Dolů - Downstep

Dolů
ꜜ◌
ꜝ◌
Číslo IPA517
Kódování
Subjekt (desetinný)ꜜ
Unicode (hex)U + A71C

Dolů je fenomén v jazyky tónu ve kterém když dvě slabiky mají stejné tón (například obě s vysokým tónem nebo obě s nízkým tónem), druhá slabika má nižší výšku než první.

Lze rozlišit dva hlavní druhy downstepu. První, obvykleji volaný automatický downstep, downdrift[1] nebo katathéza,[2] nastává, když vysoké a nízké tóny přicházejí v pořadí H L (L) H; druhý vysoký tón má tendenci být nižší než první kvůli zasahující slabé slabice. Tento jev je běžný v afrických jazycích, například Chichewa.[3] Rovněž se tvrdilo, že stejný jev je slyšet i v anglických větách, pokud jsou tyto věty vyslovovány například s klesající intonací Já reaBudulež EbeneZer byl a Dealer v magnesiumnebo koupil jsem modrýbobule, zálivbobule, rašplebobule, mulbobule a bramborůvky.[4]

Správný postupnebo neautomatický downstep,[5] je další fenomén nalezený v mnoha afrických jazycích, jako je Igbo. (Viz Downing & Rialland 2017[6] pro přehled postupu v afrických jazycích.) Pokud jsou v následných slabikách dva vysoké tóny (tedy v posloupnosti H H) a druhý je nižší než první, říká se, že jde o downstep.[7]

Symbol pro druhý druh downstepu v Mezinárodní fonetická abeceda je horní index šipka dolů, ⟨ꜜ⟩. Je běžné vidět místo toho horní vykřičník ⟨ꜝ⟩ Kvůli typografickým omezením, i když technicky by to znamenalo neúplně nebo lehce artikulováno alveolární kliknutí uvolnění.

Ukázalo se, že ve většině, ne-li ve všech případech vlastního downstepu, dojde ke snížení druhého vysokého tónu, když vypadne intervenující slabá slabika. To, co bylo H (L) H, se stalo HꜜH.[8] Chybějící slabá slabika vytváří to, co je známé jakoplovoucí tón '. Příklad se vyskytuje v Bambara, jazyk, kterým se mluví Mali. V Bambara, určitý člen je plovoucí nízký tón. S podstatným jménem v izolaci dokuje předchozí samohlásku a změní vysoký tón na klesající tón:

/ bá /řeka
/ bâ /řeka

Pokud však nastane mezi dvěma vysokými tóny, potlačuje následující tón:

/ bá tɛ /není to řeka
/ bá ꜜ tɛ́ /to není řeka

Reference

  1. ^ Yip (2002), s.148.
  2. ^ Beckman a Pierrehumbert (1986), s. 272.
  3. ^ Myers (1996).
  4. ^ Pierrehumbert (1980), str. 139ff, 329ff; Beckman a Pierrehumbert (1986), s. 273.
  5. ^ Connell (2001)
  6. ^ Downing, Laura J .; Rialland, Annie (2017). Intonace v afrických jazycích. Berlín: De Gruyter. ISBN  3110503522. OCLC  963605080.
  7. ^ Welmers (1974), str. 82 a dále
  8. ^ Welmers (1974), str.87.

Bibliografie

  • Beckman Mary E. a Janet B. Pierrehumbert, (1986). „Intonační struktura v angličtině a japonštině“. Fonologická ročenka 3, 255-309.
  • Connell, Bruce (2001) „Dolů, dolů a deklinace“. Workshop Typology of African Prosodic Systems Workshop, Bielefeld University, Německo
  • Crystal, David (2003). Slovník lingvistiky a fonetiky. Wiley-Blackwell, str. 130.
  • Myers, Scott (1996). „Hraniční tóny a fonetická implementace tónu v Chichewě“, Studies in African Linguistics 25, 29-60.
  • Pierrehumbert, Janet B. (1980) "Fonologie a fonetika anglické intonace" Ph.D. Diplomová práce, Massachusetts Institute of Technology.
  • Welmers, William E. (1974). Africké jazykové struktury. University of California Press.
  • Yip, Moira (2002). Tón. Cambridge University Press.