Murcian španělsky - Murcian Spanish - Wikipedia

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Murcian Spanish“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Leden 2016) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Murcian
murciano
Výslovnost	[muɾˈθjano, -ˈsja-]
Rodilý k	Španělsko
Kraj	Murcia, Andalusie (Almería, částečně v Jaénu a Granadě), Kastilie-La Mancha (Albacete) a Valencie (Vega Baja, Alicante)
Jazyková rodina	Indoevropský Kurzíva Romantika Západní Ibero-Romance Západní Iberský španělština Poloostrovní Murcian
Psací systém	Španělský pravopis (Latinské písmo )
Kódy jazyků
ISO 639-3	–
Glottolog	Žádný
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Murcian (endonym: murciano) je varianta Poloostrovní španělština, mluvený hlavně v autonomní společenství z Murcia a přilehlé Comarcas z Vega Baja del Segura a Alto Vinalopó v provincie Alicante (Valencie ), chodba Almansa v Albacete (Kastilie-La Mancha). Ve větší míře může zahrnovat i některé oblasti, které byly součástí první Království Murcia, jako je jihovýchodní Albacete (nyní část Kastilie La Mancha) a části Jaén a Almería (nyní část Andalusie).

Jazykové odrůdy Murcian tvoří dialekt kontinuum s východní andaluské a Manchego poloostrovní španělštině.

Murcian je považován za samostatný jazyk španělštiny některými jeho rodnými mluvčími, kteří jej nazývají llengua murciana.^[1][2] Termín panocho je také používán k označení Murcian jazyk, nicméně to většinou se odkazuje na rozmanitost mluvený v Comarca z Huerta de Murcia [es ].

Dějiny

Království Murcia v koruně Kastilie (1590).

Územní rozdělení z roku 1833, ve kterém se objevuje biprovincionální oblast Murcia.

Murcian se vynořil ze směsi několika jazykových odrůd, které se připojily k Království Murcia po dobytí Aragonská koruna a Crown of Kastilie mezi 13. a 14. stoletím. Jazykové odrůdy byly hlavně Tudmir je Romantika (typ Andaluský románek ), arabština, Aragonština, Starý kastilský a Occitano -Katalánština.

Používání

Murcian je považován za ohrožený jazyk.^{[kým? ]}

Fonetické rysy Murcian

Murciánské dialektické rysy se liší mezi oblastmi, vesnicemi, společenskými třídami a jednotlivci v souladu s komunikační situací, do níž jsou zapojeni, a to z důvodu vlivu standardního pravidla. Tento dialekt má podobnosti a rozdíly se španělským, aragonským a katalánským jazykem.

Samohlásky

Murcian španělská samohláska graf^[3]

		Přední	Centrální	Zadní
Zavřít		i		u
Zblízka		E		Ó
Open-mid		(ɛ)		(ɔ)
Otevřeno		(…)	A

Jako dialekty východní andaluské a jižní manchego poloostrovy má Murcian 5 napjatých samohlásek (zhruba stejných jako standardní španělština): [A], [E], [i], [Ó], [u], plus 3 laxní samohlásky (nejsou obsaženy ve standardní španělštině): […], [ɛ], [ɔ]. Samohlásky se spouštějí, když jsou v kontaktu s vynechanou kodou: frikativní (/ s /, / θ / a /X/) nebo kapalina (/ l /, / r /); navíc a harmonie samohlásek proces může proběhnout; např. la casa [la ˈkasa] („dům“) vs. las casas [læ ˈkːæsæ] ("domy"). Poznámky k Murcianským samohláskám:

• V některých případech [ɛ] přístupy […]: seis [ˈSæj] 'šest'.^{[Citace je zapotřebí ]}
• Některé akcenty používají dva další alofony: [ɪ] a [ʊ].
• Samohlásky jsou často foneticky nasalized při kontaktu s a nosní souhláska. Nasalizace je zvláště silný při kontaktu s palatal souhlásky a velární souhlásky: muši [ˈMũn̠ʲtɕɔ ~ ˈmũn̠ʲdʑɔ ~ ˈmũn̠ʲɟʝɔ] („hodně, hodně“).

