Kontinuální a progresivní aspekty - Continuous and progressive aspects
![]() | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte vylepši to nebo diskutovat o těchto problémech na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
The kontinuální a progresivní aspekty (zkráceně CONT a PROG) jsou gramatické aspekty které vyjadřují neúplnou akci („dělat“) nebo stav („být“) probíhající v určitou dobu: nejsou obvyklé, imperfektivní aspekty.
V gramatikách mnoha jazyků se tyto dva výrazy používají zaměnitelně. To je také případ Angličtina: stavba jako „Pere“ lze popsat buď jako přítomný čas průběhový nebo jako přítomný progresivní. Existují však určité jazyky, pro které se rozlišují dva různé aspekty. v čínština, například, progresivní Aspekt označuje aktuální akci, jako v „obléká se“, zatímco kontinuální aspekt označuje současný stav, jako v případě „má na sobě jemné oblečení“.
Stejně jako u jiných gramatických kategorií se přesná sémantika aspektů liší jazyk od jazyka a od gramatiky po gramatika. Například některé gramatiky jazyka turečtina počítat -yor formulář jako přítomný čas;[1] některé jako progresivní čas;[2] a některé jako kontinuální (neobývaný imperfektiv) a progresivní (kontinuální nestativní) aspekt.[3]
Kontinuální versus progresivní
Progresivní aspekt vyjadřuje dynamický kvalita probíhajících akcí, zatímco souvislý aspekt vyjadřuje Stát subjektu, který v akci pokračuje. Například „Tom čte“ může vyjádřit dynamickou aktivitu: „Tom čte knihu“ - tj. Právě teď (progresivní aspekt) nebo Tomův současný stav: „Tom čte titul“ - tj. Tom je student (průběžně aspekt). Aspekt může být často nejednoznačný; „Tom čte Ulysses“ může popisovat jeho současnou činnost (je v jeho rukou) nebo stav, kdy byla kniha zahájena, ale ještě nebyla dokončena (má ji v tašce).
Kontinuální a progresivní v různých jazycích
Pokud není uvedeno jinak, v následujících jazycích se s kontinuálními a progresivními aspekty zachází stejně, v takovém případě se termín nepřetržitý používá k označení obou.
Angličtina
Použití
Kontinuální aspekt je konstruován pomocí formy spona „být“ spolu se současností participium (označeno příponou -ing).[4] Obvykle se používá pro akce, ke kterým dochází v daném čase, a nezaměřuje se na větší časový rozsah. Například věta „Andrew hrál tenis, když mu zavolala Jane.“ označuje, co Andrew dělal, když mu Jane zavolala, ale neuvádí, jak dlouho Andrew hrál, ani jak často hraje; k tomu by stačila jednoduchá minulost: „Andrew hrál tenis několik hodin každý den po několik let.“
Salikoko Mufwene[5]:str. 35–36 kontrastuje účinek progresivního tvaru na významy akčních sloves versus lexikálně stativních sloves:
- [I] t převádí události, u nichž se očekává, že budou přesné, na dlouhodobější, i když přechodné, stavy věcí [např. „Nancy píše dopis“];
- naopak převádí ty stavy věcí, u nichž se očekává, že budou trvat dlouho (lexikální stativy), na krátkodobější / přechodné stavy věcí [např. „Tom žije s námi“]; a
- jednoduše představuje ta slovesa, jejichž denotace jsou neutrální z hlediska trvání jako v procesu / v (přechodném) trvání [např. „Zeď praská“], ačkoli u stativů se nejvíce očekává trvání.
Původ
Progresivní aspekt v angličtině pravděpodobně vznikl ze dvou konstrukcí, které se v roce používaly poměrně zřídka Starý a Raná střední angličtina. První používal formu beon / wesan (být / stát se) s přítomným příčestím (-ende).[6] Tato konstrukce má analogickou podobu v holandštině (viz níže).[7] Druhý používal beon / wesan, předložku a gerund (-unge), a byl různě navržen jako ovlivněný podobnými formami v latinský a francouzština[8] nebo Britský keltský, ačkoli důkazů je tak či onak málo.[9] V průběhu středoanglického období zvukové posuny v jazyce znamenaly, že koncovka (-ende) příčestí a konec (-unge) gerund se spojily do nového konce, (-ing). Tato změna, která byla dokončena v jižní Anglii kolem konce patnáctého století a rozšířila se odtud na sever, způsobila nerozeznání příčestí a gerundů. V tomto bodě je viditelný náhlý nárůst používání progresivních forem, i když by svou současnou podobu získali až v osmnáctém století.[10][11] Lingvista Herbert Schendl dospěl k závěru, že „s touto vlastností se polygenetický původ ... zdá atraktivní, a přinejmenším dalším rozšířením progresivního je jazykově vnitřní vývoj.“[12]
Berberský
V Amazigh jazyk, minulé spojité je tvořeno pomocí fixního příčestí ttugha (původní význam: zapomněl jsem); ttugha je přidáno před sloveso, které je v přítomném čase. Takže máme:
Ntta itari: píše / píše
Ntta ttugha itari: psal
Přítomný spojitý je obvykle stejný jako přítomný čas. Ale v Riff rozmanitost berberského příčestí aqqa je přidáno před sloveso k vytvoření přítomného spojitého.
