Brahmavihara - Brahmavihara
Část série na |
Buddhismus |
---|
|
Překlady jazyka Brahmavihāra | |
---|---|
Angličtina | čtyři božská sídla |
Sanskrt | चत्वारि ब्रह्मविहाराः (catvāri brahmavihārāḥ) |
Pali | cattāri brahmavihārā |
Barmská | ဗြဟ္ မ ဝိဟာရ တရား လေးပါး |
Khmer | ព្រហ្មវិហារ ធម៌ (Prummavihearathor) |
korejština | 사무량심 |
Tibetský | ཚངས་ པའི་ གནས་ བཞི་ (tshangs pa'i gnas bzhi) |
Thai | พรหมวิหาร (RTGS: phrom wihan) |
vietnamština | Tứ Vô Lượng Tâm |
Glosář buddhismu |
The brahmavihārās (vznešené postoje, rozs. „příbytky brahma“) jsou série čtyř Buddhista ctnosti a meditační postupy prováděné k jejich pěstování. Oni jsou také známí jako čtyři neměřitelné (Sanskrt: apramāṇa, Pali: appamaññā) nebo čtyři nekonečné mysli (čínština: 四 無量 心).[1][2] The Brahma-viharas jsou:
- milující laskavost nebo shovívavost (maitrī / mettá)
- soucit (karuna)
- empatická radost (mudita)
- vyrovnanost (upekṣā / upekkha)
Podle Metta Sutta, kultivace čtyř neměřitelných má moc způsobit, že se praktikující znovuzrodí do "Brahma říše "(Pali: Brahmaloka).[3]
Etymologie a překlady
- Pali: cattāri brahmavihārā
- Sanskrt: चत्वारि ब्रह्मविहाराः (IAST: catvāri brahmavihārāḥ)
- Tibetský: ཚད་ མེད་ བཞི ། | (Wylie: tshad med bzhi)
Brahmavihāra možná analyzován jako „Brahma“ a „vihāra “, který se často do angličtiny vykresluje jako„ vznešený “nebo„ božský příbytek “.[4]
Apramāṇa, obvykle překládáno jako „neměřitelné“, znamená „neomezenost, nekonečnost, stav, který je neomezitelný“.[5] Když se tyto postoje vyvinou do vysoké míry v meditaci, říká se, že činí mysl „nezměřitelnou“ a jako mysl milujícího Brahma (bohové).[6]
Další překlady:
- Anglicky: čtyři božské příbytkyčtyři božské emocečtyři vznešené postoječtyři božská obydlí.[7]
- Východní Asie: (tradiční čínština: 四 無量 心; ; pchin-jin: Sì wúliàng xīn; korejština: 사무량심; vietnamština: Tứ Vô Lượng Tâm; "neměřitelné stavy mysli, od apramāṇa-citta"), (tradiční čínština: 四 等 (心); ; pchin-jin: sì děng; „čtyři rovnosti / univerzálie“), (tradiční čínština: 四 梵行; ; pchin-jin: sì fàn xíng; „ušlechtilé Brahma-činy / vlastnosti“).[8]
- Tibetský: ཚངས་ པའི་ གནས་ བཞི་, Wylie: . tshangs pa'i gnas bzhi (čtyři Brahmavihara) nebo Tibetský: ཚད་ མེད་ བཞི, Wylie: tshad med bzhi (čtyři neměřitelné).
