Slovenská fonologie - Slovak phonology

Pomoc s přepisy slovenštiny pro články z Wikipedie na IPA viz Nápověda: IPA / Slovak.

Tento článek je o fonologie a fonetika z Slovenský jazyk.

Samohlásky

Jednonožky

Rozsahy standardních slovenských monofongů od Pavlík (2004:95)
Slovák monofthong fonémy[1][2]
PředníZadní
krátkýdlouhokrátkýdlouho
Zavřítiiːuuː
Středníɛɛːɔ
Otevřeno(…)AA

Fonetická realizace

  • Blízké a střední samohlásky jsou obvykle periferní, ale mohou být někdy poněkud centralizované.[3]
  • / i, iː, u, uː / jsou obvykle blízké [i̞, i̞ː, u̞, u̞ː ], ale někdy si mohou být blízcí [i, iː, u, uː ] namísto.[4]
  • / ɛ, ɛː, ɔ, ɔː / jsou obvykle střední [ɛ̝, ɛ̝ː, ɔ̝, ɔ̝ː ]. / ɛ, ɛː / jsou o něco vyšší než / ɔ, ɔː / - toto lze přepsat v úzkém přepisu jako [E, E ] vs. [ɔ̝, ɔ̝ː ]. Občas, / ɛ, ɛː / může být tak blízký jako střed [E, E ] a / ɔ, ɔː / otevřený jako otevřený uprostřed [ɔ, ɔː ].[5]
  • Řečníci často selhávají při pokusech o vyslovení / æ /, vyslovující samohlásku, která je foneticky příliš blízká / ɛ / nebo /A/.[6]
  • / a, aː / jsou obvykle otevřené uprostřed [A, A ], ale občas mohou být trochu průčelí [A, A ], zatažené [ɑ̟, ɑ̟ː ] nebo zvednutý [ɐ, ɐː ].[5]
  • Někteří řečníci si pod maďarským vlivem uvědomují / ɛː, ɔː / jako blízký střed [E, Ó ] a /A/ jako otevřená záda zaoblená [ɒ ]. Blízké realizace / ɛː, ɔː / vyskytují se také v jižních dialektech mluvených poblíž řeky Ipeľ.[7]

Další poznámky

  • Délka samohlásek není ve východních dialektech fonemická,[1] které mají pouze pět fonémů samohlásek (/ i, u, ɛ, ɔ, a /, některé reproduktory také mají / æ /).
  • V západních dialektech, samohlásky, které jsou krátké kvůli rytmické pravidlo jsou často realizovány tak dlouho, a porušují tak pravidlo.[8]
  • / y, yː, œ, œː, ɔː / vyskytují se pouze ve výpůjčních slovech.[1][9] Stejně jako ostatní střední samohlásky, / œ, œː / jsou foneticky pravdivá - střední [œ̝, œ̝ː ].[10] Pouze mezi těmito samohláskami / ɔː / je důsledně realizován správným způsobem, zatímco výskyt předních zaoblených samohlásek / y, yː, œ, œː / bylo nahlášeno pouze uživatelem Kráľ (1988), který uvádí, že přední zaoblené samohlásky se objevují pouze ve vysokém a středním registru. V registru média však / y, yː / a / œ, œː / jsou často buď příliš zpět, což vede k realizacím, které jsou foneticky příliš blízko, respektive /U u/ a / ɔ, ɔː /, nebo příliš slabě zaoblené, vydávající samohlásky, které jsou foneticky příliš blízko, respektive / i, iː / a / ɛ, ɛː /.[11]
  • / uː, ɛː / nenastávají po měkkých souhláskách, kde jsou nahrazeny odpovídajícími dvojhláskami / ɪ̯u, ɪ̯ɛ /. Totéž platí obecně pro /A/ (/ /a / po měkkých souhláskách), ale posloupnost / jaː / v některých případech může dojít.[12]
  • Dlouho / ɛː / vyskytuje se pouze u výpůjček, jednoho nativního slova (dcéra) a v adjektivních koncovkách.[13]
  • / æ / může být pouze krátká a vyskytuje se až poté / m, p, b, v /.[1][6] O jeho stavu ve standardním jazyce není úplná shoda:
    • Kráľ (1988) uvádí, že správná výslovnost / æ / je důležitou součástí vysokého registru, ale ve středních a nízkých registrech, / æ / splývá s / ɛ /, nebo v některých případech s /A/.[6]
    • Krátký (2002) uvádí, že má jen asi 5% řečníků / æ / jako zřetelný foném, a že i když se používá ve formálních kontextech, nejčastěji jde o dialekt.[14]
    • Hanulíková & Hamann (2010) uvést, že použití / æ / se stává vzácným a často se spojuje s / ɛ /.[1]

