Kleshas (buddhismus) - Kleshas (Buddhism) - Wikipedia

Překlady jazyka
klesá
Angličtinautrpení,
destruktivní emoce,
rušivé emoce,
negativní emoce,
myšlenkové jedy,
atd.
Sanskrtक्लेश (kleśa)
Paliकिलेस (kilesa)
Barmskáကိလေသာ
(IPA:[kḭlèθà])
čínština煩惱
(Pchin-jin: fànnǎo)
japonský煩 悩
(rōmaji: bonnó)
Khmerកិលេស
(UNGEGN: Keles)
korejština번뇌
(RR: beonnoe)
mongolskýнисванис (nisvanis)
Tibetskýཉོན་ མོངས །
(Wylie: nyon mongs;
THL: nyönmong)
Thaiกิเลส
(RTGS: Kilet)
vietnamštinaphiền não
Glosář buddhismu

Kleshas (Sanskrt: क्लेश, romanized: kleśa; Pali: सेस Kilesa; Standardní tibetština: ཉོན་ མོངས ། nyon mongs), v Buddhismus, jsou duševní stavy, které zatemňují mysl a projevují se v nepříznivých činnostech. Kleshas zahrnují duševní stavy jako úzkost, strach, hněv, žárlivost, touha, deprese atd. Současní překladatelé používají k překladu tohoto výrazu řadu anglických slov klesá, jako jsou: utrpení, poskvrny, destruktivní emoce, znepokojující emoce, negativní emoce, jedy mysli atd.

V současných buddhistických tradicích Mahayana a Theravada jsou tři kleshy nevědomosti, připoutanosti a averze identifikovány jako kořen nebo zdroj všech ostatních kleshů. Ty se označují jako tři jedy v tradici Mahayana, nebo jako tři nezdravé kořeny v tradici Theravada.

Zatímco rané buddhistické texty kánonu Pali výslovně nevyjmenovávají tři kořeny kleshas, ​​postupem času tři jedy (a kleshové obecně) začali být považováni za samotné kořeny samsarická existence.

Pali literatura

Pali Canon
1. Vinaya Piṭaka
1. Suttavibhaṅga
2. Khandhaka
3. Parivāra
2. Sutta Piṭaka
1. Dīgha Nikāya
2. Majjhima Nikāya
3. Saṃyutta Nikāya
4. Aṅguttara Nikāya
5. Khuddaka Nikāya
3. Abhidhamma Piṭaka
1. Dhammasaṅgaṇī
2. Vibhaṅga
3. Dhātukathā
4. Puggalapaññatti
5. Kathāvatthu
6. Yamaka
7. Paṭṭhāna

V Pali Canon diskurzy (sutta ), Kilesa je často spojován s různými vášněmi, které znesvěcují tělesné a duševní stavy. V Pali Canon Abhidhamma a postkanonické Pali literatura, je identifikováno deset nečistot, z nichž první tři - chamtivost, nenávist, klam - jsou považovány za „kořeny“ utrpení.

Sutta Pitaka: Duševní překážky

V Pali Canon Sutta Pitaka, Kilesa a jeho korelace upakkilesa[1] jsou účinnými překážkami při hledání přímých znalostí (abhijña ) a moudrost (pañña ).

Například Samyutta Nikaya obsahuje sbírku deseti diskurzů (SN 27, Kilesa-saṃyutta) uvádějí, že jakékoli sdružení „touhy-vášně“ (chanda-rāgo) s tělem nebo myslí[2] je „znečištění mysli“ (cittasse'so upakkileso):

„Mniši, jakákoli touha po vášni s ohledem na oko je znečištěním mysli. Jakákoli touha po vášni s ohledem na ucho ... nos ... jazyk ... tělo ... intelekt je znečištění mysli. Když, s ohledem na těchto šest základen, jsou opuštěny nečistoty vědomí, pak je mysl nakloněna odřeknutí. Mysl podporovaná odříkáním se cítí tvárná pro přímé vědění z těch vlastnosti stojí za to si to uvědomit. “[3]

