Fetter (buddhismus) - Fetter (Buddhism)
Část série na |
Buddhismus |
---|
![]() |
|
v Buddhismus duševní spoutat, řetěz nebo vazba (Pali: samyojana, Sanskrt: saṃyojana) spoutá vnímající bytost saṃsāra, cyklus životů s dukkha. Proříznutím všech pout člověk dosáhne nibbána (Pali; Skt.: nirvāṇA).
Pěst utrpení
Skrze Pali kánon, slovo „pouta“ se používá k popisu intrapsychického jevu, který člověka spojuje s utrpením. Například v Khuddaka Nikaya Itivuttaka 1.15, Buddha uvádí:
- „Mniši, nepředstavuji si ani jedno další spoutání - spoutané tím, které bytosti se spojily, putovaly & převtělování dlouho a dlouho - jako spoutání touha. Spoutáni spoutanými touhami se spojily bytosti, které se dlouho a dlouho toulaly a proměňovaly. “[1]
Jinde utrpení způsobené poutem je implicitní jako v tomto techničtějším diskurzu od SN 35,232, kde Ven. Sariputta konverzuje s Ven. Kotthita:
- Ven. Kotthita: "Jak je to, příteli Sariputto, je ... ucho spoutá zvuky nebo jsou zvuky spoutá ucho? ..."
- Ven. Sariputta: "Příteli Kotthito, ... ucho není poutačem zvuků, ani zvuky nejsou poutem ucha, ale spíše touhou a chtíčem, které tam vyvstávají v závislosti na obou: to je poutko tam ..."[2]
Seznamy pout
The Čtyři roviny osvobození | |||
opuštěný | znovuzrození | ||
1. zobrazení identity (Anatman ) | dolní | až sedm znovuzrození v | |
ještě jednou jako | |||
4. smyslná touha | ještě jednou dovnitř | ||
6. touha po znovuzrození materiálu | vyšší | žádné znovuzrození | |
Zdroj: Ñāṇamoli & Bodhi (2001), Projekty střední délky, str. 41-43. |
Otazníky jsou v seznamu vyjmenovány různými způsoby Pali kánon je Sutta Pitaka a Abhidhamma Pitaka.
Seznam Sutty Pitaky s deseti okovy
Sutta Pitaka z kánonu Pali identifikuje deset „pout stávajících se“:[6]
- víra v sebe sama (Pali: sakkāya-diṭṭhi)[7]
- pochybnosti nebo nejistota, zejména o probuzení Buddhy a devíti nadpřirozených vědomích (vicikicchā )[8]
- připoutanost k rituálům a rituálům (sīlabbata-parāmāsa)[9]
- smyslná touha (kāmacchando)[10]
- zlá vůle (vyāpādo nebo byāpādo)[11]
- touha po hmotné existenci, touha po hmotném znovuzrození (rūparāgo)[12]
- touha po nehmotné existenci, touha po znovuzrození v beztvaré říši (arūparāgo)[13]
- domýšlivost (māna )[14][15]
- neklid (uddhacca )[16]
- nevědomost (avijjā )[17]
Jak je uvedeno v sousední tabulce, v celé Sutta Pitaka je prvních pět okovů označováno jako „spodní okovy“ (orambhāgiyāni saṃyojanāni) a jsou odstraněny, jakmile se stanou a nevracející se; a posledních pět pout je označováno jako „vyšší pouta“ (uddhambhāgiyāni saṃyojanāni), vymýcen an arahant.[18]
Tři pouta
Oba Saṅgīti Sutta (DN 33) a Dhammasaṅgaṇi (Dhs. 1002-1006) označuje „tři pouta“ jako první tři ve výše zmíněném seznamu deseti Sutta Pitaka:
- víra v sebe (sakkāya-diṭṭhi)
- pochybovat (vicikicchā )
- připoutanost k rituálům a rituálům (sīlabbata-parāmāsa)[19]
Podle společnosti Canon jsou tyto tři pouta vymýceny vstupující do streamu a kdysi se vracející.[20]
Seznam deseti pout Abhidhammy Pitaky
The Abhidhamma Pitaka je Dhamma Sangani (Dhs. 1113-34) poskytuje alternativní seznam deseti pout, který se také nachází v Khuddaka Nikaya je Culla Niddesa (Nd2 656, 1463) a pokanonický komentáře. Tento výčet je:[21]
- smyslná touha (Pali: kāma-rāga)
- hněv (paṭigha)
- domýšlivost (māna )
- zobrazení (diṭṭhi)
- pochybovat (vicikicchā )
- připoutanost k rituálům a rituálům (sīlabbata-parāmāsa)
- touha po existenci (bhava-rāga)
- žárlivost (issā )
- chamtivost (macchariya )
- nevědomost (avijjā ).