čínština
čínština je jedna rodina jazyků, která rozlišuje mezi kontinuální a progresivní stránkou.
Kantonský
Kantonský má velmi pravidelný systém pro vyjádření aspektů pomocí přípon sloves. 緊 se obvykle používá k vyjádření progresivního aspektu while 住 se používá k vyjádření spojitého aspektu. Vezměte následující příklad:
Anglický překlad | ||
---|---|---|
Progresivní | Oblékám se. | |
Kontinuální | Mám na sobě oblečení. |
V tomto příkladu progresivní aspekt vyjadřuje skutečnost, že se subjekt aktivně obléká, spíše než jen nosit oblečení jako v kontinuálním aspektu. Tento příklad je užitečný k ukázání anglických reproduktorů rozdílu mezi průběžným a progresivním, protože „nošení“ v angličtině nikdy nepřináší progresivní aspekt. (Místo toho musí být použito „oblékání“).
V kantonštině, progresivní značka 緊 může vyjádřit také souvislý aspekt v závislosti na kontextu (výše uvedený příklad by tedy mohl kromě výrazu „oblékám si oblečení“ také znamenat „nosím oblečení“), ale obecně se předpokládá progresivní aspekt. Abychom zdůraznili spíše progresivní aspekt než kontinuální, 喺 度 (doslovně znamená „tady“) lze použít před slovesem:
喺 度 lze použít i bez 緊 k označení progresivního aspektu.
Mandarinka
Na rozdíl od kantonštiny Mandarinka nemá příponu slovesa pro vyjádření progresivního aspektu, ale může použít předslovní pomocnou látku zhèngzài 正在 (nebo prostě 在), podobně jako to používá kantonština 喺 度 před slovesem. Spojitý aspekt má příponu slovesa, 著 /着 zhe, který je příbuzný s kantonským 住 v tomto kontextu.
Anglický překlad | ||
---|---|---|
Progresivní | Oblékám se. | |
Kontinuální | Mám na sobě oblečení. |
Více informací viz Čínská gramatika § Aspekty.
dánština
Dánština má několik způsobů, jak vytvořit souvislý aspekt.
- První používá formulář er ved + infinitiv („je v“ znamená „v procesu“). Například han er ved ve společnosti bygge nyt hus („staví nový dům“) znamená „staví nový dům“. Je to podobné jako v německé podobě pomocí „beim".
- Některá slovesa jsou vždy nebo implicitně spojitá, například slovesa označující pohyb, umístění nebo polohu, jako např sidder ("sedící"), hvězda ("stojící"), ligger („ležící“) nebo går ("chůze"). To znamená, že jejich současné napjaté formy jsou jejich spojité formy: Han står dér („tam stojí“) znamená „tam stojí tam“ a jeg sidder ned („Sedím“) znamená „sedím“. To znamená, že dánština má často dvě různá slovesa, když dávají smysl spojitá i nespojitá - angličtině zbývá jen jeden takový plně funkční pár a stane se, že toto bude sdílet s dánštinou v lægge (sig) („položit“) a na ligge ("ležet") - "Lehněte si, abyste si mohli lehnout".
- Používání těchto výchozích spojitých sloves spolu s jiným než výchozím spojitým slovesem způsobí, že obě spojitá. Toto je forma používaná také v jiných germánských jazycích, jako je norština a holandština. Například: Han står og ryger („stojí a kouří“) znamená „kouří (stojí)“.
