Codex Manesse - Codex Manesse
Codex Manesse | |
---|---|
Heidelberg, Universitätsbiblithek, Cpg 848 | |
![]() Folio 371r, Johannes Hadlaub | |
Také známý jako | Große Heidelberger Liederhandschrift |
datum | C. 1304 |
Místo původu | Curych |
Jazyk (y) | Středně vysoká němčina |
Autoři | C. 140 jmenovaných Minnesänger |
Patron | Manesse rodina |
Materiál | Pergamen |
Velikost | 426 folií |
Formát | 350 x 250 mm, 2 sloupy |
Skript | Textura |
Obsah | Minnesang |
Osvětlení | 137 celostránkových miniatur, Lombardická hlavní města |
The Codex Manesse, Manesse Codexnebo Große Heidelberger Liederhandschrift[1] je Liederhandschrift (kniha písní / poezie), jediný nejkomplexnější zdroj Středně vysoká němčina Minnesang poezie, psaná a ilustrovaný mezi c. 1304, kdy byla dokončena hlavní část, a c. 1340 s dodatky.
Kodex byl vyroben v Curych, pro Manesse rodina.[2]
Rukopis je „nejkrásněji osvětleným německým rukopisem za celá staletí;“[3] jeho 137 miniatury jsou série „portrétů“ zobrazujících každého básníka.
Obsah
Codex Manesse je antologie děl celkem asi 135[4] minnesingers od poloviny 12. do počátku 14. století. U každého básníka je zobrazen portrét, po kterém následuje text jejich děl.[5]Záznamy jsou seřazeny přibližně podle sociálního postavení básníků, počínaje císařem Svaté říše římské Jindřich VI, Kings Conradin a Václav II skrz vévody, hraběte a rytíře až po prosté občany.
Většina básní je Minnesang, ale existují i jiné žánry, včetně bajek a didaktických básní.
Nejstarší básníci zastoupení v rukopisu byli v době jeho kompilace mrtví více než století, zatímco jiní byli současníci, poslední dokonce i pozdní přírůstky básní napsaných na počátku 14. století.
Na portrétech jsou někteří šlechtici zobrazeni v plné zbroji ve svých heraldických barvách a zařízeních (tedy se skrytými tvářemi), často zobrazováni jako účastníci klání, nebo někdy v samostatném boji s mečem a štítem a někdy ve skutečné bitvě.
Některé obrázky jsou motivovány biografií zobrazené osoby, ale některé návrhy pouze čerpají svůj motiv z básníkova jména (Dietmar je tedy zobrazen na mezkovi, protože jeho jméno lze interpretovat ve smyslu lidový kůň),[Citace je zapotřebí ] zatímco ostatní čerpají ze snímků ze svých textů (Walther von der Vogelweide je zobrazen v promyšlené póze, která přesně odpovídá jeho popisu v jedné z jeho nejslavnějších písní).
Seznam básníků
- 6r: Henry VI, svatý římský císař (1165–1197)
- 7r: Král Konrád mladý (1252–1268)
- 8r: „Skotský král Tyro a jeho syn Fridebrant“ (ne jméno zpěváka, ale název epické básně z první poloviny 13. století)
- 10r: Český král Václav (Václav II., Český a polský král, 1271–1305)
- 11v: Herzog Heinrich von Breslau (Henry IV, 1258–1290)
- 13r: Markrabě Otto von Brandenburg (Otto IV, 1266–1308)
- 14v: markrabě Heinrich von Meißen (Jindřich III., 1215–1288)
- 17r: Vévoda z Anhaltu (Henry I, c. 1170–1252)
- 18r: John, vévoda z Brabantu (Jan I., 1252 / 1253–1294)
- 20r: Počet Rudolf von Neuenburg (buď Rudolf II., zemřel 1192, nebo jeho synovec Rudolf I., zemřel 1258)
- 22v: hrabě Kraft von Toggenburg (pravděpodobně Kraft III z Toggenburgu, zemřel 1339)
- 24r: hrabě Konrad von Kirchberg (buď Konrad II, fl. 1275–1326, nebo jeho bratranec Konrad III, 1281–1315)
- 26r: hrabě Friedrich von Leiningen (pravděpodobně Friedrich II., zemřel 1237)
- 27r: hrabě Otto von Botenlauben (zemřel 1244)
- 29r: markrabě von Hohenburg (buď Diepold V. von Vohburg, fl. 1205–1225, nebo jeho syn Bertold IV., zemřel 1256).
