Passaddhi - Passaddhi

Pro ekvivalent Mahayana termín, viz prasrabhi.
Část série na
Theravāda buddhismus
Dharmačakra

Passaddhi je Pali podstatné jméno (sanskrt: prasrabhi, Tibetština: ཤིན་ ཏུ་ སྦྱང་ བ་, tibetština Wylie: shin tu sbyang ba), která byla přeložena jako „klid“, „klid“, „odpočinek“ a „vyrovnanost“.[1] Přidružené sloveso je passambhati (uklidnit se, být zticha).[2]

v Buddhismus, passaddhi odkazuje na klid těla, řeči, myšlenek a vědomí na cestě k osvícení. Jako část kultivovaný mentální faktory, passaddhi předchází vytržení (piťi ) a předchází koncentraci (samádhi ).

Passaddhi je identifikován jako prospěšný faktor v následujících kanonických kontextech:

Kanonické odkazy

V různých buddhistických kanonický schéma, zklidnění těla, řeči a různých psychických faktorů je spojeno s radostí (pāmojja, pāmujja), vytržení (piťi) a potěšení (sukhaṃ) a vede ke koncentraci potřebné k uvolnění z utrpení.

Meditativní uklidnění

Uklidňující (passambhayaṃ) tělesné a duševní formace je vyvrcholením každé z prvních dvou tetrad meditačních pokynů v Pali Canon je známý Anapanasati Sutta:

[1]Dýchá dlouho a rozlišuje: „Dlouho dýchám“ ...Dīghaṃ vā assasanto dīghaṃ assasāmīti pajānāti....
[2]Nebo zkrátka dýchá, rozpozná: „Krátce dýchám“ ....Rassaṃ vā assasanto rassaṃ assasāmīti pajānāti....
[3]Trénuje se: „Nadechnu se citlivě na celé tělo…“Sabbakāyapaṭisaṃvedī assasissāmīti sikkhati....
[4]Trénuje se: „Budu dýchat uklidňující tělesnou výmysl…“Passambhayaṃ kāyasaṅkhāraṃ assasissāmīti sikkhati....
 
[5]		 
Trénuje se: „Nadechnu se citlivě na vytržení…“		 
Pītipaṭisaṃvedī assasissāmīti sikkhati....
[6]Trénuje sám sebe: „Budu dýchat citlivě na potěšení…“Sukhapaṭisaṃvedī assasissāmīti sikkhati....
[7]Trénuje se: „Budu dýchat citlivý na duševní výmysl…“Cittasaṅkhārapaṭisaṃvedī assasissāmīti sikkhati....
[8]Trénuje se: „Budu dýchat uklidňující duševní výmysl…“[3]Passambhayaṃ cittasaṅkhāraṃ assasissāmīti sikkhati....[4]

Sati, pāmojja, pīti, passaddhi, sukho

Řada diskurzů identifikuje souběžný vznik následujících zdravých duševních stavů s rozvojem všímavost (sati) a nástup prvního jhana:

  • pāmojja nebo pāmujja („radost“ nebo „radost“)
  • piťi („vytržení“ nebo „radost“)
  • passaddhi („klid“ nebo „vyrovnanost“ nebo „klid“)
  • sukho („štěstí“ nebo „potěšení“).

Vytvořením všímavosti člověk překonává Pět překážek (pañca nīvaraṇi), vyvolává radost, vytržení, potěšení a uklidňuje tělo (kāyo passambhati); takový tělesný klid (passaddhakāyo) vede k vyšším stavům koncentrace (samádhi) jak je uvedeno v tomto diskurzu zaznamenaném Pali, který je připisován Buddha:

Vidět, že [těchto pět překážek] bylo opuštěno
v něm se stává rád.
Jsem rád, že je okouzlen.
Okouzlen, jeho tělo je klidné.
Jeho tělo je v klidu, je citlivý na potěšení.
Cítí potěšení a jeho mysl se koncentruje.[5]		Tassime pañca nīvaraṇe pahīṇe
attani samanupassato pāmojjaṃ jāyati.
Pamuditassa pīti jāyati.
Pītimanassa kāyo passambhati.
Passaddhakāyo sukhaṃ vedeti.
Sukhino cittaṃ samādhiyati.[6]

Alternativně se správným úsilím a zdrženlivostí paññā („moudrost“, „rozlišování“) je plně realizována a jhana-faktory vznikají:

Když se upustí od poskvrňování mentálních vlastností a narostou jasné mentální vlastnosti, člověk vstoupí a zůstane ve vyvrcholení a hojnosti rozlišování [paññā]poté, co jsme to tu a teď poznali a uvědomili si pro sebe, je tu radost, vytržení, vyrovnanost [passaddhi], všímavost, bdělost a příjemné / šťastné dodržování.[7]Saṅkilesikā ceva dhammā pahīyissanti. Vodāniyā dhammā abhivaḍḍhissanti. Paññāpāripūriṃ vepullattañca diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharissanti. Pāmujjañceva bhavissati pīti ca passaddhi ca sati ca sampajaññañca sukho ca vihāro.[8]