Dvojhlásky

Slovák dvojhláska fonémy[2][8]
Konečný bod
PředníCentrálníZadní
Nezaokrouhlenýɪ̯ɛ.a.u
Zaoblenýʊ̯ɔ
  • Všechny dvojhlásky rostou, tj. Jejich druhé prvky mají větší důležitost.[8][15]
  • Fonetická kvalita slovenských dvojhlásek je následující:
    • / ɪ̯ɛ / je obvykle skluz z / i / na / ɛ / ([ȋ̞ɛ̝]).[16]
    • / /a / je obvykle skluz z níže uvedené polohy / i / na / æ / ([ȇ̝æ̠]).[17]
    • / ɪ̯u / je obvykle skluz z / i / do polohy více vpředu než / u / ([ȋ̞ʊ]).[16]
    • / ʊ̯ɔ / je obvykle skluz z / u / do výše uvedené polohy / ɔ / ([ȗ̞o̞]).[16]
  • Existuje mnoho dalších fonetických dvojhlásek, jako např [aʊ̯] v Miroslav [ˈMirɔslaʊ̯] a [ɔʊ̯] v Prešov [ˈPrɛʃɔʊ̯]. Fonemicky jsou interpretovány jako sekvence /proti/ předchází samohláska. Tento [ʊ̯] je foneticky [ȗ̞] a je velmi podobný prvnímu prvku / ʊ̯ɔ /.[18][19]

Souhlásky

Slovenské souhláskové fonémy[19]
LabiálníAlveolárníPostalveolarPalatalVelárníGlottal
Nosnímnɲ
PlosiveneznělýptCk
vyjádřenýbdɟɡ
Složitýneznělýtstʃ
vyjádřenýdzdʒ
KontinuálníneznělýFsʃX
vyjádřenýprotizʒjɦ
Postranníprostýlʎ
geminatedlː
Klepněte nar
Trylekrː
  • Neznělé zastávky a afrikáři jsou bez inspirace.
  • Hlasové zastávky a afrikáty jsou plně vyjádřeny.
  • / n / je apikální alveolární [n̺ ].[20]
  • / t, d, ts, dz, s, z, ɲ, c, ɟ / jsou laminal [t̻, d̻, t̻s̻, d̻z̻, s̻, z̻, ɲ̻, c̻, ɟ̻].[21]
  • / ʎ / je palatalized laminal denti-alveolar [l̪ʲ ],[31] palatalized laminal alveolar [l̻ʲ ][19][31][32] nebo palatal [ʎ ].[19][31][32] Patrová realizace je nejméně běžná.[19][32]
    • Pavlík (2004) popisuje další realizaci, jmenovitě slabě palatalizovaný apikální alveolární aproximant [l̺ʲ]. Podle tohoto učence je palatální realizace [ʎ] je ve skutečnosti alveolo-palatal [ʎ̟ ].[18]
  • The / ʎ – l / kontrast je neutralizován před předními samohláskami, kde pouze / l / dojde. K této neutralizaci dochází dále v západních dialektech, ve kterých / ʎ / splývá s / l / ve všech prostředích.[19]
  • / l, r / jsou apikální alveolární [l̺, r̺ ].[33]
    • / l / je buď neutrální [l ] nebo velarizované [ɫ ].[30]
    • Krátký / r / je nejčastěji kohoutek [ɾ ].[19]
  • Postalveolar / tʃ, dʒ, ʃ, ʒ / jsou často vyslovovány tvrdě, tj. jako laminal retroflex (plochý postalveolární) [tʂ, dʐ, ʂ, ʐ ],[19] jako v ruština a polština.
    • / dʒ / vyskytuje se hlavně u výpůjček.[19]
  • /proti/ se realizuje jako:
    • Vyjádřený frikativ [proti ] v nástupech před vyslovenými překážkami;[19]
    • Neznělá frikativní [F ] v nástupech před neznělými překážkami;[34]
    • Variabilně jako přibližný [ʋ ] nebo skluz [ʊ̯] v coda;[19]
    • Přibližně [ʋ ] ve všech ostatních případech.[19]
  • / j / je přibližný, buď palatal, nebo alveolo-palatal.[35] Mezi blízkými předními samohláskami to lze realizovat jako frikativ [ʝ ], zatímco mezi otevřenými ústředními samohláskami to může být docela laxní přibližný údaj [j˕].[36]

Některé další poznámky zahrnují následující (přepisy v IPA, pokud není uvedeno jinak):

  • / r, l / může být slabičné: / r̩, l̩ /. Když jsou dlouhé (uvedeno v pravopisu s akutním přízvukem: ŕ a ĺ), jsou vždy slabičné, např. vlk (vlk), prst (prst), štvrť (čtvrťák), krk (krk), bisyllabic vĺča—vĺ-ča (vlkodlak), vŕba—vŕ-ba (vrba) atd.
  • / m / má allophone [ɱ] před labiodentálními frikativy /F/ a /proti/.
  • / n / před (post) alveolární frikativy má postalveolární allophone [n̠].
  • / n / může být [ŋ] před velarovými plosivy / k / a / ɡ /.