- Jiná forma se používá pro pohyby, jako je chůze, řízení nebo létání. Při konstrukci dokonalého času mohou být konstruovány buď „je“, nebo „má“. Kde „má“ označuje dokončenou cestu a „je“ označuje zahájenou cestu. Například han er get („chodí se“), což znamená „odešel (pěšky)“, versus jeg har fløjet což znamená „Letěl jsem (v určitém okamžiku)“.
holandský
Kontinuální aspekt se běžně používá v holandštině, i když ne tak často jako v angličtině. Existují různé způsoby formování spojitosti:
- Jedna forma je stejná jako v angličtině: zijn (být) s přítomným příčestím, např. Het schip je zinkende (Loď se potápí). Tato forma klade důraz na kontinuální aspekt a často dává dramatický podtext, takže se běžně nepoužívá.
- Druhá metoda je v holandštině nejběžnější. Je vytvořen s zijn, následuje předložka a určitý člen aan het a gerund (sloveso použité jako podstatné jméno), např. Ik ben aan het lezen (doslovně Jsem na čtení), význam Čtu.
- Třetí metodou je použití slovesa vyjadřujícího fyzickou pozici, podobně zitten (sedět), Staan (stát), liggen (lhát), následován te a infinitiv. Příklady: Ik zit te lezen (rozsvícený Sedím a čtu), význam Čtu (sedím), Ik stond te wachten (rozsvícený Stál jsem a čekal), význam Čekal jsem (stoje), Zij ligt te slapen (rozsvícený Leží spát), význam Spí (vleže), Wij lopen te zingen (rozsvícený Jdeme zpívat), význam Zpíváme (při chůzi). Při překladu do angličtiny nebo jiného jazyka není obecně uvedena fyzická poloha, pouze samotná akce. V angličtině podobné konstrukce existují, ale jsou neobvyklé a okrajově častější pouze v určitých dialektech, např. Seděl jsem (tam) a četl, Stál jsem tam a čekal, atd.
- Čtvrtá metoda je k dispozici také v angličtině zijn (být) s příslovcem a předložkou Bezig se setkal (zaneprázdněn s) a gerund, např. Ik ben bezig se setkal s lezenem (rozsvícený Jsem zaneprázdněn čtením), význam Jsem (zaneprázdněn) čtením. Pokud existuje objekt, existují dvě formy: 1. gerundu předchází kastrovat článek het a následuje předložka dodávka (z) a předmět, např. Ik ben bezig se setkal s lezen van deze brief (rozsvícený Čtením tohoto dopisu jsem zaneprázdněn), význam Čtu tento dopis; 2. objekt přichází před úplným infinitivem (místo gerunda), např. Ik ben bezig potkal deze brief te lezen (rozsvícený Jsem zaneprázdněn čtením tohoto dopisu), význam Čtu tento dopis. Tato forma spojitosti se většinou používá pro skutečnou (fyzickou) činnost. Gramaticky lze říci zij je bezig te denken (rozsvícený je zaneprázdněná přemýšlením, myslí si) nebo hij je bezig te slapen (rozsvícený je zaneprázdněn spánkem, spí), ale v holandštině to zní divně. V těchto případech se obecně používají jiné formy spojitosti, konkrétně druhá metoda: Zij je aan het denken a hij je aan het slapen.
- Pátá metoda také zahrnuje použití zijn (být) s příslovcem bezig (zaneprázdněný), tentokrát následuje te a infinitiv, např. Ik ben bezig te koken (rozsvícený Jsem zaneprázdněn vařením), význam vařím. Pokud existuje předmět, přichází před slovesem, např. Ik ben bezig aardappelen te koken (rozsvícený Vařím brambory), význam Vařím brambory. Tento formulář se také používá hlavně pro skutečné činnosti. Zij je bezig te denken a Hij je bezig te slapen jsou neobvyklé.
- Šestá metoda je speciální formou spojitosti. Implicitně to znamená, že subjekt je mimo činnost. Využívá to zijn (být), následovaný infinitivem, např. Zij je winkelen (rozsvícený Je to obchod), význam Nakupuje (pryč).
francouzština
francouzština nemá kontinuální aspekt sám o sobě; události, které by angličtina popsala pomocí svého kontinuálního aspektu, francouzština by popsala použití neutrálního aspektu. Mnoho lidí vyjadřuje, co dělají, ve francouzštině pomocí přítomného času. Francouzština tedy může vyjádřit souvislý smysl pomocí opisný konstrukce être en train de („být uprostřed“); například anglické „we were eating“ by mohlo být vyjádřeno ve francouzštině buď jako nous étions en train de manger (doslovně „byli jsme uprostřed jídla“), nebo jednoduše nous mangions ("jedli jsme").
Výjimku tvoří související události, k nimž došlo v minulosti: nedokonalý má souvislý aspekt ve vztahu k jednoduchá (historická) minulost; např. nous mangionty quand il frappA à la porte ("my byly jísting když zaklepevyd u dveří "). Avšak passé composé se častěji používá k označení minulých událostí s neutrálním aspektem v nenarativním kontextu.