Komentář zmiňuje, že pohledy, pochybnosti, připoutanost k obřadům a rituálům, žárlivost a chamtivost jsou v první fázi probuzení (sotāpatti) zahozeny; hrubý smyslný chtíč a hněv ve druhém stupni (sakadāgāmitā) a dokonce i jeho jemné formy ve třetím stupni (anāgāmitā); a domýšlivost, touha po existenci a nevědomost ve čtvrté a poslední fázi (arahatta).
Jedinečně je Sutta Pitaka „Householder Potaliya“ Sutta (MN 54), identifikuje osm pouta (včetně tří z pět přikázání ) jehož opuštění „vedlo k odříznutí věcí“ (vohāra-samucchedāya saṃvattanti):
- ničit život (pāṇātipāto)
- krádež (adinnādānaṃ)
- falešná řeč (musāvādo)
- pomluva (pisunā)
- touží a chamtivost (giddhilobho)
- averze (nindāroso)
- hněv a zloba (kodhūpāyāso)
- domýšlivost (atimāno)
Překlady do angličtiny viz [22]
Jednotlivá pouta
Následující pouta jsou první tři zmíněné ve výše uvedeném seznamu deseti pout Sutta Pitaka a SaṅSeznam „tří pout“ gīti Suttovy a Abhidhammy Pitaky (DN 33, Dhs. 1002 ff.). Jak je uvedeno níže, eradikace těchto tří pout je kanonickým ukazatelem toho, že se člověk nenávratně usadí na cestě k Osvícení.
Pohled identity (sakkāya-diṭṭAhoj)
Etymologicky, kāya znamená „tělo“ sakkāya znamená "existující orgán" a diṭṭhi znamená „Pohled "(zde naznačuje a špatně názor, jak dokládají pohledy v tabulce níže).
Obecně platí, že „víra v individuální já“ nebo jednodušeji „sebepozorování“ označuje „víru, že v jednom nebo druhém khandhas existuje stálá entita, an attā."[23]
Podobně v MN 2, Sabbasava Sutta, Buddha popisuje „pouta názorů“ následujícím způsobem:
Názory šesti śramaṇa v kánonu Pali (na základě buddhistického textu SAmaññaphala Sutta1) | |
Śramaṇa | pohled (diṭṭAhoj)1 |
Pūraṇa Kassapa | Amoralismus: popírá jakoukoli odměnu nebo trest za dobré nebo špatné skutky. |
Makkhali Gośāla (Ājīvika) | Niyativāda (Fatalismus): jsme bezmocní; utrpení je předurčeno. |
Ajita Kesakambalī (Lokajata) | Materialismus: žít šťastně; smrtí je vše zničeno. |
Pakudha Kaccāyana | Sassatavada (Věčnost): Hmota, potěšení, bolest a duše jsou věčné a neinteragovat. |
Nigaṇṭha Nātaputta (Džinismus) | Omezení: být obdařen, očištěn a zalitý vyhýbáním se všemu zlu.2 |
Sañjaya Belaṭṭhiputta (Ajňana) | Agnosticismus: „To si nemyslím tak či onak. Nemyslím si, že ne, nebo ne. “ Pozastavení rozsudku. |
Poznámky: | 1. DN 2 (Thanissaro, 1997; Walshe, 1995, str. 91-109). 2. DN -A (Ñāṇamoli & Bodhi, 1995, s. 1258-59, n. 585). |
- „Takto [osoba se špatným pohledem] se nevhodně účastní:‚ Byl jsem v minulosti? ... Budu v budoucnu? ... Jsem? Ne? Co? ''
- „Když se takto nevhodně účastní, vyvstává v něm jeden ze šesti druhů názorů: ...