Obecněji řečeno, pět překážek - smyslná touha (kāmacchanda), hněv (byāpāda), lenochodthīna-middha), neklid-starosti (uddhacca-kukkucca) a pochybnosti (vicikicchā) - jsou často spojovány s Kilesa následujícím (nebo podobným) způsobem:

[A] Všichni ti Blahoslavení nejprve opustili pět překážek,
nečistoty mysli, které oslabují moudrost ...[4]		 sabbe te bhagavanto pañcanīvaraṇe pahāya
cetaso upakkilese paññāya dubbalīkaraṇe ....[5]

Navíc v Khuddaka Nikaya je Niddesa, Kilesa je identifikován jako součást nebo synonymum touhy (taṇhā ) a chtíč (rāga).[6]

Abhidhamma: Deset nečistot a nepříznivé kořeny

Zatímco Sutta Pitaka nenabízí seznam Kilesa, Abhidhamma Pitaka je Dhammasangani (Dhs. 1229ff.) a Vibhanga (Vbh. XII) i v post-kanonickém Visuddhimagga (Vsm. XXII 49, 65) vyjmenovat deset nečistot (dasa kilesa-vatthūni) jak následuje:

  1. chamtivost (Lobha )
  2. nenávidět (dosa )
  3. klam (moha )
  4. domýšlivost (māna )
  5. špatné pohledy (micchāditthi )
  6. pochybovat (vicikicchā )
  7. strnulost (thīnaṃ )
  8. neklid (uddhaccaṃ )
  9. nestydatost (ahirikaṃ )
  10. nerozvážnost (anottappaṃ )[7]

Vibhanga také obsahuje osminásobný seznam (Aṭṭha kilesa-vatthūni) složený z prvních osmi z výše uvedených deseti.[8]

Skrz Pali literaturu, první tři Kilesa ve výše uvedeném desetinásobném seznamu Abhidhammy (lobha dosa moha) jsou známé jako „nezdravé kořeny“ (akusala-mūla nebo kořen akusala ); a jejich protiklady (alobha adosa amoha) jsou tři „zdravé kořeny“ (kusala-mūla nebo kořen kusala ).[9] Přítomnost takového zdravého nebo nezdravého kořene během psychického, verbálního nebo tělesného jednání podmíňuje budoucí stavy vědomí a související mentální faktory (viz Karma ).[10]

Visuddhimagga: "Kolo nečistot"

12 faktorů 3 kola
stárnutí-smrt aspekty
vipāka
(Výsledek)[11]
↑ 
narození 
↑ ↑
stává se kamma
↑ ↑
lpí Kilesa
↑ 
touha 
↑ ↑
pocit vipāka
(Výsledek)
↑ 
Kontakt 
↑ 
smyslové základny 
↑ 
forma jména 
↑ 
vědomí 
↑ ↑
formace kamma
↑ ↑
neznalost Kilesa
Obrázek: „Tři kola“ z
Závislý vznik (Vsm. XVII, 298).

V 5. století n. L komentář Visuddhimagga, ve své diskusi o „Závislém vzniku“ (Pali: paticca-samuppada ) (Vsm. XVII), představuje různé výkladové metody pro porozumění dvanácti faktorům tohoto učení (nidana ). Jedna metoda (Vsm. XVII, 298) rozděluje dvanáct faktorů do tří „kol“ (vaṭṭA):

  • „kolo znečištění“ (kilesa-vaṭṭA)
  • "kolo kamma " (kamma-vaṭṭA)
  • „kolo výsledků“ (vipāka -vaṭṭA).[12][13]

V tomto rámci (viz obrázek vpravo, počínaje od spodní části obrázku), Kilesa ("neznalost" ) podmínky kamma ("formace" ) jaké podmínky Výsledek ("vědomí" přes "pocity" ), což je zase stav Kilesa ("touha" a „lpět“ ) který stav kamma („stát se“ ) a tak dále.[11] Buddhaghosa (Vsm. XVII, 298) uzavírá:

Takže tohle Kolo stávání, s trojitým kolem s těmito třemi koly, je třeba chápat, že se točí a otáčí se znovu a znovu, navždy; protože podmínky nejsou oříznuty, dokud není oříznuto kolo nečistot.[12]