Je také možné použít přítomné příčestí, např. Nous mangeant, il frappait à la porte, nebo gerundium (Gérondif).
Quebec francouzsky často vyjadřuje souvislý smysl pomocí opisný konstrukce ètre après (rozsvícený „být po“); například anglické „jedli jsme“ by se dalo vyjádřit v quebecké francouzštině buď jako nous étions après mangernebo jednoduše nous mangions (imparfait).
Jèrriais
Zformováno přesně jako v rýnské němčině, Jèrriais konstruuje spojitost se slovesem êt ' (be) + à (předložka) + infinitiv. Například, j'têmes à mangi překládá se jako jedli jsme.
Němec
Standard nemá žádný souvislý aspekt Němec. Aspekt lze vyjádřit pomocí gerade (právě teď, v tuto chvíli) jako v er liest gerade význam čte. Některé regionální dialekty, například dialekty Porýní, Porúří, a Vestfálsko, tvoří spojitý aspekt pomocí slovesa sein (být), skloňovaná předložka dopoledne nebo beim (na nebo na) a kastrovat podstatné jméno, které je tvořeno infinitivem. Tato konstrukce byla pravděpodobně půjčena od Nízká němčina nebo Holanďané, kteří používají přesnou konstrukci k vyjádření stejného významu. Například, ich bin am Lesen, ich bin beim Lesen (doslovně Jsem na / při čtení) znamená Čtu. Známý jako rheinische Verlaufsform (zhruba Rhinish progresivní forma), je stále běžnější v neformálním projevu mnoha řečníků po celém Německu prostřednictvím populárních médií a hudby, ačkoli je stále odsuzován ve formálních a literárních kontextech.[13] v Jižní rakousko-bavorský, aspekt lze vyjádřit pomocí káď (dělat) jako pomocný s infinitivem slovesa jako v er tut lesen pro čte (srov. anglicky čte).
havajský
v havajský, přítomná časová forma progresivního aspektu ke + sloveso + nei je velmi často používán.
Hindština a urdština
hindština a Urdu mít určitý progresivní / kontinuální aspekt, označený pomocnými prostředky, pro minulost, přítomnost a budoucnost. Rozlišuje se od obvyklého aspektu a je široce používán v každodenní řeči. Stejně jako v angličtině se také používá k označení okamžité budoucí akce. Hindustani používá obvyklou konstrukci jak pro stativní aspekt, tak pro progresivní. Úplnou konjugaci spojitých časů viz Hindustani gramatika.
Kontinuální / progresivní aspekt je poznamenán progresivním příčestím rahā který souhlasí s pohlavím a číslem subjektu a za ním je spona honā (být, stát se, existovat, mít) ve správné konjugaci.[14]
Jednotné číslo | Množný | ||
---|---|---|---|
Mužský | Ženský | Mužský | Ženský |
rahā | rahī | Rahe | rahī̃ |
V hindštině / urdštině existují tři aspekty, Dokonalý, Obvyklé a progresivní.[14] V tabulce níže jsou uvedeny pouze konjugace 3. osoby.
