Znějící zubní, alveolární a postalveolární trylky - Voiced dental, alveolar and postalveolar trills - Wikipedia
The vyjádřený alveolární trylek je typ souhláskový zvuk používaný v některých mluvených jazyky. Symbol v Mezinárodní fonetická abeceda to představuje zubní, alveolární, a postalveolární trylky je ⟨r⟩ A ekvivalent X-SAMPA symbol je r. To se běžně nazývá válcované R., válcování Rnebo trill R. Docela často, ⟨r⟩ Se používá ve fonemických přepisech (zejména ve slovnících) jazyků, jako je Angličtina a Němec které mají rhotické souhlásky které nejsou alveolární trylek. To je částečně pro snadnou sazbu a částečně proto, že ⟨r⟩ je písmeno používané v pravopisech těchto jazyků.
V mnoha Indoevropské jazyky, trylek může být často snížen na jednu vibraci v nepříznivých polohách. V italštině jednoduchý trylek obvykle zobrazuje pouze jednu nebo dvě vibrace, zatímco tryskový geminát bude mít tři nebo více.[1] Mezi jazyky patří i to, že trylky mají vždy více vibrací Albánec, španělština, Kyperský Řek a řada Arménský a portugalština dialekty.[Citace je zapotřebí ]
Lidé s ankyloglosie může být výjimečně obtížné formulovat zvuk kvůli omezené pohyblivosti jejich jazyků.[2][3]
Vyjádřený alveolární trylek
| Vyjádřený alveolární trylek | |
|---|---|
| r | |
| Číslo IPA | 122 |
| Kódování | |
| Subjekt (desetinný) | r |
| Unicode (hex) | U + 0072 |
| X-SAMPA | r |
| Braillovo písmo |  |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
Funkce
Vlastnosti vyjádřeného alveolárního trylku:
- Své způsob artikulace je trylek, což znamená, že je vytvářen směrováním vzduchu přes artikulátor tak, aby vibroval.
- Své místo artikulace možná
- zubní (za horními předními zuby)
- alveolární (na alveolární hřeben ), nebo
- post-alveolární (za alveolárním hřebenem).
- Je to nejčastěji apikální, což znamená, že je vyslovováno špičkou jazyka.[4]
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Výskyt
Trylek prodloužený asi o 2 sekundy nepůvodním uživatelem, zachycený zpomaleně, aby odhalil jednotlivé oscilace jazyka 36 ~ 44Hz.
Zubní
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| maďarský[5] | ArrA | [ɒr̪ːɒ] | „takhle“ | Vidět Maďarská fonologie | |
| Marshallese[6] | dik[7] | [r̪ʲik] | ‚být malý ' | Palatalizováno. Dva další rhotické fonémy jazyka, / rˠ / (velarizovaný ) a / rʷ / (zaoblený ), jsou post-alveolární. | |
| rumunština[8] | repede | [ˈR̪e̞pe̞d̪e̞] | 'rychle' | Apikální. Vidět Rumunská fonologie | |
| ruština[9] | рьяный/r'janyj/ r'yanyy | [ˈR̪ʲjän̪ɨ̞j] | 'horlivý' | Apikální, palatalizovaný. Obvykle pouze jedna vibrace, pravděpodobně kvůli palatalizaci.[9] Kontrastuje s postalveolárním trylek. Vidět Ruská fonologie | |
Alveolární
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| afrikánština | Standard[10] | rooi | [roːi̯] | 'Červené' | Může to být kohoutek [ɾ ] namísto.[10] Vidět Afrikánština fonologie |
| arabština | Moderní standard | راء/Raa ' | [raːʔ] | Resh | [ɾ ] v Egyptský |
| Arménský | Východní[11] | ռումբ/dunění |  [rumb] (Pomoc ·informace ) | 'dělová koule' | |
| bengálský | রাত/rv | [krysa] | 'noc' | Odpovídá [ɾ ~ ɹ] v ostatních. Může se objevit slovo zpočátku; proti [ɾ], ke kterému dochází mediálně a nakonec. Vidět Bengálská fonologie | |