- "Mám já ..."
- "Nemám žádné já ..."
- "Přesně já vnímám já ..."
- "Přesně já vnímám ne-já ..."
- "Já vnímám sebe sama právě prostřednictvím ne-já ..."
- "Toto moje vlastní já ... je moje vlastní, které je konstantní ..."
- „Tomu se říká houština pohledů, divočina pohledů, zkroucení pohledů, svíjení pohledů, spoutání pohledů. Spoutaný spoutáním pohledů, neinstruovaný ... není osvobozen, říkám vám, od utrpení a stres. “[24]
Pochybnost (vicikicchā)
Obecně platí, že „pochybnost“ (vicikicchā ) odkazuje na pochybnosti o Buddhově učení, Dhamma. (Alternativní současná učení jsou uvedena v sousední tabulce.)
Přesněji řečeno, v SN 22,84, Tissa Sutta,[25] Buddha výslovně varuje před nejistotou ohledně Noble Eightfold Path, který je popisován jako správná cesta do Nibbány, vedoucí jednou minulostí nevědomosti, smyslné touhy, hněvu a zoufalství.
Připoutanost k rituálům a rituálům (sīlabbata-parāmāso)
Śīla odkazuje na „morální chování“, vata (nebo Baťa) „náboženská povinnost, zachovávání, obřad, praxe, zvyk“[26] a parāmāsa „být připoután“ nebo „nákaza“ a má konotaci „nesprávného zacházení“ s Dhammou.[27] Celkem, sīlabbata-parāmāso byl přeložen jako „nákaza pouhé vlády a rituálu, pobláznění dobrých skutků, iluze, že postačují“[28] nebo jednodušeji „ustoupit od připoutanosti k předpisům a pravidlům“.[29]
Zatímco na poutu pochybností lze pohlížet jako na nápovědu soutěžících samana v dobách Buddhy toto pouta týkající se obřadů a rituálů pravděpodobně odkazuje na některé praktiky současných brahmanských autorit.[30]
Prořezávání pout
s okovy
– Satipatthana Sutta (MN 10)[31]
v MN 64, „Větší diskurz k Mālunkyāputtě,“ Buddha uvádí, že cesta k opuštění pěti dolních pout (tj. za prvé pět z výše zmíněných „deseti pout“) je prostřednictvím použití jhana dosažení a vipassana postřehy v tandemu.[32] v SN 35.54, „Abandoning the Fetters,“ Buddha uvádí, že člověk opouští pouta, „když člověk ví a vidí ... jako nestálý "(Pali: anicca) dvanáct smyslové základny (āyatana), přidružených šest smyslových vědomí (viññaṇa) a výslednice Kontakt (phassa) a pocity (vedanā).[33] Podobně v SN 35.55 „Vykořenění okovů“ Buddha uvádí, že vykořenění okovů „když člověk ví a vidí ... jako nonself " (anatta) smyslové základy, smyslové vědomí, kontakt a vjemy.[34]
Pali kánon tradičně popisuje řezání okovy v čtyři etapy:
- jeden stříhá první tři pouta (Pali: tīṇi saŋyojanāni) být a „zadavatel streamu“ (sotapanna);
- jeden přerušuje první tři pouta a významně oslabuje další dva pouta, aby byl "jednou vracející se" (sakadagami);
- jeden přeruší prvních pět pout (orambhāgiyāni samyojanāni) být a "nevracející se" (anagami);
- jeden rozřízne všech deset pout, aby byl arahant.[35]
Vztah k dalším základním pojmům
Podobné buddhistické koncepty nalezené v Pali Canon zahrnují pět překážek (nīvaraṇani) a deset nečistot (kilesā ). Srovnatelně řečeno, v Theravada tradice, pouta pokrývají více životů a je obtížné je odstranit, zatímco překážky jsou přechodnými překážkami. Znečištění zahrnuje Všechno duševní poskvrny včetně pout a překážek.[36]
Viz také
- Anatta, týkající se prvního pouta (sakkāya-diṭṭhi)
- Čtyři etapy osvícení, pokud jde o stříhání pout
- Pět překážek, zahrnující také čtvrtou (kamacchanda), pátý (vyapada), devátý (uddhacca) a druhý (vicikiccha) okovy
- Upadana (Clinging), kde tradiční čtyři typy lpění lpí na smyslovém požitku (kamupadana), špatné pohledy (ditthupadana), obřady a rituály (silabbatupadana) a vlastní doktrína (attavadupadana)
Poznámky
- ^ Thanissaro (2001).