Progresivní aspekt | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|
Nálada | Čas | jednotné číslo | množný | Překlad | ||
mužský | ženský | mužský | ženský | |||
Orientační | Současnost, dárek | bèṭh rahā hè | bèṭh rahī hè | béṭh rahe hè̃ | bèṭh rahī̃ hè̃ | on (ona) sedí. |
Minulost | bèṭh rahā thā | beh rahī thī | Béhh Rahe | bèṭh rahī̃ thī̃ | seděl (v procesu). | |
Budoucnost | bèṭh rahā hogā | bèṭh rahī hogī | bèṭh rahe hõge | bèṭh rahī̃ hõgī | bude (bude) sedět. | |
Domnělý | Současnost, dárek | pravděpodobně by mohl sedět. [v současné době] | ||||
Minulost | pravděpodobně mohl / byl (v procesu) sedět. | |||||
Budoucnost | pravděpodobně by mohl (bude) sedět. | |||||
Spojovací způsob | Současnost, dárek | bèṭh rahā ho | bèṭh rahā ho | bèṭh rahe hõ | bèṭh rahī̃ hõ | (doufat), že bude (v procesu) sedět. [v současné době] |
Minulost | bèṭh rahā hotā | beh rahī hotī | bèṭh rahe hote | behh rahī̃ hotī̃ | (v naději) seděl (v procesu). [protázová fráze ] | |
Budoucnost | bèṭh rahā motyka | béṭh rahā motyka | b raṭh rahe hoẽ | bèṭh rahī̃ hoẽ | (doufajíc), že bude (v procesu) sedět. | |
Podmiňovací způsob | Současnost, dárek | bèṭh rahā hotā | beh rahī hotī | bèṭh rahe hote | behh rahī̃ hotī̃ | on (ona) by seděl (v procesu). [apodóza fráze ] |
Minulost | ||||||
Budoucnost | bèṭh rahā hogā | bèṭh rahī hogī | bèṭh rahe hõge | bèṭh rahī̃ hõgī | on (ona) bude (v procesu) sedět. [apodóza fráze ] |
Poznámky:
- Budoucnost a budoucnost domnělý nálada hindštiny má stejné formy pro progresivní aspekt. Když je kontext o budoucnosti, má se za to, že spona má budoucí čas, a když je kontext z minulosti, předpokládá se, že spona má předpokládanou náladu. Přesný detail v kontextu minulosti by říkal, zda předpokládat předpokládanou přítomnost nebo předpokládanou minulost. Například, "dělat sál pehle bèṭh rahā hogā" a "abhī bèṭh rahā hogā."oba mají stejnou předpokládanou část jako tabulka výše, ale dělat sál pehle znamená „před dvěma lety“ a abhī znamená „právě teď“, což jasně ukazuje, že první věta je v předpokládané přítomnosti a druhá věta je v předpokládané minulosti.
- Sloveso behna v hindštině / urdštině, když se používá s progresivním příčestím, znamená „osoba je v procesu sedět“ a ne ve skutečnosti již sedí.[15] Překlad v tabulce výše hovoří o progresivním stavu sezení od stavu neusazení a ne o pokračujícím stavu sezení. Chcete-li ukázat pokračující stav sedění, buď dokonalou formu příčestí progresivní formu [Perfective Participle + Verbal Adjective Marker (hua) + Kopule] se používá nebo [Perfective Participle + Copula] se používá. První se překládá jako „... zůstal sedět“ a druhý jako „... sedí“ (progresivní). Od té doby nejsou takové spojité formy považovány za aspekt sám o sobě v hindštině / urdštině hua používá se pouze k označení slovesných přídavných jmen, nemá žádnou roli v systému aspekt / čas / nálada.[14]
- U progresivního lze také použít obvyklé a dokonalé příčestí hindštiny a urdštiny participium formovat progresivní formy a progresivní obvyklé formy.
- Jako mnoho jiných, například finský, rumunský a polský, i podmiňovací způsob forma sloves v hindštině / urdštině se objevuje dvakrát v podmíněné frázi na rozdíl od mnoha románských jazyků, kde existují samostatné tvary pro podmíněné a minulé spojovací způsoby.[16] V hindštině / urdštině oba závětí (hlavní doložka) a protasis (závislá příčina) dát sloveso do podmíněného / kontrafaktuálního. The minulý spojovací způsob a podmíněná nálada je označen v hindštině / urdštině stejným způsobem kontrafaktuální popisovač.
islandský
islandský má současný souvislý aspekt podobný tomu v angličtině. Tato funkce je mezi Skandinávské jazyky. Je tvořena spirálou vera (být) + inzerát (značka infinitivu) + nekonečné sloveso. Jeho použití se mírně liší od angličtiny, protože jej obecně nelze použít ve statických kontextech, například ve stoje nebo v sedě, ale spíše k popisu konkrétních činností. Následující příklady ilustrují tento jev.
- Ég er að borða eplið.
- Já jím jablko.
V kontrastu s:
- Ég stend á borðinu.
- Stojím na stole.
Ve druhém příkladu je přítomný čas prostý čas se používá, protože popisuje stav, stojící na stole. Konstrukce *ég er að standa á borðinu je nesprávné[je zapotřebí objasnění ] v islandštině. Kromě toho tato metoda konstrukce spojité současnosti existuje druhá metoda podobná té, která existuje v ostatních skandinávských jazycích, kde přítomné příčestí končící na -andi se používá spolu s kopulí vera. Toto je způsob použití přítomného příčestí, které je analyzováno jako další adjektivní nebo adverbiální než slovní, protože jej nelze použít s přechodná slovesa. U určitých sloves má také a častý implikace, jako v následujícím příkladu:
- Ég er gangandi í skóla.
- Chodím do školy (pravidelně).
