Rioplatense španělsky - Rioplatense Spanish

Rioplatense španělsky (Argentinsko-uruguayský španělský jazyk)
Español rioplatense (Español argentino-uruguayo)
Výslovnost	[espaˈɲol ri.oplaˈtense]
Rodilý k	Argentina, Uruguay
Jazyková rodina	Indoevropský Kurzíva Romantika Západní Ibero-Romance Západní Iberský Kastilské jazyky španělština Rioplatense španělsky (Argentinsko-uruguayský španělský jazyk)
Dialekty	Vnější dialekty: Norteño (severní) Guaranítico (severovýchodní) Cuyano (severozápad) Cordobés (centrální) Vnitřní dialekty: Litoraleño (pobřežní) Bonarense (východní) Patagónico (jižní) uruguayský
Psací systém	latinský (Španělská abeceda )
Oficiální status
Úřední jazyk v	Argentina (de facto)  Uruguay (de facto)
Regulováno	Academia Argentina de Letras Academia Nacional de Letras de Uruguay
Kódy jazyků
ISO 639-1	es
ISO 639-2	lázně[2]
ISO 639-3	–
Glottolog	Žádný
IETF	es-AR es-UY
Španělské dialekty v Argentině
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Přibližná oblast španělštiny Rioplatense (včetně patagonských variant).

Rioplatense španělsky (/riːoʊpləˈtɛnseɪ/),^[3] také známý jako Rioplatense Castilian, je odrůda z španělština^[4][5][6] hovoří se hlavně v oblastech kolem a kolem Pánev Río de la Plata z Argentina a Uruguay.^[7] To je také označováno jako River Plate španělštině nebo argentinské španělštině.^[8] Být nejvýznamnějším dialektem, který se dá zaměstnat voseo v řeči i psaní je mnoho rysů Rioplatense sdíleno také s odrůdami, kterými se mluví Východní Bolívie a Chile. Tento dialekt je často mluvený s intonací podobnou té Neapolský jazyk jižní Itálie, ale existují výjimky. Slovo používané k pojmenování španělského jazyka v Argentině je castellano (Angličtina: Kastilský) a v Uruguayi, español (Angličtina: španělština). Vidět jména daná španělskému jazyku.

Protože je Rioplatense považována za dialekt španělštiny a nikoli za odlišný jazyk, neexistují žádné věrohodné údaje o celkovém počtu mluvčích. Obecně se předpokládá, že rodilí mluvčí španělštiny, kteří byli vychováni v Uruguayi nebo ve většině Argentiny, mluví Rioplatense (alespoň neformálně), stejně jako by se například předpokládalo, že mluví Američané. americká angličtina, spíše než jakákoli jiná paleta angličtiny. Celkový počet obyvatel těchto oblastí by podle definice a rozlohy činil přibližně 25–30 milionů.

Umístění

Rioplatense sídlí hlavně ve městech Buenos Aires, Rosario, Santa Fe, La Plata, Mar del Plata a Bahía Blanca v Argentině, nejlidnatějších městech v nářeční oblasti, spolu s příslušnými předměstími a oblastmi mezi nimi a v celém Uruguayi. Tato regionální forma španělštiny se vyskytuje také v jiných oblastech, které nejsou geograficky blízké, ale jsou kulturně ovlivňovány těmito populačními centry (např. V částech Paraguay a v celé Patagonii). Rioplatense je standardem v audiovizuálních médiích v Argentině a Uruguayi. Na severu a severovýchodě existuje hybrid Riverense Portuñol.

Vlivy na jazyk

Španělé přinesli do této oblasti svůj jazyk během Španělská kolonizace v oblasti. Původně součást Viceroyalty Peru, povodí řeky Río de la Plata bylo pozvednuto Viceroyalty Río de la Plata v roce 1776.

Až do masivního imigrace do regionu začal v 70. letech 19. století, jazyk Río de la Plata neměl prakticky žádný vliv z jiných jazyků a lišil se hlavně lokalizacemi. Argentinci a Uruguayané často uvádějí, že jejich populace, stejně jako populace Spojené státy a Kanada, zahrnují lidi relativně nedávného evropského původu, největší skupiny přistěhovalců pocházející z Itálie a Španělska.