- ^ Bodhi (2000), str. 1230. Tangenciálně při diskusi o použití pojmu „pouta“ v EU Satipatthana Sutta (pokud jde o všímavost šesti smyslové základny ), Odkazy Bodhi (2005) tento sutta (SN 35.232) při vysvětlování toho, co se rozumí pod pojmem „pouta“, tedy „touhy a chtíče“ (chanda-raga). (Bodhi, 2005, zatímco poskytuje tuto exegezi, také komentuje, že komentář Satipatthana Sutty spojuje termín „fetter“ v této suttě s odkazem na všech deset pout.)
- ^ Viz například „Snake-Simile Discourse“ (MN 22), kde Buddha uvádí:
„Mniši, toto učení, které jsem tak dobře hlásal, je prosté, otevřené, explicitní, bez patchworku. V tomto učení, které jsem tak dobře hlásal a je prosté, otevřené, explicitní a bez patchworku; pro ty, kteří jsou arahants, bez zkaženosti, kteří splnili a splnili svůj úkol, složili břemeno, dosáhli svého cíle, přerušili pouta vázající se na existenci, kteří jsou osvobozeni plným poznáním, neexistuje (budoucí) kolo existence, které by bylo možné připsat - Majjhima Nikaya i.130 ¶ 42, Přeložil Nyanaponika Thera (Nyanaponika, 2006)
- ^ „Ovoce“ (Pali: phala) je vyvrcholením „cesty“ (magga). Například „vstupující do proudu“ je tedy plodem pro člověka na cestě „vstupu do proudu“; konkrétněji zadavatel streamu opustil první tři pouta, zatímco jeden na cestě vstupu streamu se snaží tyto pouta opustit.
- ^ Vstupující proud i vracení opustili první tři pouta. To, co tyto etapy odlišuje, je to, že kdysi navracející se navíc tlumí chtíč, nenávist a klam a bude nutně znovu zrozen pouze jednou.
- ^ Tato pouta jsou vyjmenována například v SN 45,179 a 45,180 (Bodhi, 2000, str. 1565-66). Základem tohoto článku jsou slova Pali a překlady angličtiny pro deset pout Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 656, záznam „Saŋyojana“ (vyvoláno 2008-04-09).
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-25), str. 660-1, záznam „Sakkāya“ (vyvoláno 2008-04-09), definuje sakkāya-diṭṭhi jako „teorie duše, hereze individuality, spekulace o věčnosti či jinak vlastní individuality“. Bodhi (2000), str. 1565, SN 45.179, překládá to jako „zobrazení identity“; Gethin (1998), str. 73, používá „pohled na individualitu“; Harvey (2007), str. 71, používá „pohledy na existující skupinu“; Thanissaro (2000) používá „sebeidentifikační pohledy“; a Walshe (1995), str. 26, používá „osobnostní víru“.
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 615, záznam „Vicikicchā“ (vyvoláno 2008-04-09), definuje vicikicchā jako „pochybnost, zmatek, nejistota“. Bodhi (2000), str. 1565, SN 45,179, Gethin (1998), str. 73, a Walshe (1995), str. 26, přeložit jako „pochybnost“. Thanissaro (2000) používá „nejistotu“. Harvey stanoví: „kolísavost ve vztahu ke třem útočištěm a hodnotě morálky“ (srov. M i.380 a S ii.69-70).
