Papiamento - Papiamento
Papiamento | |
---|---|
Papiamentu | |
Rodilý k | Aruba, Curaçao, Karibik Nizozemsko: Bonaire |
Rodilí mluvčí | 341,300[1] |
Portugalský kreolský
| |
latinský (Papiamento pravopis ) | |
Oficiální status | |
Úřední jazyk v | Aruba, Bonaire, Curaçao[2] |
Kódy jazyků | |
ISO 639-2 | pap |
ISO 639-3 | pap |
Glottolog | papi1253 [3] |
Linguasphere | 51-AAC |
Mapa umístění na Arubě, Bonaire a Curaçao, kde se mluví Papiamento |
Papiamento (Angličtina: /ˌpɑːpiəˈmɛntoʊ/)[4] nebo Papiamentu (Angličtina: /ˌpɑːpiəˈmɛntuː/) je Se sídlem v portugalštině kreolský jazyk mluvený v Holandský Karibik. Je to nejrozšířenější jazyk na internetu karibský Ostrovy ABC, která má oficiální status v Aruba a Curaçao. Papiamento je také uznávaným jazykem v nizozemských veřejných orgánech Bonaire, Sint-Eustatius a Saba.[2]
Papiamento (Aruba) nebo Papiamentu (Bonaire a Curaçao) je z velké části založen na portugalština a byl značně ovlivněn holandský, a španělština. Z důvodu lexikální podobnosti mezi portugalštinou a španělštinou je obtížné rozlišit přesný původ každého slova. Ačkoli existují různé teorie o jeho původu, většina lingvistů nyní věří, že Papiamento pochází z Portugalské kreolské jazyky západoafrických pobřeží,[5] protože má velkou podobnost s Kapverdská kreolština a Guinea-Bissau kreolský.[6][7]
Dějiny

Přesný historický původ Papiamenta nebyl stanoven. Jeho mateřský jazyk je jistě iberský, což je důvod, proč má španělskou základnu, ale vědci zpochybňovali, zda byl Papiamento odvozen z portugalštiny a odvozen Portugalské kreolské jazyky nebo ze staré nebo nové španělštiny. Historická omezení, základní slovní zásoba a gramatické rysy, se kterými Papiamento sdílí Kapverdská kreolština a Guinea-Bissau kreolský jsou mnohem menší než ty sdílené se španělštinou, přestože španělské a nizozemské vlivy se objevily později, od 17. století. Jacoba Bouschoute provedl studii o mnoha holandských vlivech v Papiamentu.[8]
Název samotného jazyka pochází z papia nebo papear („chatovat“, „mluvit“), slovo přítomné v hovorové španělštině, odvozené z italského parlare a přítomné v portugalštině, ale ve společné frázi (bate-papo a neformální rozhovor).
Španělsko si v 15. století vyžádalo nadvládu nad ostrovy, ale málo je využívalo. Portugalští obchodníci intenzivně obchodovali v Západní Indii a s Pyrenejský svaz mezi Portugalskem a Španělskem v období 1580-1640 se jejich obchod rozšířil do španělské Západní Indie. V roce 1634 Holandská západoindická společnost (WIC) se zmocnil ostrovů a deportoval většinu zbývajících malých Arawak a španělské obyvatelstvo na kontinent (většinou na venezuelské západní pobřeží a venezuelské pláně, stejně jako celou cestu na východ do venezuelské pánve Orinoco a Trinidadu) a přeměnilo je na centrum nizozemského obchodu s otroky mezi Afrikou a Karibikem .
První důkazy o širokém používání Papiamenta na Arubě a Curaçao lze vidět v oficiálních dokumentech na počátku 18. století. V 19. století byla většina materiálů na ostrovech napsána včetně Papiamenta římský katolík školní knihy a zpěvníky. První noviny Papiamento byly vydány v roce 1871 a byly povolány Civilisadó (Civilizátor).
Existují různé teorie o původu a vývoji jazyka Papiamento.
Teorie místního rozvoje
Jedna teorie místního rozvoje navrhuje, aby se Papiamento vyvinulo v Karibiku z původního portugalského Afričana pidgin, s pozdějšími holandskými a španělskými (a dokonce i některými Arawakovými) vlivy.
Další teorie spočívá v tom, že Papiamento se poprvé vyvinulo z užívání „lenguas“ v tomto regionu od roku 1499 a první repopulace ostrovů ABC Španělskem, kterou Cédula skutečně vyhlásil v listopadu 1525, kdy Juan Martinez de Ampués, faktor Españoly bylo uděleno právo na opětovné osídlení vylidněných Islas inútiles z Oroba, Islas de los Gigantes a Buon Aire.