Osvícenský faktor

Passaddhi je pátým ze sedmi faktorů osvícení (sambojjhanga), které vedou k osvobození od utrpení. Mezi faktory osvícení patří vyrovnanost (passadhi) předchází vytržení (piťi ) a vede ke koncentraci (samádhi ) jak dále popsal Buddha v Anapanasati Sutta:

„Pro člověka okouzleného srdcem se tělo uklidní a mysl uklidní. Když tělo a mysl mnicha okouzleného srdcem uklidní, pak se vzbudí vyrovnanost jako faktor probuzení. Rozvíjí to a pro něj to jde k vyvrcholení jejího vývoje.
„Pro toho, kdo je v pohodě - jeho tělo se uklidnilo - se mysl koncentruje. Když se mysl toho, kdo je v pohodě - jeho tělo se uklidnilo - koncentruje, pak se vzbudí koncentrace jako faktor probuzení. Rozvíjí to a pro jde o vyvrcholení jejího vývoje. “[9]

Jhanic dosažení

Rupajhana
První jhānaDruhá jhanaTřetí jhanaČtvrtý jhana
Kama / Akusala dhamma
(smyslnost / nekvalitní vlastnosti)
na samotě;
stažen		NedocházíNedocházíNedochází
Vitakka
(aplikovaná myšlenka)
doprovází
jhāna		sjednocení povědomí
bez vitakky a vicāry		NedocházíNedochází
Vicāra
(vytrvalá myšlenka)
Pīti
(extáze)
narozený v ústraní;
prostupuje tělem		samádhi -narozený;
prostupuje tělem		mizí
(spolu s utrpením)		Nedochází
Sukha
(nesmyslné potěšení)
prostupuje
fyzické tělo		opuštěný
(žádné potěšení ani bolest)
Upekkhāsatipārisuddhi
(čistý, všímavý vyrovnanost )
Nedocházívnitřní důvěrarovnocenný;
dbalý		čistota
vyrovnanost a všímavost
Zdroje: [10][11][12]

Při popisu něčích postupných kroků absorpcemi (jhanani ), Buddha identifikuje šest po sobě jdoucích „uklidnění“ (passaddhi):

  1. S první džhanou, řečí (vācā) je uklidněn.
  2. S druhou džhanou, aplikovanou a trvalou myšlenkou (vitakka -vicārā ) je uklidněn.
  3. Se třetí džhanou, vytržením (piťi) je uklidněn.
  4. Se čtvrtou džhanou, dýcháním dovnitř a ven (assāsa-passāsā) je uklidněn.
  5. Se zastavením vnímání a cítění, vnímání a cítění (saññā -vedanā ) jsou uklidněné.
  6. S ukončením mentálních fermentací (ásava), chtíč, nenávist a klam (rāga-dosa-moha) jsou uklidněné.[13]

Podmínka arahantství

Passaddhi je „podpůrnou podmínkou“ pro „zničení konzervátorů“ (āsava-khaye), tj. dosažení Arahantship. Přesněji řečeno, při popisu souboru podpůrných podmínek, od kterých se jedna pohybuje samsaric utrpení (viz Závislý vznik ) ke zničení rakovin, Buddha popisuje následující postup podmínek:

  1. utrpení (dukkha )
  2. víra (saddhā )
  3. radost (pāmojja, pāmujja)
  4. vytržení (piťi)
  5. klid (passaddhi)
  6. štěstí (sukha )
  7. koncentrace (samádhi )
  8. znalosti a vize věcí, jaké jsou (yathābhūta-ñāna-dassana)
  9. rozčarování ze světského života (nibbidā)
  10. nezaujatost (virāga)
  11. svoboda, propuštění, emancipace, osvobození (vimutti)
  12. znalost ničení cankers (āsava-khaye-ñāna)[14]

V Pali literatura, tato posloupnost, která člověku umožňuje překonat světské utrpení, se označuje jako „transcendentální závislý vznik“ (lokuttara-paticcasamuppada ).[15]

Zdravý stav Abhidhammu

V Abhidhamma Pitaka je Dhammasangani První kapitola identifikuje 56 stavů vědomí hmotného světa, které jsou zdravé, včetně „lehkosti smyslu a myšlení“, na nichž text pracuje:

Co při této příležitosti představuje odpočinek smyslu (kayāpassaddhi)?
Klid, vyrovnanost, která při této příležitosti existuje, uklidňující, uklidňující, klid skandové pocitu, vnímání a syntéz - to je vyrovnanost smyslu, která tehdy existuje.
Co je při této příležitosti vyrovnanost myšlení (cittapassaddhi)?
Klid, vyrovnanost, která při té příležitosti existuje, uklidňující, uklidňující, klid skandha intelektu - to je vyrovnanost myšlenky, která tehdy existuje.[16]

Postkanonické Pali texty

Passaddhi je uveden v Visuddhimagga a další Pali komentář (atthakatha ) texty.

