Caló (Chicano) - Caló (Chicano)

Tento článek je o Chicano idiom. O dialektu, kterým mluví španělští Romové, viz Caló (španělština, romština).
Část série na
Chicanos a Mexičtí Američané
Mexická Amerika
  • Vlajka Spojených států.svg Portál Spojených států
  • Kategorie
  • Index

Caló (také známý jako Pachuco) je hantýrka nebo slang Mexická španělština který vznikl během první poloviny 20. století v Jihozápad USA. Je to produkt zoot-oblek pachuco kultura, která se vyvinula ve 30. a 40. letech ve městech podél hranice mezi USA a Mexikem.

Původ

Podle Chicano umělce a spisovatele José Antonio Burciaga:

Caló původně definoval španělština cikán dialekt. Ale Chicano Caló je kombinací několika základních vlivů: Hispanicized Angličtina; Anglicized španělština; a použití archaických španělských slov z 15. století, jako např truje pro traje (přinesl, minulý čas slovesa „přinést“), nebo haiga, pro haya (z haber, mít). Tato slova byla ponechána zejména v izolovaných kapsách severního Nového Mexika a jihozápadu Nové Mexiko tím, že conquistadores españoles.

Dále popisuje řeč svého otce, rodáka z El Paso, Texas:

Můj otec měl slovník španělských slov, která se dodnes nenacházejí v populárních slovnících španělského jazyka. Narodil se v chudé pracovní rodině migrujících farmářů v komunitě lidí, kteří stále používali starodávná slova, která někteří považovali za nesprávná a zpětná, ale je třeba je najít v Miguel Cervantez je [sic] klasický Don Quijote. Můj otec běžně používal slova jako minjurne pro směs nebo cachibaches (také používaný v kubánské španělštině) pro haraburdí. Slyšel bych je, aniž bych znal jejich definici, ale věděl jsem přesně, co tím myslel, když mluvil v konkrétním kontextu. Některá slova byla archaická, jiná byla kombinací angličtiny a španělštiny. A i když věděl „standardní“ španělštinu „vzdělaných“ lidí, také pracoval, žil, smál se a plakal slovy, která byla na hranici výraznější a domorodější než standardní španělština.

Caló z El Pasa bylo pravděpodobně ovlivněno slovními hračkami běžnými pro řeč obyvatel Tepito Barrio z Mexico City. Jedním z takových obyvatel byl herec komiksu Germán Valdés, rodák z Mexico City, který vyrostl v Ciudad Juárez (jen přes Hranice mezi USA a Mexikem z El Pasa). Jeho filmy přispěly k popularizaci jazyka v Mexiku a ve Spojených státech.

Rozvoj

Caló se od 40. do 50. let 20. století vyvíjel v každém desetiletí. Během roku prošlo mnoha změnami Chicano hnutí 60. let, kdy Chicanos začal vstupovat na americké univerzity a byl vystaven kontrakultuře a psychedelii. Slova a výrazy Caló se staly kulturními symboly chicanského hnutí v 60. a 70. letech, kdy se často používaly v literatuře a poezii. Tento jazyk byl někdy známý jako Floricanto. Caló si užíval mainstreamové expozice, když postava „Cheech“, kterou hrál Cheech Marin, používal Caló v Cheech a Chong filmy 70. let.

V 70. letech byl termín Pachuco často zkrácen na Chuco. Pachuco vzniklo z El Pasa, které bylo kořenem městské přezdívky „Chuco Town“. Pachucos obvykle oblečení v zootských oblecích s řetízky peněženky, kulatými klobouky s peřím a byli Chicanos.

Caló nelze zaměňovat Spanglish, která se neomezuje pouze na mexickou španělštinu. Je to podobné jako Lunfardo v tom, že má eklektický a vícejazyčný slovník.

Funkce

Caló těžce využívá Změna kódu. Caló používá rýmovat se a v některých případech typ rýmujícího se slangu, který je ve španělštině podobný Cockney rýmující se slang nebo African American Lidová angličtina jive.

Příklady

Protože Caló je primárně mluvený jednotlivci s různými formálními znalostmi španělštiny nebo angličtiny, vyskytují se variace ve slovech, zejména v fonémy vyslovuje se podobně ve španělštině: C/s, w/hu/gu, r/d, a b/proti. Je běžné slovo vidět Barrio („sousedství“) hláskováno jako varrio, vato („vole“) hláskoval jako bato nebo güero („blond / bílý muž“) hláskoval jako huero nebo dokonce weddo.