Vývoj Papiamenta pokračoval pod nizozemskou kolonizací pod vlivem holandských, portugalských (brazilských) a indiánských jazyků ze 16. století (Arawak en Taíno), s druhou repopulací ostrovů ABC přistěhovalci, kteří přišli z bývalých nizozemských Brazilské kolonie.
Judejsko-portugalská populace ostrovů ABC se podstatně zvýšila po roce 1654, kdy se Portugalci zotavili Nizozemská území na severovýchodě Brazílie což způsobilo, že většina portugalsky mluvících Židů a jejich portugalsky mluvících nizozemských spojenců a nizozemsky mluvících portugalských brazilských spojenců v těchto zemích uprchla z náboženského pronásledování. Přesná role Sefardští Židé na počátku vývoje je nejasný, ale Židé rozhodně hrála významnou roli v pozdějším vývoji Papiamenta. Mnoho prvních obyvatel Curaçaa byli sefardští Židé z Portugalska, Španělska, Kapverd nebo portugalské Brazílie. Po osmdesátileté válce také emigrovala skupina sefardských Židů Amsterdam. Lze tedy předpokládat, že Judaeo-portugalština byla přivezena na ostrov Curaçao, kde se postupně rozšířila do dalších částí komunity. Židovská komunita se stala hlavním obchodníkem a obchodníkem v této oblasti, a tak se v Papiamentu uskutečňovalo obchodní a každodenní obchodování. Zatímco ostrov vlastnily různé národy a úřední jazyky se s vlastnictvím měnily, Papiamento se stalo stálým jazykem obyvatel.
Když Nizozemsko v 18. století otevřelo hospodářské vazby se španělskými koloniemi v dnešní Venezuele a Kolumbii[9] studenti na Curaçao, Arubě a Bonaire se učili převážně ve španělštině a španělština začala ovlivňovat kreolský jazyk.[6] Jelikož probíhal nepřetržitý proces latinizace (Hoetink, 1987), dokonce i elitní holandsko-protestantští osadníci nakonec komunikovali lépe ve španělštině než v holandštině, o čemž svědčí množství místních španělských publikací v 19. století.
Teorie evropského a afrického původu
Podle teorie evropského a afrického původu spočívá původ Papiamenta v afro-portugalských kreolech, které vznikly v 16. století na západním pobřeží Afriky a v Portugalské Kapverdy ostrovy. Od 16. do konce 17. století pocházela většina otroků převezených do Karibiku z portugalských obchodních stanic („továren“) v těchto oblastech. Kolem těchto přístavů se vyvinulo několik portugalsko-afrických pidginských a kreolských jazyků, jako např Kapverdská kreolština, Guinea-Bissau kreolský, Angolský, a Forro (od Svatého Tomáše).[10] Sesterské jazyky se silně podobají Papiamentu. Podle této teorie bylo Papiamento odvozeno od jednoho nebo více těchto starších creolů nebo jejich předchůdců, které na ostrovy ABC přivezli otroci a obchodníci z Kapverd a západní Afriky.
Podobnost mezi Papiamento a ostatními afro-portugalskými kreolci lze vidět ve stejných použitých zájmenech „mi“, „bo“, „el“, „nos“, „bos (o)“, která jsou portugalská. Afro-portugalské creoles často mají posun od „v“ k „b“ a od „o“ k „u“: „bientu“ („vítr“), namísto „viento“. V kreolštině a také ve španělštině se „v“ vyslovuje jako „b“. V kreolštině se také píše jako „b“. Konečné „o“ se mění v „u“, stejně jako v portugalštině, kde se konečné „o“ vyslovuje jako „u“.
Guene (název pochází z „Guineje“) byl tajný jazyk, který používali otroci na plantážích pozemků ve West Curaçao.[11] Zpívalo se asi sto Gueneových písní, aby se práce ulehčila.[12] Kvůli tajné povaze Guene však nikdy neměl na Papiamenta velký vliv.