Jak je vidět, v tomto rámci sestává kolo defilementů z:

Jinde ve Visuddhimagga (Vsm. XXII, 88), v kontextu čtyř vznešených osob (ariya-puggalaviz Čtyři etapy osvícení ), text odkazuje na předchůdce dosažení nibana jako úplné vymýcení „nečistot, které jsou kořenem kola“ (vaṭṭa-mūla-kilesā).[14]

Sanskrtská sravaka a literatura Mahayana

Tři jedy

Hlavní článek: Tři jedy (buddhismus)

Tři kleshy nevědomosti, připoutanosti a averze jsou označovány jako tři jedy (Skt. triviṣa) v tradici Mahayana a jako tři nepříznivé kořeny (Pali, akusala-mūla; Skt. akuśala-mūla ) v tradici Therevada. Tyto tři jedy (nebo nezdravé kořeny) jsou považovány za kořen všech ostatních klesů.

Pět jedů

V tradici mahájány je pět hlavních klesů označováno jako pět jedů (Sanskrt: pañca kleśaviṣa; Tibetan-Wylie: vykopal lnga).

Těchto pět jedů sestává z tři jedy se dvěma dalšími jedy: pýchou a žárlivostí. Těchto pět jedů je:[15][16]

Jed / KleshaSanskrtPaliTibetský[15]PopisAlternativní překlady
Neznalostmoha
avidya		moha
avijja		gti hrnek
ma rig pa		Nedostatek rozlišovací schopnosti; nerozumění způsobu věcíZmatek, zmatek, klam
PříloharāgaLobha'dod chagsPřipoutanost nebo touha po tom, co se nám líbíTouha, vášeň
Averzedveshadosazhe sdangAverze k tomu, co se nám nelíbí, nebo k tomu, co nám brání v získání toho, co se nám líbíHněv, nenávist
Hrdostmānamānanga rgyalMít nafouknutý názor na sebe a neuctivý přístup k ostatnímArogance, domýšlivost
ZávistirshyaissāPhrag pesNeschopnost nést úspěchy nebo štěstí druhýchŽárlivost

Šest kořenových kleshů Abhidharmy

The Abhidharma-kośa identifikuje šest kořenových kleshas (mūlakleśa):

V kontextu Yogācāra Škola buddhismu, Muller (2004: s. 207) uvádí, že Šest Klesha vzniká díky „... reifikaci„ imaginárního já “(sanskrt: satkāya-dṛṣṭi)".[18]

Mahaparinirvana Sutra

The Mahayana Mahaparinirvana Sutra uvádí přibližně 50 kleshas, ​​včetně připoutanosti, averze, hlouposti, žárlivosti, pýchy, bezstarostnosti, povýšenosti, špatné vůle, hašterivosti, špatného živobytí, podvodu, stýkání se s nemorálními přáteli, připoutanosti k potěšení, spánku, k jídlu a k zívání; potěšení z nadměrného mluvení a vyslovování lží, stejně jako myšlenky na ublížení.

Dvě nejasnosti

V Mahayanově literatuře je často uveden výčet „dvou nejasností“ (Wylie: sgrib gnyis), „zatemnění konfliktních emocí“ (sanskrt: kleśa-avaraṇa, Wylie: nyon-mongs-pa'i sgrib-ma) a „zatemnění týkající se poznatků“ (sanskrt: jñeya-avaraṇa, Wylie: shes-bya'i sgrib-ma).[19]

Současné lesky

Současní překladatelé použili k překladu tohoto výrazu mnoho různých anglických slov klesá,[20] jako: utrpení, vášně, ničivé emoce, znepokojující emoce atd.

