Khanty jazyk - Khanty language

Khanty (nebo Hanti), dříve známý jako Ostyak (/ˈɒsti…k/),^[3] je Uralský jazykem, kterým mluví Khanty lidé. Mluví se v něm Khanty – Mansi a Yamalo-Nenets autonomní okruhy stejně jako v Aleksandrovsky a Kargosoksky okresy Tomská oblast v Rusko. Podle studie Salminen a Janhunen z roku 1994 žilo v Rusku 12 000 Khanty mluvících lidí.

Khanty jazyk má mnoho dialekty. Západní skupina zahrnuje Obdorian, Ob, a Irtysh dialekty. Východní skupina zahrnuje Surgut a Vakh -Vasyugan dialekty, které se zase dělí na třináct dalších dialektů. Všechny tyto dialekty se od sebe výrazně liší fonetický, morfologické, a lexikální rysy do té míry, že tři hlavní „dialekty“ (severní, jižní a východní) jsou vzájemně nesrozumitelné.^[4] Na základě jejich významných multifaktoriálních rozdílů lze tedy východní, severní a jižní Khanty považovat za samostatné, ale úzce související jazyky.

Abeceda

cyrilice (verze z roku 2000)^{[Citace je zapotřebí ]}

cyrilice (verze z roku 1958)

latinský (1931–1937)

Literární jazyk

Khanty jazyk je mluvený primárně v Chanty – Mansi Autonomous Okrug v západní Sibiř

Khanty psaný jazyk byl poprvé vytvořen po Říjnová revoluce na základě Latinské písmo v roce 1930 a poté s cyrilice (s dodatečným písmenem ⟨ң⟩ pro / ŋ /) z roku 1937.

Khanty literární díla jsou obvykle psána ve třech severních dialektech, Kazym, Shuryshkar a Middle Ob. Hlášení a vysílání novin se obvykle provádí v kazymianském dialektu.

Odrůdy

Dialekty Khanty (a Mansi ):

  Obdorsk (Salekhard) dialekt

  Ob dialekty

  Southern (Irtysh) Khanty

  Surgutské dialekty

  Dálného východu (Vakh-Vasyugan) dialekty

Khanty je rozdělena do tří hlavních dialektových skupin, které jsou do značné míry vzájemně nesrozumitelné, a proto je nejlépe jej považovat za tři jazyky: severní, jižní a východní. Jednotlivé dialekty jsou pojmenovány podle řek, kterými se mluví nebo na kterých se mluvilo. Southern Khanty již pravděpodobně vyhynul.^[5][6]

• Východní Khanty^[7]
  • Dálný východ (Vakh, Vasjugan, Verkhne-Kalimsk, Vartovskoe)
  • Surgut (Jugan, Malij Jugan, Pim, Likrisovskoe, Tremjugan, Tromagan)
• přechodné: Salym
• Western Khanty
  • Northern Khanty
    • Obdorsk
    • Berjozov (Synja, Muzhi, Shurishkar), Kazym Sherkal
    • přechodné: Atlym, Nizyam
  • Southern Khanty: Horní Demjanka, Dolní Demjanka, Konda, Cingali, Krasnojarsk

Salymský dialekt lze klasifikovat jako přechodný mezi východním a jižním (Honti: 1998 naznačuje bližší příbuznost k východnímu, Abondolo: 1998 ve stejné práci s jižním). Atlymské a nijamské dialekty také vykazují některé jižní rysy.

Southern a Northern Khanty sdílejí různé inovace a lze je seskupit jako Western Khanty. Patří mezi ně ztráta plných předních zaoblených samohlásek: * üü, * öö, * ɔ̈ɔ̈> * ii, * ee, * ää (ale * ɔ̈ɔ̈> * oo sousedící s * k, * ŋ),^[8] ztráta harmonie samohlásek, frikativizace * k až / x / přilehlá k zadním samohláskám,^[9] a ztráta fonému * ɣ.^[10]

Fonologie

Obecným rysem všech odrůd Khanty je, že zatímco dlouhé samohlásky nejsou rozlišeny, kontrast mezi prostými samohláskami (např. /Ó/) vs. redukované nebo extra krátké samohlásky (např. /Ó/) je nalezeno. To odpovídá skutečnému rozdílu délek v Chantyho blízkém příbuzném Mansi. Podle vědců, kteří předpokládají společné Ugric původ těchto dvou, to byla také původní proto-ob-ugrská situace.

Palatalizace souhlásek je v Khanty phonemic, stejně jako ve většině ostatních uralských jazyků. Souhlásky Retroflex se také nacházejí ve většině odrůd Khanty.