Klidné živiny

Ve Visuddhimagga jsou faktory osvícení (bojjhangas ) jsou diskutovány v kontextu dovedností pro rozvoj absorpce (jhāna ).[17] Visuddhimagga zejména doporučuje, aby se člověk rozvíjel dovednost „omezovat mysl při příležitosti, kdy by měla být omezena“ (například když je „agitována nadměrnou energií atd.“), rozvíjet klid (passaddhi), koncentrace (samádhi) a vyrovnanost (upekkhā).[18] Za tímto účelem Visuddhimagga identifikuje sedm věcí, z nichž plyne tělesný a duševní klid:

  1. „používat vynikající jídlo“
  2. „život v dobrém klimatu“
  3. "udržení příjemného držení těla"
  4. "držet se uprostřed"
  5. „vyhýbání se násilným osobám“
  6. "kultivace osob klidných v těle"
  7. „rozhodnost v tomto [klidu].“[19]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 447, záznam pro „Passaddhi“ (vyvoláno 9. července 2007).
  2. ^ Například Rhys Davids & Stede (1921-25), s. 447, položky pro „Passaddhi“ (vyvoláno 9. července 2007) a "Passambhati" (vyvoláno 14. července 2007)[trvalý mrtvý odkaz ] etymologicky odvozuje obě slova z „pa +śrambh"Minulé příčestí passambhati je passaddha a přítomné příčestí je passambhayaṃ.
  3. ^ The Anapanasati Sutta (MN 118) v angličtině (Thanissaro, 2006).
  4. ^ The Anapanasati Sutta (MN 118) v Pali (SLTP, n.d.-a). Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine
  5. ^ Samaññaphala Sutta (DN 2) v angličtině (Thanissaro, 1997). Stejný verš je v Potthapada Sutta (DN 9) (Thanissaro, 2003).
  6. ^ Sāmaññaphalasuttaṃ (DN 2) v Pali (SLTP, n.d.-c), odst. 61 Archivováno 03.03.2016 na Wayback Machine; a, Poṭṭhapādasuttaṃ (DN 9) v Pali (SLTP, n.d.-b), odst. 33. Archivováno 2016-03-21 na Wayback Machine
  7. ^ Potthapada Sutta (DN 9) (Thanissaro, 2003).
  8. ^ Poṭṭhapādasuttaṃ (DN 9) v Pali (SLTP, n.d.-b), odst. 33. Archivováno 2016-03-21 na Wayback Machine
  9. ^ MN 118 (Thanissaro, 2006).
  10. ^ Bodhi, Bhikku (2005). Podle slov Buddhy. Somerville: Publikace moudrosti. str. 296–8 (SN 28:1-9). ISBN  978-0-86171-491-9.
  11. ^ „Suttantapiñake Aïguttaranikàyo § 5.1.3.8“. MettaNet-Lanka (v Pali). Archivovány od originál dne 05.11.2007. Citováno 2007-06-06.
  12. ^ Bhikku, Thanissaro (1997). „Samadhanga Sutta: The Factors of Concentration (AN 5,28)“. Přístup ke statistikám. Citováno 2007-06-06.
  13. ^ SN 36.11 (Thanissaro, 1998; Nyanaponika, 1983); a podobně AN 9.6.7, s názvem „Passaddhisuttaṃ - klid [Sutta]“ (Upalavanna, n.d.). Pokud jde o nepřítomnost nehmotných jhanů z této sekvence, Nyanaponika (1983), n. 5, uvádí:
    „V části„ uklidnění “(patipassaddha), čtyři nehmotné absorpce (arupajjhana) nejsou uvedeny. Podle [Komentáře] jsou implikovány v „zastavení vnímání a pocitů“ (pro jehož dosažení jsou podmínkou). “
  14. ^ SN 12.23 (Bodhi, 1980, 1995).
  15. ^ Bodhi (1980, 1995) uvádí, že odstkanonický Nettipakarana poskytuje toto označení pro sekundární sekvenci SN 12.23.
  16. ^ Rhys Davids (1900), s. 1-4 (vědomí uvádí xxxix a xl), 23, verše 40 a 41. Na základě druhého odstavce tohoto výňatku a použití slova ve třetím výňatku citta, je evidentní, že Rhys Davids zde používá slovo „intelekt“ pro to, co se v něm tradičně označuje khandha model jako viññana.
  17. ^ Buddhaghosa & Ñāṇamoli (1999), IV: 42-66, str. 127-134.
  18. ^ Buddhaghosa & Ñāṇamoli (1999), str. 131.
  19. ^ Buddhaghosa & Ñāṇamoli (1999), str. 132 (hranaté závorky obsažené v původním textu). Podle Rhys Davids & Stede (1921-25), op. cit., podobné informace naleznete v Vibhanga -Atthakatha 282.

Zdroje