- ^ Viz například Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 713, záznam „Sīla“ (vyvoláno 2008-04-09), týkající se podobného konceptu sīlabbatupādāna (= sīlabbata-upādāna ), „uchopení po pracích a obřadech.“ Bodhi (2000), str. 1565, SN 45.179, překládá tento termín jako „zkreslené pochopení pravidel a slibů“; Gethin (1998), str. 73, používá „lpění na předpisech a slibech“; Harvey (2007), str. 71, používá „uchopení přikázání a slibů“; Thanissaro (2000) používá „uchopení předpisů a postupů“; a Walshe (1995), str. 26, používá „připoutání k rituálům a rituálům“.
- ^ Pro širší diskusi o tomto pojmu viz např. Rhys Davids & Stede (1921-25), str. 203-4, záznam „Kāma“, a p. 274, záznam „Chanda“ (vyvoláno 2008-04-09). Bodhi (2000), str. 1565 (SN 45,179), Gethin (1998), str. 73, Harvey (2007), str. 71, Thanissaro (2000) a Walshe (1995), str. 26, přeložit kāmacchando jako „smyslná touha“.
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 654, záznam „Vyāpāda“ (vyvoláno 2008-04-09), definuje vyāpādo jako „dělat špatně, dělat škodu: touha zranit, zlomyslnost, špatná vůle.“ Bodhi (2000), str. 1565, SN 45,179, Harvey (2007), str. 71, Thanissaro (2000) a Walshe (1995), str. 26, přeložit jako „špatnou vůli“. Gethin (1998), str. 73, používá „averzi“.
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-25), str. 574-5, záznam „Rūpa“ (vyvoláno 2008-04-09), definuje rūparāgo jako „touha po znovuzrození v rūpě.“ Bodhi (2000), str. 1565, SN 45.180, se překládá jako „touha po formě“. Gethin (1998), str. 73, používá „touhu po formě“. Thanissaro (2000) používá „vášeň pro formu“. Walshe (1995), str. 27, používá „touhu po existenci ve Formovém světě“.
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-25), str. 574-5, záznam „Rūpa“ (vyvoláno 2008-04-09), to naznačuje arūparāgo lze definovat jako „chtíč po znovuzrození v arūpě.“ Bodhi (2000), str. 1565, SN 45.180, jej překládá jako „touhu po beztvarých“. Gethin (1998), str. 73, používá „touhu po beztvarých“. Harvey (2007), str. 72 používá „připoutání k čisté formě nebo beztvaré světy“. Thanissaro (2000) používá „vášeň pro to, co je beztvaré“. Walshe (1995), str. 27, používá „touhu po existenci v beztvarém světě“.
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 528, záznam „Māna“ (vyvoláno 2008-04-09), definuje māna jako „pýcha, domýšlivost, arogance.“ Bodhi (2000), str. 1565, SN 45,180, Thanissaro (2000) a Walshe (1995), str. 27, přeložit jako „domýšlivost“. Gethin (1998), str. 73, používá „hrdost“. Harvey (2007), str. 72, používá „domýšlivost„ Já jsem “.“
- ^ Rozdíl mezi prvním poutem, „pohledem osobní identity“, a tímto osmým poutem, „domýšlivostí“, viz např. SN 22.89 (trans., Thanissaro, 2001).
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 136, záznam „Uddhacca“ (vyvoláno 2008-04-09), definuje uddhacca jako „přehnané vyvážení, rozrušení, vzrušení, rozptýlení, nával“. Bodhi (2000), str. 1565 (SN 45,180), Harvey (2007), str. 72, Thanissaro (2000) a Walshe (1995), str. 27, přeložit jako „neklid“. Gethin (1998), str. 73, používá „míchání“.
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 85, záznam „Avijjā“ (vyvoláno 2008-04-09), definovat avijjā jako „nevědomost; hlavní kořen zla a neustálého znovuzrození“. Bodhi (2000), str. 1565 (SN 45,180), Gethin (1998), str. 73, Thanissaro (2000) a Walshe (1995), str. 27, přeložit jako „nevědomost“. Harvey (2007), str. 72, používá „duchovní nevědomost“.
