Časová osa indonéské historie - Timeline of Indonesian history

Tohle je časová osa indonéské historie, zahrnující důležité právní a územní změny a politické události v roce 2006 Indonésie a jeho předchůdce. Informace o pozadí těchto událostí najdete v části Dějiny Indonésie. Viz také seznam prezidentů Indonésie.

Tohle je dynamický seznam a nemusí být nikdy schopen splnit určité standardy pro úplnost. Můžete pomoci přidání chybějících položek s spolehlivé zdroje.
Tisíciletí: 1. místo před naším letopočtem  · 1. – 2  · 3. místo
Století: 4. místo před naším letopočtem  · 2. místo před naším letopočtem  · 1. místo před naším letopočtem  · Viz také  · Další čtení  · externí odkazy

4. století před naším letopočtem

Rokdatumudálost
400 před naším letopočtemPravěká hliněná keramika Buni kultura (téměř dnešní Bekasi ) vzkvétaly na pobřežním severu západní Jáva.[1] (do 100)

2. století před naším letopočtem

Rokdatumudálost
200 před naším letopočtem„Dvipantara“ nebo „Yawadvipa“ Hind království je myšlenka k existovali v Jáva nebo Sumatra jak bylo zmíněno v Indie nejstarší epos, Ramayana; Sugriva, šéf Rama Armáda vyslala své muže k Yawadvipovi hledat Sita.[2]

Století: 4. místo  · 5  · 7.  · 8.  · 9  · 10.  · 11.  · 12  · 13  · 14  · 15  · 16. den  · 17  · 18. den  · 19  · 20

4. století n. L

Rokdatumudálost
350The Kutai Fáze Martadipura ve východním Kalimantanu vytvořila nejdříve známé kamenné nápisy v Indonésii.[3] (do 400)

5. století n. L

Rokdatumudálost
450V západní Jávě bylo vytvořeno několik kamenných nápisů. Mimo jiné Tugu nápis oznamují vyhlášky z Purnavarman, král Tarumanagara, jedno z prvních hinduistických království v Javě.[4] (do 669)

7. století

Rokdatumudálost
664Čínský zdroj z dynastie Tchang, který napsal I-tsing, zmínil se o Holingovi (Kalingga ) království ležící někde na severním pobřeží Střední Jávy.[5]
671I-tsing navštívil Srivijaya a Malayu na Sumatře a Kedah na Malajském poloostrově na cestě do indické Nalandy.[6]
683Dapunta Hyang Sri Jayanasa provedl Siddhayatru jako cestu k rozšíření svého vlivu. Událost uvedená v několika nápisech jako např Telaga Batu nápis, Talang Tuwo nápis a Nápis Kedukan Bukit. Začátek Srivijaya hegemonie nad námořní oblastí kolem Malacca úžina a Sundský průliv.[7]
686Srivijaya zahajuje námořní invazi proti Javě, zmíněnou v Nápis Kota Kapur. Pravděpodobně přispělo ke konci roku Tarumanagara království.[8]
687I-tsing se vrátil do Srivijaya na cestě zpět z Indie do Číny. Ve svém záznamu uvedl, že království Malayu byl zajat Srivijaya.[9]
700The Sumatra -na základě Srivijaya námořní království vzkvétá a upadá.[10] (do 1 500)
Pěstování rýže na mokrém poli, malá města a království vzkvétají. Obchodní vazby jsou navázány s Čína a Indie.[11]
Nápis Sojomerto pravděpodobně pochází z konce 7. století objeveného v Batangu ve Střední Jávě, zmínil se o Dapunta Selendra, pravděpodobně předchůdce Sailendra dynastie. Nápis byl napsán v stará malajština navrhl Srivijayan odkaz na tuto rodinu.[12]

8. století

Rokdatumudálost
718Sri Indravarman Král Srivijaya poslat dopis kalifovi Umar bin Abdul Aziz z Umajjovský chalífát v Damašek, podpis raného starověkého indonéského oficiálního kontaktu s islámským světem na Středním východě.[13]
732The Dynastie Sanjaya je založen kolem této doby podle Canggal nápis.[14]
752Hind Medang (Mataram) království vzkvétá a upadá.[15] (do 1045)
760Stavba Borobudur začal.[16]
770 až 780Java zahájila sérii námořních náletů na přístavy Dai Viet, Champa a Kambodža; Sontay v Tonkinovi (767); Nha Trang (774); zajat Indrapuru v Kambodži (770); Phan Rang (787). Námořní nálety pravděpodobně zahájil Sailendran -Srivijayan Maharádža Dharmasetu nebo Dharanindra.[17]
778Chrám Kalasan postaveno podle Kalasan nápis.
792Manjusrigrha (Sewu ) chrám je dokončen podle Manjusrigrha nápis.
800Zemědělsky založený buddhista Sailendra království vzkvétá a upadá.[14] (do 832)

9. století

Rokdatumudálost
825Borobudur je dokončena za vlády Samaratungga.[18][19]
856Prambanan je hotovo.[14] Podle Shivagrha nápis Rakai Pikatan - manžel Pramodhawardhani - porazil Balaputru.
860Balaputra Maharaja z Suvarnadvipa a vládce Srivijaya, staví buddhistický chrám a klášter v Nalanda Indie, na zemi danou králem Devapaladevou z Pala v Benggale, podle Nalandský nápis.[20]

10. století

Rokdatumudálost
907Klesající sopka vybuchl podle nápisu Rukam.
Král Balitung vytvořeno Mantyasih nápis obsahující seznam Medang králové, přesunuli kapitál z Mamrati na Poh Pitu a rozšířili chrám Prambanan.
914The Dynastie Warmadewa pravidla Bali.[21] (do 1080)
928Za vlády Král Wawa, hlavní město Medangské království v Mataram byl zpustošen, pravděpodobně masivní erupcí Mount Merapi.
929MPU Sindok přesunul sídlo moci Medangské království z Mataram v Střední Jáva do Tamwlangu východní Jáva a založeno Isyana Dynasty. Posun byl pravděpodobně důsledkem erupce Mount Merapi a / nebo invaze z Srivijaya.[22]
937MPU Sindok přesunul kapitál znovu z Tamwlangu do Watugaluhu, oba poblíž břehu Řeka Brantas v moderní Jombang v východní Jáva.
C. 80. létaDynastické manželství mezi princeznou Mahendradatta jávského Isyanas a král Udayana balijské Warmadewas.
990Král Dharmawangsa království Medang zahajuje námořní invazi dne Palembang v neúspěšném pokusu o dobytí Srivijaya.[17] (do 1006)
Airlangga, syn krále Udayany a královny Mahendradatty se narodil na Bali.
996Dharmawangsa zadala překlad dokumentu Mahábhárata do Starý jávský.[23]

11. století

Rokdatumudálost
1006Království Medang krále Dharmawangsy spadá pod invazi krále Wurawariho z Lwaramu (velmi možné Srivijayan spojenec v Javě).[21]
1019Airlangga zakládá království Kahuripan.[24]
1025Rajendra Chola, Chola král z Cholamandala v jižní Indii dobyli Pannai a Kadaram ze Srivijaya a nějakou dobu ji obsadil. Cholas pokračoval v sérii nájezdů a dobytí částí Srivijayan říše na Sumatře a Malajském poloostrově.[25]
1030Sanghyang Tapak nápis na břehu řeky Cicatih v Cibadaku, Sukabumi, Západní Jáva, zmínka o založení posvátného lesa a Království Sunda. (do 1579)
1041Airlangga rozdělil Kahuripan na dvě království Janggala a Kadiri a abdikoval ve prospěch svých nástupců.[26]

12. století

Rokdatumudálost
1104Král Jayawarsa z Kadiri nastupuje na trůn.[Citace je zapotřebí ]
1115Král Kamesvara z Kadiri nastupuje na trůn. Janggala přestává existovat a sjednocen pod nadvládou Kadiri, což je velmi možné v rámci královského manželství. Za jeho vlády napsal Mpu Dharmaja Kakawin Smaradahana, velebení pro krále a stát se inspirací Panjiho cyklus, příběhy, které se šíří po jihovýchodní Asii.[26]
1130Král Jayabaya z Kadiri na trůn.[Citace je zapotřebí ]

13. století

Rokdatumudálost
1222Battle of Ganter, Ken Arok porazil Kertajaya, posledního krále Kediri, takto stanoveno Singhasari království[27] Ken Arok ukončil vládu Isyana Dynasty a založil vlastní Rajasa dynastie.
1257Baab Mashur Malamo založil Království Ternate na Maluku.
1275Král Kertanegara Singhasari zahájen Expedice Pamalayu proti Království Melayu na Sumatře. (do 1292)
1284Král Kertanegara zahájil expedici Pabali na Bali, která integrovala Bali na území Singhasari.
1289Kertanegara uráží vyslance Kublajchán které požadují, aby Java vzdala hold Yuan Dynasty.[28][29]
1292Jayakatwang, vévoda z Kediri, se vzbouřil a zabil Kertanegara, ukončil království Singhasari.
Marco Polo na své cestě z Číny do Persie navštívil Sumatru a oznámil, že v severní části Sumatry bylo šest obchodních přístavů včetně Ferlec, Samudera a Lambri.[30]
1293Mongolská invaze do Javy,[31] Kublajchán z Yuan dynastie Čína vyslala represivní útok proti Kertanegarovi ze Singhasari. The Mongol síly byly odrazeny.
10. listopaduKorunovace Nararya Sangramawijaya jako monarcha Majapahit království, označil základ hinduistického království Majapahit ve východní Jávě.
1300islám je myslel, že se udomácnil v Aceh kraj.
Aji Batara Agung Dewa Sakti Založený Sultanát Kutai v Tepian Batu nebo Kutai Lama.

