Sambalský jazyk - Sambal language

Sambal
	Sambali
Rodilý k	Filipíny
Kraj	Zambales, Pangasinan, Metro Manila, Palawan
Etnický původ	Sambal
Rodilí mluvčí	70,000 (2000)
Jazyková rodina	Austronesian Malajsko-polynéský Filipínský Centrální Luzon Sambalic Sambal; ; ; ; ;
Oficiální status
Úřední jazyk v	Místní jazyk na Filipínách
Regulováno	Komisyon sa Wikang Filipino
Kódy jazyků
ISO 639-3	xsb
Glottolog	tina1248
	Oblast, kde se mluví Sambalem
	Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Sambal nebo Sambali je Sambalština mluvený primárně v Zambal obcí z Santa Cruz, Candelaria, Masinloc, Palauig, a Iba a v Pangasinense obec Infanta v Filipíny; reproduktory najdete také v Panitian, Quezon, Palawan a Barangay Mandaragat nebo Buncag z Puerto Princesa.^{[Citace je zapotřebí ]}

název

Tento jazyk se občas označuje jako zambal, který je hispánsky druh Sambal.

Sambal byl také na nějaký čas označován jako Tina,^[3] termín stále setkáváme ve starších zdrojích. Termín, který však znamená "bělený" v Botolan rozmanitost jazyka,^[4] je považováno za urážlivé. The pejorativní Termín byl poprvé použit koncem sedmdesátých let výzkumníky z Letní lingvistický institut (nyní SIL International).^[4] Sambals by normálně nerozpoznal odkaz.^[5]

Fonologie

Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Sambali má 19 fonémy: 16 souhlásky a tři samohlásky. Struktura slabik je relativně jednoduchá.

Samohlásky

Sambali má tři samohlásky. Oni jsou:

/ a / an otevřená přední nezaokrouhlá samohláska podobný Angličtina 'FAtam '
/IA zavřít přední nezaokrouhlenou samohlásku podobný anglickému „machine '
/ u / (psáno jako „o“) a uzavřít nezaokrouhlenou samohlásku podobné angličtině „flute ‘

Existuje pět hlavních dvojhlásky: / aɪ /, / uɪ /, / aʊ /, / ij / a / iʊ /.

Souhlásky

Níže je uveden přehled souhlásek Tina. Všechny zastávky jsou nepoškozené. The velar nosní vyskytuje se na všech pozicích, včetně na začátku slova.

		Bilabiální	Zubní	Palatal	Velární	Glottal
Zastaví	Neznělý	p	t		k	(-) [ʔ]
Zastaví	Vyjádřený	b	d		G
Afrikáty	Neznělý			(ts) [tʃ]
Afrikáty	Vyjádřený
Fricatives			s			h
Nasals		m	n		ng [ŋ]
Postranní			l
Klapky			r
Polosamohlásky		w		y [j]

Poznámka: Souhlásky [d] a [ɾ] někdy se vyměňují, jako tomu bylo kdysi alofony. Dy je vyslovováno [dʒ], ny [ɲ], sy [ʃ], a ty [tʃ].

Stres

Stres je v Sambalovi phonemic. Zdůraznění slov je velmi důležité, rozlišují slova se stejnými pravopisy, ale s různými významy, např. hikó (I) a híko (loket).

Historické zvukové změny

Mnoho slov vyslovovaných s / s / a / ɡ / v Cebuano a Tagalog jsou vyslovovány s / h / a / j /, respektive, u svých příbuzných v Sambalovi. Porovnat hiko a ba-jo s tagalštinou siko a bago.

Gramatika

Podstatná jména

Zambal zájmena

Společná singulární zájmena

ang, 'yung (iyong) - yay hikon-mong, ya-rin hikon-moyng, n'ung (niyong) - nin kon-moyoSa - haNasa - Ison ha (blízko), Itaw ha (daleko)

Společná zájmena množného čísla

ang mgá, 'yung mgá (iyong mgá) - yay + první písmeno množného čísla + aw (např. yay bawbabayi - ang mga babae; yay lawlalaki - ang mga lalaki) ng mgá, n'ung mgá (niyong mgá) - nin yay + první písmeno množného slova + aw (např. nin bawbabayi - ng mga babae, nin lawlalaki - ng mga lalaki) sa mgá - ha první písmeno množného slova + aw (např. habawbabayi - sa mga babae, halawlalaki - sa mga ki) Nasa mga - Iti, ison, itaw + zájmeno

Osobní singulární zájmena

Si - hiNi - NiKay - Kun ni na kay - hikun

Osobní množné číslo

Sina - HilaNina - niKina - Kun liNakina - Hikunla

Poznámka: V obecné konverzaci je „zájmeno“ obvykle u zájmena vynecháno nebo zúženo. Např. Hikunla tana hiya rin (sa kanila na lang iyan) je jednoduše „kunla tana“ ya-rin nebo ještě kratší jako „kunlay na rin.