- ^ Single-sutta odkazy na „vyšší okovy“ i „nižší okovy“ naleznete na DN 33 (část pěti) a AN 10.13. V jiných případech následuje sutta týkající se dolních okovů sutta týkající se vyšších okovů, jako v: SN 45,179 a 45,180; SN 46,129 a 46,130; SN 46,183 a 46,184; SN 47.103 a 47.104; SN 48,123 a 48,124; SN 49,53 a 49,54; SN 50,53 a 50,54; SN 51,85 a 51,86; SN 53,53 a 53,54; a AN 9,67 a 9,70. Kromě toho je diskutováno pět samotných dolních pout (bez odkazu na vyšší pouta), např. V MN 64.
- ^ Pro SaṅSeznam tří pout gīti Suttové, viz např. Walshe (1995), str. 484. Pro Dhammasuṅgaṇi je seznam tří, viz Rhys Davids (1900), str. 256-61. Viz také Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 656, položka pro „Saŋyojana“ (vyvoláno 2008-04-09), týkající se tiṇi saŋyojanāni. (C.A.F. Rhys Davids (1900), s. 257, překládá tyto tři pojmy jako: „teorie individuality, zmatku a nákazy pouhé vlády a rituálu.“)
- ^ Viz např. MN 6 a MN 22.
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 656, záznam „Saŋyojana“ odkazy Cula Niddesa 657, 1463 a Dhamma Sangani 1113. Celá řada Dhamma Sangani je ve skutečnosti věnována poutům (kniha III, kap. V, Dhs. 1113-34), viz také Rhys Davids (1900), 297-303. (Rhys Davids, 1900, s. 297, poskytuje k těmto výrazům Pali následující anglické překlady: „smyslnost, odpor, domýšlivost, spekulativní názor, zmatek, nákaza pouhé vlády a rituálu, vášeň pro obnovenou existenci, závist, podlost, ignorance. ") V postkanonických textech lze tento seznam také najít v Buddhaghosa komentář (v Papañcasudani) do Satipatthana Sutta sekce týkající se šesti smyslové základny a okovy (Soma, 1998).
- ^ Ñāṇamoli & Bodhi (2001), str. 467-469, a Upalavanna (nedatovaný) Archivováno 2010-11-02 na Wayback Machine. Pro romanizovaný Pali přepis, SLTP (nedatovaný).
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-25), str. 660-1, záznam „Sakkāya“ (vyvoláno 2008-04-09). Viz také anatta.
- ^ Thanissaro (1997a).
- ^ Thanissaro (2005)
- ^ Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 597, položka „Vata (2)“ (vyvoláno 2008-04-09).
- ^ Tamtéž., str. 421, záznam „Parāmāsa“ (vyvoláno 2008-04-09).
- ^ Tamtéž., str. 713, položka „Sīla“ týkající se přípony „bbata“ (vyvoláno 2008-04-09).
- ^ Thanissaro (1997b).
- ^ Například viz Gethin (1998), s. 10–13, pojednání o Buddhovi v kontextu sramanských a brahmanských tradic.
- ^ Soma, 1998, část „Šest vnitřních a šest vnějších smyslů.“ Je třeba zdůraznit, že je opuštěno pouze pouta, ne the smyslové orgány nebo snímat předměty.
- ^ Ñāṇamoli & Bodhi (2001), str. 537-41.
- ^ Bodhi (2000), str. 1148.
- ^ Bodhi (2000), str. 1148. Všimněte si, že na zmiňované sutty (MN 64, SN 35.54 a SN 35.55) lze pohlížet jako na překrývající se a konzistentní, pokud si například člověk vyvodí, že k dosažení „poznání a pohledu“ nestálost a nezištná povaha smyslových základen, vědomí, kontaktu a vjemů. Pro korespondenci mezi nestálostí a nonselfem viz Tři známky existence.
- ^ Viz např. Úvod Bhikkhu Bodhi v Ñāṇamoli & Bodhi (2001), str. 41-43. Bodhi zase uvádí například MN 6 a MN 22.
