut jiný [wɔɾ‿ˈels], čautvůbec [wɔɾˈevə]). Pro ty reproduktory, kde / d / také prochází změnou, bude homofonie, například, kov a medaile nebo okvětní lístek a pedál bude znít stejně ([ˈMeɾl̩] a [ˈPeɾl̩]). Ve formální řeči / t / je zachován. Když povlak se stává kabát , t zůstává neznělá [ˈKəʉtn̩]. [t] v klastru [nt] může elide. Výsledkem je, že v rychlé řeči jsou slova jako vítěz a zima se může stát homofonním (jako [ˈWɪnə]). Jedná se o kvalitu, kterou australská angličtina nejvíce sdílí Severoamerická angličtina.
- Některé reproduktory používají a ráz [ʔ] jako allophone / t / například v konečné poloze vlastnost, zvyk; nebo ve střední poloze, jako je a / t / následovaný slabikem / n / se často realizuje jako ráz, například knoflík nebo vykrmit. Alveolární výslovnosti přesto převládají.
- Výslovnost / l /
- Alveolární laterální přibližný / l / je velarised [ɫ ] v pre-pausal a preconsonantal pozicích a často také v morfém-konečné pozice před samohláskou. Objevilo se několik návrhů / l / je také velarizovaná, i když je třeba ji dále prozkoumat. Některé reproduktory zpěv předkonsonanální, slabika-finální a slabičné instance / l / podobná samohláska / ʊ /, aby mléko lze vyslovit [měsíc] a nudle [ˈNʉːdʊ]. To je častější v jižní Austrálie než jinde.[18]
- Standardní australská angličtina splývá / tj / a / dj / do / tʃ / a / dʒ / resp. Kvůli tomu palatalizace, duna se vyslovuje jako / dʒʉːn /, přesně jako červena první slabika úterý / Ʃʉːtʃʉːzdæɪ / se vyslovuje jako Vybrat / tʃʉːz /. / t / a / d / v klastrech / tɹ / a / dɹ / jsou podobně palatalizováni.[Citace je zapotřebí ]
- Slovo počáteční / sj / a / zj / se spojili s / s / a / z / resp. Další případy / sj / a / zj / jsou často vyslovovány [ʃ] a [ʒ], jako v převzít / əˈʃʉːm / a životopis / rəˈʒʉːm / (Ashume a rezhume).[20][21]
- U některých reproduktorů / ʃ / (nebo „sh“) může být vysloveno místo / s / před zdůrazněným / tj / zvuk ve slovech jako student, AhojsTory, Esžvýkat, sstrom a Australia[22] - Výsledkem je, že v rychlé řeči vyhýbat se bude znít jako esh-žvýkat.[23] Podle autora Wayna P. Lawrencea „toto fonemická změna Zdá se, že není ani nářeční, ani regionální “, což lze nalézt také u některých amerických, kanadských, britských a novozélandských mluvčích angličtiny.[24]
- Podobně / lj / se spojil s / l / slovo zpočátku. Zbývající případy / lj / jsou často vyslovovány jednoduše jako [j] v hovorové řeči.
- / nj / a další běžné posloupnosti souhlásky plus / j /, jsou zachovány.
Další funkce
- Mezi znějícími zvuky je rázová frikativa / h / lze realizovat jako vyjádřený [ɦ ], takže např. býthind lze vyslovit buď [bəˈhɑɪnd] nebo [bəˈɦɑɪnd].[25]
- Sekvence / hj / je realizován jako neznělé palatal fricative [C ], takže např. huge je vyslovováno [çʉːdʒ].[25]
- / ɡ / může být pre-uvular [ɡ̠] před / ʊ oː ɔ oɪ ʊə /, takže Gaudy může být vyslovováno [ˈɡ̠oːdɪi̯]. [26]
- Slovo foyer je obvykle vyslovováno / ˈFoɪə /, jako v NZ a americké angličtině, spíše než / ˈFoɪæɪ / jako v britské angličtině.
- Slovo data se běžně vyslovuje / ˈDɐːtə /, s / Ɪdæɪtə / je druhým nejčastějším a / ˈDætə / být velmi vzácný.
- The trans- předpona se vyslovuje / tɹæns /, dokonce v jižní Austrálie, Kde rozdělovač trap-koupel je výrazně pokročilejší než v jiných státech.
