Süleyman Hilmi Tunahan - Süleyman Hilmi Tunahan
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto otázkách na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
Část série na |
Sunnitský islám |
---|
![]() |
Ve smyslu Ihsan |
![]() |
Část série na islám Súfismus |
---|
Seznam sufis |
![]() |
Süleyman Hilmi Tunahan, (1888 - 16. září 1959), bylo 20. století Islámský učenec narozený v malém Osmanský vesnice Ferhatlar, známá také jako Varatlar a dnes Delchevo v Razgrad Provincie, Bulharsko. Süleyman později se stal Sufi Mistře v tradici Naqshbandi Objednat.
Životopis
Süleymanovým otcem, Osmanem, byl hafız („ten, kdo si zapamatoval celý Korán“) a uznávaný islámský učitel své doby. Osman dokončil vzdělání v roce Istanbul než se stal profesorem na známém Satirli Madrasa (teologická škola spojená s mešitou) v Silistre. Süleymanovi předkové zahrnují Idrise, kterého jmenoval Mehmet II (r. 1451–1481) jako „Tuna Khan“. Mladý Süleyman byl vzděláván na Silistra Middle School a Satirli Madrasah. Poté odešel do Istanbulu, aby dokončil svá studia, zapsal se do Sahnské madrasy, odkud se učil Bafra narozený Ahmet Hamdi. Promoval v roce 1916 jako premiantka své třídy poté zapsal do mešity Süleymaniye Madrasah v Medresetü'l-Mütehassisin, kde studoval tafsir (komentář k Korán ) a hadísy (vyprávění týkající se slov a skutků proroka Muhammad ). Süleyman v roce 1919 opět promoval jako valediktorián na Medresetü'l-Mütehassisinu a ve stejném roce promoval na právnické škole Medresetü'l-Kuzat, kde byl na zkouškách první. Když informoval svého otce o tomto žebříčku, bylo mu řečeno: „Neposlal jsem tě do Istanbulu, abych šel do pekla,“ připomněl mu Mohamedovo rčení: „Dva ze tří (nespravedlivých) soudců půjdou do pekla.“ Süleyman vysvětlil, že jeho cílem nebylo stát se soudcem, ale naučit se jak náboženské, tak všeobecné znalosti. Poté začal pracovat jako učitel islámu v Istanbulu až do jeho madrasabyli uzavřeni, načež byl přidělen k práci jako islámský kazatel. Nějakou dobu kázal islámská kázání ve velkých istanbulských osmanských dobách selatinských mešit jako např Sultan Ahmed, Süleymaniye, Şehzâdebaşı, Yeni a Piyale Pasha mešity. Zatímco pracoval jako islámský kazatel, učil také muslimské děti, nejprve ve svém vlastním domě a poté v madrasahs poté, co dostali vládní povolení k opětovnému otevření v letech 1946–1947. Süleyman také začal učit principy islámu. Mnoho z jeho studentů absolvovalo madrasy a dostalo povolení od Diyanet İşleri Başkanlığı (Předsednictví pro náboženské záležitosti) pracovat jako muftis (úředníci seznámení s islámským právem, kteří mají na starosti islámské záležitosti pro provincii nebo okres) imámové (vedoucí modlitby), muezziny (jednotlivci, kteří volají pětkrát denně, aby oznamovali modlitby), Islámští kazatelé a učitelé madrasah.[1]
Süleymanova praxe islámu následovala Hanafi (škola islámského práva), zatímco jeho pevná víra v Boha pramenila z Maturidi škola islámu. Řekl svým studentům, že: „Měli by se pevně držet vyznání Ahl al-Sunnah wa'l Jama'ah“. Süleyman zemřel v Kısıklı, Üsküdar, Istanbul 16. září 1959. Je pohřben v Hřbitov Karacaahmet.
Süleymanova silsila
Jeho Naqshbandiyyah silsila jde zpět do Khwaja Shah Ahmed Sā’īd Fāruqī Mujaddid ī.