Technicky použití přítomného příčestí často není příkladem kontinuálního aspektu v islandštině.
italština
italština tvoří progresivní aspekt v podstatě stejným způsobem jako ve španělštině, s použitím konjugované formy slovesa upřený pohled („zůstat“) následovaný gerundium hlavního slovesa. Existují pouze dvě formy gerund, výběr závisí na konci hlavního slovesa v infinitivu: -ando pro slovesa, jejichž infinitiv končí na -jsou (parlare / parlando, mangiare / mangiando) nebo -endo pokud infinitiv končí v - tady nebo -hněv (leggere / leggendo, dormire / dormendo). Takto je vyjádřeno „mluvím / čtu / spím“ Sto parlando / leggendo / dormendo.
Přítomný čas
Přítomný čas a přítomný progresivista mohou mít v italštině odlišné významy. Oba lze použít pro probíhající akce v současné době: parlo con Mario a sto parlando con Mario může znamenat „mluvím s Mariem (v tuto chvíli, právě teď)“, ale k vyjádření probíhajícího stavu lze použít pouze holou přítomnost, jako v parlo inglese „Mluvím anglicky“, tj. Sdělit informace „Jsem schopen mluvit anglicky“ (bez ohledu na to, co v době mluvení dělám). Současný progresivní tedy objasňuje bezprostřednost: Sto uscendo „Odcházím (právě teď; na cestě ven)“.
Přítomný spojitý je tvořen pomocí přítomného času slovesa upřený pohled + gerund. Stejně jako v angličtině, gerund vyjadřuje hlavní význam promluvy: sto pattinando (bruslení), jsem bruslení. U regulárních sloves je gerund tvořen z infinitivu slovesa převzetím zastavit a připojení příslušné gerundovy přípony: -jsou slovesa berou -ando a - tady a -hněv slovesa obě berou -endo. Tabulka ukazuje konjugace upřený pohled v přítomném čase s gerundem pro ilustraci přítomného kontinua:
osoba avere Essere parlare věřitel finire katastrofální opporre io sto avendo sto essendo sto parlando sto credendo sto finendo sto dicendo sto opponendo tu stai avendo stai essendo stai parlando stai credendo stai finendo stai dicendo stai opponendo egli / ella sta avendo sta essendo sta parlando sta credendo sta finendo sta dicendo sta opponendo noi stiamo avendo stiamo essendo stiamo parlando stiamo credendo stiamo finendo stiamo dicendo stiamo opponendo voi státní avendo státní essendo stát parlando státní krédo státní finendo státní dicendo státní opponendo essi / esse stanno avendo stanno essendo stanno parlando stanno credendo stanno finendo stanno dicendo stanno opponendo
Přítomný spojitý čas má velmi předvídatelný konjugační vzor i pro slovesa, která jsou typicky nepravidelná, jako např Essere („být“) a avere ("mít"). U sloves se sníženými infinitivy používá gerund stejný kmen jako nedokonalý (což někdy odpovídá stopce 1. osoby singulárního indikativního přítomného).
infinitiv 1. zpívat. současnost, dárek 1. zpívat. nedokonalý gerundium katastrofální dico dicevo dicendo bere bevo bevevo bevendo jízdné Faccio facevo Facendo porre pongo ponevo ponendo
Minulý čas
K vytvoření minulosti progresivní, upřený pohled je konjugovaný v nedokonalém a používá se s gerundem. Například zatímco sto andando znamená „jdu“, stavo andando vyjadřuje šel jsem. V běžném italském mluvení stavo andando a nedokonalé andavo jsou většinou zaměnitelné v progresivním smyslu (stavo andando/andavo v ospedale... 'šel jsem [tj. na cestě] do nemocnice ... '), zatímco minulé zvyky „chodil jsem“, „chodil jsem (často, opakovaně)“, lze vyjádřit pouze nedokonalým andavo.
Konjugace minulosti progresivní:
osoba avere Essere parlare věřitel finire katastrofální opporre io stavo avendo stavo essendo stavo parlando stavo credendo stavo finendo stavo dicendo stavo opponendo tu stavi avendo stavi essendo stavi parlando stavi credendo stavi finendo stavi dicendo stavi opponendo lui / lei stava avendo stava essendo stava parlando stava credendo stava finendo stava dicendo stava opponendo noi stavamo avendo stavamo essendo stavamo parlando stavamo credendo stavamo finendo stavamo dicendo stavamo opponendo voi stavate avendo stavate essendo stavate parlando stavate credendo stavate finendo stavate dicendo stavate opponendo loro stavano avendo stavano essendo stavano parlando stavano credendo stavano finendo stavano dicendo stavano opponendo
Stejně jako současný progresivní je italský minulý progresivní extrémně pravidelný. Formy upřený pohled jsou společné -jsou slovesa v nedokonalém (zírat / stavo, parlare / parlavo, atd.).
