Ovčí jazyk - Ewe language
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Leden 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Ovce | |
---|---|
Eʋegbe | |
Rodilý k | Ghana, Jít |
Kraj | Jižní Ghana východně od Řeka Volta |
Etnický původ | Ovce |
Rodilí mluvčí | (5 milionů uvedeno v letech 1991–2013)[1] |
latinský (Ovčí abeceda) Ovčí Braillovo písmo | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-1 | ee |
ISO 639-2 | ovce |
ISO 639-3 | Různě:ovce - Ovcewci – Wacikef - Kpesi |
Glottolog | ewee1241 Ovce[2]kpes1238 Kpessi[3]waci1239 Waci Gbe[4] |

Ovce (Če nebo Čebe [èβeɡ͡be])[5] je Jazyk Niger – Kongo mluvený Jít a jihovýchodní Ghana přibližně o 4,5 milionu lidí jako první jazyk a zhruba o milion více jako druhý jazyk.[1] Ewe je součástí shluku souvisejících jazyků, které se běžně nazývají Gbe; další hlavní jazyk Gbe je Fon z Beninu. Jako mnoho afrických jazyků je i Ewe tónový.
Německý Afričan Diedrich Hermann Westermann vydal mnoho slovníků a gramatik Ewe a několika dalších jazyků Gbe. Mezi další lingvisty, kteří pracovali na Ewe a blízce příbuzných jazycích, patří Gilbert Ansre (tón, syntax), Herbert Stahlke (morfologie, tón), Nick Clements (tón, syntax), Roberto Pazzi (antropologie, lexikografie), Felix K. Ameka (sémantika, kognitivní lingvistika), Alan Stewart Duthie (sémantika, fonetika), Hounkpati B. Capo (fonologie, fonetika), Enoch Aboh (syntax) a Chris Collins (syntax).
Dialekty
Některé z běžně pojmenovaných dialektů Ewe („Vhe“) jsou Aŋlɔ, Tɔŋu (Tɔŋgu), Avenor, Agáve, Evedome, Awlan, Gbín, Pekí, Kpándo, Vhlin, Hó, Avɛno, Vo, Kpelen, Vɛɛ, Danyi, Agu, Fodome, Wancé, Wací, Adángbe (Capo).
Etnolog 16 zvažuje Waci a Kpesi (Kpessi), aby byly dostatečně odlišné, aby byly považovány za samostatné jazyky. Tvoří a kontinuum dialektu s Ewe a Gen (Mina), které sdílejí úroveň vzájemné srozumitelnosti 85%;[6] odrůdy Ewe Gbin, Ho, Kpelen, Kpesi a Vhlin lze považovat za třetí shluk dialektů západního Gbe mezi Ewe a Gen, ale Kpesi je stejně blízký nebo blíže k dialektům Waci a Vo, které v tomto scénáři zůstávají v Ewe. Waci geograficky zasahuje mezi vlastními ovci a genem; Kpesi tvoří ostrov Gbe v Kabye plocha.
Ewe je sama o sobě nářečím shlukem jazyků Gbe, mezi něž patří Gen, Aja a Xwla, a mluví se od jižní části Ghany po Togo, Benin a západní Nigérii. Všechny jazyky Gbe sdílejí mezi sebou alespoň určitou srozumitelnost. Některé pobřežní a jižní dialekty Ewe zahrnují Aŋlɔ, Tongu (Tɔŋu), Avenor, Dzodze a Watsyi. Některé vnitrozemské dialekty domorodě charakterizované jako Ewedomegbe zahrnují: Ho, Kpedze, Hohoe, Peki, Kpando, Aveme, Liati, Fódome, Danyi a Kpele. I když existuje mnoho klasifikací, existují výrazné rozdíly mezi městy, která jsou od sebe vzdálená jen několik kilometrů.
Fonologie
Souhlásky
Bilabiální | Labiodentální | Alveolární | Retroflex | Palatal | Velární | Labiální-velar | Glottal | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Stop | neznělý | p | t | k | k͡p | ||||
vyjádřený | m ~ b | d | ɳ ~ ɖ | ɲ ~ j | ŋ ~ ɡ | ɡ͡b | |||
Složitý | neznělý | t͡s | |||||||
vyjádřený | d͡z | ||||||||
Frikativní | neznělý | ɸ | F | s | X | ||||
vyjádřený | β | proti | z | ɣ ~ ɰ ~ w | ʁ ~ ʕ ~ ɦ | ||||
Přibližně | l ~ l̃ | ||||||||
Klepněte na | (ɾ ~ ɾ̃) |
H je vyjádřený frikativ, který byl popsán jako uvular, [ʁ], hltan, [ʕ], nebo ráz [ɦ].
