Hurufismus - Hurufism

Hurufismus^[1] (arabština: حُرُوفِيَّة‎ ḥurūfiyyah) byl Sufi doktrína založená na mysticismus písmen (ḥurūf),^[2] který vznikl v Astrabad a rozšířil se do západních oblastí Persie a Anatolie na konci 14. a na počátku 15. století.

Nadace

Zakladatelem a duchovní hlavou Hurufiho hnutí byl Fazlallah Astarabadi (1340–94). Narozen v Astrabadu (nyní Gorgan, Írán), byl silně přitahován Súfismus a učení o Mansur Al-Hallaj a Rumi v útlém věku. V polovině 70. let 13. století začal Fazlallah šířit své učení všude Írán a Ázerbajdžán. Zatímco žiji v Tabriz, Fazlallah získal elitní pokračování u soudu Jalairid sultanát. V té době byl Fazlallah stále v hlavním proudu Sufi tradice. Později přešel k ezoteričtější spiritualitě a nedaří se mu konvertovat Timur, byl popraven v roce 1394 poblíž Alinja Tower v Nakhchivan synem panovníka, Miran Shah. Velké povstání Hurufise bylo rozdrceno, ale populární hnutí přežilo ještě asi deset let v různých podobách.

Fazlalláhovým největším dílem byla Jāvdānnāme-ye kabir nebo „Velká kniha věčnosti“, pravděpodobně napsána v Baku před svým zatčením, které přežilo díky jeho šíření díky výtiskům jeho dcery Makhdumzāde. To bylo z velké části zachováno v populární kultuře kvůli jeho použití derviši z Objednávka Bektashi.^[3]

Klíčové prvky

Podle Fazlallaha je klíčem k otevření sedmé zapečetěné knihy, Korán, je kabalistický systém písmen který vykládají pozdější Hurufis v Hidayat Namah, Jawidan a v Mahram Namah. The Vesmír je věčný a pohybuje se rotací. Božská tvář je nezničitelný a projevuje se v člověku, nejlepší formě, zuhur kibriya. Bůh je ztělesněný v každém atomu. Hurufis uvažoval Fazlallah Astarabadi projev Boží síly po Adam, Mojžíš a Muhammad. Bůh je také ztělesněn slovy a 28 písmeny Arabská abeceda a 32 písmen Perská abeceda jsou základem pro lásku a krásu ve světě.^{[je zapotřebí objasnění ]} Sedm je klíčové číslo odpovídající ušlechtilým částem obličeje, veršům Al-Fatiha a slovní vyznání víry. Člověk je nejvyšší kopií božského a klíčem k němu haqiqa.

Podle R. N. Frye Cambridge historie Íránu,^[4] Hurufismus byl výrazem Izmailismus ve své mystické identifikaci lidské postavy, ale liší se v uznání haqiqa spíše v podstatě písmen než v osobě Imám.

Dopad

Po jeho smrti byly Fazlalláhovy myšlenky rozvíjeny a šířeny Imadaddin Nasimi a „některé prokleté nemají žádný význam "v Ázerbájdžánu a Seyid Ishag v Turecku. Básník Imadaddin Nasimi (? –1417) a další značky Hurufis kabalistický tendence podřízené mystickým konceptům súfismu, konkrétně tendencí Mansura Al-Hallaje, který měl na Imadaddina Nasimiho další velký vliv.

Prostřednictvím Nasimiho poezie ovlivňovaly myšlenky Hurufi v různé míře lidi jako Niyaz-i Misri, Fuzûlî, Habibi, Ismail I. , a Rushani. Objednávka Bektashi, která je stále aktivní v Anatolie a Balkán, bylo úložiště pro učení a spisy Hurufi. Jeden z Fazlalláhových osobních studentů, Rafî'î, emigroval na Balkán. Přenesl ústřední tezi hurufismu, že kardinality arabské a perské abecedy vyjmenovávají všechny typy tvaru a zvuku osami symetrie. Povstání Hurufi v Kwarezemu bylo potlačeno Mongoly, což motivovalo exodus Hurufisů na Balkán. Rukopisy Bektashi ukazují téměř 500 let hurufismu na Balkáně, s vrcholem v 17. století. Další súfijské objednávky, například Qadiriyya a Naqshbandi, přispěl do sběru, vyhledávání a překladu rukopisů Hurufi.