The Brahma-vihara
Čtyři Brahma-vihara jsou:
- Milující dobrota (Pali: mettā, Sanskrt: maitrī ) je aktivní dobrá vůle vůči všem;[9][10]
- Soucit (Pali a sanskrt: karuṇā ) výsledky z mettá, je to identifikace utrpení druhých jako něčí vlastní;[9][10]
- Empatická radost (Pali a sanskrt: mudita ): je pocit radosti, protože ostatní jsou šťastní, i když k tomu někdo nepřispěl, je to forma soucitné radosti;[9]
- Vyrovnanost (Pali: upekkhā, Sanskrt: upekṣā ): je vyrovnanost a vyrovnanost, zachází s každým nestranně.[9][10]
Raný buddhismus
The Brahma-vihara jsou pre-buddhistický koncept, kterému dala buddhistická tradice svůj vlastní výklad.[11][12] The Digha Nikaya tvrdí, že Buddha volá Brahmaviharu jako „tuto praxi“, a on ji pak porovnává s „mou praxí“ následovně:[11]
... tato praxe [jmenovitě pouhá kultivace lásky a tak dále, podle čtyřnásobných pokynů] vede k tomu, aby se neodvrátila, nerozptylovala, neutišila, neutišila, nepřestala, nepřiměřila poznání ani osvícení , ani k nirváně, ale pouze k znovuzrození ve světě Brahmy.
... moje praxe přispívá k úplnému odvrácení, disassionu, zastavení, uklidnění, přímému poznání, osvícení a nirváně - konkrétně osminásobná ušlechtilá cesta (...)— Buddha, Digha Nikaya II.251, Přeložil Harvey B. Aronson[11]
Podle Richarda Gombricha, indologa a učence sanskrtu, Pāli, buddhistické použití brahma-vihāra původně odkazoval na probuzený stav mysli a konkrétní přístup k ostatním bytostem, který se rovnal „životu s Brahmanem“ tady a teď. Pozdější tradice brala tyto popisy příliš doslovně, spojovala je s kosmologií a chápala je jako „život s Brahmanem“ znovuzrozením ve světě Brahma.[13] Podle Gombricha „Buddha učil, že laskavost - to, co křesťané mají sklon nazývat láskou - byla cesta ke spáse.[14]
V Tevijja Sutta, Trojnásobné znalosti z Digha Nikaya soubor písem, Buddha Shākyamuni byl požádán o cestu ke společenství / společnosti / společenství s Brahmou. Odpověděl, že osobně zná svět Brahmy a cestu k němu, a vysvětluje meditativní metodu k jeho dosažení pomocí analogie rezonance lastura z aṣṭamaṅgala:
Mnich obléká svět ve čtyřech směrech s myslí dobročinnosti, pak nad a pod a všude kolem - celý svět ze všech stran, úplně, s dobrotivou, všeobjímající, velkou, neomezenou, mírumilovnou a přátelskou myslí … Stejně jako se silný mlýnek dá slyšet bez velkého úsilí ve všech čtyřech [kardinálních] směrech, tak také neexistuje žádné omezení pro rozvíjení [této] srdečně osvobozující benevolence. To je způsob, jak komunikovat s Brahmou.[15]
Buddha poté řekl, že mnich to musí následovat se stejným nasycením celého světa s mentálními projekcemi soucitu, soucitné radosti a vyrovnanosti (pokud jde o všechny bytosti s okem rovnosti).