- ^ Gunaratana (2003), přednáška dhammy s názvem „Dhamma [Satipatthana] - deset spoutaných.“
Bibliografie
- Bodhi, Bhikkhu (2000). Propojená pojednání Buddhy: Překlad Samyutta Nikaya. Somerville, MA: Publikace moudrosti. ISBN 0-86171-331-1.
- Bodhi, Bhikkhu (18. ledna 2005). MN 10: Satipatthana Sutta (pokračování) [Devátá řeč o dharmě o Satipatthana Sutta (zvukový soubor MP3)]. K dispozici on-line na http://www.bodhimonastery.net/MP3/M0060_MN-010.mp3[trvalý mrtvý odkaz ].
- Gethin, Rupert (1998). Základy buddhismu. Oxford: Oxford University Press. ISBN 0-19-289223-1.
- Gunaratana, Henepola (2003). Satipatthana Sutta [Rozhovory Dharmy (MP3 na CD)]. High View, WV: Společnost Bhavana. Objednat on-line na https://web.archive.org/web/20070205193623/http://www.bhavanasociety.org/resource/satipatthana_sutta_cd/.
- Harvey, Peter (1990/2007). Úvod do buddhismu: učení, historie a praxe. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-31333-3.
- Ñāṇamoli, Bhikkhu & Bhikkhu Bodhi (2001). Middle Délka diskurzu Buddhy: Překlad Majjhima Nikāya. Somerville, MA: Publikace moudrosti. ISBN 0-86171-072-X.
- Nyanaponika Thera (trans.) (1974). Alagaddupama Sutta: The Snake Simile (MN 22). Kandy: Buddhistická publikační společnost. Citováno 15. srpna 2010 z „Přístup k přehledu“ (2006) v http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.022.nypo.html .
- Rhys Davids, C.A.F. ([1900], 2003). Buddhistický manuál psychologické etiky ze čtvrtého století př. N. L., Překlad, který je nyní vytvořen poprvé z původní Pali první knihy Abhidhamma-Piṭaka s názvem Dhamma-Sangaṇi (kompendium států nebo jevů). Kessinger Publishing. ISBN 0-7661-4702-9.
- Rhys Davids, T.W. & William Stede (eds.) (1921-5). Pali – anglický slovník Pali Text Society. Chipstead: Pali Text Society. Obecný online vyhledávač pro PED je k dispozici na http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/pali/.
- Soma Thera (1998) (6. vydání, ed.). Cesta všímavosti: Satipatthana Sutta a její komentář. K dispozici on-line na http://www.accesstoinsight.org/lib/authors/soma/wayof.html.
- Série Srí Lanky Buddhy Jayanti Tipitaka [SLTP] (nedatovaný). Potaliya suttaṃ [v Pali] (MN 54). K dispozici on-line na http://www.metta.lk/tipitaka/2Sutta-Pitaka/2Majjhima-Nikaya/Majjhima2/054-potaliya-p.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1997a). Sabbasava Sutta: Všechny fermentace (MN 2). K dispozici on-line na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.002.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1997). Samaññaphala Sutta: Plody kontemplativního života (DN 2). K dispozici on-line na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/dn/dn.02.0.than.html.
- Thanissaro, Bhikkhu (trans.) (1997b). Sona Sutta: O Soně (AN 6,55). K dispozici on-line na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/an/an06/an06.055.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (2000). Sanyojana Sutta: Fetters (AN 10.13). http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/an/an10/an10.013.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (2001). Skupina jedinců § 15 (Iti. 1.15). K dispozici on-line na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/kn/iti/iti.1.001-027.than.html#iti-015.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (2005). Tissa Sutta: Tissa (SN 22,84). K dispozici on-line na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn22/sn22.084.than.html.
- Upalavanna, Sister (trans.) (nedatovaný). Hospodáři Potaliyovi (MN 54). K dispozici on-line na https://web.archive.org/web/20101102225156/http://metta.lk/tipitaka/2Sutta-Pitaka/2Majjhima-Nikaya/Majjhima2/054-potaliya-e1.html.
- Walshe, Maurice O'Connell (trans.) (1995). Dlouhá pojednání Buddhy: Překlad Dīgha Nikāya. Somerville: Publikace moudrosti. ISBN 0-86171-103-3.