Nosní souhlásky [m, n, ɲ, ŋ] nejsou charakteristické, protože se objevují před pouze nosními samohláskami; proto se o Ewe někdy říká, že nemá žádné nosní souhlásky. Je však ekonomičtější tvrdit, že nosní / m, n, ɲ, ŋ / jsou základní formou, a proto jsou před ústními samohláskami denasalizovány.
[ɣ] nastává před nezaokrouhlenými (nezadními) samohláskami a [w] před zaoblenými (zadními) samohláskami.
Ewe je jedním z mála jazyků, o nichž je známo, že kontrastují [F] vs. [ɸ] a [proti] vs. [β]. The F a proti jsou silnější než ve většině jazyků, [F] a [proti], se zřetelně zvednutým horním rtem, a tím výraznějším od poměrně slabého [ɸ] a [β].[7]
/ l / se mohou vyskytovat ve shlucích souhlásek. Stává se [ɾ] (nebo [ɾ̃]) po koronálech.
Samohlásky
Přední | Zadní | |
---|---|---|
Zavřít | i, ĩ | u, ũ |
Zblízka | e, ẽ | o, õ |
Open-mid | ɛ, ɛ̃ | ɔ, ɔ̃ |
Otevřeno | A, A |
Vlnovka (˜) označuje nosní samohlásky, ačkoli dialektu Peki chybí /Ó/. Mnoho odrůd ovcí postrádá jednu nebo druhou přední střední samohlásky a některé odrůdy v Ghaně mají další samohlásky / ə / a / ə̃ /.
Ovce nemá v souhláskách kontrast mezi nosem a ústy. Má však slabičnou nosní dutinu, která se mění jako [m n ŋ], v závislosti na následující souhlásky, a nese tón. Někteří autoři to považují za samohlásku, s podivným výsledkem, že Ewe bude mít více nosních než ústních samohlásek, a jedna z těchto samohlásek nemá stanovené místo artikulace. Pokud je to považováno za souhlásku, existuje zvláštní výsledek jediné nosní souhlásky, která se nemůže objevit před samohláskami. Pokud jsou nosní souhlásky přijaty jako základ [b ɖ ɡ], nicméně, tam je takový takový liché omezení, a jediný rozdíl od jiných souhlásek je, že jen nosní zastávky mohou být slabičné, společný vzor cross-lingvisticky.
Tóny
Ovce je tonální jazyk. V tonálním jazyce se rozdíly výšky tónu používají k odlišení jednoho slova od druhého. Například v Ewe se následující tři slova liší pouze tónem:
- tó 'mountain' (vysoký tón)
- tǒ 'malta' (stoupající tón)
- tò „buvol“ (nízký tón)
Foneticky existují tři tónové registry, High, Mid a Low a tři stoupající a klesající obrysové tóny. Ve většině ovčích dialektů však existují pouze dva výrazné registry, High a Mid. Tyto jsou deprimovaný v podstatných jménech po vyslovených překážkách: High se stává Mid (nebo Rising) a Mid se stává Low. Mid je také realizován jako Low na konci fráze nebo promluvy, jako v příkladu „buvol“ výše.