Následující tabulka poskytuje krátký popis termínu kleshas, ​​který dávají různí současní buddhističtí učitelé a učenci:

Použitý termín angličtina / sanskrt[21]PopisZdroj
Afektivní emoce... ty stavy mysli, které způsobují utrpení, jako je deprese, strach, nenávist, hněv, žárlivost atd. - je to dlouhý seznam!Joseph Goldstein. Rozvíjející se západní buddhismus: Rozhovor s Josephem Goldsteinem.
Afektivní emoceObecně platí, že jakékoli znečištění nebo emoce zakrývající mysl. Často jsou shrnuty jako tři: nevědomost, připoutanost a averze. Všechny ostatní negativní predispozice jsou vytvářeny na základě těchto tří.Khenchen Konchog Gyaltshen (2009). Kompletní průvodce buddhistickou cestou. p. 451 (ze slovníku)
TrápeníMentální faktory, které okamžitě a dlouhodobě vyvolávají stavy duševního utrpení. Pět hlavních klesů, kterým se někdy říká jedy, jsou připoutanost, averze, nevědomost, pýcha a žárlivost.Longchen Yeshe Dorje (Kangyur Rinpočhe) (2010). Pokladnice drahých kvalit. p. 492 (ze slovníku)
Faktory podmínění nebo duševní postiženíProcesy, které nejen popisují, co vnímáme, ale také určují naše reakce.Yongey Mingyur Rinpočhe (2008). Radost ze života. p. 115
Duševní utrpeníV tibetštině je duševní utrpení definováno jako duševní proces, jehož funkcí je narušení rovnováhy mysli. Všichni to mají společné, ať už je to silná emocionální složka či nikoli.Goleman, Daniel (2008). Destruktivní emoce: vědecký dialog s dalajlamou. Umístění Kindle 2553–2555.
Destruktivní emoceDestruktivní emoce - která se také označuje jako „zatemňující“ nebo „afektivní“ mentální faktor - je v zásadě něco, co brání mysli v zjišťování reality takové, jaká je. S destruktivní emocí bude vždy existovat mezera mezi tím, jak se věci objevují, a tím, jak se věci mají.Goleman, Daniel (2008). Destruktivní emoce: vědecký dialog s dalajlamou. Místa Kindle 1779–1781.
ZnečištěníJedná se o nekvalitní faktory, jako je chamtivost, nenávist, klam, mínění a nedostatek morálního zájmu. Vzhledem k tomu, že pojem „překážka „Odkazuje na pět kritických bodů,„ znečištění “se často používá bez definitivního seznamu, ale pro označení jakékoli funkce mysli, kterou vedou nekvalitní faktory.Ajahn Sucitto (2011). Meditace, způsob probuzení. Publikace Amaravati. p. 263. (ze slovníku)
KleshasKleshové jsou silné konfliktní emoce, které se otáčejí a zvyšují, když nás chytí averze a přitažlivost.Pema Chodron. Známky duchovního pokroku. Shambhala Sun.
KleshasKleshové jsou vlastnosti, které otupují mysl a jsou základem pro všechny nepříznivé činy. Tři hlavní kleshy jsou vášeň, agresivita a nevědomost.Chögyam Trungpa. Pravda utrpení a cesta osvobození. Editoval Judy L. Lief. Shambhala. p. 134 (ze slovníku)
KleshasZákladní myšlenkou je, že určité silné reakce mají schopnost se nás zmocnit a řídit naše chování. Věříme v tyto reakce více než v cokoli jiného a stávají se prostředkem, kterým se oba skrýváme před sebou a snažíme se vyrovnat se světem neustálých změn a nepředvídatelnosti. Tři jedy chamtivosti, nenávisti a nevědomosti jsou klasickými buddhistickými příklady, ale jiné zahrnují domýšlivost, skeptickou pochybnost a takzvané „spekulativní“ názory ...Mark Epstein. Pokračování: Buddhismus a cesta změny, pozitivní psychologie pro Západ. http://www.quietspaces.com/kleshas.html
KleshasEmocionální zatemnění (na rozdíl od intelektuálních zatemnění), obvykle překládané jako „jedy“ nebo „nečistoty“. Tři hlavní klesy jsou nevědomost, nenávist a touha. Těchto pět klesů zahrnuje tyto tři spolu s pýchou a závistí.

Thrangu Rinpočhe (1993). Praxe klidu a vhledu: Průvodce po tibetské buddhistické mediaci (str. 152). Snow Lion. Kindle vydání. p. 152 (ze slovníku)

Překonání klesů

Všechny buddhistické školy to učí prostřednictvím klidu (Samatha ) meditace, že kilesy jsou uklidněné, i když ne vymýcené, a prostřednictvím Insight (Vipassana ) je pochopena pravá podstata kilesas a samotné mysli. Když je plně pochopena prázdná podstata Já a mysli, není zde již kořen, ke kterému by mohly být připojeny rušivé emoce, a rušivé emoce ztrácejí sílu rozptýlit mysl.