Chanty slovo důraz je obvykle na počáteční slabice.^[11]

Proto-Khanty

19 souhlásek je rekonstruováno pro Proto-Khanty, vypsané s tradiční UPA transkripce zobrazená výše a IPA přepis zobrazený níže.

Hlavní isogloss souhlásky mezi Khanty odrůd je reflexe postranních souhlásek, * ɬ (od Proto-Uralic * s a * š) a * l (od Proto-Uralic * la * * ð).^[10] Ty se obecně spojují, avšak s různými výsledky: / l / v dialektech Obdorsk a Dálný východ, / ɬ / v dialektech Kazym a Surgut a / t / jinde. Vasjuganský dialekt si stále zachovává rozlišovací slovo - zpočátku, místo toho v této poloze posunul * ɬ> / j /. Podobně se palatalizované laterální * ľ vyvinulo na / lʲ / na Dálném východě a v Obdorsku, / ɬʲ / v Kazymu a Surgutu a / tʲ / jinde. Retroflex lateral * ḷ zůstává na Dálném východě, ale v / t / -dialects se vyvíjí do nové roviny / l /.

Jiné dialekty isoglosses zahrnují vývoj originálu * ć na palatalized zastavení / tʲ / ve východní a jižní Khanty, ale na palatalized sykavý / sʲ ~ ɕ / v severní, a vývoj originálu * č podobně jako sykavý / ʂ / (= UPA: š) v severní Chanty, částečně také v jižní Khanty.

Východní Khanty

Dálný východ

Vakhský dialekt se liší. Je tuhý harmonie samohlásek a a trojstranný (ergativní – akuzativ) případový systém: Předmět a tranzitivní sloveso vezme příponu instrumentálního případu -nə-, zatímco objekt má příponu akuzativu. Předmět nepřechodné sloveso, však není označen pro případ a dalo by se říci, že je absolutní. Přechodné sloveso souhlasí s předmětem, jako v jmenovaný – akuzativ systémy.

Vakh má nejbohatší inventář samohlásek se čtyřmi redukovanými samohláskami / ě ø̆ ɑ̆ ŏ / a plné / i y ɯ u e ø o æ ɑ /. Někteří vědci také uvádějí / œ ɔ /.^[12]

Surgut

Poznámky:

1. / tʲ / lze realizovat jako afrikát [tɕ] v sub-dialektech Tremjugan a Agan.
2. Velar / uvular kontrast je předvídatelný ve zděděném slovníku: [q] se objeví před zadními samohláskami, [k] před předními a středními samohláskami. V výpůjčkách z ruštiny však [k] lze nalézt také před zadními samohláskami.
3. Fonemický stav [ʃ] není jasný. Vyskytuje se v některých slovech ve variantě s [s], v jiných ve variantě s [tʃ].
4. V Pim sub-dialektu, / ɬ / se nedávno přesunula do / t /, změna, která se rozšířila z Southern Khanty.
5. Labializovaný postvelarní přibližný [ʁ̞ʷ] se vyskytuje v sub-dialektu Tremjugan jako allophone / w / mezi zadními samohláskami, u některých řečníků také slovo - zpočátku před zadními samohláskami. Výzkum z počátku 20. století také uváděl dva další labializované fonémy: / kʷ ~ qʷ / a / ŋʷ /, ale ty již nejsou rozlišeny.

Northern Khanty

Kazymský dialekt rozlišuje 18 souhlásek.

Inventář samohlásek je mnohem zjednodušený. Osm samohlásek se rozlišuje v počátečních slabikách: čtyři plné / e a ɒ o / a čtyři snížené / ĭ ă ŏ ŭ /. V nepřízvučných slabikách se nacházejí čtyři hodnoty: / ɑ ə ĕ ĭ /.^[14]

Podobně jednoduchý samohláskový inventář se nachází v dialektech Nizyam, Sherkal a Berjozov, které mají plné / e a ɒ u / a snížena / ĭ ɑ̆ ŏ ŭ /. Kromě plného vs. sníženého kontrastu, spíše než kontrastu délky, je toto stejné jako u sousedního Sosva dialekt z Mansi.^[12]

Obdorský dialekt si ponechal plné blízké samohlásky a má systém devíti samohlásek: plné samohlásky / i e æ ɑ o u / a redukované samohlásky / æ̆ ɑ̆ ŏ /).^[12] Má však jednodušší souhláskový soupis, který má postranní přibližníky / l lʲ / místo frikativ / ɬ ɬʲ / a má fronted * š * ṇ do / s n /.

Gramatika

Tato sekce potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: "Khanty jazyk"  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Dubna 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Podstatné jméno

Mezi nominální přípony patří dvojí -ŋən, množný - (ə) t, dativ -A, lokální /instrumentální -nə.