Stres

Ve standardním jazyce stres je vždy na první slabice slova (nebo na předchozí předložce, viz níže). U některých dialektů tomu tak není. Východní dialekty mají předposlední stres (jako v polština ), což je pro mluvčí spisovné slovenštiny občas obtížné pochopit. Některé ze severovýchodních dialektů mají slabý důraz na první slabiku, která se stává silnější a v určitých případech se pohybuje předposlední. Jednoslabičné spojky, jednoslabičná krátká osobní zájmena a pomocné slovesné tvary slovesa byť (být) jsou obvykle bez stresu.

Předložky tvoří singl prozodický jednotka s následujícím slovem, pokud není slovo dlouhé (čtyři slabiky nebo více) nebo pokud předložka nestojí na začátku věty.

Oficiální přepisy

Slovenští lingvisté obvykle nepoužívají IPA k fonetickému přepisu vlastního jazyka nebo jiných jazyků, ale mají svůj vlastní systém založený na slovenské abecedě. Mnoho alternativních učebnic anglického jazyka využívá tento alternativní přepisový systém. V následující tabulce je uvedena výslovnost každého grafému v tomto systému i v IPA.

grafémIPAtranskr.příklad
A/A/AmAmA ('matka')
A/A/AlAska ('láska')
A/ æ /a, e, ämAtak („maso, maso“)
b/ b /bbkrysa („bratr“)
C/ ts /CCukor ('cukr')
C/ tʃ /CCaj (čaj)
d/ d /ddom („dům“)
ď/ ɟ /ďďakovať („poděkovat“)
dz/ dz /ʒbryndza („ovčí sýr“)
dž/ dʒ /ǯdžem ('jam')
E/ ɛ /EmEbeze jména')
E/ ɛː /EbazEn ('bazén')
F/F/FFarba ('color')
G/ ɡ /GEGreš ('angrešt')
h/ ɦ /hhláva („hlava“)
ch/X/Xchlež (chléb)
i/ i /ipivo („pivo“)
í/ iː /ígombík ('tlačítko')
j/ j /jjahoda ('jahoda')
k/ k /kkniha ('kniha')
l/ l /, / l̩ /lplot ('plot')
ĺ/ l̩ː /ĺmĺkvy ('náchylný k tichu') O tomto zvuku[ˈMl̩ːkʋi] (Pomoc ·informace )
ľ/ ʎ /ľmoľa ('můra na oblečení') O tomto zvuku[ˈMɔʎa] (Pomoc ·informace )
m/ m /mpomoc ('n. Pomoc')
n/ n /nnos ('nose')
ň/ ɲ /ňstudňa ('n. studna')
Ó/ ɔ /ÓkÓSvatýÓl („kostel“)
Ó/ ɔː /ÓbalÓn („balón“)
Ó/ ʊ̯ɔ /ŭokÓň („kůň“) O tomto zvuku[ˈKʊ̯ɔɲ] (Pomoc ·informace )
p/ p /phlepta („míč“)
q/ kv /kv
r/ r /, / r̩ /rmore („moře“)
ŕ/ r̩ː /ŕprotiŕba („vrba“)
s/ s /sstrom ('strom')
š/ ʃ /šmůjš ('myš')
t/ t /tstolička
ť/C/ťťava ('velbloud')
u/ u /uruka („paže“)
ú/ uː /údúha („duha“)
proti/proti/protiprotieža („věž“)
wprotiwhiskey („whisky“)
X/ ks /ksXylofón ('xylofon')
y/ i /isyr („sýr“)
ý/ iː /írým ('rým')
z/ z /zkozkoza')
ž/ ʒ /žžaba („žába“)

Vzorek

Ukázkovým textem je čtení první věty slova Severní vítr a slunce. Přepis je založen na záznamu 28leté mluvčí standardní slovenštiny z Bratislavy.[37]

