Jazyk Erromintxela - Erromintxela language
| Erromintxela | |
|---|---|
| Erromintxela | |
| Rodilý k | Španělsko, Francie |
| Kraj | Baskicko |
Rodilí mluvčí | 500–1,000 (1997)[1] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | emx |
| Glottolog | erro1240[2] |
Erromintxela (Baskická výslovnost:[eromintʃela] (
poslouchat)) je rozlišovací jazyk skupiny Romština žijící v Baskicko, kteří se také jmenují Erromintxela. Někdy se tomu říká Baskické Caló[3] nebo Errumantxela[4] v Angličtina; caló vasco, romaní vasco, nebo errominchela v španělština; a euskado-rromani[5] nebo euskado-romani[6] francouzsky. Ačkoli podrobné popisy jazyka pocházejí z konce 19. století, lingvistický výzkum začal až v 90. letech.
Erromintxela jsou potomky vlny 15. století Kalderash Roma, který vstoupil do Baskicka přes Francii.[7] Z etnického i jazykového hlediska se liší od Caló -mluvení Romové ve Španělsku a Cascarot Romové z Severní Baskicko. Erromintxela je a smíšený jazyk (dále jen Para-Romani v Romská lingvistika[4]), odvozuje většinu své slovní zásoby Kalderash Romština ale pomocí Baskičtina gramatika, podobně jako Angloromani jazyk Romů v Anglii kombinuje romskou slovní zásobu a anglickou gramatiku. Rozvoj smíšeného jazyka usnadnila neobvykle hluboká integrace lidí Erromintxela do baskické společnosti a výsledná dvojjazyčnost v baskičtině. Jazyk je na ústupu; většina z asi 1000 zbývajících reproduktorů žije na pobřeží Labourd a v horských oblastech Duše, Navarra, Gipuzkoa a Biscay.[8]
název
Původ jména Erromintxela je nejasný a může mít relativně nedávný původ; Baskičtí mluvčí dříve seskupovali Erromintxelu podle obecnějších termínů pro romštinu, jako např ijitoak "Egypťané", ungrianok „Maďaři“, nebo buhameak "Bohemians ".[1] Řada autorů se však domnívá, že jde o baskické vykreslení francouzského jména romanichel nebo romané-michel,[4][9] jméno doložené primárně v blízkosti Pyreneje a zejména Severní Baskicko.[9] Romanichel je zase francouzským ztvárněním romské fráze Romani čel „Romská osoba“.[10] Ačkoli je nyní ve Francii neobvyklý, nachází se ve jménech Britů Ròmanichal[11] a skandinávský Romanisæl, všichni potomci, jako Erromintxela, skupiny Romů, kteří se stěhovali do Francie.[12]
Rané osvědčení jména v baskičtině zahrnují Errama-itçéla, Erroumancel,[9][13] později errumanzel a erremaitzela.[14] Počáteční E- je baskičtina protetický samohláska,[9] který byl přidán v době, kdy žádné baskické slovo nesmělo začínat na r-. Finále -A je absolutní případ přípona, která se používá při citování jména. Pokud je tato etymologie správná, jedná se o ojedinělý případ jejich rodného romského jména (an endonym ) zapůjčené v jiném jazyce.
Lidé se identifikují jako ijitoak, Baskičtina pro „cikány“, ale konkrétněji jako Erromintxela, na rozdíl od Caló Romani,[15] koho označují jako xango-gorriak, Baskičtina pro „červené nohy“.[1][8]
Stát jazyka
Odhaduje se, že v současné době je 500 reproduktorů Jižní Baskicko ve Španělsku přibližně 2% populace 21 000 Romanis a dalších asi 500 ve Francii.[1] Ve Španělsku jsou zbývajícími plynule mluvícími starší lidé většinou starší 80 let; některé hovoří stejně plynně španělsky, baskicky nebo Caló. Erromintxela středního věku jsou většinou pasivní dvojjazyční a nejmladší mluví pouze baskicky nebo španělsky. V severním Baskicku se však jazyk stále předává dětem.[8] Procento řečníků mezi španělskou Erromintxelou je vyšší než 2%, protože velký počet Caló mluvících Romů se přestěhoval do Baskicka v intenzivním období industrializace ve 20. století.[16]
Literární produkce
K dnešnímu dni byla v jazyce malá literární produkce. Nejpozoruhodnější díla jsou báseň Jon Mirande s názvem „Kama-goli“ v roce 1997 antologie Orhoituz[17] a román z roku 1999 Agirre zaharraren kartzelaldi berriak Koldo Izagirre Urreaga s hlavní postavou používající jazyk.[18]
Dějiny
Erromintxela dorazila do Baskicka v 15. století a mluvila kalderašsky romsky. Integrovali se do baskické společnosti mnohem hlouběji než jiné romské skupiny. V tomto procesu získali baskický jazyk a přijali aspekty baskické kultury, jako jsou zvýšená práva žen a důležité tradice, jako je bertsolaritza (improvizovaná básnická píseň) a pelota (národní baskická míčová hra).[7][15] Muñoz a Lopez de Mungia mají podezření, že morfologické a fonologické podobnosti mezi romštinou a baskičtinou usnadnily přijetí baskické gramatiky dvojjazyčnými Romy.[7]
Zdá se, že mnoho Romů se rozhodlo zůstat v Baskicku, aby uniklo pronásledování jinde v Evropě.[7][16] Ani zde však nebyli v bezpečí před pronásledováním. Například Královská rada v Navarre v roce 1602 byl vydán výnos, který shrnul všechny „tuláky“ (tj. romsky), kteří měli být odsouzeni na 6 let lodní kuchyně povinnost.[14] V 18. století se však postoje změnily a důraz se přesunul k integraci. V letech 1780–1781 přijaly navarerské soudy zákon 23, který požadoval „úřady, které se o ně postarají, najdou jim místa pro osídlení a poctivá povolání a způsoby života ...“[14]