- 30r: Herr Heinrich von Veldeke (zemřel po roce 1184)
- 32v: Herr Gottfried von Neifen (zemřel 1279)
- 42r: hrabě Albrecht von Haigerloch (Albrecht II Hohenberg, zemřel 1298)
- 43v: hrabě Wernher von Homberg (zemřel 1320)
- 46v: Herr Jakob von Warte (zemřel 1331)
- 48v: Bratr Eberhard von Saxofon (fl. 1309)
- 52r: pan Walther von Klingen (fl. 1240–1280s)
- 54r: pan Rudolf von Rotenburg (fl. 1287)
- 59v: pan Heinrich von Saxofon (pravděpodobně Jindřich II., 1235–1289)
- 61v: pan Heinrich von Frauenberg (fl. 1284–1305)
- 63r: Der von Kürenberg (12. století)
- 64r: Herr Dietmar von Aist (fl. 1140–1160)
- 66v: Der von Gliers (snad Wilhelm von Gliers, fl. 1267–1317)
- 69r: Herr Wernher von Teufen (fl. 1220)
- 70v: Herr Heinrich von Stretlingen (buď Henry II, fl. 1250s, nebo jeho syn Henry III, zemřel 1294)
- 71v: Herr Kristan von Hamle (pravděpodobně autor 13. století Durynsko, jinak neznámé)
- 73r: Herr Ulrich von Gutenburg (fl. 70. léta)
- 75v: Herr Heinrich von der Zazdít (Fl. 1223–1263, dominikánský mnich, před Eichstättem a později v Augsburgu)
- 76v: Herr Heinrich von Morungen (fl. 1210s)
- 82v: Der Schenk von Limpurg (buď Walther I, fl. 1230–1240, nebo jeden z jeho synů, Walther II nebo Konrad I)
- 84v: Schenk Ulrich von Winterstetten (fl. 1250–1270)
- 98r: Herr Reinmar der Alte (fl. Konec 12. století)
- 110r: pan Burkart von Hohenfels (fl. 1220–1230 s)
- 113v: Herr Hesso von Reinach (1234–1275/76)
- 115r: Purkrabí von Lienz (fl. počátek 13. století)
- 116v: Herr Friedrich von Hausen (zemřel po 1188)
- 119v: Purkrabí von Rietenburg (Jindřich IV. fl. 1174–1184, nebo Otto III., fl. 1154–1185)
- 120v: Herr Meinloh von Sevelingen (polovina 12. století)
- 122r: pan Heinrich von Robustní (f. 1170)
- 124r: Herr Walther von der Vogelweide (asi 1170 - asi 1230)
- 146r: Herr Hiltbold von Schwangau (fl. 1221–1254)
- 149v: Herr Wolfram von Eschenbach (asi 1170 - asi 1220)
- 151r: Von Singenberg, Seneschal z St. Gallen (pravděpodobně Ulrich von Singenberg, fl. 1220)
- 158r: Der von Sachsendorf (neznámé; případně zmínil Ulrich von Lichtenstein jako sloužící Frederick II Rakouska )
- 160v: Wachsmut von Künzingen (neznámý, snad z Clemency, Lucembursko )
- 162v: Herr Wilhelm von Heinzenburg (poblíž Bad Kreuznach; pravděpodobně William III fl. 1264–1292)
- 164v: Herr Leuthold von Sedm (fl. 1218)
- 166v: Herr Walther von Metze (zemřel před 1276, jinak neznámý)
- 169v: Herr Rubin (neznámý, polovina 13. století)
- 178r: Herr Bernger von Horheim (konec 12. století)
- 179v: Der von Johansdorf (Albrecht, fl. 1172–1209)
- 181v: Herr Engelhardt von Adelnburg (buď fl. 1200 nebo 1220, možná otec a syn stejného jména)
- 182v: Herr Bligger von Steinach (pravděpodobně Bligger II, fl. pozdní 12. až začátek 13. století)
- 183v: Herr Wachsmut von Mühlhausen (fl. 1267)
- 184v: Herr Hartmann von Aue (asi 1160 - asi 1210)
- 188r: Herr Reinmar von Brennenberg (fl. 1270)
- 190v: Johann von Ringgenberg (pravděpodobně Johann I., 1291–1350)
- 192v: Albrecht Marschall von Rapperswil (fl. c. 1280)