Jazykové a historické vazby s kreolskou portugalštinou z horní Guineje
Nedávno byl proveden výzkum, který osvětluje vazby mezi Papiamentem a portugalskou kreolštinou v Horní Guineji. Martinus (1996), Quint (2000)[13] a Jacobs (2008,[14] 2009a,[15] 2009b[16]) se zaměřují konkrétně na jazykové a historické vztahy s kreolskou portugalštinou z horní Guineje, jak se mluví na ostrově Santiago na Kapverdách a v Guineji-Bissau a Casamance. Ve studii Barta Jacoba Původ Horní Guineje Papiamento[15] hájí hypotézu, že Papiamento je relexifikovanou odnožou rané horní guinejské portugalské kreolské odrůdy, která byla převedena ze Senegambie do Curaçao ve druhé polovině 17. století, kdy Nizozemci ovládli ostrov Gorée, pevnost obchodující s otroky u pobřeží Senegal. Kreolský byl používán ke komunikaci mezi otroky a mezi otroky a držiteli otroků.
Na Curaçao prošla tato odrůda vnitřními změnami i změnami vyvolanými kontaktem na všech úrovních gramatiky, ale zejména v lexikonu, kvůli kontaktu se španělštinou a v menší míře s nizozemštinou. Navzdory změnám je morfosyntaktický rámec Papiamenta stále pozoruhodně blízký kostře horních guinejských kreolů Kapverd a Guineje-Bissau.
Současný stav
Papiamento je úředním jazykem jazyka Aruba od května 2003.[17] V prvním Nizozemské Antily „Papiamento byl oficiálním jazykem 7. března 2007.[18] Po rozpuštění Nizozemských Antil, Oficiální status Papiamenta byl potvrzen u nově vytvořeného Karibik Nizozemsko.[19] Také 150 000 Antilianů (většinou z Curaçao) žije v Nizozemsku a plynně mluví svým mateřským jazykem, Papiamento. Mluví se také o nějakém Papiamentu Sint Maarten a Poloostrov Paraguaná z Venezuela.
Mluví se Papiamento Aruba, Curaçao, a Bonaire. Mluví se tam doma, na ulici, v kostele, na základní a střední škole, u soudu a v parlamentech. K dispozici jsou noviny Papiamento, rozhlasové a televizní stanice.
Venezuelská španělština a americká angličtina jsou dnes neustálými vlivy. Změna kódu a lexikální výpůjčka ze španělštiny, holandštiny a angličtiny mezi rodilými mluvčími je běžné. Toto je považováno za hrozbu pro vývoj jazyka kvůli ztrátě autentického a kreolského „cítění“ Papiamenta.
Mnoho přistěhovalců z Latinské Ameriky a Karibiku se rozhodlo naučit se Papiamento, protože je to v každodenním životě na ostrovech praktičtější. Pro španělsky mluvící lidi je jednodušší se učit než holandsky, protože Papiamento používá mnoho španělských a portugalských slov.[20]
Staré texty Papiamento
Jazyk Papiamento pochází z doby kolem roku 1650. Nejstarší dochované texty Papiamento jsou psané dopisy. Na následujících třech písmenech je vidět, že se slova změnila a pravopis tehdy lépe odpovídal holandskému pravopisu. Některá slova se již nepoužívají a jsou nahrazena jinými. Ale základ Papiamenta se příliš nezměnil.
Piter May dopis 1775
Nejstarší dopis pochází z roku 1775.[21] Poslal to sefardský Žid Abraham Andrade své milence Sarah Vaz Parro o rodinném setkání v centru Curaçao.
Starý Papiamento | Moderní Papiamento | Angličtina | ||
---|---|---|---|---|
Piter Může ora ky boso a biny. My a topa tio la, ku Sara meme. Nan taba biny Punta. My Dusie, bo pay a manda bo ruman Aronchy, ku Tony & Merca koge na kamina dy Piter May. | Mi tabata na Pietermaai te ora ku boso a bini. Mi a topa tio aya, ku Sara meimei. Nan tabata bini na Punda.Mi dushi, bo pai a manda bo ruman Aronchy, ku Tony i Merka kohe na kaminda di Pietermaai. | Byl jsem v Pietermaai, dokud jsi nepřišel. Potkal jsem tam strýce a Saru na půli cesty. Přicházeli do Pundy. Moje zlatíčko, tvůj otec poslal tvého bratra Aronchyho a Tony a Merka se vydali na cestu do Pietermaai. |
Boo Jantje dopis 1783
Další dopis pochází z roku 1783 a byl nedávno objeven v anglickém archivu.[22] Poslala ji Anna Charje jménem svého dítěte Jantje Boufet svému manželovi Dirkovi Schermerovi v Rotterdamu.