- V angličtině vzestupná flexe (nárůst v hřiště hlasu na konci promluvy) obvykle signalizuje otázku. Někteří mluvčí australské angličtiny běžně používají formu inflexe nahoru ve svém projevu, který není spojen s kladením otázek. Někteří řečníci používají inflexi směrem vzhůru jako způsob, jak do dialogu zapojit svého konverzačního partnera.[27] To je také běžné v Kalifornská angličtina.
Vztah k jiným odrůdám
Jednonožky | ||
---|---|---|
Klíč nápovědy | Australan | Příklady |
/ɪ/ | / ɪ / | bid, strit |
/iː/ | / iː / | bead, streat |
/ɛ/ | /E/ | bEd, strEt |
/…/ | / æ, æː / | pAt, bAd |
/ɑː/ | / ɐː / | bAlm, fATher, strA |
/ɒ/ | / ɔ / | bÓd, strÓt, cÓt |
/ɔː/ | /Ó/ | bawd, straw, caught |
/ʊ/ | / ʊ / | Good, foot, strut |
/uː/ | / ʉː / | booed, food |
/ʌ/ | / ɐ / | bud, strutt |
Dvojhlásky | ||
/aɪ/ | / ɑɪ / | buy, hdobře, ride, write |
/eɪ/ | / æɪ / | bano, hey, fAte |
/aʊ/ | / æɔ / | bdobře, hou, strout |
/oʊ/ | / əʉ / | beau, strÓke, goal |
/ɔɪ/ | / oɪ / | boy, hoy |
Samohlásky následované / r / | ||
/.r/ | / ɪɹ / | mirrnebo |
/.r/ | / ɪə / | beer, mere |
/ ɪəɹ / | huchoing, steering | |
/.r/ | / eɹ / | bchybovaty, mchybovaty |
/.r/ | /E/ | bucho, mjsou |
/ eːɹ / | buchoing, Mary | |
/atd/ | / æɹ / | bpříletou, mpřílety |
/.r/ | / ɐː / | bar, mar |
/ ɐːɹ / | bpříleting, stpříleting | |
/.r/ | / ɔɹ / | mneboal, fnebostáří |
/.r/ | /Ó/ | bnebon, fnebo, mRuda |
/ oːɹ / | Laura, flneboA | |
/.r/ | / ʉːə / | Cdobře, tnáš |
/ ʉːɹ / | Cdobřer, tnášing | |
/Ó/ | poor, sdobře | |
/ oːɹ / | poorer, surehm | |
/.r/ | / ɐɹ / | hurry, Murrano |
/.r/ | / ɜː / | bird, hehmd |
/ ɜːɹ / | Furry, blurry | |
Snížené samohlásky | ||
/ɪ/ | / ɪ / | citric, běhing |
/ ə / | rosEs | |
/ə/ | RosAje, cuppA | |
/.r/ | běžetehm | |
/ əɹ / | Ankara, sorcehmehm |
Výslovnost australské angličtiny se nejvíce podobá výslovnosti Nový Zéland Angličtina: mnoho lidí z jiných částí světa je často nedokáže rozlišit, ale existují rozdíly. Novozélandská angličtina se centralizovala / ɪ / a další krátké přední samohlásky jsou vyšší. Angličtina Nového Zélandu silněji udržuje dvojhláskovou kvalitu U a NÁMĚSTÍ samohlásky a mohou být sloučeny jako něco kolem [iə]. Nový Zéland Angličtina nemá špatný chlapec, ale jako Victoria se spojila /E/ s / æ / v pre-laterálních prostředích.[Citace je zapotřebí ]
Podobně jsou také novozélandská angličtina a australská angličtina Jihoafrická angličtina, takže byly dokonce seskupeny pod společnou značkou „Jižní polokoule Angličtina ".[28] Stejně jako další dvě odrůdy v této skupině má australská anglická výslovnost určité podobnosti s dialekty z jihovýchodu Británie;[29][30][31][32] Tak to je nerhotický a má split-lázně split i když, jak je uvedeno výše, tento rozkol nebyl dokončen v Austrálii, jako tomu bylo v Anglii, tolik slov, která mají lázeňskou samohlásku v jihovýchodní Anglii, si ponechá past na samohlásku v Austrálii.