V italštině neexistují žádné snadno dostupné prostředky k vyjádření rozdílu mezi angličtinou „Čteme“ a „Četli jsme“.
japonský
Standard japonský používá stejnou gramatickou formu k vytvoření progresivního a spojitého aspektu, konkrétně pomocí -te iru forma slovesa. Záleží na tranzitivita slovesa jsou interpretovány jako progresivní nebo kontinuální. Například:
- ペ ン が 鞄 に入 っ て い る。
- Pen ga kaban ni haitte iru.
- Pero je v sáčku (nepřetržitě).
- 彼 は 晩 ご 飯 を食 べ て い る。
- Kare wa ban-gohan o tabeteiru.
- Jí večeři (progresivní).
- 彼 は ペ ン を 鞄 に入 れ て い る。
- Kare wa pen o kaban ni irete iru.
- Vkládá pero do vaku (výsledné). - obvykle se to chápe jako výsledný stav jako v „drží pero v tašce“, ale lze jej syntakticky interpretovat jako progresivní, což je však velmi podivné a pragmaticky nesprávné.
Některé dialekty jako např Chugoku dialekt a Shikoku dialekt mít různé gramatické tvary pro progresivní a spojitý aspekt; the -toru formulář pro progresivní a -yoru formulář pro kontinuální. Například:
Kontinuální:
- 桜 の 花 が散 っ と る。
- Sakura no hana ga chittoru.
- Třešňové květy padly.
Progresivní:
- 桜 の 花 が散 り よ る。
- Sakura no hana ga chiriyoru.
- Třešňové květy padají.
portugalština
v portugalština souvislý aspekt je poznamenán gerundem, buď vlastním -zpět konec (běžný v Brazílie a Alentejo ) nebo A (na) a infinitiv (gerundivní infinitiv - běžný ve většině Portugalsko ); například dělat bude buď estar a fazer nebo, podobně jako v jiných románských jazycích, estar fazendo.
Kečuánština
Kečuánština používá konkrétní přípona: -chka nebo - jo; který je přímo připojen před konjugačními příponami. Ačkoli souvislý aspekt v kečuánštině je podobný aspektu v angličtině, je více využíván než jednoduchý časy a běžně se do nich překládá (jednoduchá přítomnost i minulost) kvůli myšlence, že akce nejsou okamžité, ale mají určitou dobu trvání (mikuni [Jím] a mikuchkani [Jím] jsou obě správné, ale dává se přednost použití mikuchkani protože nebudeme jíst ani za sekundu).
Slovanské jazyky
v Slovanské jazyky existuje jasný rozdíl mezi dokonalým a nedokonalým gramatické aspekty ve slovesném kmeni, přičemž druhý zdůrazňuje, že akce probíhá nebo probíhala (obvyklá nebo jiná). Právě ve vztahu k těmto jazykům se původně vyvinul moderní koncept gramatického aspektu obecně. Většina sloves ve slovanských jazycích má alespoň jeden odpovídající pár druhého aspektu - např. čeština koupit (dokonalé; provedeno při jedné příležitosti) a kupovat (nedokonalé; prováděno po delší dobu), což by se dalo přeložit jako „koupit" a "kupovat„respektive.
Perfektivní slovesa se běžně utvářejí z nedokonalých přidáním předpony, jinak se nedokonavé sloveso utvoří z dokonalého úpravou kmene nebo zakončení. Doplnění také hraje malou roli. Perfektivní slovesa nelze obecně použít ve smyslu přítomného času - jejich tvary přítomného času mají ve skutečnosti budoucí odkaz. Příklad takové dvojice sloves z polština, je uveden níže:
- Infinitiv (a slovníková forma ): pisać („psát“, nedokonalé); napisać („psát“, dokonalé)
- Současný / jednoduchý budoucí čas: pisze („píše“); napisze („bude psát“, dokonalé)
- Složený budoucí čas (pouze nedokonalý): będzie pisać („bude psát, bude psát“)
- Minulý čas: pisał („psal, psal, psal“, nedokonalé); napisał („napsal“, dokonalý)
Alespoň ve východoslovanských a západoslovanských jazycích existuje třícestná diferenciace aspektů pro slovesa pohybu, se dvěma formami imperfective, determinate and indeterminate a jednou formou perfective. Tyto dvě formy nedokonalosti lze použít ve všech třech časech (minulých, přítomných a budoucích), ale dokonalost lze použít pouze s minulostí a budoucností. Neurčitý imperfektiv vyjadřuje obvyklý aspekt (nebo pohyb v žádném směru), zatímco determinovaný imperfektiv vyjadřuje progresivní aspekt. Rozdíl úzce odpovídá rozdílu mezi angličtinou „chodím (pravidelně) do školy“ a „chodím do školy (nyní)“. Trojcestný rozdíl je uveden níže pro Ruská základní (nepředponovaná) slovesa pohybu. Když předpony jsou připojeny k ruským slovesům pohybu, stávají se víceméně normálními dvojicemi imperfective / perfective, ačkoli předpony jsou obecně spojeny s neurčitým imperfective k vytvoření prefixed imperfective a k determinate imperfective k vytvoření prefixed perfective. Například předpona при- + neurčitý ходи́ть = приходить; a předpona при- + určit идти́ = прийти (přijet (pěšky)).
