Australská anglická fonologie - Australian English phonology

Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Australská angličtina (AuE) je a nerhotický rozmanitost Angličtina mluvený většinou domorodých Australanů. Fonologicky je to jeden z nejvíce regionálně homogenní jazykové varianty na světě. Stejně jako u většiny dialektů angličtiny se vyznačuje především fonologií samohlásek.

Australské anglické samohlásky / ɪ /, /E/ a /E/ jsou znatelně blíže (vyslovují se s vyšší polohou jazyka) než jejich současník Přijatá výslovnost ekvivalenty.

Samohlásky

Samohlásky australské angličtiny lze rozdělit podle délky. Dlouhé samohlásky, které zahrnují monofthongy a dvojhlásky, většinou odpovídají napjatým samohláskám použitým při analýzách Přijatá výslovnost (RP) a také jeho centrovací dvojhlásky. Krátké samohlásky, skládající se pouze z monofongů, odpovídají RP laxním samohláskám. Existují páry dlouhých a krátkých samohlásek s překrývající se kvalitou samohlásky, které dávají australskou angličtinu rozlišení phonemic délky, což je mezi různými dialekty angličtiny neobvyklé.^[2] Stejně jako u Obecný Američan a Nový Zéland Angličtina, slabé spojení samohlásek je téměř kompletní v australské angličtině: bez stresu / ɪ / (někdy přepsáno jako / ɨ /) je sloučen s / ə / (schwa ) kromě před následujícím velární.^[3]

Existují dvě rodiny phonemic transkripcí australské angličtiny: revidované, které se pokoušejí přesněji reprezentovat fonetické zvuky australské angličtiny; a systém Mitchell-Delbridge, který je minimálně odlišný od Jonesova původního přepisu RP. Tato stránka používá revidovaný přepis založený na Durie a Hajek (1994) a Harrington, Cox a Evans (1997), ale také ukazuje ekvivalenty Mitchell-Delbridge, protože tento systém se běžně používá například v Slovník Macquarie a hodně literatury, i nedávné.

Jednonožky

Zdůraznil monofthongy obecné odrůdy na grafu samohlásek, od Cox & Fletcher (2017:65).

Zdůraznil monophthongs z nejrůznějších druhů na samohláskovém grafu, rekonstruovaný z Harrington, Cox & Evans (1997)