| Breton | roue | [litovat] | 'král' | Dominantní v okolí a kolem Léon a Morbihan zatímco mnoho jiných dialektů přijalo vyjádřený uvular fricative. Vidět Bretonská fonologie | |
| čeština[12] | chlor | [xlɔ̝ːr] | 'chlór' | Kontrastuje s / r̝ /; mohou být slabičné. Vidět Česká fonologie | |
| dánština | Několik mluvčích Jutlandský dialekt[13] | [potřebný příklad ] | Odpovídá mnohem více zpět [ʁ ~ ʕ ] ve standardní dánštině. Vidět Dánská fonologie | ||
| holandský | Standard | raam | [RAM] | 'okno' | Vidět Holandská fonologie |
| Angličtina | skotský | curd | [kʌrd] | 'tvaroh' | Pouze některé dialekty. Odpovídá [ɾ ~ ɹ] v ostatních. Vidět Anglická fonologie |
| velština[14] | brdobře | [braɪt] | 'Jasný' | Některé dialekty pod velština vliv. Odpovídá [ɾ ~ ɹ] v jiných. | |
| esperanto | Esperanto | [esperanto] | ‚kdo doufá ' | Obvykle klapka [ɾ ]. Vidět Fonologie esperanta | |
| Finština | raaka | [ˈRɑːkɑ] (Pomoc ·informace ) | 'drsný' | Vidět Finská fonologie | |
| řecký | Standard[15] | άρτος/ártos | [ˈArtos] | 'Přijímání chleba ' | Allophone z / r /. Obvykle v klastrech, jinak kohoutek nebo přibližný.[15] Vidět Novořecká fonologie |
| Kypřan[16][17] | βορράς/víry | [voˈrːas] | 'severní' | Kontrastuje s / ɾ /. | |
| hebrejština | Sephardi | ריש/reš | [ˈReʃ] | 'Resh ' | Vidět Hebrejština Sephardi |
| hindustánský | पत्थर / پتھر/patthar | [pət̪t̪ʰər] | 'kámen' | Vidět Hindustani fonologie | |
| indonéština | dostatr | [gətar] | 'vibrovat' | Vidět Indonéská fonologie | |
| irština | fear | [fʲaɾˠ] | 'muž' | Vidět Irská fonologie | |
| italština[18] | terrA | [ˈT̪ɛrːä] (Pomoc ·informace ) | 'Země' | Vidět Italská fonologie | |
| Kele[19] | [ⁿrikei] | 'noha' | |||
| Kyrgyzština[20] | ыр/ir | [ɯr] | 'píseň' | ||
| lotyšský[21] | rags | [räks̪] | 'roh' | Vidět Lotyšská fonologie | |
| Litevský | ir | [ɪr] | 'a' | Vidět Litevská fonologie | |
| Malajština | kurang | [kuräŋ] | 'méně' | ||
| Nepálština | घर्रा/ gharrā | [ɡʱʌrːä] | 'šuplík' | Vidět Nepálská fonologie | |
| polština[22] | krOK | [krɔk] (Pomoc ·informace ) | 'krok' | Vidět Polská fonologie | |
| portugalština | rato | [ratu] | 'myš' | Kontrastuje s / ɾ /. Mnoho severní dialekty zachovat alveolární trylek a trylek je stále dominantní ve venkovských oblastech. Vidět Portugalská fonologie a Hrdelní R. | |
| Skoti | bricht | [brɪçt] | 'Jasný' | ||
| Skotská gaelština | ceart | [kʲarˠʃd] | 'skutečný' | Vysloveno jako trylek na začátku slova nebo jako rr, nebo před souhláskami d, t, l, n, s; jinak a vyjádřený alveolární kohoutek. Kontrastuje s / ɾʲ / a / ɾ / intervocally a slovo-konečně. Vidět Skotská gaelština fonologie | |
| Srbochorvatština[23][24] | рт / rt | [r̩t] | 'pelerína' | Může být slabičné.[25] Vidět Srbochorvatská fonologie | |
| Slovák[26] | krk | [kr̩k] | 'krk' | Může být klepněte na, zvláště pokud není slabičná. | |
| slovinština[27] | riž | [ríːʃ] | 'rýže' | Také popisováno jako klepnutí [ɾ ],[28] a variabilní mezi trylek [r] a klepněte na [ɾ ].[29] Vidět Slovinská fonologie | |
| španělština[30] | perrÓ | [ˈPe̞ro̞] (Pomoc ·informace ) | 'Pes' | Kontrastuje s / ɾ /. Vidět Španělská fonologie | |