14. století

Rokdatumudálost
1309Král Jayanegara uspěje Kertarajasa Jayawardhana jako vládce Majapahit.[32]
1318an italština Františkánský mnich, Mattiussi navštívil Sumatru, Javu a Banjarmasin na Borneu. Ve svém záznamu popsal Majapahit království. (do 1330)
1328Tribhuwana Wijayatunggadewi nahradí Jayanegaru jako vládce Majapahitu.
1334Hayam Wuruk, syn Tribhuwana Wijayatunggadewi byl narozen.[33]
Mount Kelud ve Východní Javě vybuchlo.[33]
Gajah Mada prohlásil jeho Palapa přísaha.[34]
1347Adityawarman přesunul hlavní město Dharmasraya a založil království Malayupura v Pagarruyung, Západní Sumatra.[35]
1350Hayam Wuruk, stylizovaný Sri Rajasanagara uspěje Tribhuwana Wijayatunggadewi jako vládce Majapahitu; jeho vláda je považována za „zlatý věk“ říše.[32]
Pod jeho vojenským velitelem Gajah Mada Majapahit se rozkládá na většině současných Indonésií.
1355Království Negara Dipa byla založena v Jižní Kalimantan podle Empu Jatmika.[36]
1357V Bitva o Bubata, Sundanština královská rodina byla zmasakrována armádou Majapahitů v pořadí Gajah Mada. Tato událost vedla ke smrti sundanského krále Lingga Buana a princezny Dyah Pitaloka Citraresmi který spáchal sebevraždu.[37]
1365The Starý jávský text Nagarakertagama je psáno.[32]
1377Majapahit pošle a trestná výprava proti Palembang v Sumatra. Palembangův princ, Parameswara (později Iskandar Syah) uprchne a nakonec si najde cestu Malacca a jeho založení jako významného mezinárodního přístavu.[32]
1389Wikramawardhana nahradí Sri Rajasanagaru jako vládce Majapahitu.[32]

15. století

Rokdatumudálost
1405Paregregská válka, Majapahit občanská válka o dědictví mezi Wikramawardhana proti Wirabhumi. (do 1406)
1405–1407První plavba Zheng He, masivní Dynastie Ming námořní expedice navštívila Javu, Palembang, Malacca, Aru, Samuderu a Lambri.[38] (do 1433)
1429Královna Suhita nahradí Wikramawardhanu jako vládce Majapahit.[32]
1447Wijayaparakramawardhana, následuje Suhitu jako vládce Majapahitu.[32]
1451Rajasawardhana, rozená Bhre Pamotan, ve stylu Brawijaya II., Následuje Wijayaparakramawardhanu jako vládce Majapahitu.[32]
1453Vláda Rajasawardhany končí.[32]
1456Girishawardhana ve stylu Brawijaya III se stává vládcem Majapahitu.[32]
1466Singhawikramawardhana, následuje Girishawardhanu jako vládce Majapahitu.[32]
1478Vláda Singhawikramawardhany končí.[32]
1500Islám se stává dominantním indonéským náboženstvím.[Citace je zapotřebí ]
Kolem konce 15. století Bujangga Manik byl napsán rukopis, vyprávět příběh Jaya Pakuan Bujangga Manik, a Sundanština Hinduistické poustevnické cesty po Javě a Bali.[39]

16. století

Rokdatumudálost
1509Portugalský král posílá Diogo Lopes de Sequeira najít Malacca, východní konec asijského obchodu. Poté, co zpočátku obdržel Sequeira, Sultan Mahmud Syah zajme a / nebo zabije několik svých mužů a pokusí se o útok na čtyři portugalské lodě, které uniknou.[40] The Jávský flotila je také zničena v Malacca.
1511srpenAfonso de Albuquerque po vyplutí z Portugalská Goa dobývá Malacca sultanát se silou 1200 a sedmnácti nebo osmnácti lodí.[40]
1512První portugalská průzkumná expedice byla vyslána na východ z Malacky k hledání 'Ostrovy koření ' (Maluku ) vedené Francisco Serrão. Serrao ztroskotal, ale bojuje dál Hitu (severní Ambon ) a získává přízeň místních vládců.[41]
1520The portugalština založil a Obchodní místo ve vesnici Lamakera na východní straně Solor jako tranzitní přístav mezi Maluku a Malacca.
Sultán Ali Mughayat Shah z Aceh zahajuje expanzivní kampaň zachycující Dayu na západě Sumatran pobřeží a země produkující pepř a zlato na východním pobřeží.
1520Založení Banjarský sultanát v Jižní Kalimantan s Sultan Suriansyah jako první král.[42]
1521listopadFerdinand Magellan Expedice dorazí na Maluku a po obchodu s Ternate se vrací do Evropy s nákladem hřebíček.
1522Portugalci se spojili s vládci Ternate a zahájit stavbu pevnosti.[41]
srpenLuso Sundanská smlouva podepsáno mezi Portugalsko a Sundské království udělil portugalské povolení k výstavbě pevnosti v Sunda Kelapa
1535Portugalci v Ternate sesadili sultána Tabarijiho (nebo Tabariju) a poslali ho do portugalské Goy, kde konvertoval ke křesťanství a odkázal svého portugalského kmotra Jordao de Freitas ostrov Ambon.[43]
1546Francis Xavier pracuje mezi národy Ambon, Ternate a Morotai (Moro) položil základy stálé mise. (do 1547)
1559Sultan Khairun z Ternate protestuje proti Portugalcům Christianizace činnosti v jeho zemích. Nepřátelství mezi Ternate a Portugalci.
1562portugalština Dominikán kněží postavili pevnost s palmovým kmenem, která Jávský Muslimové následující rok vyhořel. Pevnost byla přestavěna z odolnějších materiálů a dominikáni zahájili Christianizace místního obyvatelstva.[43]
1569Mírová smlouva byla podepsána sultánem Khairunem z Ternate a guvernérem Lopezem De Mesquitou z Portugalska.
1570Sultan Hairun z Ternate je zabit Portugalci.[43] Vláda sultána Baabullaha.
1575Po pětileté válce porazili Ternatejci pod vedením sultána Baabullaha Portugalce.
1578Portugalci založili pevnost Tidore ale hlavním centrem portugalských aktivit na Maluku se stává Ambon.[43]
1579Britský navigátor Sir Francis Drake prochází Maluku a projíždí dovnitř Ternate na jeho obeplutí světa. Portugalci založili pevnost Tidore ale hlavním centrem portugalských aktivit na Maluku se stává Ambon.[44]
1583Smrt sultána Baabullaha z Ternate.
1595První nizozemská výprava do Indonésie vyplula na Východní Indii se dvěma sty čtyřiceti devíti muži a šedesáti čtyřmi děly vedenými Cornelis de Houtman.[45]
1596červende Houtmanova expedice dosáhne Banten hlavní pepřový přístav Západní Jáva, kde se střetávají s Portugalci i Indonésany. Poté se plaví na východ podél severního pobřeží ostrova Jáva ztrácí dvanáct posádky na jávský útok v Sidayu a zabití místního vládce Madura.[45]
1597de Houtmanova expedice se vrací do Nizozemska s dostatečným množstvím koření, aby dosáhla značného zisku.[45]
1598Aby Portugalci povstali v Solorese, vyžadují armádu 90 lodí.[43] (do 1599)
Více holandských flotil odlétá do Indonésie a většina z nich je zisková.[45]
1599Expedice van Neck se vrací do Evropy. Expedice má zisk 400 procent.[45] (do 1600)
březenOpuštění Evropy v předchozím roce, a Flotila osmi lodí pod Jacob van Neck byla první nizozemskou flotilou, která se dostala na „ostrovy koření“ na Maluku.[45]
1600Portugalci vyhrají velkou námořní bitvu v zátoce Ambon.[46] Později v tomto roce spojili Holanďané své síly s místními Hituese v anti-portugalské alianci, na oplátku za což měli Holanďané výhradní právo na nákup koření od Hitu.[46]
Elizabeth I. uděluje listinu Britská východoindická společnost začátek anglického postupu v Asii.