Starý Papiamento | Moderní Papiamento | Angličtina | ||
---|---|---|---|---|
Mi papa, bieda die mi Courasson, bieni prees toe seeka bo joego doesje.Mi mama ta warda boo, mie jora toer dieja pa mie papa.Coemda Mie groot mama pa mie, tj. Mie tante nan toer.Papa doesje, treese oen boenieta sonbreer pa boo Jantje. | Mi papa, bida di mi kurason, bini lihé serka bo yu dushi. Mi mama ta warda bo, mi ta yora tur dia pa mi papa. Kumindá mi wela pa mi, i mi tantanan tur. Papa dushi, trese un bunita sombré pa bo Jantje. | Můj otec, život mého srdce, rychle se přiblíží ke svému milému synovi. Čeká na tebe moje matka, celý den pláču pro svého otce. Pozdravuj pro mě svou babičku a všechny své tety. Drahý otče, přineste svému Jantje pěkný klobouk . |
Výpověď Quant Court 1803
Třetí text pochází z roku 1803.[23] Jedná se o soudní svědectví, ve kterém 26 arubských zemědělských dělníků podepisuje prohlášení na podporu svého šéfa Pietera Spechta proti falešným obviněním Quant.
Starý Papiamento | Moderní Papiamento | Angličtina | ||
---|---|---|---|---|
Noos ta firma por la berdad, y para serbir na teenpoe qui lo llega die moosteer. Qui des die teempoe koe Señor B.G. Quant ta poner, na serbisje die tera ... | Nos ta firma pa e berdad y pa sirbi den e tempo aki lo yega di mester.Ku di e tempu e ku señor B.G. Quant ta pone, na servicio di e tera ... | Podepisujeme pravdu a v případě potřeby sloužíme nadcházejícímu času. O naší době s B.G. Kvůli prohlašujeme, že jsme byli zaměstnáni při kultivaci půdy ... |
Pravopis a pravopis
Papiamento se píše pomocí Latinské písmo.
Od 70. let 20. století byly vyvinuty a přijaty dva různé pravopisy. V roce 1976 Curaçao a Bonaire oficiálně přijali verzi Römer-Maduro-Jonis, fonetický pravopis. V roce 1977 Aruba schválila další etymologie - pravopis na základě, který předložila Komise pro ortografii (Comision di Ortografia), které předsedal Jossy Mansur.
Distribuce a dialekty
Papiamento má dva hlavní dialekty, jeden v Aruba a jeden dovnitř Curaçao a Bonaire (Papiamentu), s lexikálními a intonačními rozdíly.[24] Mezi Curaçao a Bonaire existují také drobné rozdíly.
Mluvený Aruban Papiamento zní mnohem více jako španělsky. Nejviditelnější rozdíl mezi těmito dvěma dialekty je uveden v rozdílu jmen. Zatímco Bonaire a Curaçao se rozhodli pro hláskování založené na fonologii, Aruba používá hláskování založené na etymologii. Mnoho slov na Arubě končí „o“, zatímco stejné slovo končí na „u“ v Bonaire a Curaçao. A dokonce i na Curaçao je použití konce U ještě výraznější u sefardské židovské populace. Podobně existuje také rozdíl mezi použitím „k“ v Bonaire a Curaçao a „c“ v Arubě.
Například:
Angličtina | Curaçao a Bonaire | Aruba | portugalština | španělština |
---|---|---|---|---|
Lepit | Palu | Palo | Pau | Palo |
Dům | Kas | Cas | Casa | Casa |
Nůž | Kuchú | Cuchiu | Faca | Cuchillo |
Fonologie
Samohlásky a dvojhlásky
Papiamento samohlásky jsou založeny na Ibero-románských a nizozemských samohláskách. Papiamento má následujících devět samohlásek:[25]
Samohlásky | |||
---|---|---|---|
IPA | Curaçao a Bonaire | Aruba | Angličtina |
A | v kana | v cana | Procházka |
E | e v efekto | e v efekt | účinek |
ɛ | è v Balèt | e v balet | balet |
ǝ | e v apel | e v jablko | jablko |
i | jsem v chikí | jsem v chikito | malý |
Ó | o v obra | o v obra | práce |
ɔ | ò dovnitř ònbeskòp | o v onbeschoft | nezdvořilý |
u | jsi v kunuku | jsi v cunucu | farma |
Ó | ù v brùg | jsi v brug | most |
Papiamento má dvojhlásky, dvě samohlásky v jedné slabice, které tvoří jeden zvuk. Dvojhlásky Papiamento jsou založeny na Ibero-Romance a holandských dvojhláskách. Má následující dvojhlásky:
Dvojhlásky | ||
---|---|---|
IPA | Papiamento | Angličtina |
ai̯ | ai dovnitř Baile | tanec |
au̯ | au in fauna | fauna |
ei̯ | ei dovnitř esei | že |
ɛi̯ | ei dovnitř preis | cena |
eu̯ | eu v leu | daleko |
ɔi̯ | oi dovnitř djòin | připojit se |
oi̯ | oi dovnitř morkoi | želva |
ɔu̯ | ou dovnitř abou | dolů |
ʏi̯ | ui dovnitř dùim | palec |
Stres a přízvuk
Stres je v Papiamentu velmi důležitý. Mnoho slov má velmi odlišný význam, když se použije jiný stres:
- Když jsou obě slabiky stejně zdůrazněny, kome, to znamená „jíst“.