Příklad: Muž dorazil. Dumating ang lalaki: 1) Nakalato hiyay lalaki nebo nakalato ‘yay lalaki nebo‘ yay tawo. 2) Linu-mato hiyay lalaki; nebo3) Lin’mato ‚yay lalaki nebo 'yay tawo.

Yay (s odkazem na objekt) Hiyay (singulární osoba) Hikamon (množné číslo druhá osoba) Hilay (množné číslo třetí osoba)

Nakita ni Juan si Maria - Na-kit ni Juan ahoj Maria. „John viděl Marii.“ Všimněte si, že ve filipínských jazycích vyžadují i jména lidí článek.

Množný nominální článek

Pupunta sina Elena at Roberto sa bahay ni Miguel.Maku hila Elena tan Roberto ha bali ni Miguel.

Pupunta ako - maku-koPapunta - ma-makoPunta - makoPumupunta - ampakoPupuntahan - ampaku-tawanmakuku-son

„Helen a Robert půjdou do Miguelova domu.“

Nasaan ang mga aklat? Ayti yay lawlibro?

Na kay Tatay ang mga susi.Hikun niTatay yay sawsusi nebo ‘Kunni Tatay yay sawsusi„ Otec má klíče. “

Malusog ang sanggol. Maganda yay lalaman nya-nin makating / makalog. "To dítě je zdravé."

Zájmena (panghalip)

Osobní zájmena jsou roztříděna podle velikosti písmen. Nepřímé formy také fungují jako genitiv.

1. osoba singularAko - hikoKo - koAkin - hikunko (zkráceno na ‚kunko)

1. osoba dualKita - ta, kunta

1. osoba množného čísla včetně Tayo - hitamo nebo ‘tamoNatin - hikuntamo nebo‘ kuntamoAtin - hikuntamo nebo ‘kuntamo

1. osoba množného čísla exclusive Kami - hikami nebo ‘kamiNamin - miAmin - hikunmi nebo‘ kunmi

2. osoba singularikáw - hikamo - moiyó - hikunmo nebo ‘kunmo 2. osoba množného čísla Kayo - hikamo nebo‘ kamoNinyo –moyoInyo - hikunmoyo nebo ‘kunmoyo

3. osoba singuláru Siya - hiyaNiya - nayaKaniya - hikunnaya nebo ‘kunnaya

3. osoba množného čísla Silá - hilaNilá - laKanilá - hikunla nebo ‘kunla

Příklady: Sulat je hulat (Masinloc) nebo sulat (Sta. Cruz) Sumulat ako. Humulat ko nebo Sumulat ko. "Napsal jsem."

Sinulatan ako ng liham. Hinulatan nya hiko nebo hinulatan nya ‘ko." Napsal mi dopis. " Hinomulat ya ‘kunko, nanulat ya kunko nebo hinulatan mya ko.

Ibibigay ko sa kaniyá. Ebi ko ‘kunna (hikuna)." Dám mu to. "

Genitivní zájmena následují za slovem, které upravují. Šikmá zájmena mohou nahradit genitivní zájmeno, ale předcházejí slovu, které modifikují.

Ang bahay ko. Yay bali ko.Ang aking bahay. Yay ‘kunkon bali.„ Můj dům. “

Tázací slova

Sambal - Tagalog - anglicky

Ayri / Ayti - Saan - Kde

Anya - Ano - co

Anta / Ongkot - Bakit - proč

hino - sino - kdo

nakano -kailan-kdy

Ukázkové texty

Filipínské národní přísloví

Níže je uveden překlad filipínského národního přísloví do jazyka Sambal^[6] "Ten, kdo neuznává své začátky, nedosáhne svého cíle," následoval originál v Tagalog.

