Port Talbot anglicky - Port Talbot English
Port Talbot anglicky | |
---|---|
Rodilý k | Spojené království |
Kraj | Port Talbot |
latinský (anglická abeceda ) | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
Glottolog | Žádný |
Port Talbot anglicky (PTE) je řada Velšská angličtina mluvený Port Talbot, obecně Dělnická třída.[1]
Fonetika a fonologie
Souhlásky
Souhlásky v angličtině v Port Talbot obecně následují Přijatá výslovnost. Nějaký fonologický charakteristiky souhlásek specifických pro PTE zahrnují:
- Souhlásky mohou být geminated jakoukoli předchozí samohláskou s výjimkou dlouhých samohlásek, které nejsou blízké, což je nejvíce patrné Fortis plosivy a když jsou v intervocalických pozicích. Například plosivy v těchto párech jsou prodlouženy: lob–lobby, bočník–posunovací a sedět–město. V klastrech je vybrán první z jakýchkoli prvků fortis: / t / v posunovací nebo / s / v ošklivé nebo jednoduše první souhláska, když neexistuje žádný prvek fortis, jako v půvabný ve kterém /proti/ je prodloužena.[2].
- The neznělý zastaví / p, t, k / mít značnou sílu aspirace [pʰʰ, tʰʰ, kʰʰ], často jako slabý afrikát [pɸ, ts, kx ]. To platí zejména pro případ / t /.[1]
- T-glottalizace je neobvyklé, ale může se objevit konečně.[1]
- H-dropping také často dochází.[1]
- / tr, dr / jsou postalveolární afrikáty [t̠ɹ̠̠ɹ̠˔, d̠ɹ̠˔ ], stejně jako v RP.[1]
- / r / je častěji klepnutím [ɾ ] než přibližný [ɹ ].[1]
- Stejně jako mnoho jiných velšských přízvuků je i Port Talbot English většinou nerhotický ačkoli malá menšina reproduktorů může nahradit přední samohlásku pták s / ɚ /, jako v mnoha odrůdách Severoamerická angličtina.[3]
- / l / je vždy jasné [l ].[1]
- Souhlásky z velštiny jako např [ɬ ] a [χ ] se vyskytují v místních velšských jménech.[1][4]
Samohlásky
Jednonožky
Přední | Centrální | Zadní | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
nezaokrouhlený | zaoblený | |||||
krátký | dlouho | krátký | dlouho | |||
Zavřít | ɪ | iː | ʊ | uː | ||
Zblízka | E | Ó | Ó | |||
Open-mid | ɛ | ɛː | ə | |||
Otevřeno | A | A | ɒ | ɒː |
Délka
- Nepříznivé dlouhé samohlásky mají tendenci být zkráceny, jak je vidět na volné kolo [pá ˈwiːl].[2]
- Někdy, ve stejném prostředí jako geminující souhlásky, mohou být krátké samohlásky prodlouženy jako v kastrol [ˈKaːsəroːl].[2]
Kvalitní
- The ŠŤASTNÝ samohláska je napnutá, ale na rozdíl od přijaté výslovnosti je dlouhá [iː], jako v FLEECE samohláska (viz Šťastné napínání ).[6]
- Samohlásky odpovídající nepřízvučným / ɪ / v RP jsou následující:[6]
- / ɪ / v inflexních příponách -ed a -es;
- / ə / v příponě -est;
- / iː / v předponách jako proti- a poly-.