Fonemický přepis

/ ˈRas sa ˈsɛvɛraːk a ˈsl̩nkɔ ˈɦaːdali | ˈKtɔ z ɲix jɛ ˈsilɲɛjʃiː /

Fonetický přepis

[ˈRas sa ˈsɛʋɛraːk a ˈsl̩ŋkɔ ˈɦaːdali | ˈKtɔ z ɲiɣ jɛ ˈsilɲɛjʃiː][38]

Ortografická verze

Raz se severák a slnko hádali, kdo z nich je silnejší.[39]

Viz také

Slovenský pravopis

Reference

  1. ^ A b C d E Hanulíková & Hamann (2010), str. 375.
  2. ^ A b Kráľ (1988), str. 51.
  3. ^ Pavlík (2004), str. 93–95.
  4. ^ Pavlík (2004), str. 93, 95.
  5. ^ A b Pavlík (2004), str. 94–95.
  6. ^ A b C Kráľ (1988), str. 55.
  7. ^ Kráľ (1988), str. 54, 92.
  8. ^ A b C Hanulíková & Hamann (2010), str. 376.
  9. ^ Kráľ (1988), str. 64–65.
  10. ^ Kráľ (1988), str. 64.
  11. ^ Kráľ (1988), str. 57, 64–65, 103.
  12. ^ Krátký (2002), str. 534–535.
  13. ^ Krátký (2002), str. 535.
  14. ^ Krátký (2002), str. 534.
  15. ^ Pavlík (2004), str. 95.
  16. ^ A b C Pavlík (2004), str. 96–97.
  17. ^ Pavlík (2004), str. 95, 97.
  18. ^ A b Pavlík (2004), str. 105.
  19. ^ A b C d E F G h i j k l m Hanulíková & Hamann (2010), str. 374.
  20. ^ Kráľ (1988: 73). Autor popisuje / n / jako apikální alveolární, ale odpovídající obrázek ukazuje laminální denti-alveolární výslovnost (o které se nezmínil).
  21. ^ Kráľ (1988), str. 72, 74–75, 80–82.
  22. ^ Kráľ (1988), str. 72.
  23. ^ Pavlík (2004), str. 98–99.
  24. ^ Kráľ (1988), str. 74–75.
  25. ^ Pavlík (2004), str. 103–104.
  26. ^ Dvončová, Jenča & Kráľ (1969:?), citováno v Hanulíková & Hamann (2010:374)
  27. ^ Pauliny (1979), str. 112.
  28. ^ A b Kráľ (1988), str. 81–82.
  29. ^ Recasens (2013), str. 11, 13.
  30. ^ A b Kráľ (1988), str. 80.
  31. ^ A b C Kráľ (1988), str. 82.
  32. ^ A b C Dvončová, Jenča & Kráľ (1969), str. 94–95.
  33. ^ Kráľ (1988), str. 78–79.
  34. ^ Hanulíková & Hamann (2010), str. 374, 376.
  35. ^ Recasens (2013), str. 15.
  36. ^ Pavlík (2004), str. 106.
  37. ^ Hanulíková & Hamann (2010), str. 373.
  38. ^ Na základě přepisu v Hanulíková & Hamann (2010: 377). Některé symboly byly změněny, aby byl článek konzistentní - viz část výše.
  39. ^ Hanulíková & Hamann (2010), str. 377.

Bibliografie

  • Dvončová, Jana; Jenča, Gejza; Kráľ, Ábel (1969), Atlas slovenských hlások, Bratislava: Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied
  • Hanulíková, Adriana; Hamann, Silke (2010), "Slovák" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (3): 373–378, doi:10.1017 / S0025100310000162
  • Kráľ, Ábel (1988), Pravidlá slovenskej výslovnosti, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo
  • Krech, Eva Maria; Stock, Eberhard; Hirschfeld, Ursula; Anders, Lutz-Christian (2009), „7.3.15 Slowakisch“, Deutsches Aussprachewörterbuch, Berlín, New York: Walter de Gruyter, ISBN  978-3-11-018202-6
  • Pauliny, Eugen (1979), Slovenská fonológia, Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo
  • Pavlík, Radoslav (2004), „Slovenský hlásky a mezinárodní fonetická abeceda“ (PDF), Jazykovedný časopis, 55: 87–109
  • Recasens, Daniel (2013), „K artikulační klasifikaci (alveolo) palatálních souhlásek“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 43 (1): 1–22, doi:10.1017 / S0025100312000199
  • Rubach, Jerzy (1993), Lexikální fonologie slovenštiny, Oxford University Press, ISBN  978-0198240006
  • Short, David (2002), „Slovak“, in Comrie, Bernard; Corbett, Greville G. (eds.), Slovanské jazyky, Londýn a New York: Routledge, str. 533–592, ISBN  9780415280785

Další čtení