Výzkum
Nejstarší popis jazyka se datuje do roku 1855, kdy do francouzštiny etnograf Justin Cenac-Moncaut lokalizoval Erromintxela především v severním Baskicku. Nejstarší souvislý text Erromintxela, báseň s názvem Kama-goli, publikoval baskický spisovatel Jon Mirande ve sbírce baskické poezie se datuje pouze do ca. 1960.[19]
Alexandre Baudrimont 40stránková studie Vocabulaire de la langue des Bohémiens habitant les pays basques français 1862, nejrozsáhlejší z prvních účtů, zahrnuje jak slovní zásobu, tak aspekty gramatiky. Pracoval se dvěma informátorkami, matkou a její dcerou z Uhart-Mixe oblast poblíž Saint-Palais, kterého popisuje jako vysoce plynného. Bohužel byl schopen provést pouze jedno sezení, protože ženám bylo poté řečeno, aby dále nespolupracovaly ze strachu, že se cizinci budou plížit do tajemství Romů.[20] V Baudrimontově publikaci je určitý stupeň zmatku - sám tvrdí, že si nemůže být vždy jistý, zda byly vyvolány správné formy. Například ve většině tvarů slovesa, které se pokoušel vyvolat, chybí sloveso -tu končící a zdá se být příčestí.[20]
Francouzi sociolog Victor de Rochas v roce 1876 mluví spíše o francouzštině, než o francouzštině, která mluví baskicky Les Parias de France et d'Espagne (cagots et bohémiens). The Kánon Jean-Baptiste Daranatz v časopise zveřejnil seznam slov Eskualdun Ona v roce 1906[21] a v roce 1921 provedli Berraondo a Oyarbide nějaký výzkum.[8] Ačkoli označené gitano (Ve španělštině „cikán“) nebo bohémien / gitan (Francouzsky „cikán“), některá data najdete také v Azkue 1905 slovník a Pierre Lhande Slovník z roku 1926, oba obsahují řadu slov identifikovatelných jako Erromintxela.[8]
Do konce 20. století se toho udělalo mnohem víc. V roce 1986 Federico Krutwig zveřejnil krátký článek v Revista Internacional de Estudios Vascos s názvem „Los gitanos vascos“ s krátkým seznamem slov a krátkou analýzou morfologie jazyka.[22] Doposud nejpodrobnější výzkum však provedl baskičtina filolog Josune Muñoz a historik Elias Lopez de Mungia, který zahájil svou práci v jižním Baskicku v roce 1996 na popud romské organizace Kalé Dor Kayiko, s podporou Euskaltzaindia a Univerzita Baskicka.[8] Kalé Dor Kayiko, která pracovala na propagaci romštiny, byla na existenci Erromintxely v 90. letech upozorněna prostřednictvím článku historičky Alizie Stürtze, Agotak, juduak eta ijitoak Euskal Herrian "Agoty, Židé a Cikáni v Baskicku “.[7] Kalé Dor Kayiko hodlá pokračovat ve výzkumu jazyka, postojů, identity a historie lidí Erromintxela v méně prozkoumaných provinciích Navarra a severní Baskicko.[7]
Jazykové rysy
Výzkum Muñoz a Lopez de Mungia potvrdil, že z Erromintxely není odvozen Caló, což je smíšený španělsko-romský jazyk, kterým se mluví po celém Španělsku, ale vychází spíše z romštiny Kalderash a baskického jazyka.[8] Slovník se zdá být téměř výlučně romského původu; gramatika však, jak morfologie, tak syntaxe, pochází z různých baskických dialektů.[8] Zdá se, že z romských gramatických struktur zbývá jen málo stop.[7] Jazyk je nesrozumitelný pro mluvčí baskičtiny i kalóštiny.[8]
Typologicky Erromintxela zobrazuje stejné rysy jako baskické dialekty, z nichž odvozuje své gramatické struktury. Jeho označení případu následuje ergativní – absolutní vzor, kde předmět an nepřechodné sloveso je v absolutní případ (který není označen), stejný případ se používá pro přímý objekt a tranzitivní sloveso. Předmět přechodného slovesa je označen ergativní případ. Podobně, pomocná slovesa souhlasí s předmětem a jsou označeny všechny přímé předměty a nepřímé předměty přítomné a slovesné tvary alokativní (tj. značka se používá k označení pohlaví adresáta).
Protože jak Erromintxela, tak Caló pocházejí z romštiny, mnoho slov Erromintxela je podobných španělským Caló a Katalánština Caló.
| Erromintxela | Caló[23] | Vykořenit | Význam |
|---|---|---|---|
| baro | varó / baró | baró | obří velký |
| dui (l) | dui | dúj | dva |
| guruni | guruñí | gurumni | kráva |
| kani (a) | casní, caní | khajní | slepice, kuře |
| latxo, latxu | lachó (fem. lachí) | lačhó | dobrý |
| mandro (a) | manró, marró | manró | chléb |
| nazaro, lazaro | nasaló (fem. nasalí) | nasvalí | chléb |
| panin (a) | paňí | paní | voda |
| pinro (a), pindru (a) | pinrró | punró | chodidlo |
| trin, tril | trin | trin | tři |
| zitzai (a) | chichai | čičaj | obří velký |
Fonologie
Podle Baudrimontova popisu roku 1862[20] a moderní jižní zdroje se zdá, že Erromintxela má maximálně zvukový systém níže. Zdá se, že jižní reproduktory nemají zaoblenou samohlásku / r / nebo souhláska / θ /, v souladu se severojižními rozdíly v baskičtině, a není jasné, zda severní rozdíl mezi / ɡ / a / ɣ / existuje také na jihu.