španělština
v španělština, spojitá je konstruována podobně jako v angličtině pomocí konjugované formy estar (být) plus gerundio (gerundium /gerundivní /příslovkové příčestí ) hlavního slovesa; například, estar haciendo prostředek dělat (haciendo být gerundio z hacer, dělat).
Stejně jako angličtina má i španělština několik souvisejících konstrukcí s podobnými strukturami a souvisejícími významy; například, seguir haciendo prostředek dělat dál (seguir bytost pokračovat).
Konjugace současného progresivního ve španělštině:
osoba estar (být) hablar (mluvit) Creer (věřit) terminář (dokončit) decir (říct) trabajar (pracovat) jo estoy estoy hablando estoy creyendo estoy terminando estoy diciendo estoy trabajando tú estás estás hablando estás creyendo estás terminando estás diciendo estás trabajando usted está está hablando está creyendo está terminando está diciendo está trabajando el / ella está está hablando está creyendo está terminando está diciendo está trabajando nosotros estamos estamos hablando estamos creyendo estamos terminando estamos diciendo estamos trabajando ustedes están están hablando están creyendo están terminando están diciendo están trabajando ellos están están hablando están creyendo están terminando están diciendo están trabajando
Viz také
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ G.L. Lewis, Turecká gramatika
- ^ Robert Underhill, Turecká gramatika
- ^ Jaklin Kornfilt, turečtina
- ^ § 42,5, s. 368, Vysokoškolský kurz anglické gramatiky, Angela Downing a Philip Locke, dotisk ed., Psychology Press, 2002, ISBN 0-415-28810-X.
- ^ Mufwene, Salikoko S., Statičnost a progresivita, Indiana Univ. Lingvistický klub, 1984.
- ^ Lamont, George (2005), Progres anglických slovesných časů a anglický progresivní
- ^ Hoeksma, Jacku, Pohyb slovesa v holandských současných klauzulích příčestí
- ^ Mustanoja, Tauno (1960), Středoanglická syntaxe, str. 572–585
- ^ Killie, Kirstin (2012), Starý anglicko-pozdně britský jazykový kontakt a anglický progresivní
- ^ Elsness, Johann (1994), O postupu progresivního v raně novověké angličtině
- ^ Alexiadou, Artemis (2013), Nominální vs. verbální konstrukce a vývoj anglického progresivního
- ^ Schendl, Herbert (2012), Middle English: Language Contact
- ^ Hovorovému slovu „rheinische Verlaufsform“ se věnuje zábavný článek od Bastiana Sicka, viz http://www.spiegel.de/kultur/zwiebelfisch/0,1518,350958,00.html
- ^ A b C VAN OLPHEN, HERMAN (1975). „ASPEKT, NAPĚTÍ A nálada v HINDI SLOVESU“. Indo-Iranian Journal. 16 (4): 284–301. ISSN 0019-7246.
- ^ „--ा - Wikislovník“. en.wiktionary.org. Citováno 2020-06-29.
- ^ Sharma, Ghanshyam (listopad 2010), Singh, Rajendra (ed.), „On Hindi Conditionals - Ghanshyam Sharma“, Výroční přehled jihoasijských jazyků a lingvistiky, Mouton de Gruyter, vyvoláno 2020-06-30
Bibliografie
- Matthews, Stephen a Yip, Virginie (1994). Kantonština: Komplexní gramatika. Routledge. ISBN 0-415-08945-X.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
- Yip, Po-Ching; Rimmington, Don (2004). Chinese: A Comprehensive Grammar. Routledge. ISBN 0-415-15032-9.