Při psaní jsou tóny označeny akutním přízvukem, závažným přízvukem, háčkem a háčkem. Mohou být použity spolu s vlnovkou, která označuje nosní samohlásky.[8]
Pragmatici
Ovce má fráze zjevné zdvořilosti, jako např meɖekuku (ve smyslu „prosím“) a akpe (ve smyslu „děkuji“).[9]
Pravopis
The Africká referenční abeceda se používá, když je ovce zobrazena ortograficky, takže psaná verze je něco jako kombinace latinky a mezinárodní fonetické abecedy.[8]
A a | B b | D d | Ɖ ɖ | Dz dz | E e | Ɛ ɛ | F f | Ƒ ƒ | G g | Gb gb | Ɣ ɣ |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
/A/ | / b / | / d / | / ɖ / | / d͡z / | / e /, / ə / | / ɛ / | /F/ | / ɸ / | / ɡ / | / ɡ͡b / | / ɣ / |
H h | Já já | K k | Kp kp | L l | M m | N n | Ny ny | Ŋ ŋ | O o | Ɔ ɔ | Str |
/ h / | / i / | / k / | / k͡p / | / l / | / m / | / n / | / ɲ / | / ŋ / | /Ó/ | / ɔ / | / p / |
R r | S s | T t | Ts ts | U u | V v | Ʋ ʋ | W w | X x | Y y | Z z | |
/ l / | / s / | / t / | / t / | / u / | /proti/ | / β / | / w / | /X/ | / j / | / z / |
Za samohlásky se umístí znak „n“ nasalizace. Tón je obecně neoznačené, s výjimkou některých běžných případů, které vyžadují disambiguaci: zájmeno první osoby množného čísla mí „my“ je označeno vysoko, abychom jej odlišili od druhé osoby množného čísla mi „vy“ a zájmeno jednotného čísla druhé osoby wò „vy“ je označeno nízko, aby se odlišilo od zájmena množného čísla třetí osoby wó 'oni jim'
- ekpɔ wò [ɛ́k͡pɔ̀ wɔ̀] - 'viděl tě'
- ekpɔ wo [ɛ́k͡pɔ̀ wɔ́] - 'viděl je'
Systém pojmenování
Ovce používají systém dávání křestního jména dítěti na základě dne v týdnu, kdy se dítě narodilo. Vyplývá to z víry, že skutečné jméno dítěte lze určit až poté, co dítě projeví svůj charakter. Jelikož však dítě je osoba, nikoli předmět, musí být na dítě dočasně odkazováno nějakým jménem, a proto je jméno poskytováno na základě dne narození. Konečné jméno je uvedeno při obřadu pojmenování, sedm dní po datu narození.
Z důvodu hrdosti na své dědictví, zejména od sedmdesátých let, mnoho vzdělaných ovcí, kterým byla dána západní jména, tato jména formálně / legálně nebo neformálně upustila a jako oficiální jméno používá své narozeniny.
Systém pojmenování narozenin Ewe je následující:
Den | Mužské jméno | Ženské jméno |
---|---|---|
Dzoɖagbe (pondělí) | Kɔdzo, Kwadzo, Kojo, Kudjoe | Adzo, Adzowɔ |
Braɖagbe, Blaɖagbe (úterý) | Kɔmla, Kɔbla, Kwabla | Abra, Abla, Brã |
Kuɖagbe (středa) | Kɔku, Kwaku, Awuku | Aku, Akuwɔ |
Yawoɖagbe (čtvrtek) | Yao, Yaw, Ayao, Kwawu | Yawa, Awo, Yaa |
Fiɖagbe (pátek) | Kofi | Afua, Afi, Afiwa, Afiwɔ |
Memliɖagbe (sobota) | Kɔmi, Kwami, Kormi | Ama, Ami |
Kɔsiɖagbe (neděle) | Ksi, Kwasi | Akɔsia, Akɔsua, Kosiwor, Esi, Awusi |
Lidé jsou většinou většinu času nazýváni svými narozeninami; křestní jméno se používá pouze na formálních dokumentech. V takových případech jsou děti se stejným rodným jménem vymezeny příponami: -gã znamená velký, -vi znamená malý. Například po narození dalšího Kofiho se z prvního dítěte jménem Kofi stane Kofigã a z nového dítěte Kofi. Další Kofi by byl Kofivi nebo Kofitse, většinou mezi Wedome a Tɔngu Ewes. Někdy se přejmenování děje dvakrát, protože druhý Kofi se mohl původně jmenovat Kofivi, zatímco nejstarší si Kofi ponechal, což si vyžádalo jejich přejmenování při narození třetího Kofiho.
Gramatika
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2009) |
Ovce je předmět – sloveso – předmět Jazyk.[10] Majestát předchází hlavní jméno.[11] Přídavná jména, číslice, ukázky a vztažné věty následujte hlavní jméno. Ovce také má postpozice spíše než předložky.[12]
Ewe je dobře známá jako jazyk, který má logophorická zájmena. Taková zájmena se používají k označení zdroje hlášeného prohlášení nebo myšlenky nepřímý diskurz, a může rozdělit věty, které jsou nejednoznačné ve většině ostatních jazyků. Následující příklady ilustrují:
- Kofi be e-dzo „Kofi řekl, že odešel“ (on ≠ Kofi)
- Kofi be yè-dzo „Kofi řekl, že odešel“ (he = Kofi)
Ve druhé větě je ye logophorické zájmeno.