| švédský | Některé dialekty na západním pobřeží | brA | [brɑː] | 'dobrý' | Vidět Švédská fonologie |
| Tagalog | rambutan | [rɐmbuˈtan] | 'rambutan ' | Allophone běžnější [ɾ], zejména s více konzervativní reproduktory.[31] Vidět Tagalogská fonologie | |
| Tamil | பறவை/paravai | [paraʋaɪ̯] | 'pták' | Vidět Tamilská fonologie | |
| Thai | Standard | ชลบุรี/chonburi | [tɕ͡ʰōn.bū.rīː] (Pomoc ·informace ) | 'Chonburi ' | Kontrastuje s alveolárním přibližným [ɹ ] jak se mluví v Bangkoku. |
| Titan[19] | [ⁿrakeiʔin] | ‚dívky ' | |||
| ukrajinština | рух/rukh | [rux] | 'pohyb' | Vidět Ukrajinská fonologie | |
| velština | Rhagfyr | [ˈR̥aɡvɨr] | 'Prosinec' | Kontrastuje s neznělý alveolární trylek, / r̥ /. Vidět Velšská fonologie | |
| jidiš | Standard[32] | בריק/ Brik | [brɪk] | 'most' | Častěji klapka [ɾ ]; může být uvular [ɢ̆ ~ ʀ ] namísto.[32] Vidět Jidiš fonologie |
| Zapotec | Tilquiapan[33] | r-ree | [rɘˀɘ] | ‚jít ven (obvykle) ' | Podkladně dvě sekvence / ɾ /. |
Post-alveolární
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Katalánština[34] | roba | [ˈR̠ɔβ̞ə] | 'oblečení' | Kontrastuje s / ɾ /. Vidět Katalánština fonologie | |
| Gokana[35] | býtlE | [bēr̠ē] | 'my' | Allophone z / l /, mediálně mezi samohláskami v morfému a nakonec v morfému před následující samohláskou ve stejném slově. Může to být postalveolární kohoutek nebo jednoduše [l ] namísto.[35] | |
| Marshallese[36] | raj[37] | [r̠ˠɑtʲ] | 'velryba' | / rˠ / je velarizovaný a / rʷ / je zaoblený. Další rhotický foném v jazyce, / rʲ /, je zubní a palatalizováno. | |
| roj[38] | [r̠ʷɔtʲ] | 'odliv' | |||
| ruština[9] | čрать/ igrat ' | [ɪˈɡr̠ätʲ] | 'hrát' | Kontrastuje s palatalizovaným zubním trylek. Vidět Ruská fonologie | |
Variabilní
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| Němec | Standard[39] | Schmarrn | [ʃmarn] | 'nesmysl' | Liší se mezi apikální zubní a apikální alveolární; může být a klepněte na namísto.[39] Vidět Standardní německá fonologie |
Vyjádřený alveolární frikativní trylek
| Vyjádřený alveolární frikativní trylek | |
|---|---|
| r̝ | |
| r̻ | |
| Číslo IPA | 122 429 |
| Kódování | |
| X-SAMPA | r_r |
| Ukázka zvuku | |
zdroj · Pomoc | |
v čeština, existují dva kontrastní alveolární trylky. Kromě typického apikálního trylku, napsaného r, je zde napsán další laminal trylek ř, slovy jako rybáři [ˈRɪbaːr̝ɪ] „rybáři“ a běžné příjmení Dvořák. Jeho způsob artikulace je podobný [r] ale je laminal a tělo jazyka je zvednutý. Je to tedy částečně frikativní, přičemž tření znělo spíše jako [ʒ] ale méně zatažené. Zní to jako simultánní [r] a [ʒ]a rodilí mluvčí to mohou vyslovit jako [rʐ], [ɾʒ]nebo [ɹʒ]; pokud následují samohlásky a mezi samohláskami, mohou to vyslovit obráceně: [ʒr], [ʒɾ]nebo [ʒɹ]. Na IPA se obvykle píše jako ⟨r⟩ Plus rostoucí diacritic, ⟨r̝⟩, Ale také to bylo napsáno jako laminal ⟨r̻⟩.[40] (Před rokem 1989 Kielská úmluva o NPP, měl vyhrazený symbol ⟨ɼThe.) Jazyk Kobon z Papua-Nová Guinea má také frikativní trylek, ale stupeň tření je proměnlivý.
Funkce
Vlastnosti vyjádřeného alveolárního frikativního trylku:
- Své způsob artikulace je fricative trylek, což znamená, že je nesourodý fricative a trylek vyslovován současně.