- Když je zdůrazněna první slabika, komě, to znamená „jíst!“ (rozkazovací způsob).
- Nicméně, komě (zkratka pro kome é) znamená „sněz to!“
Existují obecná pravidla pro přízvuk a přízvuk, ale také mnoho výjimek. Když se slovo odchýlí od pravidel, je zdůrazněná samohláska označena akutním přízvukem (´), ale v běžném psaní je často vynechána.
Hlavní pravidla jsou:[26]
- Když slovo končí samohláskou (a, e, i, o, u), je kladen důraz na předposlední (před poslední) slabika: buriku ("osel").
- Když slovo nekončí samohláskou, ale souhláskou, je kladen důraz na poslední slabika: hospital.
- Když má sloveso dvě slabiky, jsou slabiky zhruba stejně zdůrazněné: sruu ("starat se"), falta ("postrádá").
- Pokud má sloveso více než dvě slabiky, je kladen důraz na poslední slabika: kontestá ("odpovědět"), primintí ("slíbit").
Lexikon
Slovní zásoba
Většina slovníku je odvozena z portugalštiny a jejích odvozených portugalských kreolů a (staré) španělštiny. Skutečný původ je obvykle obtížné zjistit, protože oba iberské jazyky jsou velmi podobné a úpravy byly provedeny v Papiamentu. Seznam 200 základních slov Papiamento lze nalézt ve standardu Seznam Swadesh, s etymologickým odkazem na jazyk původu.[27] Mezi slovy v Papiamentu, Kapverdské kreolštině a Guinejsko-bissauské kreolštině, která všechna patří do stejné jazykové rodiny, je pozoruhodná podobnost. Horní guinejští kreoli. Většinu slov lze spojit s jejich portugalským původem.
Jazykové studie ukázaly, že zhruba 80% slov v současné slovní zásobě Papiamenta je iberský 20% je nizozemského původu a některé původem z indiánského nebo afrického původu. Studie Van Buurta a Jouberta inventarizovala slova původu Taíno a Caquetío Arawak, většinou slova pro rostliny a zvířata.[28] Arawak je vyhynulý jazyk, kterým mluvili indiáni po celém Karibiku. Arawakova slova byla znovu zavedena v Papiamentu výpůjčkou ze španělského dialektu Venezuely[29]
Mnoho slov má iberský původ a je nemožné je označit jako portugalské nebo španělské:
- por fabor ("prosím") - španělština: por laskavost - portugalština: por laskavost
- señora ("madam") - španělština: señora - portugalština: Senhora
- kua („which“) - španělština: cuál - portugalština: kval
- kuantu („how much“) - španělština: cuánto - portugalština: kvantum.
Zatímco přítomnost slovního finále / u / lze snadno vysledovat do portugalštiny, dvojhláska některých samohlásek je pro španělštinu charakteristická. Použití / b /, spíše než /proti/, sestupuje z jeho výslovnosti v dialektech severního Portugalska i španělština. K posunu zvuku mohlo dojít také ve směru španělštiny, jejíž vliv na Papiamento přišel později než u portugalštiny: subrino ("synovec"): sobrinho v portugalštině, sobrino ve španělštině. Výslovnost Ó tak jako / u / je určitě portugalština, ale použití n namísto nh (/ ɲ /) na konci -Ne je ze španělštiny.
Několik portugalských slov pochází přímo z portugalštiny, ale většina pochází z portugalštiny založené na kreolštině; v níže uvedených příkladech jsou kapverdské kreolské ekvivalenty borboléta, Katchor, prétu a fórsa.
Slova portugalského původu:
- barbulètè („motýl“) - portugalština: borboleta.
- kachó ("pes") - portugalština: cachorro.
- pretu („black“) - portugalština: preto.