Ewe má také bohatý systém sériové slovesné konstrukce.
Postavení
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2008) |
Ovce je národní jazyk v Jít a Ghana.
Citace
- ^ A b Ovce v Etnolog (21. vydání, 2018)
Waci v Etnolog (21. vydání, 2018)
Kpesi v Etnolog (21. vydání, 2018) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Ovce". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Kpessi". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Waci Gbe". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ [1], str. 243
- ^ N'buéké Adovi Goeh-Akué, 2009. Lesní národy-národy čelí regionální integraci v Afrique de l'ouest
- ^ Venda má také rozdíl, ale v takovém případě [ɸ] a [β] jsou mírně zaoblený, spíše než [F] a [proti] být vychován. (Hardcastle & Laver, Příručka fonetických věd, 1999:595)
- ^ A b Jim-Fugar, Nicholine; Jim-Fugar, M.K.N. (2017). Nuseline's Ewe-English Dictionary. Self publikoval. p. 5. ISBN 978-1521040188.
- ^ Překlady „prosím“ a „děkuji“ z Omniglot.com
Simon Ager (2015). „Užitečné ovčí fráze“. Citováno 27. června 2015. - ^ Ameka, Felix K. (1991). Ovce: její gramatické konstrukce a ilokuční prostředky. Australská národní univerzita: Sydney.
- ^ Westermann, Diedrich. (1930). Studie ovčího jazyka. London: Oxford University Press.
- ^ Warburton, Irene a Ikpotufe, Prosper and Glover, Roland (1968). Základní kurz ovcí. Bloomington, Ind.: Indiana University-African Studies Program.
Obecné zdroje
- Ansre, Gilbert (1961) Tonální struktura bahnice. Diplomová práce, Kennedy School of Missions of Hartford Seminary Foundation.
- Ameka, Felix Kofi (2001). "Ovce". V Garry a Rubino (eds.), Fakta o světových jazycích: Encyklopedie hlavních světových jazyků, minulosti i současnosti. New York / Dublin: Společnost H. W. Wilsona. 207–213.
- Clements, George N. (1975). „Logophorické zájmeno v Ewe: Jeho role v diskurzu“. Journal of West African Languages. 10(2): 141–177.
- Collins, Chris. (1993) Témata v Ewe Syntax. Disertační práce, MIT.
- Capo, Hounkpati B. C. (1991). Srovnávací fonologie Gbe, Publikace v afrických jazycích a lingvistice, 14. Berlín / New York: Foris Publications & Garome, Bénin: Labo Gbe (Int).
- Pasch, Helma (1995). Kurzgrammatik des Ewe. Köln: Köppe.
- Westermann, Diedrich Hermann (1930). Studie ovčího jazyka. London: Oxford University Press.
externí odkazy
- Základní ovce pro zahraniční studenty Institut für Afrikanistik der Universität zu Köln
- https://web.archive.org/web/20111118234109/http://www.uni-koeln.de/phil-fak/afrikanistik/sprachen/ewe/ Ewe se vyučuje na univerzitě v Kolíně nad Rýnem (Institut pro africká studia v Kolíně nad Rýnem)
- Základní kurz ovcí Irene Warburton, Prosper Kpotufe, Roland Glover a Catherine Felten (učebnice v přenosném digitálním formátu a zvukové soubory ve formátu MP3) v Bloomingtonově centru jazykových technologií a instruktážního obohacení (CELTIE) na Indiana University Bloomington.
- Články o ovcích (Journal of West African Languages)
- Ovčí jazyk na Verba Africana
- Ovčí abeceda a výslovnost stránka na Omniglot
- Zdarma virtuální klávesnice pro jazyk Ewe na GhanaKeyboards.Com
- [2] Záznamy mluvení ovcí.
- Můj první Gbe slovník Online Gbe (ovce) - anglický glosář
- Stránka PanAfriL10n
- Bahnice IPA
- Ovce online gramatika; francouzsky. Zřejmě text Grammaire ev̳e: aide-mémoire des règles d'orthographe de l'ev̳e Kofi J. Adzomada, 1980.
- Biblia Le Internet Dzi; online bible v ovčím jazyce svědkové Jehovovi