- Své místo artikulace je laminal alveolární, což znamená, že je kloubově spojeno s čepelí jazyka u alveolární hřeben.
- Své fonace je vyjádřen, což znamená, že hlasivky během artikulace vibrují.
- Je to ústní souhláska, což znamená, že vzduch může unikat pouze ústy.
- Je to ústřední souhláska, což znamená, že je produkován nasměrováním proudu vzduchu podél středu jazyka, nikoli do stran.
- The mechanismus proudu vzduchu je plicní, což znamená, že je kloubově tlačen vzduchem pouze pomocí plíce a membrána, jako ve většině zvuků.
Příklady
| Jazyk | Slovo | IPA | Význam | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|
| čeština[41][42][43][44] | společněři | [ˈT͡ʃtɪr̝ɪ] (Pomoc ·informace ) | ‚čtyři ' | Může být nesourodý frikativ.[42] Kontrastuje s / r / a / ʒ /. Vidět Česká fonologie | |
| Kašubian[45] | rzéka | [r̝ɛka] | Pouze někteří severní a severozápadní reproduktory.[45] | ||
| Kobon | [potřebný příklad ] | Velikost proměnné tření. Může být také frikativní klapka[Citace je zapotřebí ] | |||
| polština | Některé dialekty[46] | rzeka | [r̝ɛka] | 'řeka' | Kontrastuje s / r / a / ʐ /. Prezentováno v oblastech od Starogard Gdański na Malbork[46] a ti na jih, západ a severozápad od nich,[46] oblast od Lubawa na Olsztyn na Olecko na Działdowo,[46] jih a východ od Wieleń,[46] kolem Wołomin,[46] jihovýchodně od Ostrów Mazowiecka[46] a na západ od Siedlce,[46] z Brzeg na Opole a ti na sever od nich,[46] a zhruba od Ratiboř na Nowy Targ.[46] Většina řečníků, stejně jako standardní polština, to slučuje / ʐ /,[46] a řečníci, kteří zachovávají rozdíl (většinou starší), to dělají také sporadicky.[46] Vidět Polská fonologie |
| portugalština[47] | evropský | Ós rins | [u ˈr̝ĩʃ] | ‚ledviny ' | Možná realizace sekvence / sr / pro řečníky, kteří si uvědomují / r / tak jako [r].[47] Vidět Portugalská fonologie |
| Slezské | Gmina Istebna[48] | umrził | [ˈUmr̝iw] | '(zemřel' | Kontrastuje s / r / a / ʒ /. Sloučí s / ʐ / ve většině polských dialektů. |
| Jablunkov[48] | [potřebný příklad ] | ||||
| Slovák | Severní dialekty[46][49] | řyka | [ˈR̝ɪkä] | 'řeka' | Pouze v několika dialektech poblíž polských hranic.[46] Vidět Slovenská fonologie |
Viz také
Poznámky
- ^ Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. p. 221. ISBN 978-0-631-19815-4.
- ^ Chaubal & Dixit (2011), s. 270–272.
- ^ Klinika Mayo (2012).
- ^ Ladefoged & Maddieson (1996), str. 228.
- ^ Siptár & Törkenczy (2000), str. 75–76, Szende (1999), str. 104
- ^ Bender (1969), str. xv
- ^ http://www.trussel2.com/MOD/MED2D.htm#dik
- ^ Ovidiu Drăghici, Limba Română contemporană. Fonetică. Fonologie. Ortografie. Lexikologie (PDF), vyvoláno 19. dubna 2013[mrtvý odkaz ]
- ^ A b C Skalozub (1963), str. ?; citováno v Ladefoged & Maddieson (1996), str. 221
- ^ A b Lass (1987), str. 117.
- ^ Dum-Tragut (2009), str. 19.
- ^ Pultrová (2013), str. 22.
- ^ Torp (2001), str. 78.
- ^ Garrett, Peter; Coupland, Nikola; Williams, Angie, vyd. (15. července 2003). Vyšetřování jazykových postojů: Sociální významy dialektu, etnicity a výkonu. University of Wales Press. p. 73. ISBN 9781783162086.
- ^ A b Arvaniti (2007), s. 14–18
- ^ Arvaniti (2010), s. 3–4.
- ^ „βορράς“, Kyperská řecká lexikografická databáze, Ερευνητικό Πρόγραμμα Συντυσές, 2011, vyvoláno 5. března 2014
- ^ Rogers & d'Arcangeli (2004), str. 117.