Historicky to měla také australská angličtina prodloužení / ɔ / před neznělými frikativy, ale stejně jako anglické akcenty se to od té doby obrátilo. Australská angličtina postrádá některé inovace v Cockney od usazení Austrálie, jako je použití a ráz na mnoha místech, kde a / t / by se našel, th-fronting, a h-dropping. Intervocalic alveolar flapping, který má místo toho australská angličtina, je rysem, který se v podobných prostředích vyskytuje v americké angličtině.
AusTalk
![]() | Tato část musí být aktualizováno.Února 2019) ( |
AusTalk je databáze australské řeči ze všech regionů země.[33][34] Zpočátku je třeba zaznamenat 1 000 hlasů dospělých; projekt byl zahájen v roce 2011 a předpokládá se, že první fáze potrvá do června 2015. Očekává se, že databáze bude v budoucnu rozšířena o dětské hlasy a další variace. Kromě zajištění zdroje pro kulturní studia se očekává, že databáze pomůže zlepšit technologii založenou na řeči, jako je rozpoznávání řeči systémy a naslouchátka.[35]
Databáze AusTalk byla shromážděna v rámci projektu Big Australian Speech Corpus (Big ASC), spolupráce mezi australskými univerzitami a odborníky na řečovou technologii.[36][37][38]
Viz také
Reference
- ^ Wells (1982), str. 597.
- ^ A b Robert Mannell (2009-08-14). „Australská angličtina - impresionistická fonetická studia“. Clas.mq.edu.au. Archivováno z původního dne 6. července 2011. Citováno 2011-07-26.
- ^ Wells (1982), str. 601.
- ^ "Charakteristické rysy". Clas.mq.edu.au. Citováno 2011-07-26.
- ^ A b Cox & Fletcher (2017), str. 65, 67.
- ^ Wells (1982), str. 598.
- ^ A b C Cox & Palethorpe (2003).
- ^ Blake, B. J. (1985), „'Short a' in Melbourne English“, Journal of the International Phonetic Association 15: 6–20
- ^ A b C d Durie, M .; Hajek, J (1994), „Revidovaný standardní fonemický pravopis pro australské anglické samohlásky“, Australian Journal of Linguistics 14: 93–107
- ^ A b Robert Mannell a Felicity Cox (01.08.2009). „Fonemický (široký) přepis australské angličtiny (MD)“. Clas.mq.edu.au. Citováno 2011-07-26.
- ^ Robert Mannell a Felicity Cox (01.08.2009). „Phonemic (Broad) Transcription of Australian English (HCE)“. Clas.mq.edu.au. Archivováno z původního dne 6. července 2011. Citováno 2011-07-26.
- ^ "další studie | australské hlasy". Clas.mq.edu.au. 29. 07. 2010. Citováno 2011-07-26.
- ^ Cox & Fletcher (2017), str. 179.
- ^ http://dialectblog.com/northamerican-accents/
- ^ A b Cox, Felicity (2006), „Akustické charakteristiky samohlásek / hVd / v řeči některých australských teenagerů“, Australian Journal of Linguistics 26: 147–179
- ^ http://clas.mq.edu.au/australian-voices/follow-study
- ^ Cox & Fletcher (2017), str. 66.
- ^ A b Cox & Palethorpe (2007), str. 343.
- ^ "studium řeči | australské hlasy". Clas.mq.edu.au. 29. 07. 2010. Citováno 2011-07-26.
- ^ Wyld, H.C., A History of Modern Colloquial English, Blackwell 1936, citovaný v Wells (1982), str. 262.
- ^ Wells (1982), str. 207.
- ^ Durian, David (2007) „Get [[]] Tronger Every Day ?: More on Urbanization and the Socio-geographic Diffusion of (str) in Columbus, OH,“ University of Pennsylvania Working Papers in Linguistics: Vol. 13: Vydání 2, článek 6
- ^ Cole, J., Hualde, J.I., Laboratorní fonologie 9, Walter de Gruyter 2007, s. 69.
- ^ Lawrence, Wayne P. (2000) „Asimilace na dálku“, American Speech Vol. 75: Vydání 1: 82-87; doi: 10.1215 / 00031283-75-1-82
- ^ A b Cox & Fletcher (2017), str. 159.
- ^ Mannell, Cox & Harrington (2009).
- ^ "zvukové ilustrace | Australské hlasy". Clas.mq.edu.au. 29. 07. 2010. Citováno 2011-10-17.