Rukopisy Hurufi

Z Balkánu bylo zaznamenáno velké množství záznamů v dnešní Albánii, ale vztah mezi bektashismem a hurufismem je doložen řeckými přepisy. Celkem mnoho rukopisů Hurufi, které dnes existují, bylo chráněno v knihovnách lóží Bektashi,^[5] počítaje v to Fadl’Allah Yazdânî Cāvidān-Nāma,^[6]^[7] Shaykh Sāfî's Hākikāt-Nāma, Ali’ûl-A’lâ's Māhşar-Nāma,^[8] Amîr Gıyâs’ad-Dîn İstivâ-Nāme,^[9] Ahirat-Nāma od Frişte Oğlu, a některé další knihy napsané na téma „Hurufi Theology“ Aşık-Nāma, Hidāyat-Nāma, Mukāddama't-ûl-Hākayık, Muhārram-Nāma-i Sayyid İshāk, Nihāyat-Nāma, Tûrāb-Nāma, Miftāh'ûl-Gayb, Tuhfat'ûl-Uş -i Hurûf, Risāla-i Fāzl'ûl-Lah a Risāla-i Virān Abdāl. Hurufi termíny a koncepty prostupují Bektāshi poezii. Gül Baba poskytl v roce 2006 obsáhlý souhrn myšlenek Hurufi Klíč k neviditelnému.

The Shattari tariqa je moderní úložiště Hurf-e-Muqattiyat (tajemství abeced).^[10]

Současné vlivy

Ve filmu v ázerbájdžánštině se objevují scény popravy Fadlullaha a Nasimiho brutálního zmítání v Aleppu. Nasimi (1973).

Hurufismus hraje roli v tureckém autorovi Román Orhana Pamuka Černá kniha.

Hurufismus také hraje roli v Ian McDonald futuristický román, Dervišův dům.

The Hurufiyya hnutí je estetické hnutí, které vzniklo mezi arabskými umělci, kteří používali dopis jako formu a popisovali se arabským slovem pro hurufismus, kteří s ním interagovali moderní umění jak se objevilo v západní kultura.

Viz také

Abjadovy číslice
Ahmed Lur
Arabská abeceda
Arabské číslice
Báb
Východní arabské číslice
Referenční myšlenky a klamné odkazy
„Ilm al-Huruf
Izmailismus
Kabala, Židovské hnutí nacházelo tajné významy v hebrejských dopisech.
Seznam zaniklých šíitských sekt
Mahmoud Pasikhani
Murād Mīrzā
Nuqtavi
Skupina jedné dimenze

Reference

^ Algar, Hamid. „HORUFISM“. Encyklopedie Iranica. Citováno 26. dubna 2016.
^ Bolle, Kees W. (1987). Tajemství náboženství. Brill archiv. str. 89. ISBN 90-04-08342-1.
^ Hurufismus na Encyklopedie Iranica
^ Frye, Richard; Fisher, William Bayne (1968). Cambridge historie Íránu. Cambridge University Press. str. 624. ISBN 0-521-20094-6.
^ Usluer, Fatih; Yildiz, Fırat (2010), „Hurufismus mezi albánskými Bektashis“ (PDF), The Journal of International Social Research, 3 (15): 268-280
^ CÂVİDÂNNÂME, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 7, str. 173, 1993.
^ FAZLULLAH -ı HURÛFÎ, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 12, str. 277-279, 1995.
^ ALİ el-A’LÂ, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 2, s. 381, 1989.
^ EMÎR GIYÂSEDDİN, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 11, str. 130-131, 1995.
^ Shattari Archivováno 20. Dubna 2008 v Wayback Machine