Alternativní překlady

Termín klesá byl přeložen do angličtiny jako:

  • Trápení
  • Duševní utrpení
  • Duševní poruchy
  • Afektivní emoce
  • Kondiční faktory
  • Destruktivní emoce
  • Znečištěné emoce
  • Znečištění
  • Rezonanční emoce
  • Zneklidňující emoce
  • Zneklidňující emoce a postoje
  • Negativní emoce
  • Rezonanční duševní stavy
  • Kleshas
  • Vášně
  • Jedy
  • Mysl jedy
  • Světské touhy[22]

Viz také

Reference

  1. ^ Kromě etymologického vztahu mezi a sémantické blízkosti Kilesa a upakkilesa (např. viz Rhys Davids & Stede, 1921–25, s. 139, položka pro upakkilesa na http://dsal.uchicago.edu/cgi-bin/philologic/getobject.pl?c.0:1:3657.pali[trvalý mrtvý odkaz ]), níže uvedený odkaz Samyutta Nikaya sbírka s názvem „Kilesa-saṃyutta„(SN 27) nepoužívá Kilesa ve svých skutečných suttách, ale ve skutečnosti upakkilesa. Bodhi (2000), str. 1012–14, 1100 n. 273, konkrétně si všímá lexikálních rozdílů mezi těmito dvěma Pali slovy a rozhodne se přeložit Kilesa jako "znečištění" a upakkilesa jako „korupce“. Podobně, v Bodhi (2000), str. 1642, SN 47.12, upakkilesa je překládáno jako „korupce“, zatímco, jak je uvedeno níže, Bodhi (2005), s. 416, toto stejné Pali slovo ve stejné suttě je přeloženo jako „poskvrnění“. V souladu s bodhi (2005), jak je vidět níže, překládá také Thanissaro (1994) upakkilesa jako „poskvrnění“.

    Související korelace sankilesa (nebo saṅKilesa) přeložil Bodhi také jako „poskvrnění“ (např. 2000, s. 903-4; 2005, s. 55-6), Thanissaro (2004) a Rhys Davids & Stede (1921-5, záznam pro „Sankilesa“[trvalý mrtvý odkaz ]). v SN 22,60 (Bodhi, 2000, str. 903-4), sankilesa je kontextualizován pomocí: "Tím, že je zamilovaný do [formy], [bytosti] jsou tím okouzleni a tím, že jsou jím okouzleni, jsou poškvrněni." V této suttě sankilesa je umístěn vedle čištění (visuddhi), který je kontextualizován pomocí: „Zažívající odpor (v nestálosti potěšení formy), [bytosti] se stávají nezaujatými a skrze něho jsou očištěny.“