Souhlásky

Souhláskový systém Murcian je většinou stejný jako kastilský.

Pozoruhodné rysy, některé sdílené s jinými jižními dialekty španělštiny:

• The spirantské souhlásky [β ð ɣ] jsou vyslovovány jako frikativní souhlásky nebo zavírejte frikativy častěji než ve standardní španělštině.
  • [β ð ɣ] může nastat slovo původně a může být geminated a / nebo devoiced v určitých prostředích.
  • Výslovnost [β] (a [ɸ]) se může střídat s [proti] (a [F]).^{[je zapotřebí objasnění ][potřebný příklad ]}
  • [ð] elision je velmi časté: prenná [pɾeˈɲa], mercao [meɾˈka̯o].
• Palatalizace počáteční / l / (/ l / do / ʎ /): llengua [ˈʎẽŋgwa] ('jazyk').
• Finále / l / je vyslovováno [ɾ] před souhláskami (Sal Blanca [ˈSæɾ ˈblaŋka] „bílá sůl“), [l] před samohláskami (sal azul [ˈSæl aˈθu] „modrá sůl“) a na konci výpovědi mlčí: sal [ˈSæ] ('sůl').
• Finále / ɾ / je elited: El Palmar [ɛɾ paɾˈmæ].
• Některé reproduktory mají zbytky / ʃ / (nebo [ɕ]).^{[je zapotřebí objasnění ]}

Fonetický vývoj Murcian

Existují jazykové jevy, které jsou (nebo byly) obvyklé v jiných jazykových variantách (aragonština, mozarabština, katalánština, andalusština atd.):

• Časté uchování neznělých intervocalických souhlásek nebo jiných neznělých souhlásek, které byly dříve vyjádřeny nebo jsou vyjádřeny ve standardní španělštině: kokosový (kogot ve španělštině), cocotazo, cancro (cangrejo ve španělštině), parata (parada), sermonata (sermonada), atoba (adobe), acachar, alcayata, engangrenar, cangrena, pescatero, pinato (pino joven), gayato (cayado), Falluto (huero), capolar, Caputa (místo v Mule), caparra (garrapata), capítulo (Cabildo), súpito (súbito), molata, La Mulata, escorrata, pescatero, Ficaria (místo v Blance), poyata (Lorca), volandero, atd.
• Časté vyjadřování neznělých souhlásek: gambusino (Campesino), morga (morca), alhábega (albahaca), chiguito (chiquito), regüestar (přehrát), bambulla (lat. ampulka), atd.
• Časté uchování latinské skupiny tř: škeble„llamar“ a také „pl“ (plantaje, El Plan).
• Časté uchování latinské skupiny fl: plameňák (lama, kalorie), flamante (llameante), flamar, suflama / soflama, inflar, infleta, botinflar, botinflao, atd.
• Časté udržování latiny /F/ v původní podobě (fenazar, fenás, vafada, fito a fito, manifacero, ferrija, Ficaria, figaatd.) nebo aspirováno (vždy je aspirováno dříve / u / jako v huerte, huerza, huente, humar, humo, conhundir, atd.; je v určitých případech zachován dříve /Ó/ jako v hormon, hondo, hongo, hopoatd. a dříve /A/ v haldar, hambre, atd.
• Přítomnost intervocalického souhláskového shluku ns: ansa, nansa, pansa, pansir, pansío, suspensar, ansín, ansina, atd.
• Souhláskové střídání neznělé / k / a / t /: La Rápita nebo La Rápica, tavacote (cavacote), tápena (caparis), friolenco, cantamusa, tatas (Catas < Gaty), chito (chico, na Cieze) atd.
• Změnit z b na m: mandurria, Menjú (Abenhud, z arabštiny Ibn Hud), meneno, comenencia, moñiga, camota (cabota) atd.