externí odkazy

Další čtení

Abdülbâki Gölpınarlı (Ed.), Hurûfilik Metinleri Kataloğu, XII. Dizi- Sa. 6a TTK, 1989.
Fazlullah Esterâbâdî, Câvidannâme; Dürr-i Yetim İsimli Tercümesi, Haz. Fatih Usluer, Istanbul, Kabalci Yayınevi, 2012.
H.T. Norris "The Hurufi Legacy of Fadlullah of Astarabad", v Dědictví súfismu, 2003. Oxford, Jeden svět
Shahzad Bashir Fazlallah Astarabadi a HurufisPublikace Oneworld (25. května 2005)
Fatih Usluer, "Le Houroufisme. La doctrine et son impact dans la littérature persane et ottomane", EPHE-Paris, Phd Thesis, 2007.
Fatih Usluer, „Hurufilik“, Kabalcı Yayınevi, 2009
Fatih Usluer, „Misâlî'nin Miftâhu'l Gayb'ı Metin ve Açıklama“, Turkish Studies, International Periodical for the Languages, Literature and History of Turkish or Turkic, Volume 2/2, Spring, S. 2, www.turkishstudies. net, (Ed. Prof. Dr. Gurer GULSEVİN - Dr. Mehmet Dursun ERDEM), str. 697–722.
Fatih Usluer, „Hurûfî Metinleri ile İlgili Bazı Notlar“, Ege Üniversitesi Türk Dili ve Edebiyatı Araştırmaları Dergisi, S. 13, Ocak / leden 2007.
Fatih Usluer, „Nesîmî Şiirlerinin Şerhlerinde Yapılan Yanlışlıklar,“ Turkish Studies, International Periodical for the Languages, Literature and History of Turkish or Turkic, Volume 4/2, Winter, 2009, [1], ss. 1072–1091.
Fatih Usluer, „Mir Fâzılî’nin Taksîm-i Salât u Evkât’ının Şerhi“, Hacı Bektaş Veli Dergisi, svazek 50, ss. 145–222. https://web.archive.org/web/20120303004806/http://www.hbektasveli.gazi.edu.tr/dergi_dosyalar/50-145-222.pdf
Rıfkı Melul Meriç, HURUFİLİK, Dil Tarih Coğrafya Fakültesi Basılmamış Mezuniyet Tezi, Ankara, 1935.
Fatih Usluer, „Hurûfî Şifreleri“, Journal of Turkish Studies, svazek 33 / II, ss. 201–219.
Fatih Usluer, „Hurufilikte On İki İmam“, Turkish Studies, International Periodical for the Languages, Literature and History of Turkish or Turkic, Volume 5/1, Winter, ss. 1361–1389. http://turkishstudies.net/Makaleler/1853461331_62usluerfatih.pdf
Fatih Usluer, „Hurufism Among Albansian Bektashis“, The Journal of International Social Research, svazek III / 15, ss. 268–280.
Fatih Usluer, „Feyznâme-i Misâlî Neşirleri“, Hacı Bektaş Veli Dergisi, svazek 56, ss. 299–323.
Fatih Usluer, „Hurufilikte Rüya Tabirleri“, Milli Folklor, sv. 90, ss. 134–146.
Fatih Usluer, "Les Themes Bibliques chez les Houroufis", Ishraq, sv. II, ss. 426–443.

[HORUFISM-1] Algar, Hamid. „HORUFISM“. Encyklopedie Iranica. Citováno 26. dubna 2016.

[2] Bolle, Kees W. (1987). Tajemství náboženství. Brill archiv. str. 89. ISBN 90-04-08342-1.

[3] Hurufismus na Encyklopedie Iranica

[4] Frye, Richard; Fisher, William Bayne (1968). Cambridge historie Íránu. Cambridge University Press. str. 624. ISBN 0-521-20094-6.

[5] Usluer, Fatih; Yildiz, Fırat (2010), „Hurufismus mezi albánskými Bektashis“ (PDF), The Journal of International Social Research, 3 (15): 268-280

[6] CÂVİDÂNNÂME, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 7, str. 173, 1993.

[7] FAZLULLAH -ı HURÛFÎ, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 12, str. 277-279, 1995.

[8] ALİ el-A’LÂ, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 2, s. 381, 1989.

[9] EMÎR GIYÂSEDDİN, TDV İslâm Ansiklopedisi, v. 11, str. 130-131, 1995.

[10] Shattari Archivováno 20. Dubna 2008 v Wayback Machine

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]