| Labiální | Koronální | Hřbetní | Glottal | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bilabiální | Labio- zubní | Zubní | Lamino- zubní | Apico - alveolární | Pošta- alveolární | Palatal | Velární | ||||||||||||
| Nosní | m / m / | n / n / | - / ɲ / | ||||||||||||||||
| Plosive | str / p / | b / b / | t / t / | d / d / | k / k / | G / ɡ / | |||||||||||||
| Složitý | tz / ts̻ / | ts / ts̺ / | tx / tʃ / | ||||||||||||||||
| Frikativní | F /F/ | / θ / | z / s̻ / | s / s̺ / | X / ʃ / | j /X/ | / ɣ / | h / h / | |||||||||||
| Postranní | l / l / | ll / ʎ / | |||||||||||||||||
| Rhotic | Trylek | rr / r / | |||||||||||||||||
| Klepněte na | r / ɾ / | ||||||||||||||||||
| Přední | Zadní | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| nezaokrouhlený | zaoblený | ||||
| Zavřít | i /i / | ü (/y /) | u /u / | ||
| Zblízka | E /E / | Ó /Ó / | |||
| Otevřeno | A /A / | ||||
Baudrimont používá semifonetický systém s následujícími odlišnými konvencemi:
| Baudrimont | u | ȣ | y | Δ | Γ | χ | sh | tsh | z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| IPA | / r / | / u / | / j / | / θ / | / ɣ / | /X/ | / ʃ / | / tʃ / | / z / |
Morfologie
Příklady morfologických znaků v Erromintxela:[1][7][19][22][24]
| Erromintxela | Baskičtina | Vykořenit | Funkce v Erromintxela | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| -A | -A | Baskičtina -a | absolutní přípona | phiria "hrnec" |
| -ak | -ak | Baskičtina -ak | množný přípona | sokak "kabáty" |
| - (a) n | - (a) n | Baskičtina - (a) n | lokální přípona | khertsiman "v hospodě" |
| - (a) z | - (a) z | Baskičtina - (a) z | instrumentální přípona | jakaz "s ohněm" |
| - (e) k | - (e) k | Baskičtina - (e) k | ergativní přípona | najmout dui ankhai koloek "se svými dvěma černými očima" |
| -ena | -ena | Baskičtina -ena | superlativ přípona | loloena "nejčervenější" |
| - (e) ko (a) | - (e) ko (a) | Baskičtina - (e) ko (a) | místní genitiv přípona | muirako "z úst" |
| - (e) rak | - (e) krysa (severní Baskicko) | Baskičtina - (e) ra (t) | relativní přípona | txaribelerak "do postele" |
| -pero | -pero | Baskičtina -pero | 1 přípona označující akt nebo účinek 2 pod | |
| -ra | -ra | Baskičtina -ra | relativní přípona | penintinora „k potoku“ |
| -tu | -tu | Baskičtina -tu | přípona tvořící sloveso | dekhatu "vidět" |
| -tzea | -tzea | Baskičtina -tzea | nominalizer | |
| -tzen | -t (z) en | Baskičtina -t (z) en | nedokonalá přípona | kherautzen "dělat" |
Tvorba slovesa
Většina sloves má romský kořen plus baskické sloveso tvořící příponu -tu. Níže jsou uvedeny příklady sloves Erromintxela.[1][19][22] (Formuláře uvedené v hranatých závorkách označují pravopis ve zdrojích, které se již nepoužívají. Pro srovnání je zahrnuto baskičtina.)
| Erromintxela | Baskičtina | Romština[25] | anglický překlad |
|---|---|---|---|
| brikhindu[21] | euria izan | brišínd | pršet |
| burrinkatu[21] | harrapatu | (astaráv) | chytit |
| dikelatu, dekhatu[19] | ikusi | dikháv | vidět |
| erromitu (eŕomitu)[26] | ezkondu | oženit se | |
| gazinain kheautu[26] | haur egin | porodit (rozsvítí se dítě) | |
| goli kherautu, goli keautu[26] | kantatu | (gilábav) | zpívat (rozsvícený vytvořit píseň) |
| kamatu[19] | maitatu | kamáv[27] | milovat |
| kerau, keau, kherautu,[19] keautu[22][26] | egin | keráv | 1 udělat, udělat 2 pomocné[26] |
| kurratu | lan egin | butjí keráv | pracovat; J.M. de O. to označuje jako „hit“[28] ale porovnejte různé baskické výrazy pomocí jo ve smyslu „dostat se dolů, vyvinout úsilí“ |
| kurrautu ⟨kuŕautu⟩[26] | jo | udeřit | |
| kuti[19][26] | begiratu | dikáv | podívat se |
| letu[19][26] | hartu | lav | vzít |
| mahutu,[26] mautu[26] | ahoj | mu (da) ráv | zemřít, zabít |
| mangatu[22][26] | eskatu | mangáv | požádat, prosit |
| mukautu[26] | bukatu | do konce | |
| najel-egin[28] | má egin | uniknout | |
| najin[26] | bukatu | do konce | |
| papira-keautu[26] | idatzi | (skirív, ramóv) | psát (lit. vyrobit papír) |
| parrautu ⟨paŕautu⟩[26] | ebaki | řezat | |
| pekatu[22][26] | egosi | pakáv | vařit |
| pekhautu[19] | erre | hořet | |
| piautu[22][26] | edan | pjav | pít |
| tarautu,[26] tazautu[26] | ito | uškrtit | |
| teilaitu[26] | jan | xav | jíst |
| tetxalitu, texalitu[26] | ibili | na procházku | |
| txanatu[22] | jakin | žanáv | vědět |
| txiautu[26] | narazit dovnitř, zatlačit dovnitř | ||
| txoratu,[22] xorkatu[26] ⟨S̃orkatu⟩,[24] txoatu[28] | lapurtu, ebatsi, harrapatu | čoráv | ukrást / přejet prstem |
| ufalitu[26] | má egin | utéct | |
| xordo keautu[26] | lapurtu, ebatsi | ukrást (rozsvícený „krádež krást“) | |
| zuautu[22][26] | lo egin | sováv | spát |
Většina slovních skloňování Erromintxela je prakticky totožná s těmi nalezenými v baskických dialektech:
| Erromintxela[19] | Baskičtina (Lapurdian )[29] | Překlad |
|---|---|---|
| ajinen duk[30] | izanen duk | budete mít |
| dekhatu nuen | ikusi nuen | Viděl jsem to |
| dinat | diñat | Jsem (známá ženská adresátka) |
| erantzi nauzkon | erantzi nauzkan | Sundal jsem je |
| ... haizen ahoj | ... haizen ahoj | ...že jsi |
| kamatu nuen | maitatu nuen | miloval jsem to |
| letu hindudan | hartu hintudan | Ty (známý) jsi mě vzal |
| nintzan | nintzan | byl jsem |
| pekhautzen nina | erretzen naute | Pálí mě |
| pekhautu nintzan | erre nintzen | Já (intranzitivní ) Spálený |
| pekhautzen niagon | erretzen niagon | Já (intranzitivní ) hořel (ženská adresátka) |
| tetxalitzen zan | ibiltzen zan | šel jsem |
| zethorren | zetorren | Přišlo to |
| zoaz | zoaz | Jdete! |
Negace se tvoří s na / nagi[21][22] (Romani na / níči); srov baskičtina ez / ezetz. Slovo pro „ano“ je ua[21] (Romani va); srov baskičtina bai / baietz.