- 194r: pan Otto vom Turne (ze dne Vojtěška, pozdní přírůstek, fl. po roce 1300)
- 197v: Herr Goesli von Ehenhein (ze Štrasburku; jinak neznámý)
- 201r: Der von Wildonie (pravděpodobně Herrand II., Ženatý s dcerou Ulricha z Lichtenštejna)
- 202v: Von Suonegge (pravděpodobně Konrad von Suonegge, fl. 1220–1230)
- 204r: Von Scharpfenberg (ze dne Ratschach, polovina 13. století)
- 205r: Herr Konrad, der Schenk von Landeck (ze dne Thurgau, 1271–1306)
- 213r: „Der Winsbeke“ (domnělý autor doprovodné didaktické básně otec-syn; není jasné, zda je Winsbeke historická nebo fiktivní postava)
- 217r: „Die Winsbekin“ (domnělý autor doprovodné didaktické básně matka-dcera; není jasné, zda je Winsbekin historická nebo fiktivní postava)
- 219v: „Klingsor z Maďarsko "(fiktivní postava představující Sängerkrieg báseň)
- 226v: Kristan von Luppin z Durynsko (fl. 1290)
- 228r: Herr Heinrich Hetzbold von Weißensee (počátek 14. století)
- 229v: Der Düring (neidentifikovaný Durynský básník, konec 13. století)
- 231r: Winli (neidentifikovaný Alemannic básník, c. 1300)
- 237r: Herr Ulrich von Liechtenstein (asi 1200–1275)
- 247v: Von Munegiur (křestní jméno Ulrich, jinak neznámé)
- 248v: Von Raute (křestní jméno Hartwig, fl. C. 1200, jinak neznámé)
- 249v: Herr Konrad von Altstetten (možná starosta St. Gallen, doloženo 1320–1327)
- 251r: pan Bruno von Hornberg (pravděpodobně Bruno II, fl. 1275–1310)
- 252r: Herr Hug von Werbenwag (Fl. Polovina 13. století, pravděpodobně zemřel po roce 1292)
- 253v: Der Püller (Konrad "Apulian" von Hohenburg, pravděpodobně se zúčastnil kampaně Rudolf I. proti Ottokar II v roce 1278)
- 255r: Von Trostberg (neidentifikovaný člen jedné z argovských nebo tyrolských rodin z ministeriales )
- 256v: Hartmann von Starkenberg (ze dne Werdenberg-Sargans, buď Hartmann I, fl. 50. léta 12. století nebo jeho syn Hartmann II. 70. léta)
- 257v: Von Stadegge (Rudolf II., Jeden z předních Štýrský minnesingers, fl. 1230–1250)
- 258v: Herr Brunwart von Augheim (konec 13. století)
- 261r: Von Stamheim (neidentifikovaný; fl. 1240s)
- 262v: Herr Goeli (ze dne Baden, 13. století)
- 264r: Der Tannhäuser (z Thannhausen, fl. 1240–1260; zobrazen jako člen Řád německých rytířů )
- 271r: Von Buchheim (2. polovina 13. století)
- 273r: Herr Neidhart (nar. asi 1200 palců Dolní Bavorsko )
- 281v: Meister Heinrich Teschler (ze dne Curych, 2. polovina 13. století, sponzorováno Rüdiger Manesse )
- 285r: Rost, Kirchherr zu Sarnen (v Curych mezi lety 1313 a 1330. Předpokládá se, že se podílel na výrobě kodexu jako písař)
- 290r: Der Hardegger (pravděpodobně Henricus de Hardegge, z Rebstein, fl. 1230–1270
- 292v: Der Schulmeister von Eßlingen (konec 13. století)
- 295r: Walther von Breisach (bez portrétu)
- 299r: Von Wissenlo (pravděpodobně Wiesloch; neidentifikovaný)
- 300r: Von Wengen (Burchard, Fl. 1230–1770, člen rodiny ministrů z počty Toggenburgu )
- 302r: Herr Pfeffel (neidentifikovaný, polovina 12. století)
- 303r: Der Taler (snad Leuthold von Tal, blízko Rheineck, fl. 1250)
- 305r: Der tugendhafte Schreiber („The Virtuous Scribe“; nezjištěno, objevuje se jako postava v Sängerkrieg )