17. století

Rokdatumudálost
1602Portugalci poslali hlavní (a poslední) expediční síly z Malacky, kterým se podařilo znovu zavést určitý stupeň portugalské kontroly.
The Holandská východoindická společnost (VOC) vzniká sloučením konkurenčních produktů holandský obchodní společnosti.[46]
červenPrvní plavba britské východoindické společnosti, které velel Sir James Lancaster, přijíždí dovnitř Aceh a pluje dál Bantam kde má povoleno vybudovat obchodní stanici, která se až do roku 1682 stane centrem britského obchodu v Indonésii.[47]
1603První stálá nizozemská obchodní stanice je založena v Banten, západní Jáva.[47]
1604Druhou výpravu anglické východoindické společnosti pod velením Sir Henry Middleton dosáhne Ternate, Tidore, Ambon a Banda. V Bandě se setkáváme s prudkým nepřátelstvím VOC, čímž začíná anglo-nizozemská soutěž o přístup k koření[47]
1605ÚnorVOC ve spojenectví s Hitu se připravuje na útok na portugalskou pevnost v Ambonu, ale portugalská kapitulace.[46]
1606A španělština flotila zabírá Ternate a Tidore.[46]
1608Iskandar Muda z Aceh sultanát zahájila sérii námořních výbojů na pobřežních státech Sumatranu a Malajského poloostrova. (do roku 1637)
1610VOC zřizuje funkci generálního guvernéra, aby umožnila pevnější kontrolu jejich záležitostí v Asii.[46]
1611Angličané zakládají obchodní místa na adrese Sukadana (jihozápadní Kalimantan ), Makassar, Jayakarta a Jepara v Jáva a Aceh, Pariaman a Jambi v (Sumatra ) ohrožující holandské ambice na monopol na obchod východní Indie.[47]
Nizozemci zřídili místo na Jayakarta (později „Batavia“ a poté „Jakarta“).
1613Nizozemci vyhnali Portugalce z jejich Solor pevnost.
1619Jan Pieterszoon Coen jmenován generálním guvernérem VOC, který by ukázal, že nemá žádné zábrany ohledně použití hrubé síly k založení VOC na pevném základě.
30. květnaCoen, podporovaný silou devatenácti lodí, zaútočí na Jayakartu vyhánějící Bantenovy síly a z popelu Jayakarty zakládá Batavia jako ústředí VOC.
1620Téměř celá domorodá populace Banda ostrovy byl deportován, vyhnán, vyhladověl k smrti nebo zabit ve snaze nahradit je nizozemskou koloniální otrockou prací.
Diplomatické dohody v Evropě začínají tříletým obdobím spolupráce mezi Nizozemci a Angličany v oblasti obchodu s kořením.[47]
1623V notoricky známé, ale sporné události, známé jakoMasakr Amboyna „, deset anglických a deset japonských obchodníků bylo zatčeno, souzeno a sťato pro spiknutí proti nizozemské vládě.[48] Angličané se tiše stáhli z většiny svých indonéských aktivit (kromě obchodování v Bantamu) a zaměřili se na další asijské zájmy.
1628–1629Sultan Agung z Mataram zahájil neúspěšnou kampaň na dobýt holandskou Batavii.
1629Iskandar Muda z Aceh sultanát zahájil neúspěšný pokus o přijetí Portugalská Malacca.
1636Po opětovné okupaci jsou Portugalci Holanďany znovu vyhnáni ze své pevnosti Solor.
1646Sultan Agung Mataram umírá - a je pohřben na svém hřbitově v Imogiri
1667V důsledku Smlouva z Bredy mezi Nizozemci a Anglií si Nizozemci zajistili celosvětový monopol muškátový oříšek tím, že nutí Anglii, aby se vzdala svého nároku na Běh, nejvzdálenější z Banda ostrovy. Zatímco Holanďané netlačili na svá tvrzení New Netherland.
1674–1680 Povstání TrunajayaThe Povstání Trunajaya. Následovníci Madurese princ Trunajaya vzbouřili se proti Mataram sultanát. Po počátečních porážkách požádal Mataram o pomoc VOC výměnou za různé ústupky. Síly VOC-Mataram nakonec povstání porazily.
1700S poklesem obchod s kořením, textil je nyní nejdůležitější obchodní položkou v Nizozemské východní Indii.[49]

18. století

Rokdatumudálost
1704První jávská válka o dědictví.[50]
1712První zásilka káva z Java dosáhne Amsterdam.[51]
1717Surabaja rebelové proti VOC.[52]
1719Druhá jávská válka o dědictví.[52]
1735Generální guvernér Dirk van Cloon zemřel, jedna z mnoha obětí nemocí v Batavii.[53]
17409. říjnaMasakr Batavia etnických Číňanů začíná poté, co jsou podezřelí VOC z plánování povstání. Přibližně 10 000 je zabito a čínská čtvrť je spálena.[54]
1743Hlavní město Kartasura spadl pod povstání Gegera Pecinana - Raden Mas Garendi (Sunan Kuning) vedl čínské žoldáky ke vzpouře proti Pakubuwonovi II.
174517. únoraPakubuwono II založil nový Kraton ve vesnici Sala a založen Surakarta Sunanate.
175513. únoraJe podepsána Smlouva o Giyanti, která fakticky rozděluje Mataram sultanát. VOC uznává Mangkubumi jako sultána Hamengkubuwona I, který vládne polovině Střední Javy. Hamengkubuwono jsem pak založil Yogyakarta sultanát, se stěhuje do Yogya a přejmenuje město Yogyakarta[55]
175717. březnaSalatiga smlouva mezi Princ Sambernyawa s Pakubuwono III a Hamengkubuwono I další rozdělení zbytku Mataram Sultanate, Mangkunegaran Bylo založeno velkovévodství.
1769Zajímají se francouzské expedice stroužek rostliny v Ambon, ukončující monopol VOC závodu.[56] (do roku 1772)
1770Kapitán James Cook zastaví na ostrově Onrust v Batavském zálivu kvůli opravám své lodi Usilovat na jeho cestě kolem světa.[57]
177824. dubnaRoyal Batavian Society of Arts and Sciences byla založena skupinou nizozemských intelektuálů.[58] Tato instituce je průkopníkem vědeckého úsilí v Indonésii a zakladatelem společnosti Indonéské národní muzeum.
1792březenHamengkubuwana I umírá.[59]
18001. lednaÚpadce Holandská východoindická společnost (VOC) je formálně rozpuštěn a znárodněn Nizozemská východní Indie Je založena.[60]

19. století

Rokdatumudálost
1803První fáze Padri válka. (do roku 1825)
1808Herman Willem Daendels the Generální guvernér Nizozemské východní Indie (1808–1811) zahájí stavbu Java Great Post Road.[61]
1811srpenbritský invaze Javy Během Napoleonské války. Stamford Raffles byl jmenován nadporučíkem-guvernérem Javy.
1814listopadRafflesova manželka, Olivia Mariamne Devenish zemřel v Buitenzorg (nyní Bogor ) v Javě.
1814Java se vrátila k nizozemské vládě v návaznosti na Anglo-nizozemská smlouva z roku 1814.
1815dubenMount Tambora v Sumbawa ostrov propukl, byla to největší sopečná erupce v zaznamenané historii, která se vyhladila Tambora kultura a celkem zabilo nejméně 71 000 lidí (včetně následků). Erupce vytvořila globální klimatické anomálie známé jako „sopečná zima ".[62]
1825Java válka (do roku 1830)
1831Druhá fáze války o Padri (do roku 1838)
1864červenPrvní železniční trať v Indonésii byl položen mezi Semarang a Tanggung, Střední Jáva podle Holandská koloniální vláda.[63]
1868Batavianovo muzeum (dnes Indonéské národní muzeum ) byla oficiálně otevřena vládou Nizozemské východní Indie.
1870Oficiální demontáž Pěstovací systém a začátekLiberální politika „deregulovaného vykořisťování Nizozemské východní Indie.[64]
1873Začátek krvavé Acehská válka za holandskou okupaci provincie.[64]
187921. dubnaKartini byl narozen v Jepara, dnes je datum připomínáno jako den emancipace žen v Indonésii.
1883srpenMount Krakatoa v Sundský průliv vybuchl zabil 36 417 lidí.
1888Založení přepravní linky Koninklijke Paketvaart-Maatschappij (KPM), který podporoval sjednocení a rozvoj koloniální ekonomiky.[64]
1894Lombokská válka[64] Holanďané vyplenili a zničili palác Cakranegara v Mataram.[65] Objevil a zajistil nizozemský filolog J. L. A. Brandes Nagarakretagama rukopis v Lombokské královské knihovně.
1898Generál van Heutz se stává náčelníkem štábu kampaně Aceh. Wilhelmina se stává nizozemskou královnou.[64]

