Prolativní případ - Prolative case - Wikipedia

v gramatika, prolativní případ (zkráceně PROL), také nazývaný vialis případ (zkráceně PŘES), stíhací případ (zkráceně PROFESIONÁLOVÉ), traverzní případ, mediativní případnebo translativní případ,[1] je gramatický případ a podstatné jméno nebo zájmeno který má základní význam „prostřednictvím“ nebo „prostřednictvím“.

v Finština, prolativní případ sleduje zavedenou aplikaci v řadě zkamenělých výrazů k označení „prostředkem (médiem transakce)“.[2] Může být použit v jiných konstrukcích, ale nezní to „přirozeně“.[3] Příkladem může být „postitse“ („poštou“), „puhelimitse“ („telefonicky“), „meritse“ („po moři“), „netitse“ („přes internet“). Řada finských gramatiků klasifikuje prolativní formu jako příslovce protože to nevyžaduje dohoda s adjektivy jako ostatní finské případy.[4] Toto tvrzení však není pravdivé, protože adjektivum bude souhlasit s prolativem: „Hän hoiti asian pitkitse kirjeitse“ („Vypořádal se s věcí dlouhým dopisem“).

Prolativ existuje v podobném stavu v EU Estonský jazyk.

The vialis případ v Eskimo – aleutské jazyky má podobnou interpretaci, která se používá k vyjádření pohybu pomocí povrchu nebo způsobem. Například v Grónský jazyk umiarsuakkut 'lodí'[5] nebo v Střední aljašský Yup'ik kuigkun „po řece“ nebo ikamrakun „po saních“.

Baskičtina gramatiky často uvádějí nortzat / nortako případ (přípona -tzat nebo -tako) jako „prolativní“ (prolatiboa).[6] Význam tohoto případu však nesouvisí s významem, který byl právě popsán výše pro jiné jazyky, a alternativně byl nazván „esenciální / translativní ",[7] jak to znamená „pro [něco jiného], jako (bytí) [něco jiného]“; např., hiltzat eman "vzdát se mrtvých", lelotzat hartu zuten „vzali ho za blázna“.[8] Význam "formou" případu označeného jako prolativ ve výše uvedených jazycích je v baskičtině vyjádřen pomocí instrumentální (přípona - [e] z).

Tento případ se také nazývá stíhací případ v některých jazycích.[1] Pod tímto názvem se nachází v Tundra Nenets,[9] ve starém Baskičtina a s prostorovými podstatnými jmény v mongolštině.[10]

Viz také

Další čtení

  • Anhava, Jaakko (2015). „Kritéria pro případové formuláře ve finských a maďarských gramatikách“. journal.fi. Helsinky: Finské vědecké časopisy online.

Reference

  1. ^ A b Haspelmath, Martin. Terminologie případu v Příručka případu, Oxford University Press, 2006.
  2. ^ Mäkinen, Panu. „Finnish Grammar - Adverbial Cases“. users.jyu.fi. University of Jyväskylä. Citováno 6. března 2015.
  3. ^ Länsimäki, Maija. „Kirjeitse annettu määräys. Suomen kielen prolatiiveista“. Citováno 13. dubna 2015.
  4. ^ Korpela, Jukka. „Finské případy“. www.cs.tut.fi. Citováno 13. dubna 2015.
  5. ^ Richard H. Kölbl: Kauderwelsch Band 204, Grönländisch Wort für Wort, ISBN  3-89416-373-9, strana 37
  6. ^ Zkontrolujte například: Ilari Zubiri a Entzi Zubiri's Euskal Gramatika Osoa (Bilbao: Didaktiker, 1995); the odkaz na skloňování Archivováno 2007-09-27 na Wayback Machine na webových stránkách institutu baskické autonomní vlády pro euskaldunizaci a abecedizaci dospělých (HABE); atd.
  7. ^ Jon D. Patrick, Ilari Zubiri: Studentská gramatika Euskara (Mnichov: Lincom Europa, 2001) [1]
  8. ^ Příklady (přeložené ze španělštiny) uvedené v díle Luise Baraiazarry Diccionario 3000 Hiztegia (k dispozici online na euskadi.net ), pod položkou pro španělský „dar“ [2].
  9. ^ Tapani Salminen (06.10.2008). „Tundra Nenets“. Katedra finsko-uherských studií, Helsinská univerzita, Finsko. Citováno 2008-12-30.
  10. ^ Sechenbaatar [Sečenbaγatur], Borjigin. 2003. Chakharský dialekt mongolský: morfologický popis. Helsinki: Finsko-uherská společnost. ISBN  952-5150-68-2