Podstatná jména
Většina podstatných jmen má romské kořeny, ale často je doloženo baskickými příponami. Variace podstatných jmen citovaných s koncovkou nebo bez ní -A je pravděpodobně způsobeno informátory, kteří jim dodávají s nebo bez absolutní konec. (Tvary uvedené v hranatých závorkách označují pravopis ve zdrojích, které se již nepoužívají.)
| Erromintxela | Baskičtina | Romština[25] | Překlad Erromintxela |
|---|---|---|---|
| angi[31] | ezti | (avdžin) | Miláček |
| ankhai[19] | Begi | (jakh) | oko |
| anput̄a[28] | buru | hlava | |
| asinia[21] | botila | (fláša) | láhev |
| balitxo,[21] balitxua[28] | txerriki | baló „prase“ plus baskická přípona | vepřové |
| Barki[20][21] | Ardi | bakró | ovce |
| barkitxu,[7] barkotiñu,[21] barkixu ⟨barkicho⟩,[20] barrketxua ⟨baŕketxua⟩[28] | arkume | bakró „ovce“ a navíc baskická maličkost -txu, tiñu | jehněčí; J.M. de O. jej označuje jako „ovce“ |
| barku[21] | Ardi | bakró | ovce |
| basta,[20][28] lýko[21][22] | esku | vas (t) | ruka, paže |
| bato,[1] batu[21] | aita | Táto | otec |
| bedeio (bedeyo)[20] | erle | (daraši) | včela |
| bliku[21] | txerri | z balikanó mas "vepřové" | prase |
| bluiak,[21] brruttak ⟨bŕut̄ak⟩[28] | poliziak | (policájcur) | policisté |
| budar,[22] budara,[21] buldara[28] | jedli | vudár | dveře |
| burrinkatzea[21] | harrapatze | akt chytání | |
| butxa[28] | arropa | oblečení | |
| dantzari[19] | dantzari | (Baskický kořen) | tanečník |
| dibezi[19][26] | egun | djes | den |
| duta[22][26] | argi | udút | (přirozené světlo |
| egaxi[21][22][26] | gaží | neromská žena | |
| egaxo,[26] ogaxo,[22][26] egaxu[26] | gažó | A gadjo, kdokoli, kdo není Rom | |
| elakri,[22] ellakria[32] | neska (do) | raklí | dívka |
| elakri-lumia[21][24] | žena se špatnou pověstí | ||
| eramaite[19] | erama (i) te | přináší | |
| eratsa,[21][26] erhatsa,[26] erhatza,[21] erratsa ⟨erratça⟩[20] | ahat | (goca) | kachna |
| erromi (eŕomi),[22][26] errumi,[24] errumia[21] | senar | rom | 1 manžel 2 svatba[33] |
| erromiti, errumitia[21] | emazte | romní | manželka |
| erromni | emazte, emakume | romní | žena, manželka |
| erromitzea[22] | eskontza | (bjáv) | svatba |
| erromitzeko ⟨eŕomitzeko⟩,[26] erromitzekoa[22] | eraztun | (angruští) | (dále jen) prsten (rozsvícený „jeden z manželství“) |
| fula[26] | kaka | khul | výkaly |
| futralo[21][26] | eau-de-vie | ||
| gata[19][21][26] | ator | gad | košile |
| gazin[19][26] | hurá | dítě | |
| giltizinia[26] | giltza | (čája) | klíč |
| goani[21][22][26] | zaldi | (grast) | kůň |
| goia[21] | Lukainka | goj | klobása |
| Goli[19][26] | kanta | gilí | píseň |
| grasnia,[21][24] Gasnia,[24][26] grasmiña[34] ⟨Gŕasmiña⟩,[28] gra[22] | zaldi | gras (t) | kůň |
| guru,[22] gurru ⟨guŕu⟩,[26] grumiña ⟨gŕumiña⟩[28] | idi | gurúv | vůl |
| guruni[22] | behi | gurumni | kráva |
| gurutiño[21][24] | txahal | gurúv plus baskická maličkost -tiño | tele (zvíře) |
| haize[19] | haize | (Baskický kořen) | vítr |
| jak,[22] jaka,[21][24][26] zaka,[26] aka[22] | su | zubatý | oheň |
| jakes[24][26] | Gazta | (királ) | sýr |
| jelua[28] | soka | lano | |
| jera,[26][35][28] Kera ⟨kéra⟩[20] | asto | (esa) | osel |
| jero[26] | buru | šeró | hlava |
| Jeroko[26] | buruko | baret (rozsvícený „hlavy“) | |
| juiben,[24] juibena[21] | galtzak | (kálca) | kalhoty |
| kalabera[21][26] | buru | (šeró) | hlava. Porovnat španělsky Calavera„Lebka“ |
| kalleria ⟨kaĺeria⟩[26] | stříbro. Porovnat španělsky quincallería, "Hardware" | ||
| kalo,[26] Kalu,[24] Kalua[21] | kafe | (káfa) | káva. Porovnej Caló calé („černý“) a Kali, tmavě modrá bohyně. |
| kalo-kasta[19] | ijito-kastaro | Romština čtvrť. Porovnej Caló calé ("Španělština romština "). | |
| kamatze[19] | maitatze | | milující | |
| kangei[21][26][35][28] ⟨Kangey⟩;[24], kangiria[20] | eliza | kangerí | kostel; Baudrimont glosuje tento „oltář“ |
| kani,[21] Kania,[24][26] kañiña[28] | oilo | khajní | slepice, kuře |
| kaxta,[20][21][22][26] kasta (casta),[20] kaixta ⟨kaïshta⟩[20] | zur | kašt | dřevěná tyčka |
| kaxtain parruntzeko ⟨paŕuntzeko⟩[26] | aizkora | sekera | |
| kher,[19] khe,[26] Kere,[24][26] khere,[22] kerea,[21] Kera[28] | etxe | kher | Dům |
| kereko-egaxie[21] ⟨Kereko-egas̃ia⟩[24] | etxeko andre | paní domu | |
| kereko-egaxoa ⟨kereko-egas̃oa⟩,[24] kereko-ogaxoa[21] | etxeko jauna | pán domu | |
| ker-barna[26] | gaztelu | (koštola) | hrad |
| ker,[22] ⟨Qer⟩,[22] Kera[21] | asto | (esa) | osel |
| kero, keru,[26] kerua[21] | buru | šeró | hlava. Viz dříve jero. |