20. století

Rokdatumudálost
1901Etická politika je vyhlášen.[64]
1903Aceh prohlásil, že je dobyt.[64]
1904Van Heutz se stává generálním guvernérem.[64] Kartini zřídila v roce 2006 školu pro ženy Rembang stejně jako Dewi Sartika byla považována za průkopnici práva žen v Indonésii.
16. lednaDewi Sartika založila v roce 2006 první školu pro ženy v Nizozemské východní Indii Bandung, byla považována za průkopnici práva žen v Indonésii.
1906The Holandský zásah na Bali (1906) zničil jižní balijské království Badung a Tabanan.
1907Tirto Adhi Suryo zakládá sdružení státních zaměstnanců Sarekat Priyayi.[64]
1908Budi Utomo je prohlášen za první oficiální nacionalistické hnutí. V době Holandský zásah na Bali (1908), poslední Balijské vládci zničeni puputan („sebevražedná bitva na smrt“).[64]
1911Tirto Adhi Suryo zakládá Islámská liga obchodníků.[64]
1912Islámská liga (Sarekatský islám ) se stává první masově založenou nacionalistickou stranou.[64]
První vědecký popis vůbec varan komodský podle Peter Ouwens.
18. listopaduModernistická islámská organizace Muhammadiyah byla založena Ahmad Dahlan v Yogyakartě.
1914první světová válka vypukne; Nizozemsko je ve válce neutrální zemí.[64]
1917Válka přerušila obchod východní Indie s Evropou. Ruská revoluce[64]
1918Tirto Adhi Suryo umírá.[64]
1919SmětHora Kelud ve Východní Jávě vybuchne se smrtelným mrtvým kolem 5 000 lidí.
1920Komunistická strana Indonésie (PKI) je založen. Ekonomický pokles.[64]
1925Narození Pramoedya Ananta Toer. Prudký růst světových cen komodit přináší do Indie prosperitu.[64]
192631. lednaNahdlatul Ulama byla založena Hasyim Asy'ari jako reakce na modernistickou organizaci Muhammadiyah.
1929Velká hospodářská krize v Americe[64] ovlivnil ekonomiku Nizozemské východní Indie.
1930Sukarno slavná nacionalistická řečIndonésie obviňuje ', uvedený jako obrana v jeho politickém procesu.[66]
19418. prosinceNizozemsko vyhlásilo válku Japonsku.[67]
194227. únoraBitva o Jávské moře Japonské císařské námořnictvo poté porazilo spojenecké síly a zpečetilo osud Nizozemské východní Indie Císařské Japonsko okupuje Indonésii v době druhá světová válka, přes házení Nizozemská východní Indie a nainstalovat vlastní imperiální strukturu.
194528. květnaPrvní zasedání vyšetřovací komise pro indonéskou nezávislost.[68]
1. červnaSukarno Pancasila mluvený projev[68]
16. červenceNávrh ústavy pro republiku dokončen.[68]
srpenRepublikánská vláda založená v Jakartě a ústava přijato. Ústřední indonéský národní výbor (KNIP) zaveden.
srpenEuforie z revoluce se šíří po celé zemi, zatímco místní japonští velitelé a jejich vojáci často opouštěli městské oblasti, aby se vyhnuli konfrontaci. Mnoho diskrétně umožnilo indonéským mladým lidem získat zbraně. Republikánští mladíci přebírají infrastrukturní zařízení ve velkých jávských městech a pořádají se masové pro-republikové shromáždění. (do září)
15. srpnaJaponská kapitulace na Spojenecké pravomoci.[66]
17. srpna„Vyhlášení indonéské nezávislosti,“ podepsán Sukarno -Hatta.[66][69]
3. listopaduViceprezident Hatta prohlašuje právo lidí na zakládání politických stran.
10. listopaduBitva u Surabaja.[66]
1946Sociální revoluce, včetně tří regionů (Tiga Daerah) Vzpoura.[66]
Federální státy, včetně Stát východní Indonésie jsou založeny Holanďany na vnějších ostrovech.[66]
194725. březnaDohoda Linggadjati, první příměří.[66]
20. červenceVelká holandská vojenská ofenzíva vyřešit rozdíly silou.[66]
1948Darul Islam povstání začínají v Západní Jávě, šíří se do dalších provincií, ale končí popravou jejího vůdce Kartosoewiryo.[70] (do roku 1962)
19. lednaThe Renvilleská dohoda zavádí linku Van Mook mezi republikánskými a nizozemskými územími.[66]
srpenPád Amir Syarifuddin vláda,[66] z velké části z spadu Renvilleské dohody.
18. záříMadiun Affair: Nacionalističtí vůdci zahájili vzpouru Střední Jáva ve snaze převzít revoluci, ale jsou potlačeni komunistickými jednotkami.[66]
19. prosinceHolandský závazek druhá vojenská ofenzíva zachycení republikánského kapitálu v Yogyakarta a většina republikánského kabinetu. Amir Syarifuddin popraven prchajícími republikány.[66]
1949ÚnorTan Malaka popraven republikánskou armádou.[66]
1. srpnaOficiální příměří.[66]
prosinecMezinárodní tlak vede nizozemskou vládu k přenesení moci do Spojené státy indonéské (RUSI) u Nizozemsko-indonéská konference u kulatého stolu.[66]
1950Vojenská artikulace doktrín Dwifungsi a Hankamrata: vojenská role v sociopolitickém vývoji i bezpečnosti; požadavek, aby zdroje lidí byly na výzvu ozbrojených sil.[71] (do roku 1960)
29. lednaVšeobecné Sudirman, velitel indonéských ozbrojených sil, zemřel ve věku 34 let
25. dubnaThe Republika Jižní Moluky (RMS) je vyhlášen v Ambon
17. srpnaPo schválení RUSI a nová ústava, federace je rozpuštěn a Sukarno prohlašuje a unitární stát „Indonéská republika“.[66]
6. záříJe ustavena první skříňka unitárního státu. Vede jej předseda vlády Mohammad Natsir.[72]
27. záříIndonésie se stává 60. členem Spojené národy.[72]
195121. březnaSkříň Natsir padá[73]
26. dubnaJe oznámeno složení nového kabinetu. Novým předsedou vlády je Dr. Sukiman Wirjosanjojo.[72]
195225. únoraUprostřed hořkých sporů o podpis dohody o vzájemné bezpečnosti s USA rezignuje kabinet Sukimanů.[73]
3. dubnaNový kabinet pod vedením předsedy vlády Wilopo je slavnostně otevřen.[72]
17. říjnaV Jakartě se konají demonstrace organizované armádou, které požadují rozpuštění zákonodárného sboru. V prezidentském paláci jsou cvičeny tankové zbraně a kulomety.[73] To vede k pozastavení Obecná nasution jako náčelník štábu armády po nedisciplinovanosti armády nad velením a podporou ohrožující vládu.[70]
19532. červnaKabinet Wilopo rezignuje.[73]
31. červencePo zdlouhavých jednáních je oznámeno složení nového kabinetu. Prvním funkčním obdobím ve funkci předsedy vlády je Ali Sastroamidjojo.[73]
1955březenRegionální povstání v Sumatra a Sulawesi. (do srpna 1961)
24. březnaDruhý kabinet, který má být veden Muhammed Ali ujímá se úřadu.[72]
18. dubnaMěsto Bandung hostí Asijsko-africká konference. Je to první schůzka Nezúčastněné hnutí a účastní se jej světoví vůdci včetně Čína Zhou Enlai, Indie Nehru, Egypt je Nassere a Jugoslávie Tito.[71] (do 25. dubna)
24. červencePo sporu s armádou ohledně jmenování kabinet rezignuje.[73]
12. srpnaNový kabinet pod vedením předsedy vlády Burhanuddina Harahapa složil přísahu.[72]
29. záříV Indonésii se konají všeobecné parlamentní volby;[66] poslední svobodné národní volby do roku 1999; podpora stran je široce distribuována, přičemž čtyři strany získávají 16–22 procent a zbývající hlasy jsou rozděleny mezi 24 stran.[71]
15. prosinceKonají se volby pro Ústavní shromáždění[73]
19563. březnaKabinet padá v důsledku své politiky vůči EU holandský.[73]
3. květnaIndonésie jednostranně ruší Dohoda u kulatého stolu podepsal s Holanďany v roce 1949.[72]
1. prosinceHatta rezignuje na funkci viceprezidenta.[72]
195721. únoraPrezident Sukarno oznamuje své „početí“ (Konsepsi) povahy Indonésie. To nakonec povede k Řízená demokracie[72][73]
březenRegionální povstání na Sumatře a Sulawesi.[71] (do srpna 1961)
14. březnaStanné právo je vyhlášen. Ve stejný den kabinet rezignuje.[73]
9. dubnaSukarno jmenuje „Pracovní kabinet“ s Djuandou jako předsedou vlády.[72]
30. listopaduJe učiněn pokus o atentát na prezidenta Sukarna. Při návštěvě školy v Cikini v Jakartě se na něj vrhají granáty.[72]
195818. květnaAmerické letectvo pilot Allen Pope je sestřelen Ambon, odhalující skryté americký podpora regionálních povstání a končí bratři Dullesovi, Allen a John, nepodařilo se rozvrátit Sukarno vláda.[71]
19595. červenceS podporou ozbrojených sil vydává Sukarno vyhláška rozpuštění Ústavodárné shromáždění a opětovné zavedení Ústava z roku 1945 se silnými prezidentskými pravomocemi a přebírá další roli předsedy vlády, která završuje strukturu „řízené demokracie“.[71]
10. červencePrezident Sukarno jmenuje do funkce předsedy vlády „Pracovní kabinet“.[74]
196018. únoraPrezident Sukarno přeskupí kabinet a jmenuje druhý „pracovní kabinet“.[74]
9. březnaPodporučík Daniel Alexander Maukar z Indonéské letectvo používá a MiG-17 bojovník bombardovat Prezidentský palác v Jakartě, ropné nádrže v Tanjung Priok na severu Jakarta a pak Palác Bogor.[72][75]
24. červnaSněmovna reprezentantů - vzájemná spolupráce (DPR-GR), složená z členů vybraných prezidentem Sukarno Je založena.[72]
17. srpnaIndonésie přerušuje diplomatické styky s Holandsko na protest proti jeho odmítnutí předat Nizozemsko Nová Guinea.[72]
30. záříPrezident Sukarno se obrací na Spojené národy Valné shromáždění.[72]
19614. březnaV Jakartě je podepsána dohoda s Sovětský svaz kupovat zbraně s dlouhodobými půjčkami.[72]
17. srpnaStavba oficiálně začíná na Monas Národní památník v centru Jakarty.[72]
19622. lednaJe ustaveno velení Mandaly k „osvobození“ západní (nizozemské) Nové Guineje od Nizozemců. Jeho velitelem je brigádní generál Suharto.[72]
15. lednaZástupce vedoucího štábu Indonéské námořnictvo Commodore Yos Sudarso je zabit při nizozemském leteckém útoku na motorový torpédový člun (MTB ) síla, které velí.[72]
8. březnaPrezident Sukarno znovu přeskupuje svůj kabinet.[74]
15. srpnaThe Newyorská dohoda, která převádí západní Novou Guineji do Indonésie, je podepsána na Spojené národy.[72]
24. srpnaJakarta hostí Čtvrtý Asijské hry.[72] (do 4. září)
1963Jediné roky Americký mírový sbor program v Indonésii.[71]
Sukarno vede Konfrontasi kampaň proti nově vytvořené Malajsie.[66][71] (do roku 1965)
1. květnaPo tlaku ze strany Spojené národy a americká vláda prezidenta John F. Kennedy, Holandsko přináší západní Nová Guinea dočasný dohled OSN.[71][72]
18. květnaParlament volí Sukarna za „doživotního prezidenta“.[71]
27. červenceSukarno prohlašuje, že indonéská politika je proti vytvoření Malajsie které obsahují Severní Borneo, označující Konfrontace Indonésie - Malajsie.
18. záříNásledující demonstrace v Jakartě na protest proti vytvoření Malajsie je britské velvyslanectví upáleno davem.[72]
13. listopaduPrezident Sukarno provádí konečnou změnu „pracovního kabinetu“.[72]
196417. srpnaBěhem projevu ke Dni nezávislosti Sukarno poprvé veřejně odsoudil USA a v následujících měsících protiamerická kampaň zaútočila na americké zájmy.
27. srpnaPrezident Sukarno jmenuje kabinet Dwikora
19657. lednaIndonésie odstupuje z členství v OSN.[71][76]
14. lednaThe Indonéská komunistická strana (PKI) požaduje ozbrojení dělníky a rolníky.[76]
11. dubnaKoná se třetí zasedání Prozatímního lidového poradního shromáždění Bandung.[76] (do 16. dubna)
26. květnaMinistr zahraničí Subandrio informuje prezidenta Sukarna o existenci Gilchristův dokument, dopis údajně od britského velvyslance, který pojednává o západním vojenském zapojení v Indonésii.[76]
30. záříAn neúspěšný puč v Jakarta má za následek vraždu šesti armádních generálů a likvidaci těl v Lubang Buaya.[71]
říjenNásilné antikomunistické čistky vede k zabití přibližně 1/2 milionu Indonésanů.[71] (do března 1966)
1. říjnaProtiovrat vedený Generál Suharto která vede k Svržení Sukarna
14. říjnaPrezident Sukarno jmenován generálmajorem Suharto Ministr / velitel armády.[76]
16. říjnaJakartaské vojenské velení dočasně pozastavuje činnost PKI a jejích organizací v oblasti Jakarty.[76]