• Cíl pro / ɪ / je tenzní (vyšší ) než v jiných odrůdách angličtiny—[ɪ̝]—A někdy může znít, jako by to bylo posunul na /i / mluvčím jiných dialektů nebo jazyků.^[4] Tedy slova jako zásobník a hřích může znít jako fazole a vidět, ale kratší, i když nikdy nedojde k úplnému sloučení, jako / iː / je nejčastěji dvojhláska z [ɪi̯ ~ əi̯] typ.
• /E/ má tendenci být vyšší než odpovídající samohláska v General American nebo RP. Typická realizace je blízká [E ], i když u některých reproduktorů to může být ještě blíže [E ] (podle Johna Wellse se tato výslovnost může vyskytovat pouze u širokých odrůd).^[5][6] Poslední změnou je spouštění z /E/ do [ɛ ] kraj.^[5]
• Pro některé viktoriánský Řečníci /E/ se spojil s / æ / v pre-laterálním prostředí, a tedy i slova celer a plat jsou homofonní jako / Æsæləɹiː /.^[7] Vidět fúze plat-celer.
• Zvuk / æː / je tradičně přepisován a analyzován stejně jako krátký / æ /, ale minimální páry existují alespoň v řeči některých Australanů.^[8][9] Nachází se v přídavných jménech bAd, mAd, glAd a sAd, před / ɡ / zvuk (například hAG, rAG, bAG) a také v obsahových slovech dříve / m / a / n / ve stejné slabice (například hAm, tAn, plAnt).^[10] v jižní Austrálie rostlina je obvykle vyslovován zvukem samohlásky / ɐː /, jako v spíše a otec. U některých řečníků, zejména u těch, kteří mají široký přízvuk, / æː / a / æ / bude posunuta směrem k [ɛː ] a [ɛ ], resp.^[11]
• Tady je … napínání před a nosní souhláska. The nosní zvuky vytvářejí změny v předchozích samohláskách, protože během samohlásky může do nosu proudit vzduch. Nosní souhlásky mohou také ovlivnit artikulace samohlásky. U několika řečníků tedy / æː / samohláska slovy jako jAm, mAn, dAm a hAnd bude posunuta směrem k [E]. Toto je také přítomno v Obecný Američan a Cockney anglicky.^[12]
• The split-lázně split je částečně platný v australské angličtině. Je pokročilejší v jižní Austrálii, ale nepodařilo se jí pokročit tak daleko v ostatních australských státech, které byly z velké části osídleny dříve.
• / æ / je vyslovován jako zcela otevřený [A ] mnoho mladších řečníků.^[13]
• Stejně jako u Nový Zéland Angličtina the DLAŇ/START samohláska slovy jako park / ks /, uklidnit / kɐːm / a farma / fɐːm / je centrální (v minulosti i přední)^[2] pokud jde o polohu jazyka a nerhotické. Jedná se o stejný samohláskový zvuk, jaký používají reproduktory Bostonský přízvuk z Severovýchodní Nová Anglie v Spojené státy. Tedy fráze zaparkovat auto je říkán shodně Novozélanďanem, Australanem nebo Bostončanem.^[14]
• Foném / ɜː / je vyslovován nejméně tak vysoko jako /E/ ([ɘː ]) a má sníženou F3, která by mohla naznačovat, že je zaoblená [ɵː ].^[9][15] ⟨ɜː⟩ Je použit glyf - spíše než ⟨ɘː⟩ Nebo ⟨ɵː⟩ - jelikož většina revizí fonemického pravopisu pro australskou angličtinu předcházela 1993 úpravy Mezinárodní fonetické abecedy. V době, kdy, ⟨ɜː⟩ Byl vhodný pro jakoukoli střední středovou samohlásku, zaoblenou nebo nezaoblenou.
• Stejně jako ve většině odrůd angličtiny, foném / ə / se používá pouze v nepřízvučných slabikách.
• Samohláska / iː / má nástup [ɪi̯], kromě před bočnicemi.^[7] Nástup se často snižuje na [əi], aby porazit je [bəit] pro některé reproduktory.
• Stejně jako v americké angličtině i v moderním RP je finální samohláska ve slovech jako šťastný a město se vyslovuje jako / iː / (happee, citující), ne jako / ɪ / (šťastné napínání ).^[16]
• V některých částech Austrálie plně podporovaný alofon z / ʉː /přepsáno [ʊː], je běžné dříve / l /. Výsledkem je, že páry plné / bláznivé a tahové / společné se foneticky liší pouze délkou samohlásky pro tyto reproduktory.^[9] Obvyklý alofon je v Novém Jižním Walesu dále vpřed než Victoria. Pohybuje se dále vpřed, avšak v obou regionech podobným tempem.^[7] Mnoho případů RP / ʊə / odpovídají posloupnosti / ʉːə / v australské angličtině.

Dvojhlásky

Přední strana dvojhlásky obecné odrůdy zobrazené na samohláskové tabulce od Cox & Fletcher (2017:67)

Přední dvojhlásky široké škály zobrazené na samohláskové tabulce, rekonstruované z Harrington, Cox & Evans (1997)

Ostatní dvojhlásky obecné odrůdy zobrazené na samohláskové tabulce od Cox & Fletcher (2017:67)

Ostatní dvojhlásky široké odrůdy zobrazené na samohláskové tabulce, rekonstruované z Harrington, Cox & Evans (1997). / ɪə /, fonologická dvojhláska, je zde zobrazena jako dlouhá jednohláska [ɪː].