- Neexistuje žádný kontrast U samohláska. V závislosti na slově je nahrazen jedním FLEECE (v víceslabičkách), disyllabická posloupnost FLEECE a ČÁRKA / iːə / (v monoslabičkách) a monosyllabická sekvence / jøː / při počátečním slově (včetně slyšet a tady, Kde / h / je obecně upuštěno).[6]
- Stejně jako v mnoha jiných jižních velšských akcentech, ZDRAVOTNÍ SESTŘIČKA samohláska je zaoblená a stojí naproti [Ó]. Malá menšina mluvčích si to však uvědomuje [əɾ ~ əɹ].[7]
- The Horse-chraptivý fúze chybí v PTE, proto ta slova kůň / ɒː / a chraptivý /Ó/ jsou stále odlišné. /Ó/ se nachází v pevnost a Důležité, Kde kůň samohlásku lze nalézt v jiných dialektech, které zachovávají rozdíl.[8]
- / ə / je otevřený uprostřed [ɜ ] ve stresových polohách. Pokud není namáhán, může být mírně zvednutý do poloviny [ə ].[9]
- The MYSLEL samohláska je hlavně / ɒː /. Výjimky jsou dříve / l / a /Svatý/, jako v Všechno nebo vyčerpat, stejně jako slovo pánev, kde je nahrazen MNOHO samohláska / ɒ /. Jak dlouho / ɒː / se objeví před clusterem / ld / a slovo obrna.[6]
- The rozdělovač trap-koupel téměř chybí, ačkoli slovo koupel spolu s cesta, smích a jeho deriváty, příšerný a poslední (ly) mít dlouhý DLAŇ /A/, ale stejně jako v Severní Anglie, zbytek KOUPEL slova jsou krátká /A/.[6]
- The PAST slova špatný, Taška a muž se často nacházejí s dlouhými /A/.[6]
Dvojhlásky
Dvojhlásky PTE jsou / ɪʊ, eɪ, oʊ, ʌɪ, ʌʊ, ɒɪ /. CENA slova jsou většinou vyslovována s / ʌɪ /, ale existuje také marginální / aɪ / který se objevuje v malém počtu slov, například Dai a ano.[10]
PTE, jako waleské dialekty, jako je Abercraf anglicky, si uchoval několik rozdílů dvojhlásky – jednohlasé, které jiné odrůdy nemají. Obsahují:
- Rozdíl mezi / ɪʊ / a / uː /, což odpovídá HUSA samohláska v jiných dialektech. Tedy páry modrý/vybuchl a drsný/rostl nejsou homofony.[10]
- Když je slovo hláskováno s ⟨o⟩, odpovídající samohláska je / uː /. Vyskytuje se také ve slovech pojištění a ručení.
- Pravopisná slova ⟨u⟩, ⟨ue⟩ a ⟨ui⟩ následující po ⟨r⟩ se obvykle vyslovují / uː /.
- / uː / lze také najít ve slově modrýa posloupnost ⟨luC⟩, například flétna, blázen a Pluto
- / ɪʊ / se nalézá jinak, například osádka nebo lepidlo.
- Sekvence /juː/ ve většině dialektů bude vykreslen jako / jɪʊ / v počáteční poloze slova a za ⟨y⟩, například použití a mládí. Vy a jeho deriváty lze vyslovit buď jako / jɪʊ / nebo / ɪʊ /. / ɪʊ / jinak se nachází pro všechny ostatní pozice.[10]
- Další vyznamenání pro TVÁŘ a KOZA lexikální množiny, tedy minimální páry bolest/podokno a prst/vlek (vidět Dlouhé střední fúze ). Obvykle jsou dvojhlásky jako / eɪ / a / oʊ / když pravopis obsahuje ⟨i⟩ / ⟨y⟩ a ⟨u⟩ / ⟨w⟩ v uvedeném pořadí a monophthongised jako /E/ a /Ó/ někde jinde. Ty však podléhají několika výjimkám:[11]
- The TVÁŘ samohláska je vždy dvojhláska - konečně nebo před samohláskou. To je dále vidět v příponě sekvence ⟨-atiV⟩, tedy kavárna, mozaika a trpělivost jsou vždy / eɪ /. Je to obvykle dvojhláska před nosem (podivný a přišel), avšak vlastní jména mají jednohlasý řemínek (Cambridge a James ).
- The TVÁŘ je monophthong v návnada, chůze, kamaše, Jamaica, rozinka, courání a pás.
- Před jedinou ⟨l⟩ byla KOZA je vždy dvojhláska, jako je uhlí nebo zlato. Pravopis ⟨oll⟩ je dvojhláska válec, procházka a jeho deriváty, ale jinde monofongální.
- KOZA je monophthongal v (Ačkolia morfém-konečný - no (loket a okno).
- Vlastní jako přivlastňovací adjektivum (např tvůj vlastní) je monophthongal.[6]
Vyloučení a asimilace
- / t, d /, na konci morfému nebo slova, jsou velmi často elited: špatný a kabelka / ˈHambaɡ /, druhý s asimilací nosu s b.[9]
- Neurčitý článek an (před samohláskou) lze snížit na A, jako v jablko / ə əapəl /.[1]
- Schwa / ə / je často vyřazen, ale je také velmi běžné si jej ponechat.[9]
- Sekvence co (-) op, stejně jako ve zbytku jižního Walesu, je příznačně vyslovováno jako policajt / kɒp /.[9]
- Vynechání frází že? / Ɪn ɪt /, Nevadí / ˈNɛː ˈmʌɪn / a tady jsi / ˈDɛː ˈwaː / jsou velmi časté.[9]
- Proč + negativní dělat, jako proč ne, proč ne nebo proč ne je také velmi často elited to / ˈWʌɪn /.[9]
Fonemický výskyt
- Jako ve většině severní Anglie a Midlands, zub se vyslovuje s CHODIDLO samohláska, jako v / tʊθ /.[6]
- Nafialovělý je vyslovováno s./ ɒː /, namísto /Ó/ nebo / oʊ /.[6]
- Motor je vyslovováno / ˈMoːtoː /a silná forma jejich je vyslovováno / ˈÐeɪə /.[6]
- Na adresu, dívka a muž jsou vyslovovány s STRUT samohláska / ə /.[6]
Následující funkce platí pouze pro některé reproduktory:[9]
- Zastrašit a výlet může být vyslovováno s /A/.