Ve dvou Metta Suttas z Aṅguttara Nikāya,[16] Buddha uvádí, že ti, kteří praktikují vyzařování čtyř neměřitelných v tomto životě a umírají „beze ztráty“, jsou předurčeni k znovuzrození v nebeské říši ve svém dalším životě. Navíc, pokud je taková osoba buddhistickým učedníkem (Pāli: sāvaka ) a tím realizuje tři charakteristiky z pět agregátů potom po svém nebeském životě tento žák dosáhne nibbána. I když člověk není žákem, stále dosáhne nebeského života, po kterém se však, v závislosti na tom, jaké byly jeho minulé skutky, může znovu narodit v pekelné říši nebo jako zvíře nebo hladový duch.[17]
V jiné suttě v Aṅguttara Nikāya je laička Sāmāvatī zmiňována jako příklad někoho, kdo vyniká milující laskavostí.[18] V buddhistické tradici se o ní často říká, že často cituje zprávu, že šíp vystřelený na ni byl odrazen její duchovní silou.[19]
Visuddhimagga
Čtyři neměřitelné položky jsou vysvětleny v Cesta očištění (Visuddhimagga), napsaný v pátém století n. l. učencem a komentátorem Buddhaghoṣa. Často se praktikuje tak, že se každé z neměřitelných střídá a aplikuje se na sebe (praxe vyučovaná mnoha současnými učiteli a mnišství, která byla zavedena po dokončení Pali Suttas), a pak na ostatní v okolí, a tak na všechny v světu a všem ve všech vesmírech.[20]
Jeskyně pokladů (mDzod-phug)
Jeskyně pokladů (Tibetský: མཛོད་ ཕུག, Wylie: mdzod phug) je Bonpo terma odkryl Shenchen Luga (Tibetský: གཤེན་ ཆེན་ ཀླུ་ དགའ, Wylie: gshen-chen klu-dga ') na počátku jedenáctého století. Jeho část zakotvuje Bonpovu evokaci čtyř neměřitelných.[21] Martin (n.d .: str. 21) uvádí důležitost tohoto písma pro studium Bible Jazyk Zhang-Zhung.[22]
Počátky
Podle Martina Wiltshira byly před budhistickými tradicemi před příchodem Buddhy před-buddhistické tradice Brahma-lokaMeditace a tyto čtyři ctnosti jsou doloženy jak v raně buddhistické, tak v ne-buddhistické literatuře.[23] Rané buddhistické texty tvrdí, že staroindičtí mudrci před Buddhou, kteří tyto ctnosti učili, byli dřívějšími inkarnacemi Buddhy.[23] Post-Buddha, tytéž ctnosti se nacházejí v hinduistických textech, jako je verš 1.33 Jógové sútry z Patañjali.[24]
Tři ze čtyř neměřitelných věcí, jmenovitě Maitri, Karuna a Upeksha, se nacházejí v pozdějších upanišadách hinduismu, zatímco všechny čtyři se vyskytují s mírnými obměnami - například pramoda namísto mudita - v literatuře džinismu uvádí Wiltshire.[25] Starověký indián Paccekabuddhas zmíněné v rané buddhistické Suttas - ti, kteří dosáhli nibbána před Buddhou - uveďte všechny „čtyři neměřitelné“.[23]
Podle britského učence buddhismu Petera Harveyho buddhistická písma uznávají, že čtyři Brahmavihara meditační praktiky „nepocházejí z buddhistické tradice“.[12] Buddha nikdy netvrdil, že „čtyři nezměřitelné“ jsou jeho jedinečné nápady podobným způsobem jako „zastavení, ticho, nirvána“.[11]
Posun dovnitř Vedic myšlenky, od rituálů po ctnosti, je patrné zejména v raném upanišadickém myšlení a není jasné, do jaké míry a jak se rané upanišadské tradice hinduismu a šramanské tradice, jako je buddhismus a džinismus, vzájemně ovlivňovaly, například „čtyři neměřitelné“ , meditace a Brahmavihara.[23]
V autoritativním Jainově písmu je Tattvartha Sutra (Kapitola 7, sútra 11), je zde zmínka o čtyřech správných náladách: Maitri, pramoda, karunya, madhyastha:
Benevolence vůči všem živým bytostem, radost z pohledu ctnosti, soucit a soucit s postiženými a tolerance vůči drzým a špatně chovaným.
Viz také
Reference
- ^ Jon Wetlesen, zničil Santideva cestu bódhisattvy? Jnl buddhistická etika, Sv. 9, 2002 Archivováno 2007-02-28 na Wayback Machine (přístupné v březnu 2010)
- ^ Bodhi, Bhikkhu. Abhidhammattha Sangaha: Komplexní příručka Abhidhammy. Vydání BPS Pariyatti, 2000, s. 89.
- ^ AN 4,125, Metta Sutta. Viz poznámka 2 o zmíněných různých druzích Brahmů.
- ^ Thanissaro Bhikkhu.
- ^ Rhys Davids & Stede, 1921-25, Pali-anglický slovník, Pali Text Society.
- ^ Peter Harvey, „Úvod do buddhistické etiky“. Cambridge University Press, 2000, strana 104.