13. prosinceThe rupie je ve snaze kontrolovat inflaci devalvován faktorem 1 000.[76]
196610. lednaAntikomunistické organizace seskupené pod Pancasilskou frontou vydávají „Tři požadavky lidí“ (Tritura), konkrétně rozpuštění PKI, očištění kabinetu prvků zapojených do hnutí 30. září a nižší ceny a ekonomická zlepšení.[76]
14. únoraZačínají mimořádné soudy vojenského soudu s lidmi údajně zapojenými do hnutí 30. září.[76]
24. únoraPrezident Sukarno restrukturalizuje svůj kabinet a vytvořil takzvaný „kabinet 100 ministrů“.[76]
11. březnaSukarno deleguje klíčové prezidentské pravomoci na Suharto podpisem Supersemar. Následujícího dne Suharto rozpouští Indonéská komunistická strana.[71][77]
18. březnaCelkem 14 ministrů vlády je vzato do „ochranné vazby“.[76]
2. květnaPo rozsáhlých demonstracích bylo nahrazeno vedení Sněmovny reprezentantů pro vzájemnou pomoc (DPR-GR).[76]
20. červnaKoná se čtvrté zasedání Prozatímního lidového poradního shromáždění Jakarta. Zvyšuje status Supersemaru na dekret, což znamená, že jej Sukarno nemůže odvolat, zakazuje PKI a jeho učení a odmítá projev odpovědnosti prezidenta Sukarna.[76] (do 5. července)
11. srpnaIndonésie a Malajsie souhlasit s normalizací diplomatických vztahů.[76]
28. záříIndonésie se znovu připojí k Spojené národy.[76]
196710. lednaJsou přijímány nové investiční zákony, které mají přinést zahraniční kapitál; jsou zavedena omezení týkající se stavu Indonéská čínština, jejich jména a jejich náboženství.[71][76]
22. únoraPři ceremoniálu v prezidentském paláci předává Sukarno autoritu Suharto.[76]
7. březnaZvláštní zasedání Prozatímního lidového poradního shromáždění zbavuje Sukarno jeho pravomocí a jmenuje úřadujícího prezidenta Suharto.[76] (do 12. března)
8. srpnaASEAN založena v Bangkok podle Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur a Thajsko.[78]
1. říjnaDiplomatické vztahy s EU Čínská lidová republika jsou pozastaveny.[76]
1968Soedjatmoko je indonéským velvyslancem ve Spojených státech; bilaterální vztahy teplé.[71] (do roku 1971)
březenParlament uděluje Suharto plný prezidentský titul; Sukarno je v účinném domácím vězení.[71]
1969papuánský zástupci souhlasí s připojením k Indonésii v Akt svobodné volby.[71]
1970Nurcholish Madjid, mladý muslimský modernista, začíná vytyčovat náboženské vývojové principy pro Indonésii - „Islám, ano; Islámská strana, ne. “[71]
21. červnaSukarno umírá.[77] Je pohřben na Blitar, východní Jáva.[71]
1971Suharto manželka inspirováno návštěvou Disneyland, pojímá národní kulturní zábavní park.[79]
3. červenceIndonéské druhé parlamentní volby a koná se první podle nového řádu. Golkar vyhrává naprostou většinu.[76]
1973Vládní síly fúze politických stran; Nacionalistické a křesťanské strany jsou sloučeny do Indonéská demokratická strana (PDI) a muslimské strany do Jednotná rozvojová strana (PPP). V novém systému tří stran dominuje Golkar.[79]
1974'Malari povstání v Jakartě proti japonský proniknutí do ekonomiky, Čínština indonéština vliv a úřední korupce.[79]
1975dubenPaní Suharto věnuje obrovské „Krásný park v Indonésii“ (Taman Mini) na okraji Jakarty.[79]
dubenObčanská válka vypukne v bývalé portugalské kolonii v Východní Timor.[79]
6. prosinceAmerický prezident Gerald Ford a Státní tajemník Kissinger, vracející se z Číny, podnikněte spěšně naplánovanou jednodenní návštěvu Jakarty.[79]
7. prosinceIndonésie zahájila invazi do Východního Timoru.[77]
1976březenVšeobecné Ibnu Sutowo je po deseti letech v čele "propuštěn se ctí" Pertamina, státní ropná společnost.[79]
8. červencePalapa A1, první indonéský komunikační satelit vypuštěný z mysu Canaveral.[80]
17. červenceSuharto podepisuje zákon o integraci Východního Timoru do Indonésie jako své 27. provincie.[79]
19. listopaduValné shromáždění OSN odmítá anexi Indonésie z Východního Timoru.[79]
1977Spojené státy předčí Japonsko jako největšího indonéského zákazníka s ropou.[79]
říjenSawito Kartowibowo začíná zkouška „podvracení“.[79]
1978The Lidové poradní shromáždění (MPR) stoupá Pancasila do stavu povinné morální výchovy mládeže a vládních úředníků.[79] Suharto jmenuje B.J. Habibie jako státní ministr pro výzkum a technologie.[79]
22. únoraSuharto slavnostně otevřeno Mešita Istiqlal, Jakarta, indonéská národní mešita.[81]
197921. záříJakarta hostitelem 10. hry SEA, bylo to poprvé v Indonésii Hry v jihovýchodní Asii. (do 30. září)
prosinecSpisovatel Pramoedya Ananta Toer je po čtrnácti letech vězení propuštěn s těžkou prací Ostrov Buru.[79]
1980SmětThe Petice padesáti - je zahájeno prohlášení znepokojující parlament ohledně využívání vládní moci, propagandy a kultu prezidentské osobnosti.[79]
1982Výška Petrus („záhadné střelby“) tisíců podezřelých zločinců ze strany vládních bezpečnostních sil.[77][79] (do roku 1983)
1983Prabowo Subianto, poté obor ABRI si vezme Suhartovu dceru Titiek ve společnosti Taman Mini.[79]
198412. záříMuslim se obával protestů za údajnou necitlivost k islámu v Tanjung Priok; následuje vzpoura, která má za následek mnoho úmrtí. Obraťte se na islámské politické vůdce.[77]
prosinecAbdurrahman Wahid (Gus Dur) je zvolen předsedou Nahdlatul Ulama pozice, kterou dříve zastával jeho otec i dědeček.[79]
1985Indonéská vláda vyžaduje, aby všechny organizace jakéhokoli druhu přijaly Pancasilu jako svůj jediný základ.[79]
1987Sukarnova dcera Megawati Sukarnoputri stává se poslancem; Suharto zakazuje zobrazování obrazů Sukarna, i když se přesto často objevují.[82]
9. záříJakarta hostitelem 14. hry SEA. (do 20. září)
1988Suharto je zvolen do pátého funkčního období prezidentem.,[82] Lilies Handayani, Nurfitriyana Saiman a Kusuma Wardhani získali první indonéskou medaili v olympijské hry, stříbrná medaile pro lukostřelbu družstev žen v Letní olympijské hry 1988 Soul.
1989The Volný pohyb Aceh (GAM) znovu se objevuje po svém založení v roce 1976; potlačení jejích partyzánských činností vede v roce 1991 k 2 000 úmrtím Aceh.[82]
1991Indonésie vyhrála předsednictví Hnutí nezúčastněných zemí.[82]
12. listopaduJednotky ABRI střílejí na demonstrační pohřební průvod v Dili, Východní Timor. Televizní snímky vražd kladly Východní Timor na přední místo v mezinárodní agendě lidských práv.[82]
1992Suharto úspěšně vzdoruje nizozemským snahám spojit lidská práva s pomocí poskytovanou od roku 1967 Mezinárodní vládní skupinou pro Indonésii (IGGI).[82] Susi Susanti vyhrál Indonésii jako první olympijský zlatá medaile v 1992 olympijských her léta v Barcelona, Španělsko.[83]
Vedoucí odboje ve Východním Timoru Xanana Gusmão je zajat brigádním generálem Theem Syafeiem a je souzen a odsouzen.[82] (do roku 1993)
1993Suharto usiluje o šesté funkční období a je snadno znovu zvolen.[82]
1994červenSuharto se vypne Tempo a dvě další publikace pro kritické zprávy o koupi Habibieho bývalého východoněmeckého námořnictva.[82]
1996The Volné hnutí Papua (OPM) unese čtrnáct vědců a lesníků v Íránu, Jaya sbírá mezinárodní pozornost. Po čtyřech měsících jsou unesení zachráněni při krvavé operaci vedené Prabowem.[82]
dubenIbu Tien Suharto, 48letá prezidentova manželka, zemřela na infarkt.[82]
červenecVojenští kriminálníci vtrhli do ústředí PDI, Megawatiho strany, a vystěhovali své příznivce v násilném vyvrcholení vládních snah o oslabení popularity její strany.[82]
1997V indonéských městech propukly vážné sociální nepokoje proti čínským Indonésanům, křesťanům, symbolům bohatství, policii a byrokracii.[82] (do roku 1998)
ÚnorZnepokojen a dukunské předpovědi, že „se uvolnil hřebík Javy“, velí Suharto masivně Ruwat Dunia obřad („Očista světa“) blízko Borobudur.[82]
červenTichý oceán pasáty posunují ohlašování nástupu El Niño; V následujících měsících následuje velké sucho na velké části Indonésie doprovázené vysoce ničivými lesními požáry.[82]
červenecZhroucení Thai baht začíná Východoasijská finanční krize a v následujících měsících je Indonésie nejvíce zasaženou zemí.[82]
11. říjnaJakarta hostitelem 19. SEA hry. (do 19. října)
1998březenVětšinou mírové studentské demonstrace proti režimu se dostávají na národní výsost.[84]
11. březnaSuharto jednomyslně zvolen MPR do svého sedmého prezidentského období.[84]
12. květnaČtyři studentští demonstranti v Univerzita Trisakti jsou zastřelen neprokázanými kulkami, ale pravděpodobně se jednalo o armádní zdroje.[84]
13. květnaPamětní služby za zabité studenty vedou k nepokoje; vandalství, žhářství, rabování a znásilňování toulavými davy, které bezpečnostní síly pokračují nekontrolované po dobu dvou dnů a zanechávají 1200 mrtvých.[84]
20. květnaK národnímu dni probuzení, Amien Rais slibuje přivést do ulic milion demonstrantů, kteří budou demonstrovat proti u Národní památník v Jakartě. Tváří v tvář ostnatému drátu a shromážděným jednotkám odvolává shromáždění v obavě z krveprolití.[84]
21. květnaPoté, co byl opuštěn jeho kabinetem, Suharto rezignoval na prezidentský úřad. Habibie převezme předsednictví.[84]
srpenGenerál Wiranto oznamuje propuštění generálporučíka Prabowa z aktivní služby s plnými důchodovými dávkami - a bez vojenského soudu pro obvinění z únosu a mučení studentských aktivistů (někteří zůstávají nezvěstní od roku 2003).[84]
10. listopaduMegawati, Rais a Yogyův sultán se setkají ve Wahidově domě v Ciganjur a vydat řadu prohlášení, včetně požadavku, aby armáda do šesti let ukončila svou roli v politice.[84]
13. listopaduV poslední den zasedání MPR zahájili vojáci palbu na demonstrace studentů, kteří zabili nejméně patnáct a stovky zranili.[84]
199919. lednaDrobná hádka mezi ve městě Ambon spouští křesťansko-muslimské střety, které trvají tři roky Maluku. Až 10 000 je zabito a 700 000 nebo jedna třetina regionu je vysídlena.[84]
7. červnaPrvní svobodné a spravedlivé národní volby v Indonésii od roku 1955 se konají téměř bez narušení a široké účasti. Hlasy jsou však distribuovány mezi čtyřicet osm stran, přičemž žádná strana nedosahuje většiny.[84]
záříVýchodní Timor hlasů pro vystoupení z Indonésie v referendu konaném pod záštitou OSN. Čtyři pětiny voličů volí nezávislost Východního Timoru před integrací s Indonésií. Prointegrační milice vycvičené a placené společností ABRI se okamžitě uchylují k politice spálené země, která zanechá 1 000 mrtvých a většinu infrastruktury na území zničenou.[84]
13. záříPrezident Habibie ustupuje mezinárodnímu tlaku a umožňuje mírovým silám OSN známým jakoINTERFET 'pro vstup do Východního Timoru a obnovení pořadí.[84]
říjenIndonéský parlament odmítá projev prezidenta Habibieho o odpovědnosti. Wahid, jehož strana získala osminu lidového hlasování, je zvolen prezidentem MPR. Megawati, jehož strana získala třetinu hlasů (nejvyšší), je zvolena viceprezidentkou.[85]
2000Prezident Wahid administrativa je poznamenána selháními při stabilizaci ekonomiky, vzory politického zvýhodňování, ekonomickou korupcí (i když sám Wahid z korupce není obviňován), neschopností reformovat armádu, osobní výstředností a malicherností, neúčinností při řešení závažného náboženského násilí na Maluku a Sulawesi , velké etnické násilí (Dayaks vs. Madurese ) v Kalimantan a separatismy v Acehu a Irian Jaya.[85]
24. prosincePři koordinovaném útoku zahrnujícím více než tři desítky míst po celé zemi jsou bombardovány kostely a zabito osmnáct lidí. Později se ukázalo, že byly plánovány do Jemaah Islamiyah jako odplatu za křesťanské zabíjení muslimů v konfliktu na Maluku.[85]