| khertsima[19][26] | taberna | Porovnat Staroslovanština кърчьма, кръчьма | hospůdka |
| Kiala,[21][24][26] kilako[24][26] | Gazta | királ | sýr |
| kilalo[26] | studený vzduch | ||
| Kirkila[21][26] | babarruna | (fusúj) | fazole |
| konitza,[26] koanity,[26] koanitsa[21] | saski | kóžnica | košík |
| Laia[21][24][26] | jauna | Pane, pane | |
| lajai,[26] olajai,[26] lakaia, [21] orajaia[28] | apaiz | (rašáj) | kněz |
| laphail,[24][26] lakhaia[24] | apaiz | (rašáj) | kněz |
| latzi,[21] latzia[19][24][26] | měř | noc | |
| lona[21][24][26] | gatz | lon | sůl |
| Mahutzea,[22] mautzia[21] | hiltze | mu (da) ráv (v.) plus baskičtina nominalizace přípona -tze-a | zabíjení (viz mahutu proti.) |
| malabana[21][26] | gantzu | (thuló mas) | sádlo |
| mandro,[19][26] mandroa,[21] manrua ⟨manŕua⟩[28] | ogi | manró | chléb |
| mangatzia[21] | eske | mangáv (v.) plus baskičtina nominalizace přípony -tze-a | akt žebrání |
| marrun[24] (maŕun)[26] | senar | manžel | |
| mas,[22] mazlíček,[22] maza,[26] masa,[21][28] ⟨Māsa⟩[20] | haragi | mas | maso |
| megazin,[26] megazina[21] | hurá | dítě (viz dříve gazin) | |
| milleka[24] ⟨Miĺeka⟩[26] | arto | kukuřice (kukuřice) | |
| milota[26] | ogi | (manró) | chléb |
| milotare-pekautzeko[26] | labe | trouba | |
| Mimakaro[24][26] | Ama Birjina, Andra Mari | the Panna | |
| miruni[24][26] | emakume | žena | |
| mitxai,[19][26] ⟨Mits̃ai⟩[24] | alaba | čhaj | dcera |
| krtko,[19] mola[21][26][28] | Ardo | mol | víno |
| mullon ⟨muĺon⟩,[21][26] mullu ⟨muĺu⟩[26] | mando | mezek | |
| ñandro,[21][24][26] gnandro[26] | arraultz | anró | vejce |
| oxtaben,[26][31] oxtaban ⟨os̃taban⟩,[24] oxtabena[21] | gartzela | hvězdice | vězení |
| paba,[26] phabana,[24] pabana[21] | sagar | phabáj | jablko |
| paba-mola[26] | sagardo | mošt (lit. jablečné víno) | |
| panin,[22][26] panina,[21][24] pañia[1] | ur | pají | voda |
| panineko,[26] paninekoa[22][28] | pitxer; euritakoa | (dále jen) džbán (rozsvícený jeden pro vodu), J.M. de O. to glosuje jako euritakoa „deštník“, doslova „jeden do deště“ | |
| paninekoain burrinkatzeko ⟨buŕinkatzeko⟩[26] | síť (?) („pro chytání [...] vody“, Lhande dává francouzštinu filet ) | ||
| paninbaru,[26] panin barua[22] | ibai, itsaso | (derjáv, márja) | řeka, oceán (svítí „velká voda“) |
| panintino,[26] panin tiñua,[22] penintino[19] | erreka | (len) | malý potok (svítí „malá voda“) |
| pangua[7] | Larre | louka | |
| panizua[21][24][26] | arto | kukuřice. Porovnat španělsky "panizo " | |
| papin,[26] papina[21][24] | antzar | papin | husa |
| papira[26] | papír | papíry | papír |
| pindru, pindrua,[21][24][26] pindro,[19] prindo[26] | hanka, oin | punró | chodidlo |
| pindrotakoa[22] | galtzak | kálca | kalhoty („ten na nohu“) |
| piri, piria[21][24][26] | lapiko | pirí | pánev |
| pora[21][24][26] | urdaila | za | žaludek |
| potozi[26] | diruzorro | peněženka | |
| prindotako[26] | galtzerdi | pinró (kalhoty) | ponožka (rozsvícená „ta na nohu“). Viz také pindrotakoa |
| puxka[28] (pushka)[20] | arma | puška. Porovnejte slovanské puška | zbraň, zbraň |
| soka[19][21][24][26] | gaineko | kabát | |
| sumie[21] | zupa | zumí | polévka |
| thazautzia[21] | itotze | taslaráv (v.) plus baskičtina nominalizace přípony -tze-a | akt škrcení |
| tejala[28] | Jana (Ria) | jídlo | |
| tekadi,[24][26] tekari[21][26] | hatz | (naj) | prst |
| ternu[26] | gazte | mladý člověk | |
| tiñua[28] | baskická maličkost tiñu; viz také pod barkitxu výše) | J.M. de O. jej označuje jako „jehněčí“ a „kuřátko“ | |
| txai[19][26] ⟨Ts̃ai⟩[24] | čhaj | mladý člověk obou pohlaví. | |
| txaja[26] | aza | (saxofon) | zelí |
| txara[26] | belar | auto | tráva |
| txaripen,[22] txaribel[19] | ohe | (vodro) | postel |
| txau,[26] xau[30] | seme | čhavó | syn. Porovnejte angličtinu chav. |
| txipa[7] | izen | (aláv) | název |
| txiautu[26] | ijito | romská osoba | |
| txiautzia[21] | ? plus baskičtina nominalizace přípony -tze-a | akt vrazení dovnitř | |
| txohi,[26] txoki[19] | gona | sukně | |
| txohipen,[26] txohipena[21] | čoripé | drobná krádež | |
| txor,[22] txora[21][26] ⟨Ts̃ora⟩[24] | lapur | čor | zloděj |
| txuri,[22][26] txuria[21] | aizto | čhurí | nůž |
| xordo,[26] txorda[21][26] ⟨Ts̃orda⟩[24] | lapurketa | čoripé | krádež |
| xukel[26] ⟨S̃ukel⟩,[24] txukel,[22] txukela[21][26] ⟨Ts̃ukela⟩,[24] xukela[28] (shȣkéla)[20] | txakur | žukél | Pes; J. M. de O. to vysvětluje slovy „soudce“ a „pes“ |
| xukelen-fula ⟨s̃ukelen-fula⟩,[24] txukelen fula[21] | txakurren kaka | sračky | |