• Druhé prvky / æɪ / a / oɪ / na jedné straně a / ɑɪ / na druhé straně jsou poněkud odlišné. První dva se blíží k SADA samohláska / ɪ /, zatímco konečný bod / ɑɪ / je více podobný ŠATY samohláska [E ], což je důvod, proč má tendenci být psán s ⟨ano⟩ V moderních zdrojích. John Wells píše tento foném / ɑɪ /se stejným koncovým bodem jako / æɪ / a / oɪ / (kterou píše s ⟨ʌɪ⟩ a ⟨ɔɪ⟩). Druhý prvek / ɑɪ / se zdaleka neliší od ostatních dvojhláskových dvojhlásk jako koncový bod / æɔ / je z toho / əʉ /, což je důvod, proč ⟨ɑɪV tomto článku je použito⟩.
• První prvek / ɑɪ / mohou být zvýšeny a zaobleny širokými akcenty.
• První prvek / æɪ / je výrazně nižší [a̠ɪ] než v mnoha jiných dialektech angličtiny.
• Tam je významný allophonic variace v / əʉ /, včetně zajištěného alofonu [ɔʊ] před slovním koncem nebo předkonsonantickým / l /. První část tohoto alofonu je ve stejné poloze jako / ɔ /, ale [ɔʊ] se od něj liší tím, že má další uzavírací skluz, díky čemuž je také delší než / ɔ /.
• / əʉ / je přesunuta do [ɔy] mezi některými řečníky. Tato realizace má své kořeny jižní Austrálie, ale je stále častější u mladších mluvčích po celé zemi.^[17]
• Zvuk / ɪə / je obvykle vyslovován jako dvojhláska (nebo disyllabically [iːə], jako LÉK) pouze v otevřených slabikách. V uzavřených slabikách se odlišuje od / ɪ / primárně délkou^[9][15] a od / iː / významným nástupem v druhém případě.
• Foném / ʊə / je vzácný a téměř vyhynul. Většina reproduktorů důsledně používá [ʉːə] nebo [ʉː] (před / r /) namísto. Mnoho případů RP / ʊə / místo toho se vyslovují pomocí /Ó/ foném v australské angličtině, ale na rozdíl od některých britských přízvuků neexistuje žádná obecná fúze /Ó/ a / ʊə /. „nalít“ a „chudý“, „více“ a „vřesoviště“ a „břeh“ a „jistě“ jsou homofony, ale výrazy „roztrhané“ a „prohlídka“ zůstávají odlišné.

Příklady samohlásek

• Je třeba dávat velký pozor na symbol / ɔ /, což představuje různé samohlásky: MNOHO samohláska v systému Harrington, Cox a Evans (1997) (přepsáno / ɒ / v jiném systému), ale MYSLEL samohláska v systému Mitchell-Delbridge (přepsaná /Ó/ v jiném systému).^[10]

Souhlásky

Souhlásky australské angličtiny jsou podobné těm, které mají jiné nerhotické odrůdy angličtiny. Tabulka obsahující souhláska fonémy je uveden níže.

Nerhotičnost

• Australská angličtina není nerhotická; jinými slovy, / ɹ / zvuk se neobjeví na konci slabiky nebo bezprostředně před souhláskou. Finále / ə / je vyslovován jako snížený [ɐ] ve většině reproduktorů (toto by nemělo být interpretováno jako foném / ɐ /, protože se může objevit pouze v uzavřených slabikách), nebo [ə] pro některé. Takže slova máslo [ˈBɐɾə], tady [hɪə] a park [pɐːk] nebude obsahovat / ɹ / zvuk.^[19]

Propojení a rušivé / ɹ /

• The / ɹ / zvuk může nastat, když slovo, které má v pravopisu poslední ⟨r⟩, přijde před další slovo, které začíná samohláskou. Například v autoalarm zvuk / ɹ / může nastat v auto protože tady přichází před další slovo začínající samohláskou. Slova daleko, mnohem více a farma neobsahují / ɹ / ale daleko bude obsahovat propojení / ɹ / zvuk, protože další slovo začíná samohláskou.
• Dotěrné / ɹ / mohou být vloženy před a samohláska slovy, která v pravopisu nemají ⟨r⟩. Například, výkres bude znít jako stahovací kroužek, viděl to bude znít jako bolí to, tuner je a tuňák je oba budou [ðə‿ˈtʃʉːnəɹ‿ɪz].