- ^ A b Ladefoged (2005), str. 165
- ^ Kara (2003), str. 11.
- ^ Nau (1998), str. 6.
- ^ Jassem (2003), str. 103.
- ^ Kordić (2006), str. 5.
- ^ Landau a kol. (1999), str. 66.
- ^ Kordić (2006), str. 4.
- ^ Hanulíková & Hamann (2010), str. 374.
- ^ Pretnar a Tokarz (1980), str. 21.
- ^ Šuštaršič, Komar & Petek (1999), str. 135.
- ^ Greenberg (2006), s. 17 a 20.
- ^ Martínez-Celdrán, Fernández-Planas & Carrera-Sabaté (2003), str. 255.
- ^ Schachter a Reid (2008)
- ^ A b Kleine (2003), str. 263
- ^ Merrill (2008), str. 109.
- ^ Recasens & Pallarès (1995), str. 288.
- ^ A b L.F. Brosnahan, Obrysy fonologie gokanského dialektu Ogoni (PDF), archivovány z originál (PDF) dne 3. 4. 2013, vyvoláno 2013-11-24
- ^ Bender (1969), str. xvii-xviii
- ^ http://www.trussel2.com/MOD/MED2R.htm#raj
- ^ http://www.trussel2.com/MOD/MED2R.htm#roj
- ^ A b Mangold (2005), str. 53
- ^ Například Ladefoged (1971).
- ^ Dankovičová (1999), s. 70–71
- ^ A b Ladefoged & Maddieson (1996), str. 228–230 a 233
- ^ Chata (2009), str. 46.
- ^ Šimáčková, Podlipský & Chládková (2012), str. 226
- ^ A b Jerzy Treder. „Fonetyka i fonologia“. Archivovány od originál dne 04.03.2016.
- ^ A b C d E F G h i j k l m n Gwary polskie - Frykatywne rż (ř), Gwarypolskie.uw.edu.pl, archivovány od originál dne 2013-03-13, vyvoláno 2013-11-06
- ^ A b Grønnum (2005), str. 157
- ^ A b Dąbrowska (2004), str. ?
- ^ Dudášová-Kriššáková (1995), str. 98.
Reference
- "Jazyk-tie (ankyloglossia)", Klinika Mayo, Mayo Foundation for Medical Education and Research, 16. května 2012, vyvoláno 22. října 2013
- Arvaniti, Amalia (2007), „Greek Phonetics: The State of the Art“ (PDF), Journal of Greek Linguistics, 8: 97–208, CiteSeerX 10.1.1.692.1365, doi:10.1075 / jgl.8.08arv, archivovány z originál (PDF) dne 11. 12. 2013
- Arvaniti, Amalia (2010), „Stručný přehled cyperské fonetiky a fonologie“ (PDF), Řecký jazyk na Kypru od starověku do současnosti, Aténská univerzita, str. 107–124, archivovány od originál (PDF) dne 2016-01-23
- Chaubal, Tanay V .; Dixit, Mala Baburaj (2011), „Ankyloglossia and its Management“, Journal of Indian Society of Periodontology, 15 (3): 270–272, doi:10.4103 / 0972-124X.85673, PMC 3200025, PMID 22028516
- Dąbrowska, Anna (2004), Język polski, Vratislav: wydawnictwo Dolnośląskie, ISBN 978-83-7384-063-8
- Dankovičová, Jana (1999), „česká“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 70–74, ISBN 978-0-521-65236-0
- Dudášová-Kriššáková, Júlia (1995), „Goralské nárečia (poznámky na okraj hesla v Encyklopédii jazykovedy)“ (PDF), Slovenská Reč, 60 (2): 92–102
- Dum-Tragut, Jasmine (2009), Arménština: moderní východní arménština, Amsterdam: John Benjamins Publishing Company
- Greenberg, Mark L. (2006), Krátká referenční gramatika standardní slovinštiny, Kansas: University of Kansas
- Grønnum, Nina (2005), Fonetik og fonologi, Almen og Dansk (v dánštině) (3. vydání), Kodaň: Akademisk Forlag, ISBN 978-87-500-3865-8
- Pultrová, Lucie (2013), O FONETICKÉ POVAHĚ LATINSKÉHO R (PDF), str. 22
- Hanulíková, Adriana; Hamann, Silke (2010), "Slovák" (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 40 (3): 373–378, doi:10.1017 / S0025100310000162
- Jassem, Wiktor (2003), „polsky“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (1): 103–107, doi:10.1017 / S0025100303001191
- Kara, Dávid Somfai (2003), Kyrgyzština, Lincom Europa, ISBN 978-3895868436
- Kleine, Ane (2003), "Standardní jidiš", Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 261–265, doi:10.1017 / S0025100303001385
- Kordić, Snježana (2006), Srbochorvatština, Jazyky světa / Materiály; 148, Mnichov a Newcastle: Lincom Europa, ISBN 978-3-89586-161-1
- Ladefoged, Petere (2005), Samohlásky a souhlásky (Druhé vydání), Blackwell
- Ladefoged, Petere; Maddieson, Iane (1996). Zvuky světových jazyků. Oxford: Blackwell. ISBN 978-0-631-19815-4.