Vývoj určitých shluků souhlásek

• / bd / > [dː] (Abdón > Doplněk)
• / bg / > [ɡː] (Novgorod > Noggorod)
• / bs / > [sː] nebo [s] (absorbér > zadavatel / asorver)
• / bt / > [tː] (obtener > ottener)
• / bx / > [X] nebo [X] (objetivo > ojjetivo / ojetivo)
• / kn / > [nː](tecnología > tennología)
• / ks / > [s] (zkoušet > esamen)
• / ksk / > [kː] (výlet > eccursión)
• / ksf / > [ɸː] (Oxford > Offor)
• / ksp / > [pː] (vysvětl > epplicar)
• / kst / > [tː] (další > ettra)
• / kt / > [tː] nebo [t] (přesné > esatto; doktrína > dottrina > dotrina)
• / kθ / > [θː] nebo [θ] (lección> lición; produkce > predución)
• / db / > [ːː] (příslovce > avverbio)
• / dk / > [kː] (adquirir > acquirir)
• / df / > [ɸː] (adfirmar > potvrdit)
• / dm / > [ɡm] > [mː] (obdivovatel > agmirar > ammirar)
• / dx / > [X] nebo [X] (adjetivo > ajjetivo; adjuntar > ajuntar)
• / ft / > [tː] (difterie > ditteria)
• / /d / > [dː] > [d / ð] (Magdaléna > Maddalena > Madalena)
• / /l / > [l] (Iglesia > ilesia)
• / ɡm / > [mː] (magma > máma)
• / ɡn / > [nː](indigno > indinno)
• / lr / > [rː] (alrededor > arreor)
• / mb / > [mβ] nebo [mɸ] (enviscar > enfiscar; enblanquecío > enflanquecío)
• / mn / > [nː] (columna > colunna)
• / ngl / > [nl] (Inglaterra > Inlaterra)
• / nm / > [mː] (inmenso > immenso)
• / pn / > [ɡn] > [nː] (apnoe > Annea)
• / ps / > [sː] (epsilón > Essilón; epilepsie > epilessia)
• / pt / > [tː] (septenil > usadit se; způsobilost > Attitú)
• / pθ / > [θː] (Lipsko > Leizzi)
• / rl / > [lː] (Carlos > Callos)
• / rn / > [nː] (carne > canne)
• / rm / > [mː] (hermano > hemmano)
• / rs / > [sː] (Comerse > pojď)
• / sb / > [ːː] nebo [ɸː] (desbordar > evvordar / effordar; esvarar > evvarar / effarar)
• / sd / > [ðː] nebo [θː] (desde > dezze)
• / sf / > [ɸː] (esfera > effera)
• / sɡ / > [ɣː] nebo [X] (desgarrar > ejjarrar; desgargolar > ejjargolar)
• / sk / > [kː] (uniknout > ekpar)
• / sl / > [lː] (eslomar > ellomar; Isla > illa)
• / sm / > [mː] (mesmo > Memmo; golisma > golimma)
• / sn / > [nː] (fresno > frenno)
• / sp / > [pː] (asperar > apperar)
• / sr / > [rː] (desroñar > erroñar; Izrael > Irrael)
• /Svatý/ > [tː] (castaña > Cattaña)
• / tl / > [lː] (Atlántico > Allántico)
• / tn / > [ɡn / > [nː] (etnología > ennología)
• / θɡ / > [ɣː] nebo [X] (mayorazgo > starosta)
• / θk / > [kː] (bizcocho > biccocho)
• / θl / > [lː] (Hazlo > ahoj)
• / θn / > [nː] (biznaga > binnaga)

Viz také

• L’Ajuntaera pa la Plática, l'Esturrie y l'Escarculle la Llengua Murciana
• Jazykový secesionismus
• Španělské dialekty

Poznámky

Bibliografie

Další čtení