Putèr - Putèr

Putèr
putèr
Výslovnost[puˈteːr] (O tomto zvukuposlouchat)
Rodilý kEngadin v Švýcarsko
Latinské písmo
Kódy jazyků
ISO 639-3–
Glottologuppe1396[1]
IETFrm-puter[2]

Puter (také hláskováno Putèr; výrazný[puˈteːr] (O tomto zvukuposlouchat)) je řada Romansh mluvený v Engadin údolí v Graubünden, který je v jihovýchodní části města Švýcarsko. To je mluvené na centrálním severozápadním konci údolí mezi S-chanf a St. Moritz, stejně jako v regionu Bernina Pass. Při sčítání lidu z roku 2000 jmenoval Romansh 5 497 lidí v horním údolí Engadinu (30%) jako obvykle mluvený jazyk, což pravděpodobně odpovídá zhruba celkovému počtu mluvčích.[3] Termín je pravděpodobně původně přezdívka odvozená od dát „kaše“, což znamená „jedlíci kaše“.[4]

Sgrafito na domě v Samedan, překlad: Člověk bez lásky je jako louka bez květin

Klasifikace

Historické rozdělení dialektů římštiny, němčiny a italštiny v Graubündenu:
  Sursilvan
  Tuatschin
  Sutsilvan
  Surmiran
  Putèr
  Vallader
  Jauer

Puter a Vallader jsou někdy označovány jako jedna konkrétní odrůda známá jako Ladin, protože si ponechali toto slovo ve smyslu Romansh. Termín Ladin je však primárně spojován s úzce souvisejícím jazykem v italských dolomitských horách známým také jako Ladine. Puter a Vallader se odlišují od ostatních románských dialektů mimo jiné retencí zaoblených předních samohlásek /y/ a /Ó/ (psaný ü a Ó), které byly vysmívány /i/ a /E/ v ostatních dialektech. Porovnej Putèr O tomto zvukumür (Pomoc ·informace ) do Sursilvanu O tomto zvukumir (Pomoc ·informace ) „Zeď“ a Putèr O tomto zvukuchaschöl (Pomoc ·informace ) Sursilvanu O tomto zvukucaschiel (Pomoc ·informace ) 'sýr'.

Každá vesnice mezi S-chanf a St. Moritz má mírně odlišný přízvuk, i když písemná podoba zůstává stejná.

Vzorek

Bajka Liška a vrána podle Jean de La Fontaine v Putèr Romansh, stejně jako překlad do Angličtina, podobně vypadající, ale znatelně odlišně znějící dialekt Vallader a Rumantsch Grischun.[5]

Putèr
O tomto zvukuZvuk (Pomoc ·informace )		Vallader
O tomto zvukuZvuk (Pomoc ·informace )		Rumantsch Grischun
O tomto zvukuZvuk (Pomoc ·informace )		Překlad
La vuolp d’eira darcho üna vouta famanteda. Co ho'la vis sün ün pin ün corv chi tgnaiva ün töch chaschöl in sieu pical. Que am gustess, ho'la penso, ed ho clamo al corv: «Che bel cha cha tü est! Scha tieu chaunt es uschè bel scu tia apparentscha, alura est tü il pü bel utschè da tuots ».La vuolp d'eira darcheu una jada fomantada. Qua ha'la vis sün ün pin ün corv chi tgnaiva ün toc chaschöl v seis pical. Quai am gustess, ha'la pensà, ed ha clomà al corv: «Che bel cha tü est! Scha teis chorál es uschè bel sco tia apparentscha, lura est tü il plü bel utschè da tuots ».La vulp era puspè ina giada fomentada. Qua ha ella vis sin in pign in corv che tegneva in toc chaschiel en ses pichel. Quai ma gustass, ha ella pensà, ed ha clamà al corv: «Tge bel che ti es! Sche tes chorál è uschè bel sco tia parita, lur es ti il ​​pli bel utschè da tuts ».Liška byla opět hladová. Tam uviděl havrana na jedle, která v zobáku držela kousek sýra. To by se mi líbilo, pomyslel si a zakřičel na havrana: „Jsi tak krásná! Pokud je tvůj zpěv tak krásný jako tvůj vzhled, pak jsi nejkrásnější ze všech ptáků.“.

externí odkazy

Zdroje

  • Gross, Manfred (2004), Romanisch - fakta a čísla (v němčině), Chur, ISBN  3-03900-034-9
  • Ricarda, Liver (1999), Rätoromanisch - Eine Einführung in das Bündnerromanische (v němčině), Tübingen: Gunter Narr, ISBN  3-8233-4973-2
  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Puter". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ "Puter idiom of Romansh". Registr podřízené značky jazyka IANA. 29. června 2010. Citováno 10. ledna 2019.
  3. ^ Gross (2004). str. 31
  4. ^ Liver 1999; str. 43
  5. ^ Gross, Manfred (2004), Rumantsch - fakta a čísla Archivováno 18. 04. 2012 na Wayback Machine. (PDF). Citováno 2012-02-28.