Slovníky Rioplatense se liší od Poloostrovní španělština. Španělština Rioplatense je velmi ovlivněna italština a má tendenci si půjčovat (nebo calque ) technická slova z americká angličtina. Poloostrovní španělština má tendenci je kalkovat francouzština a další evropské jazyky.^{[Citace je zapotřebí ]}

Evropské přistěhovalectví

Několik jazyků, zejména italština, ovlivnilo criollo Španělština té doby, kvůli rozmanitosti osadníků a přistěhovalců do Argentiny a Uruguaye:

• 1870–1890: hlavně Severní italština, španělština, Baskičtina, Galicijština, portugalština reproduktory a některé z Francie, Německo, a další evropský zemí.
• 1910–1945: opět ze Španělska, Jižní Itálie, Portugalsko a v menším počtu z celé Evropy; židovský imigrace - hlavně z Rusko a Polsko od 10. let 19. století až do konce druhá světová válka —Byl také významný.
• Anglicky mluvící -z Británie a Irsko —Nebyly tak početné jako Italové (60% Argentinců má určitý stupeň italského původu), ale měli vliv v průmyslu, obchodu, školství a zemědělství. Angličtí přistěhovalci měli vliv na vyšší střední třídu.

Vliv domorodého obyvatelstva v Argentině

Evropské osídlení zdecimovalo indiánské populace před rokem 1810 a také během expanze do Patagonie (po roce 1870). Interakce mezi španělštinou a několika mateřskými jazyky však zanechala viditelné stopy. Slova z Guarani, Kečuánština a další byly začleněny do místní formy španělštiny.

Některá slova indiánského původu běžně používaná ve španělštině Rioplatense jsou:

• Z Kečuánština: guacho nebo guacha (pův. wakcha „chudák, tulák, sirotek“); termín pro domorodé kovboje z pampy, gaucho, mohou souviset.

choclo / pochoclo (pop + choclo, z choqllo, corn) - popcorn v Argentině

• Z Guaraní: pororó—Popcorn v Uruguayi (ale běžněji se mu také říká pop nebo palomitas), Paraguay a v některých argentinských provinciích.

Vidět Vlivy na španělský jazyk pro komplexnější přehled výpůjček do všech dialektů španělštiny.

Jazykové rysy

Slovní zásoba

Rozdíly mezi dialekty španělštiny jsou četné; asi 9 000 slov Rioplatense se nepoužívá, nebo v mnoha případech jinde nerozumí. Patří sem mnoho termínů ze základní slovní zásoby, například slova pro oděvy, potraviny atd., Jakož i místní slang a hovorové výrazy.

Níže je ukázáno, jak jsou některá slova Rioplatense ve srovnání španělština mluvený Španělsko (Kastilský a Andaluský dialekty), Mexiko, a Chile, stejně jako Angličtina mluvený ve Spojených státech, francouzština mluvený Francie, portugalština mluvený Brazílie, a italština.

Fonologie

Španělština Rioplatense se odlišuje od ostatních dialektů španělštiny výslovností určitých souhlásek.