| xukel-tino keautzale[26] | fena (rozsvícený „malý výrobce psů“) | ||
| zuautzeko,[26] zuautzekoa[22] | estalki | (the) prostěradla | |
| zitzaia,[26] zitzai,[31] txitxai[26] ⟨Ts̃its̃ai⟩,[24] txitxaia,[21] sitzaia (sitçaia),[20] txitxaia[28] | katu | čičaj[23] | kočka |
| zume,[24][26] součet[26] | zupa | zumí | polévka |
| zungulu,[24][26] sungulu,[26] sungulua[21] | tabako | (duháno) | tabák |
| zut,[22] zuta,[26] xut,[22] txuta,[26] txuta ⟨ts̃uta⟩[21][24] | esne | bouchnutí | mléko |
Čas
Podle Baudrimota přijala Erromintxela baskické názvy měsíců. Všimněte si, že některé baskické názvy představují předstandardizační názvy měsíců, např. Srpen je Abuztua v Standardní baskičtina spíše než Agorrila.
| Erromintxela | Baskičtina | Romština[25] | Překlad Erromintxela |
|---|---|---|---|
| Otarila[20] | Urtarrila | (ledáro) | leden |
| Otxaila (Otshaïla)[20] | Otsaila | (februáro) | Únor |
| Martxoa (Martshoa)[20] | Martxoa | (márto) | březen |
| Apirilia[20] | Apirilia | (aprílo) | duben |
| Maitza (Maïtça)[20] | Maiatza | (májo) | Smět |
| Hekaña (Hékaña)[20] | Ekaina | (červen) | červen |
| Uztailla (Uçtaïlla)[20] | Uztaila | (červenec) | červenec |
| Agorilla[20] | Agorrila | (avgústo) | srpen |
| Burula[20] | Buruila | (septémbro) | září |
| Uria[20] | Urria | (říjmbro) | říjen |
| Azalua (Açalȣa)[20] | Azaroa | (novémbro) | listopad |
| Abendua (Abendȣa)[20] | Abendua | (decémbro) | prosinec |
Baudrimont tvrdí, že členění roku (kromě měsíců) je tvořeno slovem Brejo (bréχa) "rok": breja kinua "měsíc" a breja kipia "týden".[20]
Číslice
Číslice (baskičtina zahrnuta pro kontrastní účely):[1][19][22]
| Erromintxela | Baskičtina | Romština[25] | Překlad Erromintxela |
|---|---|---|---|
| jek,[26] jeka,[22] eka,[22][26] jek (yek),[20] jet (zatím)[20] | netopýr | Jék | jeden |
| dui,[19][20][22] duil[20] | bi | dúj | dva |
| trin,[19][22] trin,[20] tril[20] | ahoj | trín | tři |
| higa[26] | higa (variantní forma) | (trín) | tři |
| estard[20] | lau | hvězda | čtyři |
| pantxe,[22] bolesti,[20] olepanxi (olepanchi)[20] | bost | panž | Pět |
Přídavná jména a příslovce
Přídavná jména a příslovce jsou také většinou odvozeny z romských forem:[1][19][22]
| Erromintxela | Baskičtina | Romština[25] | Překlad Erromintxela |
|---|---|---|---|
| baro,[19] baru[21][22] | Handi | baró | obří velký |
| bokali[22] | bože | bokh | hladový |
| buter[22] | asko, ainitz | ale | hodně, hodně |
| dibilo[22] | dilino | šílený | |
| dibilotua[19] | erotua | | zbláznil se | |
| gabe[19] | gabe | (Baskický kořen) | bez |
| eta[19] | eta | (Baskický kořen) | a |
| fukar[31] | ederra | šukar | Krásná |
| geroz[19] | geroz | (Baskický kořen) | jednou |
| hautsi[19] | hautsi | (Baskický kořen) | zlomený |
| kalu[22] | Beltz | kaló | Černá. Porovnat "Caló " a Kali, tmavě modrá bohyně. |
| kaxkani[26] | zikoitz | lakomý | |
| kilalo[21] | hotz | šilaló | Studený |
| latxo,[26] latxu[22] | na | lačhó | dobrý |
| Londýn[19] | samur | měkký | |
| nazaro,[21][22][24][26] Lazaro[26] | Eri | nasvaló | nemocný |
| palian[7] | ondoan | poblíž | |
| parno[19] | Garbi | parnó (bílá) | čistý |
| telian[22] | behean | téla | pod |
| tiñu,[22][24] tiñua[21] | txiki | cignó | malý |
| upre[19][22] | zisk (ean), gora | opré | nahoře, nahoru |
Zájmena a ukázky
Zájmena jsou odvozena z obou jazyků:[19][22]
| Erromintxela | Baskičtina | Romština[25] | Překlad Erromintxela |
|---|---|---|---|
| mířit[22] | ni | prašivina „já“, možná aménge „my“ (dativ formuláře) | Já |
| ene[19] | ene | (Baskický kořen) | můj (láskyplný) |
| harekin[19] | harekin | (Baskický kořen) | s tím (distální ) |
| hari[19] | hari | (Baskický kořen) | tobě (známý) |
| hartan[19] | hartan | (Baskický kořen) | v něm (distální ) |
| heure[19] | heure | (Baskický kořen) | váš (známý důrazný) |
| Ahoj[19] | Ahoj | (Baskický kořen) | ty (známý) |
| pronájem[19] | pronájem | (Baskický kořen) | váš (známý) |
| hiretzat[19] | hiretzat | (Baskický kořen) | pro vás (známé) |
| mindroa[19] | Nirea | miró | můj |
| neure[19] | neure | (Baskický kořen) | můj (důrazný) |
| ni[19] | ni | (Baskický kořen) | Já (nepřechodný) |
Baudrimontův materiál
Velká část Baudrimontova seznamu slov snadno souvisí s jinými zdroji Erromintxela. Část materiálu shromážděného Baudrimontem si však kvůli svým zvláštnostem zaslouží podrobnější přehled. Většina z nich se týká sloves a tvarů sloves, které sbíral, ale některá zahrnují podstatná jména a další položky.