Sambal: „Hay kay tanda mamanomtom ha pinangibatan, kay maka-lato ha ampako-taw-an.“
Tagalog: „Ang hindština marunong lumingon sa pinanggalingan a hindština makararating sa paroroonan.“

Otčenáš

Verze od Matthewa

Ama mi an ison ha langit,
sambawon a ngalan mo.
Ma-kit mi na komon a pa-mag-ari mo.
Ma-honol komon a kalabayan mo iti ha lota
bilang anamaot ison ha langit.
Biyan mo kami komon nin
pa-mangan mi para konan yadtin awlo;
tan patawaron mo kami komon ha kawkasalanan mi
bilang anamaot ha pa-matawad mi
konlan ampagkasalanan komi.
Tan komon ando mo aboloyan a matokso kami,
nokay masbali ipa-lilih mo kamin kay makagawa doka,
ta ikon moy kaarian, kapangyarian tan karangalan a homin
panganggawan. Amen.^[7]

Verze od Luka

Ama mi, maipatnag komon banální mon kapangyarian.
Lomato ana komon an awlon sikay mag-ari.
Biyan mo kamin pa-mangan mi sa inawlo-awlo.
Inga-rowan mo kami sa kawkasalanan mi bilang
pa-nginganga-ro mi konlan nagkasalanan komi
tan ando mo kami aboloyan manabo sa tokso.
Wamoyo.^[7]

Příklady

Čísla

Jeden = a`sa

Dva = luwa

} čísla od 3 do 9 obecně používají stejné slovo jako tagalog.

Tři = tulo

Four = a`pat

Pět = lima

Six = a`num

Sedm = pito

Osm = walo

Devět = siyam

}

Ten = skládlo

Společné výrazy

kay ko tanda / tanda ko = já nevím / já vím (anglicky) = hindi ko alam / alam ko (tagalog)

papo = prarodič (anglicky) = lola / lolo (tagalog)

kaka = sourozenec nebo bratranec (anglicky) = ate / kuya / pinsan (tagalog)

kay ko labay / labay ko = nemám rád / mám rád (anglicky) = hindi ko gusto / gusto ko (tagalog)

murong tamoy na = pojďme domů / zpět (anglicky) = uwi / balik na tayo (tagalog)

hadilap = zítra (anglicky) = bukas (tagalog)

hawanin = nyní / dnes (anglicky) = ngayon (tagalog)

naapon = včera (anglicky) = kahapon (tagalog)

ya = yes (english) = oo (tagalog)

ka`i = no (anglicky) = hindština (tagalog)

Viz také

Reference

^ Sambal na Etnolog (18. vydání, 2015)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Tina Sambal“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ http://www.sil.org/asia/philippines/sipl/SIPL_2-2_032-034.pdf
^ ^A ^b „Říkej mi Sambal“. wordpress.com. 16. prosince 2010. Citováno 14. dubna 2018.
^ Elgincolin, Priscilla R .; Goshnick, Hella E. (1979). „Interclausal relations in Tina Sambal“. Studium filipínské lingvistiky. 3 (1): 84.
^ Rubino, Carle. „Národní filipínské přísloví v různých filipínských jazycích“. iloko.tripod.com. Citováno 14. dubna 2018.
^ ^A ^b Sambal, Tina

externí odkazy

„Zambal-language resources at the SIL“.

[e18-1] Sambal na Etnolog (18. vydání, 2015)

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Tina Sambal“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[3] ttp://www.sil.org/asia/philippines/sipl/SIPL_2-2_032-034.pdf

[callme-4] A ^b „Říkej mi Sambal“. wordpress.com. 16. prosince 2010. Citováno 14. dubna 2018.

[interclausalrelationships-5] Elgincolin, Priscilla R .; Goshnick, Hella E. (1979). „Interclausal relations in Tina Sambal“. Studium filipínské lingvistiky. 3 (1): 84.

[6] Rubino, Carle. „Národní filipínské přísloví v různých filipínských jazycích“. iloko.tripod.com. Citováno 14. dubna 2018.

[TinaAmaNamin-7] A ^b Sambal, Tina

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

Centrální luzonské jazyky
Pampangan	Kapampangan
Sinauna	Remontado Agta
Sambalic	Abellen Ambala Bolinao Botolan Mag-antsi Mag-indi Mariveleño Sambal