- Landau, Ernestina; Lončarić, Mijo; Horga, Damir; Škarić, Ivo (1999), „chorvatština“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 66–69, ISBN 978-0-521-65236-0
- Lass, Roger (1987), „Intradiphthongal Dependencies“, Anderson, John; Durand, Jacques (eds.), Zkoumání v závislosti fonologie, Dordrecht: Foris Publications Holland, s. 109–131, ISBN 978-9067652971
- Lodge, Ken (2009), Kritický úvod do fonetiky, International Publishing Group Continuum, ISBN 978-0-8264-8873-2
- Mangold, max (2005) [poprvé publikováno 1962], Das Aussprachewörterbuch (6. vydání), Mannheim: Dudenverlag, ISBN 978-3-411-04066-7
- Martínez-Celdrán, Eugenio; Fernández-Planas, Ana Ma .; Carrera-Sabaté, Josefina (2003), „kastilská španělština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 33 (2): 255–259, doi:10.1017 / S0025100303001373
- Merrill, Elizabeth (2008), „Tilquiapan Zapotec“ (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 38 (1): 107–114, doi:10.1017 / S0025100308003344
- Nau, Nicole (1998), lotyšský, Lincom Europa, ISBN 978-3-89586-228-1
- Pretnar, Tone; Tokarz, Emil (1980), Slovenščina za Poljake: Kurs podstawowy języka słoweńskiego, Katowice: Uniwersytet Śląski
- Recasens, Daniel; Pallarès, Maria Dolors (2001), De la fonètica a la fonologia: les cononants i asimilacions consonàntiques del català, Barcelona: Redakční Ariel, ISBN 978-84-344-2884-3
- Rogers, Derek; d'Arcangeli, Luciana (2004), „italština“, Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 34 (1): 117–121, doi:10.1017 / S0025100304001628
- Šimáčková, Šárka; Podlipský, Václav Jonáš; Chládková, Kateřina (2012), „Česky se mluví v Čechách a na Moravě (PDF), Časopis Mezinárodní fonetické asociace, 42 (2): 225–232, doi:10.1017 / S0025100312000102
- Siptár, Péter; Törkenczy, Miklós (2000), Fonologie maďarštiny, New York: Oxford University Press, ISBN 978-0-19-823841-6
- Skalozub, Larisa (1963), Palatogrammy i Rentgenogrammy Soglasnyx Fonem Russkogo Literaturnogo Jazyka, Izdatelstvo Kievskogo Universiteta
- Šuštaršič, Rastislav; Komar, Smiljana; Petek, Bojan (1999), "slovinština", Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, 23, Cambridge: Cambridge University Press, s. 135–139, doi:10.1017 / S0025100300004874, ISBN 978-0-521-65236-0
- Szende, Tamás (1999), „maďarský“, Příručka Mezinárodní fonetické asociace: Průvodce používáním mezinárodní fonetické abecedy, Cambridge: Cambridge University Press, s. 104–107, ISBN 978-0-521-65236-0
- Torp, Arne (2001). „Retroflex souhlásky a hřbetní / r /: vzájemně vylučující inovace? Na šíření hřbetní / r / ve skandinávštině “. In van de Velde, Hans; van Hout, Roeland (eds.). atiky. Rapport d'Activités de l'Institut des Langues Vivantes et de Phonétique. Brusel: Etudes & Travaux. str. 75–90. ISSN 0777-3692.
Bender, Byron (1969), Mluvený Marshallese, University of Hawaii Press, ISBN 0-87022-070-5
externí odkazy
- Seznam jazyků s [r] na PHOIBLE