Podstatná jména
Jeho materiál obsahuje relativně vysoký počet baskických předmětů.
| Erromintxela[20] | Baskičtina | Romština[25] | Překlad Erromintxela |
|---|---|---|---|
| aitza (aitça) | Aritz | dub | |
| aizia (aicia) | haize | (diha) | vzduch |
| egala | hegal | (phak) | křídlo |
| itxasoa (itshasoa) | itaso | (derjáv) | moře |
| keia (kéïa) | ke | (thuv) | kouř |
| muxkera (mȣshkera) | Musker | (gusturica) | ještěrka |
| orratza (orratça) | orratz | (SUV) | jehla |
| sudura (sȣdȣra) | sudur | (nakh) | nos |
| ulia (ȣlia) | euli | (mačhin) | létat (hmyz) |
| xuria (shȣria) | (t) xori | (čiriklí) | pták |
Některé položky jsou zvláštní. Baudrimont seznamy mintxa jako „zub“. Kalderashský termín je hůlka (daní v Caló), ale uvedený výraz okamžitě více připomíná severní baskičtinu mintzo „řeč“ nebo mintza "kůže" (s expresivní palatalizace ). Toto a další podobné položky vyvolávají otázku, zda Baudrimont jednoduše ukazoval na položky k vyvolání forem.
Formy, které se pokoušel vyvolat, jsou v některých případech také sporné. Například se pokusil o zemědělské výrazy jako pluh, brány a následky od jeho (ženských) informátorů a zaznamenává podezřele podobné sasta "pluh" a xatxa (šatsha) „brány“.
Systém sloves a zájmena
Systémy sloves a zájmena zaznamenaná Baudrimontem jsou zvláštní v několika ohledech. Kromě problému s vyvoláním citační formy sloves na rozdíl od příčastí uvádí zájmena a přivlastňovací zájmena, která podle všeho obsahují romské kořeny a neočekávanou pomocnou látku.
Sloveso ajin pro „mít“ doloženo jinde, i když baskické odvozené formy se celkově jeví častěji. Kalderash Romani zaměstnává 3. osobu slova „být“ a dativní zájmeno k vyjádření vlastnictví:
| Erromintxela[20] | Baskičtina (alocutivní formy) | Romština[25] | Překlad Erromintxela |
|---|---|---|---|
| mek ajin (mec aχin) tuk ajin (tȣc aχin) ojuak ajin (oχuac aχin) Buter Ajin (bȣter aχin) tuk ajin (tȣc aχin) ale ajin (bȣt aχin) | (nik) di (n) ve společnosti (hik) Duk1/ dun (hark) dik / din (guk) di (n) agu (zuek) duzue (haiek) ditek / diten | si ma si tu si les / la si amé si tumé si len | mám ty máš on / ona má my máme ty máš oni mají |
| mek najin (mec naχin) tuk najin (tȣc naχin) ojuak najin (oχuac naχin) buter najin (bȣter naχin) tuk najin (tȣc naχin) ale najin (bȣt naχin) | (nik) ez di (n) ve společnosti (hik) ez duk / dun (hark) ez dik / din (guk) ez di (n) agu (zuek) ez duzue (haiek) ez ditek / diten | naj / nané ma naj / nané tu naj / nané les / la naj / nané amé naj / nané tumé naj / nané len | Nemám nemáte on / ona nemá nemáme nemáte nemají |
| mek naxano (mec nashano) tuk naxano (tȣc nashano) ojuak naxano (oχuac nashano) buter naxano (bȣter nashano) tuk naxano (tȣc nashano) ale naxano (bȣt nashano) | (nik) izanen di (n) at (hik) izanen duk / dun (hark) izanen dik / din (guk) izanen di (n) agu (zuek) izanen duzue (haiek) izanen ditek / diten | ka si ma ka si tu ka si les / la ka si amé ka si tumé ka si len | budu mít budete mít on / ona bude mít budeme mít budete mít budou mít |
1Všimněte si, že formy jako Duk (3. pers-have-2nd per (male)) are the verbální část vzhledem k tomu, Erromintxela tuk je zájmeno.
Záporná částice na je ve výše uvedených formulářích docela jasný. Buter, jak poznamenává Baudrimont, je slovo pro „mnoho, mnoho“ a nemusí to být skutečné zájmeno. Kalderash používá akuzativ zájmena k vyjádření držení, ale výše uvedené tvary více připomínají nesprávně analyzované datové tvary Kalderash mangé, tuké, léske, léke atd. a možná jiný případ „být“ (celé kalderašské paradigma sim, san, si, si, sam, san / sen, si).
Celkově vznáší otázky ohledně úrovně komunikace mezi Baudrimontem a jeho informátory a kvality (některých) vyvolaných materiálů.