21. století

Rokdatumudálost
2001Etnické násilí v Kalimantanu, když domorodí Dayakové vytlačují madurské transmigranty. Masové politické demonstrace Wahidových příznivců a odpůrců. MMF zastavuje další půjčky s odvoláním na nedostatečný pokrok v boji proti korupci.[86]
červenecPrezident Wahid je obviňován hlavně z důvodu nekompetentnosti. The parliament elects Megawati president by 592 votes to 0. Hamzah Haz porážky Akbar Tandjung and Lieutenant General (ret.) Susilo Bambang Yudhoyono.[85]
záříPresident Megawati visits President George Bush a week after the 9/11 terrorist attacks and welcomes American investment. On her return to Indonesia, the Islamic right criticises her cooperation with America's war in Afghánistán, and the nationalist left criticises here for being too suppliant to foreign investors.[85]
2002Nahdlatul Ulama and Muhammadiyah, the largest Muslim organisations in Indonesia, issue joint statements critical of militant Islamisté.[85]
ÚnorPeace talks in Malino, Jižní Sulawesi appear to end three years of Christian-Muslim violence in Maluku and Poso.[85]
červenecTommy Suharto is sentenced to fifteen years jail for illegal possession of arms, contempt of law, and masterminding the assassination of a Supreme Court judge who had convicted him for graft.[85]
záříHouse Speaker Akbar Tandjung is sentenced to three years jail for corruption.[85]
12. říjnaBomby v Kuta nightclub district in Bali kill 202 people, the world's deadliest terrorist attack since 11 September 2001. Indonesian police, aided by ten nations, track down Jemaah Islamiyah operatives.[85]
listopadEurico Guterres is sentenced to ten years prison for crimes committed following the 1999 ballot in East Timor.[85]
prosinecThe Indonesian government and GAM sign a peace accord aimed at ending decades of violence in Aceh. The deal breaks down the following year.[85]
2003srpenJemaah Islamiyah bomb Jakarta's Marriott hotel killing twelve. All but one of those killed are Indonesians.
2004dubenParliamentary and local elections: Golkar party of former President Suharto wins greatest share of vote, with Megawati Sukarnoputri's PDI-P coming second.[86]
9. záříA bomb blast outside the Australan embassy in Jakarta kills 11 and injures up to 100 people.
říjenIndonesia's first přímé prezidentské volby elects Susilo Bambang Yudhoyono following popular disillusionment with incumbent Megawati.
26. prosinceAn earthquake-triggered tsunami kills an estimated 170,000 in Aceh and causes widespread devastation.
200515. srpnaVláda a Volné hnutí Aceh separatists sign a peace deal providing for rebel disarmament and the withdrawal of government soldiers from the province. Rebels begin handing in weapons in September; government completes troop pull-out in December.[86]
1. říjnaBombings in Bali kill 20 people.
2006SmětThe 6.4 Mw  Yogyakarta zemětřesení shakes central Jáva s MSK intensity of IX (Destructive), leaving more than 5,700 dead and 37,000 injured.
2007Adam Air Let 574 crashes into the sea in Makassarský průliv vypnuto Sulawesi, killing all 102 on board.
2008Suharto dies from multiple organ failure.[87] He is buried in the family Mausoleum near Solo.[88]
Jemaah Islamiyah Operatives are executed when found guilty for the 2002 bombings after numerous appeals from their families.
20098. červenceÚřadující prezident Susilo Bambang Yudhoyono vyhrál Indonesian presidential election.[89]
17. červenceJemaah Islamiyah bomb two hotels in Jakarta, including the Marriott that was attacked in 2003.
17. záříNoordin Muhammad Top, vedoucí Jemaah Islamiyah, je zastřelen Sólo
30. prosinceAbdurrahman Wahid, the 4th president of Indonesia died because of complications from kidney disorders, heart disease and diabetes.[90]
201025. říjnaSopka Merapi vybuchl, over 350,000 people were evacuated, 353 people were killed,[91] Borobudur was covered in volcanic ash.[92] (to 17 November)
20117. květnaJakarta host 18th Summit ASEAN, mark the beginning of Indonesian chairmanship in ASEAN 2011.[93][94] (to 8 May)
11. listopaduSlavnostní zahájení akce 26. hry v jihovýchodní Asii was held in Palembang. The largest multi-event sports in the region was held in Jakarta and Palembang.[95] (to 22 November)
20129. květnaruština Suchoj Superjet 100 havaroval proti Mount Salak, západní Jáva, killing 45 people abroad during a demonstrational flight.[96]
20135. – 7. ŘíjnaIndonesia host the APEC Summit 2013 in Nusa Dua, Bali.[97]
20149. dubnaIndonesia held their legislativní volby, PDI-P ovládnout Rada zástupců lidí, followed closely by Golkar and Gerindra.[98]
9. červenceIndonesia held their prezidentské volby, according to quick count Jakarta's Governor Joko Widodo won against former military general Prabowo Subianto, however both sides claims victory.[99]
22. červenceIndonesian Election Commission oznámil Joko Widodo vyhrává Indonesian presidential election with 53.15% of the vote with his rival, ex-general Prabowo Subianto, on 46.85%.[100]
20. říjnaJoko Widodo a Jusuf Kalla sworn in as Indonesian President and Vice President for the period of 2014–2019 in a plenary session of the Lidové poradní shromáždění (MPR).[101] Thousands of people celebrating the inauguration ceremony by attending parade along Sudirman and Thamrin avenue, followed by a concert in Náměstí Merdeka představovat Slank, Arkarna, and various bands.[102]
28. prosinceLet Indonésie AirAsia 8501 on its way from Surabaya to Singapore, crashed in bad weather into Java moře, u pobřeží Pangkalan Bun, Central Kalimantan, killing all 155 passengers and seven crew on board.[103]
2015Červen - listopadDozens of Indonesians are killed by respiratory illness and accidents due to poor visibility caused by severe haze. The haze occurs annually during suchá sezóna and is largely caused by illegal agricultural fires due to lomítko a hořet practices in Indonesia, especially from the provinces of Jižní Sumatra a Riau in Indonesia's Sumatra island, and Kalimantan on Indonesian Borneo.[104][105] The haze also hit neighboring Singapur, Malajsie, a Brunej.
201614. lednaAt least three militants reportedly detonated explosives in or near a Starbucks cafe in Central Jakarta. Then the militants threw grenade to a police post nearby, destroying the post and killing at least 3 men. Gunfire had ensued when police arrived shortly afterwards.[106]
201818 August to 2 SeptemberIndonesian cities of Jakarta and Palembang hosts Asijské hry 2018.[107] The glorious opening ceremony was held in Stadion Gelora Bung Karno. This was the second time Indonesia hosted this Asian multi sports event, the last time was in 1962.[108]
28. záříA 3 metres tall tsunami triggered by a 7.4 magnitude earthquake hits Palu, Donggala and Mamuju in Centrální Sulawesi,[109] killing nearly 1,350 people.[110]
201917. dubnaJoko Widodo has been re-elected as Indonesia's president in Indonéské všeobecné volby 2019.[111]
26. srpnaPresident Joko Widodo has announced that the country's new capital city will be located in Východní Kalimantan na Borneo ostrov.[112] The new capital will replace Jakarta and will be built in part of North Penajam Paser regency and part of Kutai Kertanegara regency.[113]