- forsa („síla“) - portugalština: força.
Slova španělského původu:
- siudat ("město") - španělština: ciudad
- sombré ("klobouk") - španělština: sombrero
- karson ("kalhoty") - španělština: Calzón
- hòmber ("man") - španělština: hombre.
Slova holandského původu:
- apel ("apple") - holandština: jablko
- buki ("kniha") - holandština: boek
- lesa ("to read") - holandština: lezen
- mart („březen“) - holandština: Maart.
A některá slova pocházejí z:
Slova anglického původu:
- bèk - anglicky: zadní
- bòter - anglicky: láhev
- baiskel - anglicky: jízdní kolo.
Slova afrického původu:
- pinda ("arašídy") - Kongo: mpinda
- makamba ("běloch") - Bantu: ma-kamba
- yongotá („pokleknout“) - Wolof: djongotó
- maribomba ("vosa") - Bantu: ma-rimbondo.
Slova domorodého Američana:
- orkan ("hurikán") - Taíno: Juracán
- maishi ("kukuřice") - Taíno: mahíz
- kunuku ("farma") - Taíno: Conuco
- mahos ("ošklivý") - Arawak: muhusu.
Příklady

Ukázky frází a slov
- Kon ta bai? (Jak se máte?) - portugalsky: Como vai?
- Kon ta k'e bida? (Jak se žije?) - španělsky: Óm Cómo te va la vida? - portugalština: Como está a vida?
- Por fabor (prosím) - španělština: Por laskavost - portugalština: Por laskavost
- Danki (děkuji) - holandsky: Dank je
- Ainda ne (dosud) - portugalština: Ainda não
- Bo mama ta mashá bunita (Vaše matka je velmi krásná) - portugalsky: Tua mãe é muito bonita.
- Na epoka di mi añanan eskolar (Během mých školních let) - portugalština: Na época dos meus anos escolares.
- Bati boka (argumentovat) - portugalsky: Bate boca.
- Bringa (Fight) - portugalština: Briga.
- Bon (dobrý) - portugalština Bom.
Výrazy
- Hopi skuma, tiki chukulati (hodně pěny, málo čokolády): Příliš dobré, aby to byla pravda.
- Einan e porko su rabo ta krul (To je místo, kde se kroutí prasečí ocas): V tom spočívá problém.
- Sopi pura ta sali salo (rychlá polévka slaná): Dobré věci vyžadují čas.
- E ke bula ku ala di manteka (Chce létat s máslovými křídly): Chce dělat víc, než zvládne.
- Ora dia ta serka di habri, nochi ta mas skur (Těsně před úsvitem je noc nejtemnější): Když je potřeba největší, spása je blízko.
Porovnání slovníků
Tato část poskytuje srovnání slovníků Papiamenta, portugalštiny a portugalských kreolů z Guineje-Bissau a Kapverd. Pro kontrast je zobrazena španělština.
Angličtina | Curaçao a Bonaire | Aruba | portugalština | Guinea-Bissau | Cape Verdean | španělština |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítejte | Bon bini | Bon bini | Bem-vindo | Ben-vindu | Bem-vindo | Bienvenido |
Dobré ráno | Bon dia | Bon dia | Průměr bomby | Bon dia | Bon dia | Buenos días |
Děkuji | Danki | Danki | Obrigado | Obrigadu | Obrigadu | Gracias |
Jak se máte? | Kon ta bai? | Con ta bay? | Como Vais? | Kuma ku bu na bai? | Kumo bu sta? | ¿Cómo estás? |
Velmi dobře | Mashá bon | Masha bon | Muito bom | Muitu bon | Mutu bon | Muy bien |
jsem v pohodě | Mi ta bon | Mi ta bon | Eu estou bem | N sta bon | N sta bon | Estoy bien |
Já jsem | Mi, Mi ta | Mi, Mi ta | Eu, Eu sou | N, Ami i | N, Mi e | Jo, jo sója |
Hezký den | Pasa un bon dia | Pasa un bon dia | Passa um bom dia | Pasa un bon dia | Pasa un bon dia | Pasa un buen día |
Uvidíme se později | Te aweró | Te aworo | Logo Até | Te logu | Te lógu | Hasta luego |
Jídlo | Kuminda | Cuminda | Comida | Kumida | Kumida | Comida |
Chléb | Pánev | Pánev | Pão | Pon | Pon | Pánev |
Ještě ne | Ainda ne | Ainda ne | Ainda não | Inda nau | Inda ka | Aún č |
Mám rád Curaçao | Mi gusta Kòrsou | Mi gusta Corsou | Eu gosto de Curaçao | N gosta di Curaçao | N gosta di Curaçao | Me gusta Curazao |
Viz také
Reference
- ^ www.ethnologue.com
- ^ A b Papiamento lze použít ve vztazích s nizozemskou vládou.