  2. ^ Zejména to saṃyutta kontextualizuje Kilesa vůči šesti vnitřním a vnějším „smyslovým základnám“ (ajatana ) a jejich mentální doprovodné látky (šest tříd vědomí, Kontakt, pocit a touha, viz část na "šest sextetů" ), šest primárních „prvků“ (dhātusrov. mahābhūta ) a pět „agregátů“ (khandha ).
  3. ^ SN 27.1 (trans. Thanissaro, 1994). Všimněte si, že fráze, kterou Thanissaro překládá jako „poskvrnění“ povědomí" tady je cetatak upakkileso; Bodhi (2000), str. 1012, jednoduše to přeloží jako „duševní korupce “(zdůraznění přidáno kvůli jasnosti).
  4. ^ Překlad z Bodhi (2005), s. 416. Bodhi (2005, s. 417, 457 n. 58) uvádí, že pochází z SN 47.12, stejně jako DN 16 a DN 28. Podobnou frázi lze nalézt v DN 28 atd.
  5. ^ Pali, založený na hledání „pahāya cetaso upakkilese“, získán z „BodhgayaNews“ na http://www.bodhgayanews.net/pitakaresults.php?title=&start=0&to=10&searchstring=pahāya%20cetaso%20upakkilese[trvalý mrtvý odkaz ] (Nalezeno 32 shod).
  6. ^ Viz Rhys Davids & Stede (1921-5), str. 216-7, záznam pro „Kilesa“, získaný 9. února 2008 z „University of Chicago“ na http://dsal.uchicago.edu/cgi-bin/philologic/getobject.pl?c.1:1:579.pali[trvalý mrtvý odkaz ].
  7. ^ Rhys Davids & Stede (1921-195), s. 217; a Nyanatiloka (1988), záznam pro „kilesa“, získaný 9. února 2008 z „BuddhaSasana“ v http://www.buddhanet.net/budsas/ebud/bud-dict/dic3_k.htm.
  8. ^ Rhys Davids & Stede (1921–1925), s. 217.
  9. ^ Kromě častých odkazů v abhidhammě a postkanonické literatuře Pali odkazují na nepříznivé kořeny (akusala-mūla) jsou pokropeny po celém Sutta Pitaka. Například v Digha Nikaya, lze jej nalézt v DN 33 (D iii.215) a DN 34 (D iii.275); v Majjhima Nikaya, je to první z několika témat diskutovaných Ven. Sariputta ve známém Sammadiṭṭahoj Sutto („Pojednání o pravém pohledu,“ MN 9); a v Itivuttaka, krátký diskurz o třech nepříznivých kořenech začíná „Sekce tří“ (Iti. 50). Nicméně v žádný z těchto textů Sutta Pitaka jsou tři nepříznivé kořeny označované jako Kilesa. Zdá se, že taková asociace začíná v textech Abhidhammy.
  10. ^ Nyanatiloka (1988), záznam pro „mūla,“ získaný 9. 2. 2008 z „BuddhaSasana“ na http://www.buddhanet.net/budsas/ebud/bud-dict/dic3_m.htm.
  11. ^ A b Přísně vzato, v tomto rámci Visuddhimagga (Vsm. XVII, 298) ne výslovně identifikovat „narození“ (jati ) a „stárnutí-smrt“ (jarāmaraṇA ) s výsledky (vipāka ). V předchozím odstavci (Vsm. XVII, 297) Buddhaghosa píše: „A v budoucnu pětinásobné ovoce: pět začínajících vědomím. Ty jsou vyjádřeny výrazem „narození“. Ale „stárnutí a smrt“ je stárnutí a smrt těchto [pěti] samotných “(Ñāṇamoli, 1991, s. 599, v. 297; hranaté závorky v originále). „Narození“ a „stárnutí a smrt“ se tak stávají koreláty nebo výrazy pětinásobné sekvence „výsledků“.
  12. ^ A b C Ñāṇamoli (1991), str. 599, v. 298.
  13. ^ Srov. the paracanonický NettipakaraṇA „kolo utrpení, akce, kolo poskvrnky“ (dukkhavaṭṭo kammavaṭṭo kilesavaṭṭÓ) (Nett. I.95).„Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 19. 7. 2011. Citováno 2008-07-16.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  14. ^ Ñāṇamoli (1991), str. 715.
  15. ^ A b Padmakara (1998), str. 336, 414. (ze slovníku)
  16. ^ Longchen Yeshe Dorje (Kangyur Rinpočhe) (2010). p. 492
  17. ^ Guenther (1975), Kindle Location 321.
  18. ^ Muller (2004).
  19. ^ Dorje, Jikdrel Yeshe (Dudžom rinpočhe, autor), přeložil a upravil: Gyurme Dorje a Matthew Kapstein (1991). Škola tingetského buddhismu Nyingma: její základy a historie. Boston, USA: Publikace moudrosti. ISBN  0-86171-199-8, str. 107 (výčty).
  20. ^ Epstein, Mark (2009) http://www.quietspaces.com/kleshas.html
  21. ^ Tento sloupec označuje anglická slova, která každý z těchto učitelů používá jako překlad pro tento termín klesá.
  22. ^ Překlad japonského výrazu Bonno: „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2010-10-24. Citováno 2010-09-05.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)

Zdroje

externí odkazy