• Stejně jako mnoho jiných dialektů má i Rioplatense yeísmo: zvuky představované ll (historicky palatal lateral / ʎ /) a y (historicky palatální přibližný / ʝ /) se spojily do jednoho. V Rioplatense tedy se cayó „padl dolů“ je homofonní se calló „ztichl“. Tento sloučený foném se obecně vyslovuje jako postalveolární frikativ vyjádřený [ʒ] (jako v angličtině measdobře nebo Francouzi j) ve střední a západní části dialektové oblasti (tento jev se nazývá zheísmo) nebo neznělý [ʃ] (jako v angličtině shine nebo Francouzi ch) v Buenos Aires a okolí (tzv ona je).^[9] Kromě toho je sheísmo přítomna také v jiných oblastech povodí řeky Río de la Plata, včetně Uruguaye.^[10]
• Stejně jako ve většině amerických dialektů má i španělština Rioplatense seseo (/ θ / a / s / nejsou rozlišeny). To znamená, dům („dům“) je homofonní s caza ("lov"). Seseo je společný pro jiné dialekty Španělština v Latinské Americe, Kanárská španělština, Andaluská španělština.
• V populární řeči frikativ / s / má velmi silnou tendenci „aspirovat“ před jinou souhláskou (výsledný zvuk závisí na tom, jaká je souhláska, i když uvádí, že jde o neznělá hlasová frikativa, [h], by dal jasnou představu o mechanismu) nebo jednoduše ve všech slabikálních koncových pozicích v méně vzdělané řeči^{[Citace je zapotřebí ]}. Tato změna může být realizována pouze před souhláskami nebo také před samohláskami a stejně jako lenition je obvykle necitlivá na hranice slov. To znamená, esto es lo mismo „toto je stejné“ se vyslovuje jako [ˈEhto ˈeɦ lo ˈmiɦmo], ale v las águilas azules "modré orly", / s / v las a Águilas může zůstat [s] protože následuje žádná souhláska: [las ˈaɣilas aˈsules]nebo se stát [h]: [lah ˈaɣilah aˈsuleh]; výslovnost je do značné míry individuální volbou.
• Foném /X/ (psáno jako ⟨g⟩ před ⟨e⟩ nebo ⟨i⟩ a jako ⟨j⟩ jinde) není nikdy glottalizováno na [h] na pobřeží Atlantiku.^{[Citace je zapotřebí ]} Tento jev je společný pro jiné pobřežní dialekty v latinskoamerických španělštině, stejně jako v karibských, kanárských a andaluských dialektech, ale ne v dialektu Rioplatense. Řečníci Rioplatense si to vždy uvědomují jako [X]jako lidé v severním a středním Španělsku. Řečníci Rioplatense si to nikdy neuvědomují [h] namísto [X], ale [h] je možná fonetická realizace / s / když za ním následují dvě nebo více souhlásek nebo na konci fráze; může to být volná variace mezi [X] a [h].
• V některých oblastech mají reproduktory sklon upustit od finále / r / zvuk ve slovesných infinitivech a finále / s / ve většině slov.^{[Citace je zapotřebí ]} Tato elize je na některých místech považována za rys nevzdělaných mluvčích, ale v jiných je rozšířená, přinejmenším v rychlé řeči.

Aspirace / s /, spolu se ztrátou finále / r / a některé běžné případy zjednodušení dvojhlásky,^{[pochybný – diskutovat]} mají tendenci produkovat znatelné zjednodušení struktury slabik, což dává Rioplatense neformální řeči zřetelný rytmus souhláska-samohláska-souhláska-samohláska:^{[Citace je zapotřebí ]}

Si querés irte, andate. No no te voy a parar.

„Jestli chceš jít, tak jdi. Nezastavím tě.“

[si keˈɾe ˈite ãnˈdate | ʃo no te βoi a paˈɾa] (Pomoc ·informace )

Intonace

Předběžný výzkum ukázal, že španělština Rioplatense, zejména řeč města Buenos Aires, ano intonace vzory, které se podobají vzorům Italské dialekty. To dobře koreluje s imigračními vzory. Argentina i Uruguay od 19. století přijaly velké množství italských osadníků.

Podle studie provedené Národní rada pro vědecký a technický výzkum Argentiny^[11] Obyvatelé Buenos Aires a Rosario mluví intonací, která se nejvíce podobá Neapolský. Vědci to berou jako relativně nedávný fenomén, počínaje začátkem 20. století hlavní vlnou jihotalianského přistěhovalectví. Před tím porteño přízvuk byl spíše podobný Španělsku Andalusie,^[12] a v případě Uruguaye byl přízvuk spíše podobný Kanárský dialekt.

Zájmena a časování sloves

Na této mapě voseo zemí, šíření dialekt je jasně ilustrován. Argentina, Uruguay a Paraguay jsou na mapě znázorněny tmavě modrou, Rioplatense španělsky se v těchto regionech mluví. Argentina je největší země který používá voseo.