„Invoeringswet openbare lichamen Bonaire, Sint Eustatius en Saba“ (v holandštině). wetten.nl. Citováno 2011-01-01. - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Papiamento". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Wells, John C. (2008), Slovník výslovnosti Longman (3. vyd.), Longman, ISBN 978-1-4058-8118-0
- ^ http://www.sorosoro.org/en/2015/09/from-west-africa-to-the-antilles-dynamic-portuguese-creoles/
- ^ A b Romero, Simon (05.07.2010). „Willemstad Journal: Jazyk se daří ve svém karibském domě“. The New York Times.
- ^ Lang, George (2000). Entwisted Tongues: Comparative Creole Literatures. Rodopi. ISBN 9042007370.
- ^ Bouschoute, Jacoba (1969). „Některé aspekty holandského vlivu na Papiamentu“. University of British Columbia.
- ^ Dede pikiña ku su bisiña: Papiamentu-Nederlands en de onverwerkt verleden tijd. van Putte, Florimon., 1999. Zutphen: de Walburg Pers
- ^ Baptista, Marlyse (2009). O vývoji nominální a verbální morfologie ve čtyřech lusofonních kreolech (prezentace na semináři 6. listopadu 2009, University of Pittsburgh).
- ^ Paul Brenneker - Curacaoensia (Augustinus 1961)
- ^ Martinus, Efraim Frank (1996). Polibek otroka: Papiamento a jeho západoafrické souvislosti.
- ^ Quint, Nicolas (2000). „Le Cap Verdien: Origines et Devenir d'une Langue Métisse,“ L’Harmattan, Paříž.
- ^ Jacobs, Bart (2008) „Papiamento: Diachronická analýza jeho základní morfologie“ Fráze 2, 59–82
- ^ A b Jacobs, Bart (2009a) „Počátky Papiementa v Horní Guineji: jazykové a historické důkazy“. Diachronica 26:3, 319–379
- ^ Jacobs, Bart (2009b) „Počátky staro portugalských rysů v Papiamentu.“ In: Faraclas, Nicholas; Severing, Ronald; Weijer, Christa; Echteld, Liesbeth (eds.). „Leewardovy hlasy: Nové pohledy na Papiamento a literatury a kultury ostrovů ABC“, 11–38. FPI / UNA, Curaçao.
- ^ Migge, Bettina; Léglise, Isabelle; Bartens, Angela (2010). Creoles ve vzdělávání: Hodnocení současných programů a projektů. Amsterdam: John Benjamins Publishing Company. str. 268. ISBN 978-90-272-5258-6.
- ^ „Nieuwsbrief 070313 - Papiaments officieel erkend“. Nieuws.leidenuniv.nl. Citováno 2011-11-21.
- ^ „Tijdelijke wet officiële talen BES“ (v holandštině). wetten.nl. Citováno 2010-10-24.
Článek 2: De officiële talen zijn het Engels, het Nederlands en het Papiamento. (Angličtina: Článek 2: Úředními jazyky jsou angličtina, holandština a papiamento)
- ^ Papiamentu, napsaná Tara Sanchez
- ^ Jones, Addam Amauri (2016). "Identita přes Papiamentu: Od marginalizace k vyučovacímu jazyku". City University of New York.
- ^ Van Der Wal, Marijke ea (2013). „Objev, povaha a důsledky fragmentu textu Papiamentu z roku 1783“. Leiden University.
- ^ Nicolaas, Quito; De Cuba, Irene (2016). „Papiamento: De emancipatie van een Creoolse taal“. Bookish Plaza.
- ^ Kook, Hetty; Narain, Goretti (1993). „Papiamento“. V: Extra, Guus; Verhoeven, Ludo (eds.), „Community Languages in the Netherlands“ (str. 69–91). Swets & Zeitlinger, Amsterdam.
- ^ Maurer, Philippe (1990). „Die Verschriftung des Papiamento“. V „Zum Stand der Kodifizierung romanischer Kleinsprachen“. Gunter Narr Verlag.
- ^ Goilo, Enrique R. (2000). "Učebnice Papiamento". De Wit Stores, Oranjestad.