# | název | Pohřben | Narození | Smrt |
---|---|---|---|---|
1 | Sayyadna Muhammad poslední Prorok | Medína, Saudská arábie | Pondělí 12 Rabi al-Awwal (570/571 CE) | 12 Rabi al-Awwal 11 AH (5/6 června 632 CE) |
2 | Sayyadna Abu Bakr Siddiq | Medína, Saudská arábie | 22 Jumada al-Thani 13 AH (22. srpna 634 n. L.) | |
3 | Sayyadna Salman al-Farsi | Mada'in, Irák | 10 Rajab 33 AH (4. - 5. února 654 n. L.) | |
4 | Imám Qasim ibn Muhammad ibn Abu Bakr, syn syna (2) | Medína, Saudská arábie | 23 Shaban 24 AH (22. – 23. Června 645 n. L.) | 24 Jumada al-Thani 101/106/107 AH |
5 | Imám Jafar Sadiq, syn vnučky (2) | Medína, Saudská arábie | 8 Ramadán 80 AH (5./6. Listopadu 699 n. L.) | 15 Rajab 148 AH (6/7 září 765 n. L.) |
6 | Khwaja Bayazid Bastami | Bistam, Provincie Semnan, Írán | 186 AH (804 n. L.) | 15 Shaban 261 AH (24/25 května 875 n. L.) |
7 | Khwaja Abul-Hassan Kharaqani | Kharaqan, blízko Bistam, Provincie Semnan, Írán | 352 AH (963 n. L.) | 10 Muharram 425 AH (5./6. Prosince 1033 n. L.) |
8 | Khwaja Abu Ali Farmadi | Příliš, Khurasan, Írán | 434 AH (1042/1043 n. L.) | 4 Rabi al-Awwal 477 nebo 511 AH (10. července 1084 / 6. července 1117) |
9 | Khwaja Abu Yaqub Yusuf Hamadānī | Marv, blízko Mary, Turkmenistán | 440 AH (1048/1049 n. L.) | Rajab 535 AH (Únor / březen 1141 n. L.) |
10 | Khwaja Abdul Khaliq Ghujdawani | Ghajdawan, Buchara, Uzbekistán | 22 Shaban 435 AH (24/25 března 1044 n. L.) | 12 Rabi al-Awwal 575 AH (17./18. Srpna 1179 n. L.) |
11 | Khwaja Arif Reogari | Reogar, blízko Buchara, Uzbekistán | 27 Rajab 551 AH (15. září 1156 n. L.) | 1 Shawwal 616 AH (10/11. Prosince 1219 n. L.) |
12 | Khwaja Mahmood Anjir-Faghnawi | Buchara, Uzbekistán | 18 Shawwal 628 AH (18. - 19. srpna 1231 n. L.) | 17 Rabi al-Awwal 717 AH (29. a 30. května 1317 n. L.) |
13 | Khwaja Azizan Ali Ramitani | Khwaarizm, Uzbekistán | 591 AH (1194 n. L.) | 27 Ramadán 715 nebo 721 AH (25/26 prosince 1315 nebo 20/21 října 1321) |
14 | Khwaja Muhammad Baba Samasi | Samaas, Buchara, Uzbekistán | 25 Rajab 591 AH (5./6. Července 1195 n. L.) | 10 Jumada al-Thani 755 AH (2./3. Července 1354 n. L.) |
15 | Khwaja Sayyid Amir Kulal | Saukhaar, Buchara, Uzbekistán | 676 AH (1277/1278 n. L.) | St 2 Jumada al-Thani 772 AH (21. - 22. prosince 1370 n. L.) |
16 | Khwaja Muhammad Baha'uddin Naqshband Bukhari | Qasr-e-Aarifan, Buchara, Uzbekistán | 4 Muharram 718 AH[2] (8. – 9. Března 1318 n. L.) | 3 Rabi al-Awwal 791 AH (2./3. Března 1389 n. L.) |
17 | Khwaja Ala'uddin Attar Bukhari, zeť (17) | Jafaaniyan, Transoxiana (Uzbekistán ) | St 20 Rajab 804 AH (23. února 1402 n. L.) | |
18 | Khwaja Yaqub Charkhi | Gulistan, Dušanbe, Tádžikistán | 762 AH (1360/1361 n. L.) | 5 Safar 851 AH (21. – 22. Dubna 1447 n. L.) |
