Occitan abeceda - Occitan alphabet
![[]](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1a/Parentesi_Quadre.svg/30px-Parentesi_Quadre.svg.png){kind=small}
 | tento článek ne uvést žádný Zdroje. (Květen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
The Occitan abeceda sestává z následujících 23 Latinská písmena:
Majuskula formy (také zvaný velká písmena nebo velká písmena) A B C D E F G H Já J L M N Ó P Q R S T U PROTI X Z Nepatrné formy (také zvaný malá písmena nebo malá písmena) A b C d E F G h i j l m n Ó p q r s t u proti X z
Dopisy K., Ž a Y jsou považovány za zahraniční[kým? ] a jsou používány pouze ve slovech cizího původu, postupně integrovaných do Occitan, jako např whisky, watt, Keňa. Mohou být zahrnuty do Occitan abecedy podle pořadí v mezinárodní abecedě.[Citace je zapotřebí ]
Jména písmen
| Písmena | název | IPA (Standardní výslovnost) | IPA (Regionální výslovnost) |
|---|---|---|---|
| A a | A | [A] | |
| B b | be, be (n) auta | [ˈBe, ˈbe ˈ (n) awtɔ] | Auv. [ˈBə, ˈbə ˈ (n) awtɔ] Niç. Va. [ˈBe, ˈbe ˈ (n) awta] |
| C c | ce | [ˈSe] | Auv. [ˈSə] |
| D d | de | [ˈDe] | Auv. [ˈDə] |
| E e | E | [E] | Auv. [ˈƏ] |
| F f | èfa | [ˈƐfɔ] | Auv. Lim. [ˈEfɔ] Niç. Va. [ˈƐfa] |
| G g | ge | [ˈDʒe] | Auv. [ˈDzə] Lim. [ˈDze] Plyn. [ˈƷe] |
| H h | acha | [ˈAtʃɔ] | Auv. Lim. [ˈAtsɔ] Niç. Va. [ˈAtʃa] |
| Já já | i | [ˈI] | |
| J j | ji | [ˈDʒi] | Lim. [ˈDzi] |
| (K k) | ca. | [ˈKa] | |
| L l | èla | [ˈƐlɔ] | Auv. Lim. [ˈElɔ] Niç. Va. [ˈƐla] |
| M m | èma | [ˈƐmɔ] | Auv. Lim. [ˈEmɔ] Niç. Va. [ˈƐma] |
| N n | èna | [ˈƐnɔ] | Auv. Lim. [ˈEnɔ] Niç. Va. [ˈƐna] |
| O o | o (ò) | [ˈU (ˈɔ)] | |
| Str | pe | [ˈPe] | Auv. [ˈPə] |
| Q q | cu | [ˈKy] | Auv. [ˈKjy] |
| R r | èrra | [ˈƐrɔ] | Auv. Lim. [Ɔerɔ] Niç. []A] Va. [ˈƐra] Pro. [ˈƐʀɔ] |
| S s | èssa | [ˈƐsɔ] | Auv. Lim. [ˈEsɔ] Niç. Va. [ˈƐsa] |
| T t | te | [ˈTe] | Auv. [ˈTə] |
| U u | u | [ˈY] | |
| V v | ve, ve bassa (Plyn. ve, ve baisha) | [ˈBe, ˈbe ˈβasɔ] | Auv. [ˈVə, ˈvə ˈbasɔ] Lim. Pro. [ˈVe, ˈve ˈbasɔ] Niç. Va. [ˈVe, ˈve ˈbasa] Plyn. [ˈBe, ˈbe ˈβaʃɔ] |
| (W w) | ve dobla | [ˈBe ˈðubːlɔ] | Auv. [ˈVə, ˈvə ˈdublɔ] Lim. Pro. [ˈVe, ˈve ˈdublɔ] Niç. Va. [ˈVe, ˈve ˈdubla] Plyn. [ˈBe, ˈbe ˈðuβlɔ] |
| X x | ixa | [ˈItsɔ] | Auv. Lim. Pro. Plyn. [ˈIksɔ] Niç. Va. [ˈIksa] |
| (Y y) | já grèga | [ˈI ˈɣɾɛɣɔ] | Auv. Lim. [ˈI ˈɡɾeɡɔ] Pro. [ˈI ˈɡɾɛɡɔ] Niç. Va. [ˈI ˈɡɾɛɡa] |
| Z z | izèda | [iˈzɛðɔ] | Auv. Lim. [iˈzedɔ] Pro. [iˈzɛdɔ] Niç. Va. [iˈzɛda] |
Jména písmen jsou obvykle ženská. Mohou být také mužské, v tom případě ženská jména být nauta (B), ve bassa (PROTI), ve dobla (Ž) a já grèga (Y) stát se mužským být naut, být bas, ve doble a já grèc.
Elize je běžné před písmenem začínajícím samohláskou.
Diacritics
Několik diakritiky slouží k úpravě výslovnosti písmen Occitanské abecedy.
- The vážný přízvuk (přízvuk grèu) _̀ nalezeno na A, E, Ó.
- The akutní přízvuk (přízvuk agut) _́ nalezeno na A, E, Ó, í, ú.
- The dieresis (trèma) ¨ nalezeno na ï, ü.
- The cédille (cedilha) ¸ nalezeno pod C.
- The interpunktní (interiér ponch, interiér punt) · nalezeno mezi dvěma po sobě následujícími souhláskami: n · h a s · h. Toto se používá v Benzín Occitan, který obsahuje [h ] jako allophone /F /. V Středověk, interpunkt byl po celou dobu běžný Aquitania (vidět Starý Occitan ).
Pro velká písmena je vyžadována diakritiky. Například: Indie, Rakousko, Sant Çubran, FÒRÇA, SOÏSSA, IN · HÈRN.