- ^ Seznam Papiamento Swadesh, základní seznam slov s etymologickými odkazy
- ^ Van Buurt, Gerard; Joubert, Sidney M. (1997). „Stemmen uit het Verleden, Indiaanse Woorden in het Papiamentu“. Curaçao
- ^ Asociación de Academias de la Lengua Española (2010). „Diccionario de Americanismos“. Lima
Bibliografie
- Quint, Nicolas (2000). Le cap-verdien: origines et devenir d'une langue métisse (francouzsky). Paříž: L'Harmattan.
- Jacobs, Bart (2008). „Papiamentu: diachronní analýza základní morfologie“. Pharisis: 59–82.
- Jacobs, Bart (2009). „Původ Papiamentu v Horní Guineji: jazykové a historické důkazy“. Diachronica. 26 (3): 319–379. doi:10.1075 / dia.26.3.02jac.
- Jacobs, Bart (2009). "Počátky staro portugalských rysů v Papiamentu". FPI / UNA, Curaçao.
- Jacobs, Bart (2012). Origins of a Creole: The History of Papiamentu and its African Ties. Berlín: De Gruyter.
- Martinus, Efraim Frank (1996). „Polibek otroka: Papiamentovy západoafrické souvislosti“. University of Amsterdam Press.
- Fouse, Gary C. (2002). The Story of Papiamentu: A Study in Slavery and Language. New York: University Press of America.
- Holm, John H. (1989). "Pidgins and Creoles Volume One. Theory and Structure". Cambridge University Press.
- Joubert, Sidney; Perl, Matthias (2007). „Portugalský jazyk o Curaçao a jeho role při formování Papiamentu“. Journal of Caribbean Literatures. 5 (1): 43–60. JSTOR 40986317.
- McWhorter, John H. (2000). The Missing Spanish Creoles: Recovering the Birth of Plantation Contact Languages. Berkeley: University of California Press.
- van Buurt, Gerard; Joubert, Sidney M. (1997). Stemmen uit het Verleden, Indiaanse Woorden in het Papiamento. Willemstad, Curaçao.
- Eckkrammer, Eva (2007). „Papiamentu, kulturní odpor a sociokulturní výzvy: Ostrovy ABC v kostce“. Journal of Caribbean Literatures. 5 (1): 73–93. JSTOR 40986319.
Slovníky
- Mansur, Jossy (1991). "Dictionary English-Papiamento Papiamento-English". Edicionnan Clasico Diario, Oranjestad.
- Ratzlaff, Betty (2008). „Papiamento-Ingles, Dikshonario Bilingual“. TWR Jong Bonaire.
- Joubert, Sidney (2007). „Handwoordenboek Papiaments-Nederlands“. Joubert Press, Willemstad.
- Van Putte, Florimon; Van Putte-De Wind, Igma (2005). „Groot Woordenboek Papiaments Nederlands“. Walburg Press, Zutphen
- Kramer, Johannes (2015). „Etymologische Studien zum Papiamento“. Buske Verlag, Hamburk.
- N.N., Los Editores (1876). „Guia para los Españoles hablar Papiamento y viceversa“. Prenta del Comercio, Curaçao. [1]
- Marugg, Tip (1992). „Dikshonario Erotiko Papiamentu“. Scherpenheuvel, Curaçao.
- Banko di Palabra - základní slovník založený na kontrole pravopisu Papiamento sponzorované organizací Unesco
- Slovník Majstro angličtina-Papiamento
- Slovník Glosbe čeština-Papiamento
Gramatika
- Goilo, Enrique R. (2000). "Učebnice Papiamento". De Wit Stores, Oranjestad.
- Blankenburg, Eleanor (1986). "Základní gramatika papiamentu pro mluvčí angličtiny". Blankenburg Edition, Bonaire.
- Frans-Muller, Xiomara (2017). „Papia Papiamentu ku mi“. Odborná kniha, Bonaire.
externí odkazy
- Papiamento vydání wikipedie
- Papiamento.aw, webová stránka jazyka Aruba vlády v papiamentu (v Papiamentu)
- Curaçao a Bonaire Papiamentu oficiální seznam slov a pravopis (v Papiamentu)
- Sorosoro, informace o Papiamentu
- Diario, noviny v Papiamentu
- Nostisia, noviny v Papiamentu
- Fragmenty Bible v Papiamentu
- Papiamentu tur dia - Blog pro anglicky mluvící studenty Papiamenta
- „Jazyk prosperuje ve svém karibském domě“ - Článek Simon Romero v The New York Times