- Hadice a Celý může být vyslovováno s / uː / a plocha s /E/.
- Chci může být vyslovováno s / ə /, namísto / ɒ /.
Prozódie
- Intonace v PTE je podobná angličtině Abercraf. Jedním z prominentních vzorů je, že hlavní pohyb výšky tónu není nutně omezen na zdůrazněnou slabiku, ale může být rozšířen dále až na konec slova.[2]
- Stejně jako v jiných velšských akcentech má PTE tendenci vyhnout se dvojitým stresovým vzorům, takže slova jako Bridgend nebo zmrzlina ztrácejí sekundární stres.[9]
Gramatika
- Není běžně se používá jako negace.[12]
- The Northern Subject Rule se používá v přítomných slovesných tvarech a rozšiřuje se na osobní zájmena: Chodím do práce, ptáci zpívají a říkáš.[12]
- Některá slova mají gramatický význam jedinečný pro PTE, včetně po což znamená „později“ a nikdy jako „ne“.[12]
- Dvojité negativy nastat, podobně jako v jiných národních anglických dialektech.[12]
- Předložky na, podle a pro jsou použity idiomaticky, jak je charakteristické pro jižní Wales přízvuk: sem / tam. Frázové příklady zahrnují co je na tom? (co se děje s tím), jsou na něm časy (má náladu), jaký je tvůj čas? (jaký je pro vás vhodný čas), nemůžete jít jím / ní (nemůžete na něm záviset) a je tu pro vás vděčnost (jste oceněni).[13]
Slovní zásoba
- Ashman - bin man, popelář[13]
- vačka - krok[12]
- crachach - používá se všude ve Walesu; hanlivý výraz používaný k označení členů založení v zemi.[14][15] Může jednoduše odkazovat na „nóbl lidi“.[12]
- prohrát - zmeškat (např. Autobus)[12]
- poin - otravovat, otravovat (z velštiny poeni)[12]
- koryto - okapové žlaby[13]
- venter - vsadit (z velštiny fentro, a zmutovaný druh mentro)[12]
Idiomy
Příklady běžně používaných idiomatických frází v PTE:[13]
- spálený ke slávě - spálené až do popelu[13]
- šel domů - řekl, když se kus oblečení opotřeboval[13]
- možné, pokud - v PTE to konkrétně znamená „určitě to není ten případ, že ...“[13]
- určitě - fráze, která představuje „určitě“ nebo „bezpochyby“[13]
Reference
- ^ A b C d E F G h i Connolly (1990), str. 121.
- ^ A b C d Connolly (1990), str. 126.
- ^ Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (1990). Angličtina ve Walesu: Rozmanitost, konflikty a změny - Knihy Google. ISBN 9781853590313. Citováno 2019-12-02.
- ^ Wells (1982), str. 389.
- ^ Connolly (1990) 122, 125.
- ^ A b C d E F G h i j k Connolly (1990), str. 124.
- ^ Connolly (1990) 121, 125.
- ^ Connolly (1990), str. 123.
- ^ A b C d E F G h Connolly (1990), str. 125.
- ^ A b C Connolly (1990), str. 122.
- ^ Connolly (1990), s. 122–123.
- ^ A b C d E F G h i Connolly (1990), str. 127.
- ^ A b C d E F G h Connolly (1990), str. 128.
- ^ Davies, John; Jenkins, Nigel; Baines, Menna; Lynch, Peredur, eds. (2008). Welsh Academy Encyclopaedia of Wales. Cardiff: University of Wales Press. ISBN 978-0-7083-1953-6.
- ^ Hitt, Carolyn (1. března 2006). „Kdo jsou„ crachachové “?“. BBC novinky.
Bibliografie
- Connolly, John H. (1990), „Port Talbot English“, Coupland, Nikolas; Thomas, Alan Richard (eds.), Angličtina ve Walesu: rozmanitost, konflikty a změny, Multilingual Matters Ltd., str. 121–129, ISBN 1-85359-032-0
- Wells, John C. (1982), Akcenty angličtiny, Svazek 2: Britské ostrovy (str. I – xx, 279–466), Cambridge University Press, ISBN 0-52128540-2