Propojené příklady
Příklady s meziřádkový verze (lexikální položky romského původu označené tučně):
- (5)
masa-k
maso-břišní svaly.PL
eta
a
Barki-txu-ak
ovce-ZTLUMIT-břišní svaly.PL
pangu-an
louka-LOC
d-a-o-z
břišní svaly.3SG-PRES-jít-PL
„Ovce a jehňata jsou na louce.“[8]
- (6)
hnízdo
můj
Kera
Dům
zure-a-ren
vaše-břišní svaly-GEN
Pali-an
blízkost-LOC
d-a-o,
břišní svaly.3SG-PRES-lokalizovat
hemen-dik
tady-ABL
obeto-ao
lepší-COMP
d-u-zu
břišní svaly.3SG-mít-ERG.2SG
„Můj dům je vedle tvého, odtud to vidíš lépe.“[8]
Bibliografie
- Baudrimont, A. (1862) Vocabulaire de la langue des Bohémiens obyvatel les Pays Basque Français Academie Impérial des Sciences, Bordeaux
- Berraondo, R. (1921) La euskera de los gitanos v Euskalerriaren Alde - Revista de Cultura Vasca
- Macritchie, D. (1886) Účty Cikánů Indie Nové publikace společnosti, Nové Dillí; 2007 dotisk ISBN 978-1-4067-5005-8
- Michel, F. (1857) Le Pays Basque Paříž
Poznámky
- ^ A b C d E F G h i j Argüello, Xabier Ijito euskaldunen arrastoan El País (2008)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Erromintxela". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Etnolog Jazyky Španělska Vyvolány 3 July 2009.
- ^ A b C Matras, Y. Jazykový úvod Cambridge University Press (2002) ISBN 0-521-63165-3
- ^ Langues d'Europe et de la Méditerranée (LEM) La langue rromani en Europe Vyvolány 3 July 2009.
- ^ Lougarot, Nicole Bohémiens Gatuzain Argitaletxea: 2009 ISBN 2-913842-50-X
- ^ A b C d E F G h i j k l Brea, Unai Hiretzat goli kherautzen dinat, erromeetako gazi mindroa Argia, San Sebastián (03-2008)
- ^ A b C d E F G h i j k l Agirrezabal, Lore Erromintxela, euskal ijitoen hizkera Argia, San Sebastián (09-2003)
- ^ A b C d Macritchie, D. (1886) Účty Cikánů Indie New Society Publications, Nové Dillí; 2007 dotisk ISBN 978-1-4067-5005-8
- ^ Wood, M. (1973) V životě romské cikány Routledge ISBN 978-0-7100-7595-6
- ^ Evropská rada „Glosář Romů a kočovníků“ Vyvolány 9 August 2009.
- ^ Hancock, I. (2001) Glosář romských pojmů, str. 182 ve Weyrauch, W. Cikánské právo: Romské právní tradice a kultura University of California Press ISBN 978-0-520-22186-4
- ^ Mérimée, P. (1930) Lettres a Francisque Michel (1848-1870) a Journal de Prosper Mérimée (1860-1868) Paříž, šampionka Librarie Ancienne Honoré (strany 118–119)
- ^ A b C Auñamendi Entziklopedia „Diccionario Auñamendi - Gitano“ Vyvolány 29 July 2009.
- ^ A b Vizarraga, Óscar Erromintxela: notas para una investigación sociolingüística in I Tchatchipen, Vol 33, Instituto Romanó, Barcelona (2001)
- ^ A b Naplánujte si Vasco para la promoción integrální a participační sociální del pueblo gitano Baskická vláda (2005)
- ^ Urkizu, P. & Arkotxa, A. (1997) Jon Mirande Orhoituz - 1972-1997 - Antologia San Sebastián ISBN 978-84-7907-227-8
- ^ Cazenave, J. Koldo Izagirre Urreaga v Auñamendi Entziklopedia [1] Vyvolány 19 February 2010.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg Mirande, Jon Poemak 1950-1966 Erein, San Sebastián (1984)
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao Baudrimont, A. (1862) Vocabulaire de la langue des Bohémiens habitant les pays basques français Academie Impériale des Sciences, Bordeaux
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD Daranatz, Jean-Baptiste Les Bohémiens du Pays Basque Eskualdun Ona # 38 (září 1906)
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm Federico Krutwig Sagredo Los gitanos vascos in Revista Internacional de Estudios Vascos, svazek 31 (1986)
- ^ A b Adiego, I. Un vocabulario español-gitano del Marqués de Sentmenat (1697-1762) Ediciones Universitat de Barcelona 2002 ISBN 84-8338-333-0
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano Azkue, Resurrección María de (1905) Diccionario Vasco Español Frances repr. Bilbao 1984
- ^ A b C d E F G h Heinschink, Mozes & Krasa, Daniel Romani Wort für Wort Kauderwelsch 2004
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa ab ac inzerát ae af ag ah ai aj ak al dopoledne an ao ap vod ar tak jako na au av aw sekera ano az ba bb před naším letopočtem bd být bf bg bh bi bj bk bl bm bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx podle B z ca. cb cc CD ce srov srov ch ci cj ck tř cm cn co str CQ cr cs ct cu životopis cw cx cy cz da db DC dd de df dg dh di dj dk dl dm dn dělat dp dq dr ds dt du dv dw dx dy dz ea např ec vyd ee ef např eh ei ej ek el Lhande, Pierre Dictionnaire basque-français et français-basque Paříž 1926
- ^ Porovnejte sanskrt kama jako v Kámasútra.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Ó str q r s t u proti w X y z aa J. M. de O. El euskera de los gitanos. Euskal-Esnalea (1921)
- ^ Laffitte, Pierre Grammaire Basque Pour Tous Haize Garbia, Hendaye 1981
- ^ A b Saizar, Joxemi & Asurmendi, Mikel Argota: Hitz-jario ezezagun hori Argia č. 1704, San Sebastián (1999)
- ^ A b C d Izagirre, Koldo. Agirre Zaharraren Kartzelaldi Berriak. Elkar (1999) ISBN 84-8331-439-8
- ^ Mitxelena, Luis Diccionario General Vasco - Orotariko Euskal Hiztegia VI Dag-Erd Euskaltzaindia, Bilbao (1992)
- ^ Mitxelena, Luis Diccionario General Vasco - Orotariko Euskal Hiztegia VII Ere-Fa Euskaltzaindia, Bilbao (1992)
- ^ Mitxelena, Luis Diccionario General Vasco - Orotariko Euskal Hiztegia VIII Fe-Gub Euskaltzaindia, Bilbao (1995)
- ^ A b Mitxelena, Luis Diccionario General Vasco - Orotariko Euskal Hiztegia X Jad-Kop Euskaltzaindia, Bilbao (1997)
externí odkazy
- Kalé Dor Kayiko
- Plná verze básně Erromintxela s baskickým překladem
- Gitano ve španělském jazyce Encyklopedie Auñamendia.