- ^ Gordon, Elizabeth a Andrea Sudbury. 2002. Historie angličtiny na jižní polokouli. In: Richard J. Watts a Peter Trudgill. Alternativní historie angličtiny. Str.67
- ^ Gordon, Elizabeth a Andrea Sudbury. 2002. Historie angličtiny na jižní polokouli. In: Richard J. Watts a Peter Trudgill. Alternativní historie angličtiny. P.79
- ^ Wells (1982), str. 595.
- ^ Gordon, Elizabeth. Angličtina Nového Zélandu: její počátky a vývoj. 2004. S.82
- ^ Hammarström, Göran. 1980. Australská angličtina: její původ a stav. passim
- ^ Kate Wild (1. března 2015). „Austalk australský výzkum s přízvukem: Národní studie si klade za cíl zachytit angličtinu s akcenty mluvenou domorodými Territory“. Australian Broadcasting Corporation. Citováno 1. března 2015.
- ^ „Aussie přízvuk zaznamenaný do historie pro Den Austrálie“. News Limited. 26. ledna 2011. Citováno 1. března 2015.
- ^ „AusTalk: Audiovizuální korpus australské angličtiny“. AusTalk. Citováno 1. března 2015.
- ^ „Publikace a prezentace“. Archivovány od originál dne 26. února 2015. Citováno 1. března 2015.
- ^ „About AusTalk“. AusTalk. Archivovány od originál dne 26. února 2015. Citováno 1. března 2015.
- ^ Dominique Estival, Steve Cassidy, Felicity Cox, Denis Burnham, AusTalk: audiovizuální korpus australské angličtiny (PDF), archivovány z originál (PDF) dne 26. února 2015, vyvoláno 1. března 2015CS1 maint: používá parametr autoři (odkaz)
Bibliografie
- Blake, B. J. (1985), "'Short a 'in Melbourne English ", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 15: 6–20, doi:10.1017 / S0025100300002899
- Cox, Felicity (2006), „Akustické charakteristiky / hVd / samohlásky v řeči některých australských teenagerů “, Australian Journal of Linguistics, 26 (2): 147–179, doi:10.1080/07268600600885494
- Cox, Felicity; Fletcher, Janet (2017) [první vydání 2012], Výslovnost a přepis australské angličtiny (2. vyd.), Cambridge University Press, ISBN 978-1-316-63926-9
- Cox, Felicity; Palethorpe, Sallyanne (2003), „The border effect: Vowel differences across the NSW – Victorian Border“, Sborník konferencí Australské jazykové společnosti z roku 2003: 1–14
- Cox, Felicity; Palethorpe, Sallyanne (2007), „Australská angličtina“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 37 (3): 341–350, doi:10.1017 / S0025100307003192
- Crystal, D. (1995), Cambridge Encyclopedia of the English Language, Cambridge University Press
- Durie, M .; Hajek, J (1994), „Revidovaný standardní fonematický pravopis pro australské anglické samohlásky“, Australian Journal of Linguistics, 14: 93–107, doi:10.1080/07268609408599503.
- Harrington, J .; Cox, Felicity; Evans, Z. (1997), „Akustická fonetická studie širokých, obecných a kultivovaných australských anglických samohlásek“, Australian Journal of Linguistics, 17 (2): 155–84, doi:10.1080/07268609708599550
- Palethorpe, S. a Cox, F. M. (2003) Úpravy samohlásek v pre-laterálních prostředích. Plakát představený na mezinárodním semináři produkce řeči, prosinec 2003, Sydney.
- Wells, John C. (1982), Akcenty angličtiny, Volume 1: An Introduction (str. I – xx, 1–278), volume 3: Beyond the British Isles (str. I – xx, 467–674), Cambridge University Press, ISBN 0-52129719-2, 0-52128541-0
Další čtení
- Bauer, Laurie (2015), „Australian and New Zealand English“, Reed, Marnie; Levis, John M. (eds.), Příručka anglické výslovnosti„Malden, MA: John Wiley & Sons, s. 269–285, ISBN 978-1-118-31447-0
- Jilka, Matthias. „Australská angličtina a Nový Zéland angličtina“ (PDF). Stuttgart: Institut für Linguistik / Anglistik, University of Stuttgart. Archivovány od originál (PDF) dne 21. dubna 2014.
- Turner, George W. (1994), „6: English in Australia“, v Burchfield, Robert (ed.), Cambridge historie anglického jazyka„5: English in Britain and Overseas: Origins and Development, Cambridge University Press, pp. 277–327, ISBN 978-0-521-26478-5