19 | Khwaja Ubaidullah Ahrar | Samarkand, Uzbekistán | Ramadán 806 AH (Březen / duben 1404 n. L.) | 29 Rabi al-Awwal 895 AH (19. a 20. února 1490 n. L.) |
20 | Khwaja Muhammad Zahid Wakhshi | Wakhsh | 14 Shawwal 852 AH (11/12. Prosince 1448 n. L.) | 1 Rabi al-Awwal 936 AH (3/4 listopadu 1529 n. L.) |
21 | Khwaja Durwesh Muhammad, syn sestry (21) | Asqarar, Uzbekistán | 16 Shawwal 846 AH (17./18. Února 1443 n. L.) | 19 Muharram 970 AH (18. - 19. září 1562 n. L.) |
22 | Khwaja Muhammad Amkanaki, syn (22) | Amkana, Buchara, Uzbekistán | 918 AH (1512/1513 n. L.) | 22 Shaban 1008 AH (8. – 9. Března 1600 n. L.) |
23 | Khwaja Muhammad Baqi Billah Berang | Dillí, Indie | 5 Dhu al-Hijjah 971 nebo 972 AH (14. července 1564 / 3. července 1565) | 25 Jumada al-Thani 1012 AH (29. a 30. listopadu 1603 n. L.) |
24 | Shaikh Ahmad al-Farūqī al-Sirhindī, Imām Rabbānī | Sirhind, Indie | 14 Shawwal 971 AH (25./26. Května 1564 n. L.) | 28 Safar 1034 AH (9. – 10. Prosince 1624 n. L.) |
25 | Imám Khwaja Muhammad Masum Faruqi, 3. syn (24) | Sirhind, Indie | 1007 AH (1598/1599 n. L.) | 9 Rabi al-Awwal 1099 AH (13. – 14. Ledna 1688 n. L.) |
26 | Khwaja Muhammad Saifuddin Faruqi, syn (25) | Sirhind, Indie | 1049 AH (1639/1640 n. L.) | 19 nebo 26 Jumada al-awwal 1096 AH (Duben 1685 n. L.) |
27 | Sayyid Nur Muhammad Badayuni | Dillí, Indie | 11 Dhu al-Qi'dah 1135AH (12./13. Srpna 1723 n. L.) | |
28 | Shaheed Mirza Mazhar Jan-e-Janaan, Shams-ud-Dín Habibullah | Dillí, Indie | 11 Ramadán 1111 AH (2./3. Března 1700 n. L.) | 10 Muharram 1195 AH (Pá 5. ledna 1781 n. L.) |
29 | Khwaja Abdullah Dehlavi, alias Shah Ghulam Ali Dehlavi | Dillí, Indie | 1156 AH[3] (1743 n. L.) | 22 Safar 1240 AH (15. – 16. Října 1824 n. L.) |
30 | Hafiz Abu Sā’īd Fāruqī Mujaddid ī | Dillí, Indie | 2 Dhu al-Qi'dah 1196 AH (9. – 10. Října 1782 n. L.) | 1 Shawwal 1250 AH (30. a 31. ledna 1835 n. L.) |
31 | Khwaja Shah Ahmed Sā’īd Fāruqī Mujaddid ī, syn Hafiz Abu Sā’īd Fāruqī | Medína, Saudská arábie | 2 Rabi al-Awwal 1277 AH (18. - 19. září 1860 n. L.) | |
32 | Khwaja Muhammed Mazhar İş’an Can-ı Cânân, syn Khwaja Ahmed Sā’īd Fāruqī | Indie | 1248 AH (1832 n. L.) | Madina (1883 n. L.) |
33 | Khwaja Selahüddin İbn-i Mevlana Siracüddin | Osh - Kyrgyzstán | (1843 n. L.) | Osh - Kyrgyzstán (13. listopadu 1910, n. L.) |
34 | Süleyman Hilmi Tunahan (Silsila skončil) | Istanbul, krocan | 1888 | (16. září 1959 n. L.) |
Reference
- ^ Vakkasoğlu, Vehbi (2003) Maneviyat Dünyamıza İz Bırakanlar, Nesil Yayınları, Ekim, ISBN 9758499440
- ^ Faiz Naqshband (Urdu Translation): Malfuzat of Shah Ghulam Ali Dehlavi, str.46 Archivováno 08.03.2012 na Wayback Machine
- ^ Faiz Naqshband (Urdu Translation): Malfuzat of Shah Ghulam Ali Dehlavi, str.325 Archivováno 08.03.2012 na Wayback Machine