Trojúhelníkové rozdělení - Triangular distribution

Trojúhelníkový
Funkce hustoty pravděpodobnosti
Spiknutí trojúhelníkového PMF
Funkce kumulativní distribuce
Spiknutí trojúhelníkového CMF
Parametry

Podpěra, podpora
PDF
CDF
Znamenat
Medián
Režim
Rozptyl
Šikmost
Př. špičatost
Entropie
MGF
CF

v teorie pravděpodobnosti a statistika, trojúhelníkové rozdělení je spojitý rozdělení pravděpodobnosti se spodní hranicí A, horní limit b a režim C, kde A < b a A ≤ C ≤ b.

Speciální případy

Režim vázaný

Distribuce se zjednoduší, když C = A nebo C = b. Například pokud A = 0, b = 1 a C = 1, pak PDF a CDF stát se:

Rozdělení absolutního rozdílu dvou standardních jednotných proměnných

Tato distribuce pro A = 0, b = 1 a C = 0 je distribuce X = |X1 − X2|, kde X1, X2 jsou dvě nezávislé náhodné proměnné se standardem rovnoměrné rozdělení.

Symetrické trojúhelníkové rozdělení

Symetrický případ nastane, když C = (A + b) / 2. V tomto případě je alternativní forma distribuční funkce:

Rozdělení průměru dvou standardních jednotných proměnných

Tato distribuce pro A = 0, b = 1 a C = 0,5 - režim (tj. Vrchol) je přesně uprostřed intervalu - odpovídá distribuci průměru dvou standardních jednotných proměnných, tj. Distribuci X = (X1 + X2) / 2, kde X1, X2 jsou dvě nezávislé náhodné proměnné se standardem rovnoměrné rozdělení v [0, 1].[1]

Generování náhodných variace trojúhelníkového rozložení

Vzhledem k náhodnému variaci U čerpáno z rovnoměrné rozdělení v intervalu (0, 1), pak variát

[2]

kde , má trojúhelníkové rozdělení s parametry a . To lze získat z kumulativní distribuční funkce.

Použití distribuce

Trojúhelníkové rozdělení se obvykle používá jako subjektivní popis populace, pro kterou jsou k dispozici pouze omezené údaje o vzorku, zejména v případech, kdy je vztah mezi proměnnými znám, ale údajů je málo (pravděpodobně kvůli vysokým nákladům na sběr). na základě znalosti minima a maxima a „inspirovaného odhadu“[3] pokud jde o modální hodnotu. Z těchto důvodů se rozdělení trojúhelníků nazývá distribuce „nedostatku znalostí“.

Obchodní simulace

Trojúhelníkové rozdělení se proto často používá v obchodní rozhodování, zejména v simulace. Obecně platí, že když se o něm příliš neví rozdělení výsledku (řekněme jen jeho nejmenší a největší hodnoty) je možné použít rovnoměrné rozdělení. Pokud je však také znám nejpravděpodobnější výsledek, lze výsledek simulovat trojúhelníkovým rozdělením. Viz například pod podnikové finance.

Projektový management

Trojúhelníkové rozdělení spolu s Distribuce PERT, je také široce používán v projektový management (jako vstup do PERT a tudíž metoda kritické cesty (CPM)) k modelování událostí, ke kterým dochází v intervalu definovaném minimální a maximální hodnotou.

Zvuk ditheringu

Symetrické trojúhelníkové rozdělení se běžně používá v audio dithering, kde se nazývá TPDF (trojúhelníková funkce hustoty pravděpodobnosti).

Viz také

  • Trapézové rozdělení
  • Thomas Simpson
  • Tříbodový odhad
  • Shrnutí pěti čísel
  • Souhrn sedmi čísel
  • Trojúhelníková funkce
  • Teorém centrálního limitu - K rozdělení trojúhelníku často dochází v důsledku přidání dvou stejných náhodných proměnných dohromady. Jinými slovy, rozdělení trojúhelníku je často (ne vždy) výsledkem první iterace procesu sčítání centrální limitní věty (tj. ). V tomto smyslu může občas dojít k přirozenému rozdělení trojúhelníku. Pokud tento proces sčítání více náhodných proměnných pokračuje (tj. ), pak bude distribuce stále více zvonovitého tvaru.
  • Irwin – Hallova distribuce - Použití distribuce Irwin – Hall je snadný způsob, jak generovat trojúhelníkové rozdělení.
  • Batesovo rozdělení - Podobně jako distribuce Irwin – Hall, ale s hodnotami převedenými zpět do rozsahu 0 až 1. Užitečné pro výpočet rozdělení trojúhelníku, které lze následně změnit měřítko a posunout, aby se vytvořila další rozdělení trojúhelníku mimo rozsah 0 až 1.

Reference

  1. ^ Beyond Beta: Other Continuous Families of Distribuce with Bounded Support and Applications. Samuel Kotz a Johan René van Dorp. https://books.google.de/books?id=JO7ICgAAQBAJ&lpg=PA1&dq=chapter%201%20dig%20out%20suitable%20substitutes%20of%20the%20beta%20distribution%20one%20of%20our%20goals&pg=PA3#v= onepage & q & f = false
  2. ^ https://web.archive.org/web/20140407075018/http://www.asianscientist.com/books/wp-content/uploads/2013/06/5720_chap1.pdf
  3. ^ „Archivovaná kopie“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 2006-09-23. Citováno 2006-09-23.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

externí odkazy