Jedním z rysů argentinského a uruguayského stylu mluvení je voseo: použití zájmena vos pro druhou osobu jednotného čísla místo tú. V jiných španělsky mluvících oblastech, kde voseo používá se, jako například v Chile a Kolumbii, bylo používání voseo občas považováno za nestandardní méně mluvící styl; zatímco v Argentině a Uruguayi je to standardní.

Druhá osoba množného zájmena, což je vosotros ve Španělsku je nahrazen ustedes v Rioplatense, stejně jako ve většině ostatních latinskoamerických dialektů. Zatímco usted je formální zájmeno jednotného čísla druhé osoby, jeho množné číslo ustedes má neutrální konotaci a lze ji použít k oslovení přátel a známých i při formálnějších příležitostech (viz Rozlišení T-V ). Ustedes má gramatické sloveso v množném čísle třetí osoby.

Jako příklad viz konjugační tabulku pro sloveso amar (milovat) v přítomném čase, indikativní režim:

(¹) Ustedes se používá ve většině Latinské Ameriky pro známé i formální. Ve Španělsku, mimo Andalusii, se používá pouze ve formální řeči pro druhou osobu množného čísla.

Ačkoli zjevně dochází pouze k posunu stresu (od Amas na dopoledneAs), původem takového stresu je ztráta dvojhlásky starověku vos skloňování od vos amáis na vos amás. To je lépe vidět u slovesa „být“: od vos sois na vos sos. v samohláska střídající slovesa jako perder a morir, stresový posun také spouští změnu samohlásky v vykořenit:

Pro -ir slovesa, poloostrovní vosotros formy končí v -je, takže neexistuje žádná dvojhláska ke zjednodušení a Rioplatense vos zaměstnává stejnou formu: místo tú vives, vos vivís; namísto tú vienes, vos venís (všimněte si střídání).

Formáty imperativu pro vos jsou totožné s imperativními tvary v poloostrově, ale zdůrazňují poslední slabiku:

• Hablá más fuerte, por favor. „Mluv hlasitěji, prosím.“ (habla v poloostrově)
• Comé un poco de torta. „Sněz dort.“ (Přijít v poloostrově)

Když má v poloostrově imperativ jednu slabiku, přidá se samohláska odpovídající třídě slovesa (důraz zůstává stejný):

• Vení para acá. "Pojď sem." (ven v poloostrově)
• Hacé eso que te dije. „Udělej, co jsem ti řekl“ (Haz v poloostrově)

Výjimky

• Decime dónde está. „Řekni mi, kde to je“ (Deseticent v poloostrově) je zdůrazněna druhá slabika

Sloveso ir (jít) se v této formě nikdy nepoužívá. Odpovídající forma slovesa andar (chodit, jít) to nahrazuje.

• Andá para allá. "Jdi tam" (ve v poloostrově)

Množné číslo vyžaduje ustedes forma (tj. třetí osoba množného čísla spojovací způsob, jak odpovídá ellos).

Pokud jde o spojovací formy vos slovesa, zatímco mají tendenci brát tú konjugace, někteří řečníci používají klasické vos konjugace využívající vosotros forma minus i v závěrečné dvojhlásce. Mnoho zvažuje pouze tú konjunktivní formy, aby byly správné.

• Espero que veas nebo Espero que veás „Doufám, že to uvidíte“ (Peninsular veáis)
• Lo que quieras nebo (méně používané) Lo que quierás / querás „Cokoli chcete“ (Peninsular queráis)

V preterite, an s někdy se přidává například (vos) perdistes. To odpovídá klasice vos konjugace nalezená v literatuře. Porovnejte iberský španělský tvar vosotros perdisteis.

Jiné tvary slovesa se shodují s tú po i je vynechán ( vos formy jsou stejné jako tú).

• Si salieras „Pokud jste šli ven“ (Peninsular salierais)

Používání

Za starých časů vos byl použit jako uctivý termín. V Rioplatense, stejně jako ve většině ostatních dialektů, které používají voseo, toto zájmeno se stalo neformálním a nahradilo použití tú (porovnej vy v angličtině, který býval formálním singulárem, ale nahradil a vyhladil dřívější neformální singulární zájmeno ty). Používá se zejména k oslovování přátel a členů rodiny (bez ohledu na věk), ale může zahrnovat i většinu známých, například spolupracovníky, přátele přátel atd.