- 308v: Steinmar (možná Berthold Steinmar von Klingnau, fl. 2. polovina 13. století)
- 311r: Herr Alram von Gresten (neznámý, možná z Gresten v Dolním Rakousku)
- 312r: Herr Reinmar der Fiedler (neidentifikovaný, fl. Polovina 13. století)
- 313r: Herr Hawart (možná Hawardus de Holzwane, v kánonu 1258 v Augsburgu)
- 314v: Herr Günther von dem Vorste (neidentifikovaný)
- 316v: Herr Friedrich der Knecht (neidentifikováno, jeho básně jsou v rakousko-bavorském dialektu, první polovina 13. století; portrét ukazuje Friedricha jako rytíře, který unáší dívku na koni při boji s pronásledovateli)
- 318r: Der Burggraf von Regensburg (pravděpodobně Heinrich III von Stevening und Rietenburg, fl. 1126–1177)
- 319r: Herr Niune (neidentifikovaný; pravděpodobně ne básník, ale majitel zpěvníku použitého jako zdroj v této části)
- 320v: Herr Geltar (neznámý; básně jsou datovány do období mezi 1230 a 1250, snad z Dolního Rakouska)
- 321v: Herr Dietmar der Setzer (neidentifikovaný; portrét ukazuje nepřemístěný boj s mečem a štít topení )
- 323r: Herr Reinmar von Zweter (fl. 1230)
- 339r: Der Junge Meißner (neidentifikováno; básně jsou ve středoněmeckém dialektu)
- 342r: Der Alte Meißner (bez portrétu)
- 342v: Von Obernburg (neznámý; pravděpodobně v polovině 13. století, poblíž Obernburgu Celje )
- 344v: Bruder Wernher (neidentifikovaný; polovina 13. století)
- 349r: Der Marner (pravděpodobně marinaere „námořník“; neidentifikovaný, ale zmínil Meister Rumslant níže)
- 355r: Süßkind, der Jude von Trimberg (neznámý, 2. polovina 13. století)
- 358r: (izolovaná anonymní báseň)
- 359r: Von Buwenburg (poblíž Baumburgu Hundersingen pravděpodobně Ulrich von Buwenburg, fl. 1260)
- 361r: Heinrich von Dettingen (dobře zdokumentováno v letech 1236–1300; z rodiny ministrů z Opatství Reichenau )
- 362r: Rudolf der Schreiber (neidentifikovaný)
- 364r: Meister Gottfried von Straßburg (zemřel asi 1210)
- 371r: Meister Johannes Hadlaub (z Curych, fl. 1300, případně redaktor kodexu)
- 381r: Regenbogen („Duha“, neidentifikovaný alemanský básník, líčen jako kovář)
- 383r: Meister Konrad von Würzburg (zemřel 1287)
- 394r: Kunz von Rosenheim (neidentifikovaný, možná ne básník, ale majitel zpěvníku použitého jako zdroj)
- 395r: Rubin von Rüdeger (neidentifikovaný)
- 396r: Der Kol von Nüssen (neznámý, snad Neunzen poblíž Zwettl; básně se datují do 30. a 40. let 20. století)
- 397v: Der Dürner (neznámý, možná z Mengen, Švábsko)
- 399r: Meister Heinrich Frauenlob (Heinrich von Meißen, nar. 1250)
- 407r: Meister Friedrich von Sonnenburg (neidentifikováno; básně se datují do 3. čtvrtiny 13. století)
- 410r: Meister Sigeher (fl. 1250–1260); možná totožný s a Sicherius Iuculator aktivní v Metz, možná tyrolský)
- 412r: Der Wilde Alexander (neidentifikovaný alemanský básník z konce 13. století)
- 413v: Meister Rumslant (fl. Pozdní 13. století, severní Německo)
- 415v: Spervogel („Vrabec“; pod touto přezdívkou jsou zaznamenány básně dvou samostatných autorů, s květinami v polovině a na konci 12. století)