- ^ Bodhi 2012, str. 1618.
- ^ MY. Uklidnit a Lewis Hodous, 1937, Slovník čínských buddhistických výrazů.
- ^ A b C d Merv Fowler (1999). Buddhismus: Víry a praktiky. Sussex Academic Press. str. 60–62. ISBN 978-1-898723-66-0.
- ^ A b C Peter Harvey (2012). Úvod do buddhismu: učení, historie a praxe. Cambridge University Press. 154, 326. ISBN 978-1-139-85126-8.
- ^ A b C d Harvey B.Aronson (1980). Láska a soucit v théravádském buddhismu. Motilal Banarsidass. p. 71. ISBN 978-81-208-1403-5.
- ^ A b Peter Harvey (2001). Buddhismus. Bloomsbury Academic. p. 247. ISBN 978-1-4411-4726-4.
- ^ Gombrich 1997, str. 84-85.
- ^ Gombrich 1997, str. 62.
- ^ Majjhimanikaya, tr. Kurt Schmidt, Kristkeitz, Berlin, 1978, str. 261, tr. napsal Tony Page.
- ^ AN 4.125, AN 4.126
- ^ AN 4.125: Metta Sutta: Milující laskavostPřeklad Ñanamoli (přístupné v březnu 2010)
- ^ Bodhi 2012, str. 112.
- ^ „Sāmāvatī“. Slovník vlastních jmen Pali. 2. Wilts: Pali Text Society. 1938.
- ^ Mishra, N. K. Singh a A. P. (01.01.2010). Globální encyklopedie indické filozofie. Nakladatelství Global Vision. ISBN 978-81-8220-294-8.
- ^ Berzin, Alexander (2005). Čtyři nezměřitelné postoje v Hinayaně, Mahájaně a Bonovi. Studujte buddhismus. (přístup: 6. června 2016)
- ^ „Pro studenty tibetské kultury obecně platí mDzod phug je jedním z nejzajímavějších ze všech písem Bon, protože je to jediné zdlouhavé dvojjazyčné dílo v Zhang-zhung a tibetštině. (Některé z kratších, ale stále významných zdrojů pro Zhang-zhung jsou uvedeny v Orofino 1990.) " Martin, Dan (n.d.). Srovnání státních pokladen: duševní stavy a další mdzod phug seznamy a pasáže s paralelami v Abhidharmě v dílech Vasubandhua a Asangy nebo v Prajnaparamita Sutras: Zpráva o pokroku. University of Jerusalem. Archivováno 2011-06-28 na Wayback Machine (přístup: pondělí 1. března 2010)
- ^ A b C d Martin G. Wiltshire (1990). Asketické postavy před a v raném buddhismu: Vznik Gautamy jako Buddhy. Walter de Gruyter. 248–264. ISBN 978-3-11-009896-9.
- ^ Citát: मैत्री करुणा मुदितोपेक्षाणां सुखदुःखपुण्यापुण्यविषयाणां भावनातश्चित्तप्रसादनम्॥ ३३॥ - Yogasutra 1,33; Zdroj, SanskritDocuments.Org
- ^ Martin G. Wiltshire (1990). Asketické postavy před a v raném buddhismu: Vznik Gautamy jako Buddhy. Walter de Gruyter. 241–242. ISBN 978-3-11-009896-9.
Zdroje
- Bodhi, Bhikkhu (2012), Numerická pojednání Buddhy: Překlad Aṅguttara Nikāya, Boston: Publikace moudrosti, ISBN 978-1-61429-040-7
- Gombrich, Richard F. (1997), Jak začal buddhismus, Munshiram Manoharlal
Viz také
Další čtení
- Buddhové Reden (Majjhimanikaya), Kristkreitz, Berlín, 1978, tr. Kurt Schmidt
- Yamamoto, Kosho (tr.) & Page, Tony (revize) (2000). Mahayana Mahaparinirvana Sutra. London, UK: Nirvana Publications.