Používání

Překlady by neměly být brány doslovně; jsou to idiomy jako angličtina „Uvidíme se později aligátor“.

¿Qué Pasiones?
(doslovně „jaké vášně“) ¿Qué Pasa? což znamená „Co se děje?“
¿Si ya sábanas, palety hilo? nebo Si ya Sabanas, pa 'que cobijas
(doslovně: „Pokud již listy, balíčky vlákno? / pokrývá, za co“) ¿Si ya sabes, pa (ra) qué te digo? což znamená: „Pokud už víte, proč vám to říkám?“

Příležitostně se mluví anglicky s mexickými rysy. Například když mluvíme se sourozenci nebo členy rodiny o rodičích, bude jim mluvčí z Caló říkat „Moje matka“ (Mi Mamá) místo „Máma“ nebo „Naše matka“.

Rýmování se někdy používá samo o sobě a pro zdůraznění.

Mezi běžné fráze patří:

¿Já doporučuji, Méndezi?
„Rozumíš, Méndezi?“
¿O te explico, Federico?
„Nebo ti to vysvětlím, Federico?“
Nel, pastelová
„Žádný způsob“ (rozsvícený „Ne, dort“)
Al rato, vato
„Později, vole“ (rozsvícený „al rato“ znamená „později“; „vato“ znamená přítel nebo chlap)
Já esperas, příchozí peras?
"Počkáte na mě?" (rozsvíceno „počkáš, až budu jíst hrušky?“)
¿Qué te pasa, calabaza?
"Co se děje?" (rozsvíceno: „Co se s tebou děje, tykev / dýně?“)
Nada Nada, Limonada
„Ne moc“ (rozsvíceno: „Nic, nic, limonáda.“ Mluveno jako odpověď na výše uvedené, „¿Qué te pasa, calabaza?“).

V populární kultuře

Viz také

Zdroje

  • Aguilar Melantzón, Ricardo. Glosario del caló de Cd. Juárez. (přeložil Federico Ferro Gay; editoval María Telles-McGeagh, Patricia A. Sullivan. Las Cruces, N.M .: Joint Border Research Institute, New Mexico State University, c. 1989.
  • Burciaga, José Antonio. Pijte Cultura: Chicanismo. Santa Barbara: Joshua Odell Editions, Capra Press, 1993. ISBN  1-877741-07-8
  • Cummings, Laura. „Odrůda jazyka Pachuco v Tucsonu.“ v Pachucas and Pachucos in Tucson: Situated Border Lives. University of Arizona Press, 2009. str. 95–131
  • Fuentes, Dagoberto. Slovník jazyka Barrio: první slovník Caló [od] Dagoberto Fuentes [a] José A. López. La Puente, Kalifornie: El Barrio Publications, 1974.
  • Galindo, D. Letticia. „Rozptýlení mýtu pouze pro muže: Chicanas a Calo.“ Bilingual Review 16: 1. 1992.
  • Galindo, D. Letticia a María Dolores Gonzales, redaktoři. Mluvící Chicana: hlas, síla a identita. Tucson: University of Arizona Press, c. 1999. ISBN  0-8165-1814-9 a ISBN  0-8165-1815-7 (brožura)
  • Hallcom, Francine, Ph.D. „Městská etnografie gangů Latino Street v okresech Los Angeles a Ventura“
  • Metcalf, Allan A. „The Study of California Chicano English“. International Journal of the Sociology of Language. Svazek 1974, číslo 2, strany 53–58
  • JL Orenstein-Galicia. „Totacho a Todo Dar: komunikační funkce Chicana Caló podél hranice mezi USA a Mexikem.“ La Linguistique (Paříž 1965)
  • Ortega, Adolfo. Caló Orbis: sémiotické aspekty jazykové rozmanitosti Chicano New York: P. Lang, c. 1991. ISBN  0-8204-1542-1
  • Ortega, Adolfo. Gobelín Caló. Berkeley: Editorial Justa Publications, 1977. ISBN  0-915808-21-8
  • Polkinhorn, Harry, Alfredo Velasco a Malcom Lambert. El Libro De Caló: Slovník Chicano Slang. Mountain View, Kalifornie: Floricanto Press, 1988. ISBN  0-915745-19-4 [1]
  • Webb, John Terrance. Lexikální studie o Caló a nestandardní španělštině na jihozápadě. (disertační práce), 1976.
  • Manuel Cantú - slovník Pachuco ISBN  978-0-615-15944-7