Intervocalické alveolární mávání

• Intervocalic / t / (a pro některé reproduktory / d /) podstoupit vyjádření a mávání na alveolární kohoutek [ɾ] po zdůrazněné slabice a před nepřízvučnými samohláskami (jako v buttehm, odstty) a slabičné / l /, i když ne dříve než slabičné / n / (bottle [ˈBɔɾl̩] vs. buttna [ˈBɐtn̩]), stejně jako na konci slova nebo morfému před jakoukoli samohláskou (čaut jiný [wɔɾ‿ˈels], čautvůbec [wɔɾˈevə]). Pro ty reproduktory, kde / d / také prochází změnou, bude homofonie, například, kov a medaile nebo okvětní lístek a pedál bude znít stejně ([ˈMeɾl̩] a [ˈPeɾl̩]). Ve formální řeči / t / je zachován. Když povlak se stává kabát , t zůstává neznělá [ˈKəʉtn̩]. [t] v klastru [nt] může elide. Výsledkem je, že v rychlé řeči jsou slova jako vítěz a zima se může stát homofonním (jako [ˈWɪnə]). Jedná se o kvalitu, kterou australská angličtina nejvíce sdílí Severoamerická angličtina.

T-glottalizace

• Některé reproduktory používají a ráz [ʔ] jako allophone / t / například v konečné poloze vlastnost, zvyk; nebo ve střední poloze, jako je a / t / následovaný slabikem / n / se často realizuje jako ráz, například knoflík nebo vykrmit. Alveolární výslovnosti přesto převládají.

Výslovnost / l /

• Alveolární laterální přibližný / l / je velarised [ɫ ] v pre-pausal a preconsonantal pozicích a často také v morfém-konečné pozice před samohláskou. Objevilo se několik návrhů / l / je také velarizovaná, i když je třeba ji dále prozkoumat. Některé reproduktory zpěv předkonsonanální, slabika-finální a slabičné instance / l / podobná samohláska / ʊ /, aby mléko lze vyslovit [měsíc] a nudle [ˈNʉːdʊ]. To je častější v jižní Austrálie než jinde.^[18]

Yod-svržení a srůstání

• Standardní australská angličtina splývá / tj / a / dj / do / tʃ / a / dʒ / resp. Kvůli tomu palatalizace, duna se vyslovuje jako / dʒʉːn /, přesně jako červena první slabika úterý / Ʃʉːtʃʉːzdæɪ / se vyslovuje jako Vybrat / tʃʉːz /. / t / a / d / v klastrech / tɹ / a / dɹ / jsou podobně palatalizováni.^{[Citace je zapotřebí ]}
• Slovo počáteční / sj / a / zj / se spojili s / s / a / z / resp. Další případy / sj / a / zj / jsou často vyslovovány [ʃ] a [ʒ], jako v převzít / əˈʃʉːm / a životopis / rəˈʒʉːm / (Ashume a rezhume).^[20][21]
• U některých reproduktorů / ʃ / (nebo „sh“) může být vysloveno místo / s / před zdůrazněným / tj / zvuk ve slovech jako student, AhojsTory, Esžvýkat, sstrom a Australia^[22] - Výsledkem je, že v rychlé řeči vyhýbat se bude znít jako esh-žvýkat.^[23] Podle autora Wayna P. Lawrencea „toto fonemická změna Zdá se, že není ani nářeční, ani regionální “, což lze nalézt také u některých amerických, kanadských, britských a novozélandských mluvčích angličtiny.^[24]
• Podobně / lj / se spojil s / l / slovo zpočátku. Zbývající případy / lj / jsou často vyslovovány jednoduše jako [j] v hovorové řeči.
• / nj / a další běžné posloupnosti souhlásky plus / j /, jsou zachovány.