Například:

xot „dům“ (srov. Finština koti "Domov")

xotŋəna "do dvou domů"

xotətnə „u domů“ (srov. maďarský atdna, Finsky kotona „doma“, výjimečná forma využívající starý, lokální význam podstatného zakončení případu -na).

K podstatným jménům v jednotném, dvojím a množném čísle lze přidávat přivlastňovací přípony jednotného, ​​dvojitého a množného čísla ve třech osobách³ = 27 formulářů. Několik, od məs „kráva“, jsou:

məsem "moje kráva"

məsemən "moje 2 krávy"

məsew "moje krávy"

məstatən "2 naše krávy"

məsŋətuw "naše 2 krávy"

Zájmena

Osobní zájmena jsou v nominativním případě:

Případy ma jsou akuzativ ne a dativ člověče.

Ukazovací zájmena a přídavná jména jsou:

tamə "tento", tomə "že", sedět "tamto": tam xot "tento dům".

Základní tázací zájmena jsou:

xoy "SZO?", muy "co?"

Číslice

Khanty číslice, ve srovnání s maďarskými a finskými, jsou:

Tvorba násobků deseti ukazuje slovanský vliv v Khanty, zatímco maďarština používá kolektivní derivační příponu -van (-ven) úzce souvisí s příponou příslovkové příčestí který je -va (-ve) dnes, ale býval -ván (-vén). Všimněte si také pravidelnosti [xot] - [haːz] "dům" a [sot] - [saːz] "sto".

Syntax

Khanty i Mansi jsou v podstatě nominativní – akuzativní jazyky ale mají inovativní morfologickou ergativitu. V ergativní konstrukci je objektu dán stejný případ jako předmět an intranzitivní sloveso a lokální se používá pro agenta přechodného slovesa (jako instrumentální ). To lze použít u některých konkrétních sloves, například „dát“: doslovná Anglicizace by byla „mnou (subjektem) ryba (objekt), kterou jsem vám dal (nepřímý objekt)“, což odpovídá ekvivalentu věty „Dal jsem ryba vám “. Ergativ je však pouze morfologický (označený případem), nikoli syntaktický, takže je lze navíc pasivizovat způsobem podobným angličtině. Například v Mansi „„ pes (agent) vás (objekt) “mohl být přeformátován jako„ vás (objekt) kousl pes (nástroj) “.

Khanty je aglutinační jazyk a zaměstnává SOV objednat.^[15]

Lexikon

Lexikon odrůd Khanty je zdokumentován relativně dobře. Nejrozsáhlejším časným zdrojem je Toivonen (1948), založený na polních záznamech od K. F. Karjalainen od roku 1898 do roku 1901. Etymologický interdialektivní slovník zahrnující veškerý známý materiál ze zdrojů před rokem 1940 je Steinitz et al. (1966–1993).

Schiefer (1972)^[16] shrnuje etymologické zdroje Khantyho slovníku podle Steinitze a kol. takto:

Futaky (1975)^[17] dále navrhuje řadu výpůjček z Tungusické jazyky, hlavně Evenki.

Poznámky

Reference

• Abondolo, Daniel (1998). „Chanty“. V Abondolo, Daniel (ed.). Uralské jazyky.
• Csepregi, Márta (1998). Szurguti osztják chrestomathia (PDF). Studia Uralo-Altaica Supplementum. 6. Segedín. Citováno 2014-10-11.
• Filchenko, Andrey Yury (2007). Gramatika východní Khanty (Doktorská práce). Rice University. hdl:1911/20605.
• Gulya, János (1966). Východní Ostyak chrestomathy. Publikace Indiana University, série Uralic a Altaic. 51.
• Honti, László (1988). „Die Ob-Ugrischen Sprachen“. V Sinor, Denis (ed.). Uralské jazyky.
• Honti, László (1998). „ObUgrian“. V Abondolo, Daniel (ed.). Uralské jazyky.
• Steinitz, Wolfgang, vyd. (1966–1993). Dialektologisches und etymologisches Wörterbuch der ostjakischen Sprache. Berlín. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)
• Toivonen, Y. H., ed. (1948). K. F. Karjalainen Ostjakisches Wörterbuch. Helsinki: Suomalais-Ugrilainen Seura. Chybějící nebo prázdný | název = (Pomoc)

Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Březen 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

externí odkazy

• Khanty jazyk
• Omniglot
• Dokumentace východní Khanty
• Khanty základní lexikon v globální lexikostatistické databázi
• Khanty jazyk a lidé
• Slovník Khanty – Russian Russian – Khanty (ke stažení)
• Chantyho bibliografický průvodce