- 418r: Boppe (ze dne Bonndorf, zemřel 1320; od 1276–1305 sloužící jako rychtář hraběte z Nellenburg )
- 422r: Der Litschauer (neidentifikovaný)
- 423v: Der Kanzler („Kancléř“, 2. polovina 13. století, možná Alemannic)
Historie rukopisu
Kompilaci kodexu sponzorovala Manesse rodina z Curych, pravděpodobně Rüdiger II Manesse (narozen před 1252, zemřel po 1304). Dům Manesse upadl na konci 14. století a svůj hrad prodal v roce 1393. Osud kodexu v průběhu 15. století není znám, ale v 90. letech 20. století přešel do vlastnictví barona Johanna Filipa z Hohensax (dva z nich, jejichž předchůdci jsou zobrazeni v kodexu, na foll. 48v a 59v). V roce 1604 Melchior Goldast publikoval ukázky svých didaktických textů.
Po roce 1657 byla ve francouzské královské knihovně, ze které přešla do Bibliothèque Nationale, kde rukopis studoval Jacob Grimm v roce 1815. V roce 1888 byla po dlouhém vyjednávání prodána společnosti Bibliotheca Palatina z Heidelberg po veřejném předplatném v čele s William I. a Otto von Bismarck.
První kritická vydání Codex Manesse se objevil na počátku devatenáctého století. Kodex je často zmiňován minnesangskými učenci a v edicích jednoduše zkratkou C, představil Karl Lachmann, který použil A a B pro dva hlavní dřívější kodexy v Minnesangu (dále jen Kleine Heidelberger Liederhandschrift a Weingartner Liederhandschrift příslušně).
Dva listy rukopisu z 15. století, zvané Troßscheho fragment (Tross Fragment), které se konaly v Berlínská státní knihovna, ale zmizel v roce 1945.[6]
Moderní recepce
Možnost, že překladač byl Minnesinger Johannes Hadlaub za předpokladu, že předmět básnické novely, "Hadlaub" (v Züricher Novellen, 1878), autorem Gottfried Keller.
Poznámky
- ^ Němec: Skvělý rukopis písně z Heidelbergu, Heidelberg, University of Heidelberg Knihovna, Codex Palatinus Germanicus 848
- ^ Koschorreck a Werner 1981 rozlišují při výrobě ne méně než jedenáct zákoníků, z nichž někteří pracují současně.
- ^ Ingeborg Glier, recenzující Koschorreck a Werner 1981 v Zrcátko 59.1 (leden 1984), s. 169. Jediným dalším současným osvětleným zpěvníkem je Weingarten rukopis, kdysi považovaný za model pro Codex Manesse.
- ^ přesný počet je diskutabilní; z celkem 140 záznamů jsou některé zjevně fiktivními postavami, jako v „Klingsor z Maďarska“ a „King Tyro of Scotland“, zatímco jiné mohou nebo nemusí být fiktivní, jako v „Der Winsbeke“, „Die Winsbekin“. Ještě další položky mohou obsahovat historické básníky, ale kombinují básně několika autorů.
- ^ Cotter, Hayley. „Between Recto and Verso: The Use of Blanks and a Theory of Authororship in the Codex Manesse“. Citováno 3. prosince 2017.
- ^ Des Minnesangs Frühling, vyd. H. Moser a H. Tervooren, Stuttgart 1977, sv. II, str. 47f.
Reference
- Walter Koschorreck a Wilfried Werner, redaktoři, Kommentar zum Faksimile des Codex Manesse: Die grosse Heidelberger Liederhandschrift (Kassel: Ganymed) 1981. Komentář k faxovému vydání s eseji Wilfrieda Wernera, Ewalda Vettera, Waltera Koschorrecka, Huga Kuhna, Maxe Wehrliho a Ewalda Jammersa.
- Encyklopedie Britannica 1911