Viz také

Reference

  1. ^ Zahorka, Herwig (2007). The Sunda Kingdoms of West Java, From Tarumanagara to Pakuan Pajajaran with Royal Center of Bogor, Over 1000 Years of Propsperity and Glory. Yayasan cipta Loka Caraka.
  2. ^ Kapur; Kamlesh (2010). History of Ancient India Kapur, Kamlesh. ISBN  9788120749108. Archivováno z původního dne 29. dubna 2016. Citováno 16. prosince 2015.
  3. ^ "epress.anu.edu.au". Archivovány od originál dne 25. prosince 2013. Citováno 9. srpna 2011.
  4. ^ Taylor (2003), p. 19.
  5. ^ Dr. R. Soekmono. Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonésie 2, 2. vyd (1973, 5th reprint edition in 1988 ed.). Yogyakarta: Penerbit Kanisius. str. 37.
  6. ^ Junjiro Takakusu, (1896), A record of the Buddhist Religion as Practised in India and the Malay Archipelago AD 671–695, by I-tsing, Oxford, London.
  7. ^ Soekmono, R, Drs., Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonesia 2, 2nd ed. Penerbit Kanisius, Yogyakarta, 1973, 5th reprint edition in 1988 p.38
  8. ^ Soekmono, R, Drs., Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonesia 2, 2nd ed. Penerbit Kanisius, Yogyakarta, 1973, 5th reprint edition in 1988 p.39
  9. ^ "Buddhist Monks Pilgrimage of Tang Dynasty". Archivovány od originál dne 31. prosince 2008. Citováno 9. ledna 2012.
  10. ^ Taylor (2003), pp. 22–26; Ricklefs (1991), str. 3.
  11. ^ Taylor (2003), pp. 8–9, 15–18
  12. ^ Boechari (1966). "Předběžná zpráva o objevu staro malajského nápisu v Sojomerto". MISI. III: 241–251.
  13. ^ Azra, Azyumardi (2006). Islam in the Indonesian world: an account of institutional formation. Mizan Pustaka. ISBN  979-433-430-8.
  14. ^ A b C Miksic (1997)
  15. ^ Miksic (2003)
  16. ^ Taylor (2003), p. 37.
  17. ^ A b Munoz, Paul Michel (2006). Raná království Indonéského souostroví a Malajského poloostrova. Singapur: Edice Didier Millet. str. 171. ISBN  981-4155-67-5.
  18. ^ Dumarçay (1991).
  19. ^ Paul Michel Munoz (2007). Raná království Indonéského souostroví a Malajského poloostrova. Singapore: Didier Millet. str. 143. ISBN  978-981-4155-67-0.
  20. ^ Soekmono, R, Drs., Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonesia 2, 2nd ed. Penerbit Kanisius, Yogyakarta, 1973, 5th reprint edition in 1988 p.46
  21. ^ A b Soekmono, R, Drs., Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonesia 2, 2nd ed. Penerbit Kanisius, Yogyakarta, 1973, 5th reprint edition in 1988 p.52
  22. ^ Spuler, Bertold; FR Bagley (31. prosince 1981). Muslimský svět: historický průzkum, 4. část. Brill archiv. str. 252. ISBN  9789004061965. Archivováno z původního dne 29. června 2016. Citováno 16. prosince 2015.
  23. ^ Soekmono, R, Drs., Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonesia 2, 2nd ed. Penerbit Kanisius, Yogyakarta, 1973, 5th reprint edition in 1988 p.51
  24. ^ Soekmono, R, Drs., Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonesia 2, 2nd ed. Penerbit Kanisius, Yogyakarta, 1973, 5th reprint edition in 1988 p.56
  25. ^ Epigraphia Carnatica, Volume 10, Part 1, page 41
  26. ^ A b Soekmono, R, Drs., Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonesia 2, 2nd ed. Penerbit Kanisius, Yogyakarta, 1973, 5th reprint edition in 1988 p.57
  27. ^ "Ken Angrok". Encyklopedie Britannica. Archivováno z původního dne 30. dubna 2009. Citováno 25. července 2010.
  28. ^ Grousset, Rene (1988), Empire of steppes, Wars in Japan, Indochina and Java, New Jersey: Rutgers University Press, p. 288, ISBN  0-8135-1304-9.
  29. ^ Kahler, H. (31 December 1981). page 243. ISBN  9004061967.
  30. ^ History of Aceh Archivováno 13. srpna 2012 v Wayback Machine
  31. ^ Weatherford, Jack (2004). Genghis khan and the making of the modern world. New York: Random House. str. 239. ISBN  0-609-80964-4.
  32. ^ A b C d E F G h i j k l Ricklefs (1991), strana 18
  33. ^ A b Mpu Prapanca, translated by Slamet Muljana. "Terjemahan Kakawin Dēśawarṇnana (Nāgarakṛtāgama)" (v indonéštině). Jejak Nusantara. Archivováno z původního dne 5. února 2015. Citováno 5. února 2015.
  34. ^ Pararaton
  35. ^ Kern, J.H.C., (1907), De wij-inscriptie op het Amoghapāça-beeld van Padang Candi (Batang Hari-districten); 1269 Çaka, Tijdschrift voor Indische Taal-, Land-, en Volkenkunde.
  36. ^ J., Ras, J. (1990). Hikajat Banjar. Siti Hawa Hj. Salleh. Kuala Lumpur: Dewan Bahasa dan Pustaka. ISBN  9789836212405. OCLC  63211277.
  37. ^ Dr. R. Soekmono. Pengantar Sejarah Kebudayaan Indonésie 2, 2. vyd (1973, 5th reprint edition in 1988 ed.). Yogyakarta: Penerbit Kanisius. str. 72.
  38. ^ Modern interpretation of the place names recorded by Chinese chronicles can be found e.g. v Some Southeast Asian Polities Mentioned in the MSL Archivováno 12. července 2012 v Wayback Machine by Geoffrey Wade
  39. ^ Noorduyn, J. (2006). Tři staré sundanské básně. KITLV Stiskněte. str. 437.
  40. ^ A b Ricklefs (1991), p.23
  41. ^ A b Ricklefs (1991), strana 24
  42. ^ Basuni, Ahmad (1986). Nur Islam di Kalimantan: Sejarah Masuknya Islam di Kalimantan. Bina Ilmu.
  43. ^ A b C d E Ricklefs (1991), page 25
  44. ^ Miller, George (ed.) (1996). To The Spice Islands and Beyond: Travels in Eastern Indonesia. New York: Oxford University Press. str. xv. ISBN  967-65-3099-9.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  45. ^ A b C d E F Ricklefs (1991), page 27
  46. ^ A b C d E F Ricklefs (1991), strana 28
  47. ^ A b C d E Ricklefs (1991), strana 29
  48. ^ Miller, George (ed.) (1996). To The Spice Islands and Beyond: Travels in Eastern Indonesia. New York: Oxford University Press. str. xvi. ISBN  967-65-3099-9.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  49. ^ Ricklefs (1991), strana 63
  50. ^ Ricklefs (1991), page 82
  51. ^ Moore (Ed) (1999), p90
  52. ^ A b Ricklefs (1991), page 84
  53. ^ Ricklefs (1991), page 86
  54. ^ Ricklefs (1991), page 87
  55. ^ Ricklefs (1991), page 93
  56. ^ Ricklefs (1991), page 102
  57. ^ Heuken (2000), page 307
  58. ^ Rosi, Adele (1998). Museum Nasional Guide Book. Jakarta: PT Indo Multi Media,Museum Nasional and Indonesian Heritage Society. str. 4.
  59. ^ Ricklefs (1991), page 101
  60. ^ Ricklefs (1991), page 106
  61. ^ Encyclopædia Britannica: Herman Willem Daendels [1] Archivováno 12. srpna 2009 v Wayback Machine Access date 29 March 2009
  62. ^ Oppenheimer, Clive (2003). "Climatic, environmental and human consequences of the largest known historic eruption: Tambora volcano (Indonesia) 1815". Pokrok ve fyzické geografii. 27 (2): 230–259. doi:10.1191/0309133303pp379ra.
  63. ^ Hamdani, Sylviana (3 February 2010). "Taking a Train Trip Down Memory Lane in Indonesia". Jakarta Globe. Archivovány od originál dne 7. října 2010. Citováno 3. února 2010.
  64. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r Vickers (2005), page xii
  65. ^ Wahyu Ernawati: "Chapter 8: The Lombok Treasure", in Colonial collections Revisited: Pieter ter Keurs (editor) Vol. 152, CNWS publications. Issue 36 of Mededelingen van het Rijksmuseum voor Volkenkunde, Leidene. CNWS Publications, 2007. ISBN  978-90-5789-152-6. 296 stránek. pp. 186–203
  66. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r Vickers (2005), page xiii
  67. ^ "THE KINGDOM OF THE NETHERLANDS DECLARES WAR WITH JAPAN". ibiblio. Archivováno z původního dne 14. ledna 2010. Citováno 5. října 2009.