Použití časů

Ačkoli literární díla používají celé spektrum skloňování sloves, v Rioplatense (stejně jako v mnoha jiných španělských dialektech) má budoucí čas tendenci používat slovní frázi (opis ) v neformálním jazyce.

Tato slovesná fráze je tvořena slovesem ir („jít“) následovaný předložkou A („do“) a hlavní sloveso v infinitivu. To se podobá anglické frázi se chystám + infinitivní sloveso. Například:

• Creo que descansaré un poco → Creo que voy a descansar un poco (Myslím, že si trochu odpočinu → Myslím si, že si trochu odpočinu)
• Mañana me visitará mi madre → Mañana me va a visitar mi vieja (Zítra mě navštíví moje matka → Zítra mě navštíví moje matka)
• La visitaré mañana → La voy a visitar mañana (Zítra ji navštívím → zítra ji navštívím)

The předpřítomný čas (Spanish: Pretérito perfecto compuesto), just like pretérito anterior, se používá zřídka: nahrazuje ji jednoduchá minulost. Současný Perfect se však stále používá v severozápadní Argentině, zejména v provincii Tucumán.

• Juan no ha llegado todavía → Juan no llegó todavía (Juan ještě nedorazil → Juan ještě nedorazil)
• El torneo ha comenzado → El torneo empezó (Turnaj začal → Turnaj začal)
• Ellas no han votado → Ellas žádný votaron (Nevolili → Nevolili)

Ale v subjunktivní náladě předpřítomný čas je stále široce používán:

• Žádné kreo que lo hayan visto ya (Nevěřím, že ho už viděli)
• Espero que lo hayas hecho ayer (Doufám, že jsi to udělal včera)

v Buenos Aires často se používá reflexivní forma sloves - “se viene" namísto "viene '', atd.

Vliv mimo Argentinu

v Chilská španělština existuje spousta lexikálních vlivů argentinských dialektů, které naznačují „maskovanou prestiž“^[13] jinak není vyjádřen, protože obraz argentinských věcí je obvykle negativní. Vlivy probíhají napříč různými sociálními vrstvami Chile. Argentinský cestovní ruch v Chile během léta a chilský cestovní ruch v Argentině by ovlivnil projev vyšší třídy. Střední třída by měla argentinské vlivy sledováním fotbalu kabelová televize a sledováním argentinských programů na internetu vysílat televizi. La Cuarta „populární“ bulvár, pravidelně zaměstnává lunfardo slova a výrazy. Chile obvykle argentinské výpůjčky jako takové neuznávají a tvrdí, že jsou chilskými výrazy a výrazy.^[13] Vztah mezi argentinskými dialekty a chilskou španělštinou je jeden z „asymetrické propustnosti“, přičemž chilská španělština přijímá výroky argentinských variant, ale obvykle ne naopak.^[13] Navzdory tomu lidé v Santiago, Chile, hodnotím argentinskou španělštinu špatně, pokud jde o „správnost“, daleko za sebou Peruánská španělština, který je považován za nejsprávnější formu.^[14]

Některá argentinská slova byla přijata v Iberská španělština jako Pibe, piba^[15] „chlapec, dívka“, převzato do španělského slangu, kde vzniklo pibón,^[16] "velmi atraktivní člověk".

Viz také

• Diccionario de argentinismos (rezervovat)
• Imigrace do Argentiny
• Lunfardo, Buenos Aires slang hantýrka
• Cocoliche Pidgin italštiny a španělštiny, kterou dříve mluvili Italové ve Velkém Buenos Aires.
• Jihoamerická španělština
• Španělské dialekty a odrůdy
• Voseo

Reference

Další čtení

externí odkazy

• (ve španělštině) Diccionario argentino-español
• Jergas de habla hispana Španělský slovník se specializací na slang a hovorové výrazy, který zahrnuje všechny španělsky mluvící země, včetně Argentiny a Uruguaye.
• Příklad vzácné realizace ll jako [z] v písni zpěváka Daniela Magala