Další funkce

• Mezi znějícími zvuky je rázová frikativa / h / lze realizovat jako vyjádřený [ɦ ], takže např. býthind lze vyslovit buď [bəˈhɑɪnd] nebo [bəˈɦɑɪnd].^[25]
• Sekvence / hj / je realizován jako neznělé palatal fricative [C ], takže např. huge je vyslovováno [çʉːdʒ].^[25]
• / ɡ / může být pre-uvular [ɡ̠] před / ʊ oː ɔ oɪ ʊə /, takže Gaudy může být vyslovováno [ˈɡ̠oːdɪi̯]. ^[26]
• Slovo foyer je obvykle vyslovováno / ˈFoɪə /, jako v NZ a americké angličtině, spíše než / ˈFoɪæɪ / jako v britské angličtině.
• Slovo data se běžně vyslovuje / ˈDɐːtə /, s / Ɪdæɪtə / je druhým nejčastějším a / ˈDætə / být velmi vzácný.
• The trans- předpona se vyslovuje / tɹæns /, dokonce v jižní Austrálie, Kde rozdělovač trap-koupel je výrazně pokročilejší než v jiných státech.
• V angličtině vzestupná flexe (nárůst v hřiště hlasu na konci promluvy) obvykle signalizuje otázku. Někteří mluvčí australské angličtiny běžně používají formu inflexe nahoru ve svém projevu, který není spojen s kladením otázek. Někteří řečníci používají inflexi směrem vzhůru jako způsob, jak do dialogu zapojit svého konverzačního partnera.^[27] To je také běžné v Kalifornská angličtina.

Vztah k jiným odrůdám

Výslovnost australské angličtiny se nejvíce podobá výslovnosti Nový Zéland Angličtina: mnoho lidí z jiných částí světa je často nedokáže rozlišit, ale existují rozdíly. Novozélandská angličtina se centralizovala / ɪ / a další krátké přední samohlásky jsou vyšší. Angličtina Nového Zélandu silněji udržuje dvojhláskovou kvalitu U a NÁMĚSTÍ samohlásky a mohou být sloučeny jako něco kolem [iə]. Nový Zéland Angličtina nemá špatný chlapec, ale jako Victoria se spojila /E/ s / æ / v pre-laterálních prostředích.^{[Citace je zapotřebí ]}

Podobně jsou také novozélandská angličtina a australská angličtina Jihoafrická angličtina, takže byly dokonce seskupeny pod společnou značkou „Jižní polokoule Angličtina ".^[28] Stejně jako další dvě odrůdy v této skupině má australská anglická výslovnost určité podobnosti s dialekty z jihovýchodu Británie;^{[29][30][31][32]} Tak to je nerhotický a má split-lázně split i když, jak je uvedeno výše, tento rozkol nebyl dokončen v Austrálii, jako tomu bylo v Anglii, tolik slov, která mají lázeňskou samohlásku v jihovýchodní Anglii, si ponechá past na samohlásku v Austrálii.

Historicky to měla také australská angličtina prodloužení / ɔ / před neznělými frikativy, ale stejně jako anglické akcenty se to od té doby obrátilo. Australská angličtina postrádá některé inovace v Cockney od usazení Austrálie, jako je použití a ráz na mnoha místech, kde a / t / by se našel, th-fronting, a h-dropping. Intervocalic alveolar flapping, který má místo toho australská angličtina, je rysem, který se v podobných prostředích vyskytuje v americké angličtině.

AusTalk

Tato část musí být aktualizováno. Aktualizujte prosím tento článek, aby odrážel nedávné události nebo nově dostupné informace. (Února 2019)

AusTalk je databáze australské řeči ze všech regionů země.^[33][34] Zpočátku je třeba zaznamenat 1 000 hlasů dospělých; projekt byl zahájen v roce 2011 a předpokládá se, že první fáze potrvá do června 2015. Očekává se, že databáze bude v budoucnu rozšířena o dětské hlasy a další variace. Kromě zajištění zdroje pro kulturní studia se očekává, že databáze pomůže zlepšit technologii založenou na řeči, jako je rozpoznávání řeči systémy a naslouchátka.^[35]

Databáze AusTalk byla shromážděna v rámci projektu Big Australian Speech Corpus (Big ASC), spolupráce mezi australskými univerzitami a odborníky na řečovou technologii.^[36][37][38]

Viz také

• Novozélandská anglická fonologie
• Jihoafrický anglický fonologie
• Regionální akcenty angličtiny

Reference

Bibliografie

Další čtení

externí odkazy

• Macquarie University - australské hlasy