  68. ^ A b C Saafroedin et al. (1992)
  69. ^ Proklamasi: https://www.youtube.com/watch?v=8JyKAFVBEIE Archivováno 6 prosince 2015 na Wayback Machine
  70. ^ A b Friend (2003), page 528
  71. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t Friend (2003), page 529
  72. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t u proti w X Sekretariat Negara Republik Indonesia (1975a)
  73. ^ A b C d E F G h i j Feith (2002)
  74. ^ A b C Simanjuntak(2003)
  75. ^ "Last Tiger Out" Jan Doward, Pacific Press Pub.
  76. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s t Sekretariat Negara Republik Indonesia (1975b)
  77. ^ A b C d E Vickers (2005), page xiv
  78. ^ Bangkokská deklarace. Wikisource. Vyvolány 14 March 2007.
  79. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p q r s Friend (2003), page 530
  80. ^ Telekomunikační systémy[trvalý mrtvý odkaz ]
  81. ^ Indonesian State Secretariat (1995), 40 Tahun Indonesia Merdeka, Jilid 3 (40 Years of Indonesian Independence, Volume 3), p1035, ISBN  979-8300-06-8
  82. ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó p Friend (2003), page 531
  83. ^ History of Badminton Archivováno 11. ledna 2012 v Wayback Machine
  84. ^ A b C d E F G h i j k l m Friend (2003), page 532
  85. ^ A b C d E F G h i j k l Friend (2003), page 533
  86. ^ A b C "Timeline: Indonesia". BBC novinky. BBC. 23. srpna 2007. Archivováno z původního dne 24. srpna 2006. Citováno 3. září 2007.
  87. ^ „Indonéský bývalý vůdce Suharto umírá“. BBC novinky. 27. ledna 2008. Archivováno from the original on 3 February 2008. Citováno 6. ledna 2010.
  88. ^ tempointeraktif.com (Indonesian) Archivováno 10. srpna 2009 v Wayback Machine
  89. ^ "Indonesia's president re-elected: No wonder why with SBY". Ekonom. 9. července 2009. Archivováno from the original on 12 July 2009.
  90. ^ "Gus Dur died of complications". ANTARA. 30. prosince 2009. Archivováno z původního dne 8. října 2011. Citováno 30. prosince 2009.
  91. ^ "Indonesia Downgrades Mount Merapi's Danger Level". Jakarta Post and Associated Press, Jakarta. 12. března 2010. Archivovány od originál dne 4. prosince 2010. Citováno 12. června 2010.
  92. ^ "Covered in volcanic ash, Borobudur closed temporarily". from, Magelang, C Java (by ANTARA News). 6. listopadu 2010. Archivovány od originál dne 9. listopadu 2010. Citováno 6. listopadu 2010.
  93. ^ ASEAN Archivováno 16 March 2012 at the Wayback Machine
  94. ^ Chairman’s Statement of the 12th ASEAN Plus Three Foreign Ministers’ Meeting Archivováno 11. srpna 2011 v Wayback Machine
  95. ^ "(Jakarta Post)". Archivováno z původního dne 16. prosince 2011. Citováno 29. prosince 2011.
  96. ^ „Poslední seznam ukazuje 45 lidí na palubě havarovaného letadla Suchoj“. Jakarta Globe. TheJakartalobe.com. 10. května 2012. Archivovány od originál dne 14. května 2012. Citováno 27. července 2014.
  97. ^ "APEC 2013". Archivovány od originál dne 11. října 2013.
  98. ^ Inggried Dwi Wedhaswary. "PDI-P Pemenang Pemilu Legislatif 2014" (v indonéštině). Kompas. Archivováno z původního dne 5. listopadu 2014. Citováno 6. listopadu 2014.
  99. ^ "Indonesia election 2014: Jokowi and Prabowo both declare victory – as it happened". Opatrovník. 9. července 2014. Archivováno z původního dne 19. července 2014. Citováno 27. července 2014.
  100. ^ Karishma Vaswani (22 July 2014). „Joko Widodo vyhrála indonéské prezidentské volby“. BBC. Archivováno z původního dne 27. července 2014. Citováno 27. července 2014.
  101. ^ "Jokowi, Kalla sworn in as president and vice president". Jakarta Post. 20. října 2014. Archivováno z původního dne 5. listopadu 2014. Citováno 6. listopadu 2014.
  102. ^ "Arkana and dozens of musicians to perform at Jokowi celebration concert tonight". Jakarta Post. 20. října 2014. Archivováno z původního dne 5. listopadu 2014. Citováno 6. listopadu 2014.
  103. ^ "AirAsia QZ8501: More bad weather hits AirAsia search". BBC novinky. 1. ledna 2015. Archivováno z původního dne 15. srpna 2018. Citováno 21. července 2018.
  104. ^ Soeriaatmadja, Wahyudi. "Minister blasts execs of firm that denied burning forest". Straits Times. Archivovány od originál dne 13. října 2015. Citováno 13. října 2015.
  105. ^ "What causes South East Asia's haze?". BBC novinky. 16. září 2015. Archivovány od originál dne 3. října 2015. Citováno 26. září 2015.
  106. ^ „Několik explozí, střelba v centrální Jakartě v Indonésii poblíž kavárny a kanceláře agentury OSN“. RT. 14. ledna 2016. Archivováno z původního dne 14. ledna 2016. Citováno 14. ledna 2016.
  107. ^ "Indonesia's 'people power' Asian Games legacy can boost its 2032 Olympic hopes". South China Morning Post. 6. září 2018. Citováno 13. října 2020.
  108. ^ "Highlights from 18th Asian Games opening ceremony". www.xinhuanet.com. Citováno 13. října 2020.
  109. ^ Post, Jakarta. "Photo: A 3 meters Tsunami hits Palu". Jakarta Post. Citováno 13. října 2020.
  110. ^ "Indonesia tsunami: Death toll rises to nearly 1,350". BBC novinky. 3. října 2018. Citováno 13. října 2020.
  111. ^ "Indonesia's president wins divisive contest". BBC novinky. 21. května 2019. Citováno 13. října 2020.
  112. ^ "Jokowi announces Indonesia's new capital in East Kalimantan". Nikkei Asia. Citováno 13. října 2020.
  113. ^ Post, Jakarta. "BREAKING: Jokowi announces East Kalimantan as site of new capital". Jakarta Post. Citováno 13. října 2020.
  • Feith, Herberte (2007) Úpadek ústavní demokracie v Indonésii Equinox Publishing (Asia) Pte Ltd, ISBN  979-3780-45-2
  • Přítel, Theodore (2003). Indonéské destinace. Belknap Press z Harvard University Press. ISBN  0-674-01834-6.
  • Heuken SJ, A (2000). Historická místa v Jakartě. Cipta Loka Caraka, Jakarta
  • Miksic, John (1997). Java's Ancient "Indianized" Kingdoms. Nalezen v Oey, Eric (ed) (1997). Jáva (Třetí vydání.). Singapur: Periplus Editions. ISBN  962-593-244-5.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz).
  • Moore, R.I (General Editor)(1999). Philip's Atlas of World History. Chancellor Press. ISBN  0-7537-0085-9
  • Ricklefs, M.C. (1991). Historie moderní Indonésie od c. 1200. Stanford: Stanford University Press. ISBN  0-8047-4480-7
  • Saafroedin Bahar, Ananda B.Kusuma, Nannie Hudawati, eds, (1992) Risalah Sidang Badan Penyelidik Usahah Persiapan Kemerdekaan Indonesian (BPUPKI) Panitia Persiapan Kemerdekaan Indonesia (PPKI) (zápis ze schůzí Agentury pro vyšetřování úsilí o přípravu indonéské nezávislosti a Přípravného výboru pro indonéskou nezávislost), Sekretariát Negara Republik Indonésie, Jakarta
  • Sekretariát Negara Republik Indonesia (1975a) 30 Tahun Indonesia Merdeka: Jilid 2 (1950–1964) (30 let indonéské nezávislosti: díl 2 (1950–1964))
  • Sekretariát Negara Republik Indonesia (1975b) 30 Tahun Indonesia Merdeka: Jilid 3 (1965–1973) (30 let indonéské nezávislosti: svazek 3 (1965–1973))
  • Simanjuntak, P. N. H. (2003). Kabinet-Kabinet Republik Indonesia: Dari Awal Kemerdekaan Sampai Reformasi [Kabinety Indonéské republiky: od nezávislosti k reformaci] (v indonéštině). Jakarta: Djambatan. ISBN  979-428-499-8.
  • Taylor, Jean Gelman (2003). Indonésie. New Haven a London: Yale University Press. ISBN  0-300-10518-5.
  • Vickers, Adrian (2005). Historie moderní Indonésie. Cambridge University Press. ISBN  0-521-54262-6. (+ Chronologie )

Další čtení

externí odkazy