Snježana Kordić - Snježana Kordić

Snježana Kordić
Snjezana Kordic3.JPG
Snježana Kordić (2010)
narozený (1964-10-29) 29. října 1964 (věk 56)[1]
Osijek, SR Chorvatsko, Jugoslávie
Národnostchorvatský
VzděláváníMSci, DPhil (Záhřeb ), Dr. habil. (Münster )
Alma materUniversity of Osijek
Univerzita v Záhřebu
University of Münster
obsazeníLingvistika
Aktivní roky1990 – dosud
ZaměstnavatelUniverzita Josepha George Strossmayera v Osijeku
Univerzita v Záhřebu
Ruhr-University Bochum
Westphalian Wilhelms-University of Münster
Humboldtova univerzita v Berlíně
Goethe University Frankfurt nad Mohanem
Pozoruhodná práce
Relativna rečenica (1995)
Riječi na granici punoznačnosti (2002)
Jezik i nacionalizam (2010)
webová stránkasnjezana-kordic.from.hr

Snježana Kordić (výrazný[sɲěʒana kôːrditɕ] (O tomto zvukuposlouchat)); narozený 29. října 1964)[1] je chorvatský lingvista.[2] Kromě ní práce v syntax, napsala sociolingvistika. Kordić je mezi laiky známý mnoha článků proti puristický a nařizovací jazyková politika v Chorvatsku.[3] Její kniha o jazyce a nacionalismu z roku 2010 popularizuje teorii pluricentrické jazyky na Balkáně.[4]

Životopis

Vzdělávání

Snježana Kordić získala titul od Osijek University (1988) a an M.Sci. v lingvistice z Filozofická fakulta na Záhřebská univerzita (1992). Zasloužila si ji Ph.D. v Záhřeb (1993).[5] v Německo získala habilitace v Slovanská filologie (kvalifikace na úrovni profesora ) z University of Münster v roce 2002.[6]

Akademické schůzky

Kordić učil a dirigoval výzkum na řadě chorvatských a německých univerzit. V letech 1990-91 byla asistentkou v Osijek University, a v letech 1991-95 byla asistentkou v Záhřebská univerzita.[7] Poté se přestěhovala do Německa[8] a byl lektorem na Bochum University od 1993-98.[9] Později působila jako docentka na Münster University od 1998-2004. Poté byla hostující profesor na Humboldtova univerzita v Berlíně od 2004-05.[10] V letech 2005-07 přednášela na Frankfurtská univerzita.[10]

Práce a recepce

Existenční doložky (Kordić)

Snježana Kordić je hlavním ohniskem výzkumu a výuky gramatika, syntax, textová lingvistika, textová soudržnost, pragmatika, lexikologie, korpusová lingvistika, kvantitativní lingvistika, sociolingvistika[11] a jazyková politika.[12] Je autorkou více než 150[13] jazykové publikace, mezi nimiž jsou a učebnice, šlabikář a tři monografie, které byly přeloženo do Angličtina, Němec nebo španělština.[14] Každá z jejích knih o syntaktických otázkách se stala pozitivnější recenze z celého světa než kterákoli jiná jazyková kniha zveřejněno v Chorvatsku.[4][15][16]

Monografie o příbuzných klauzulích v srbochorvatštině (1995)

Její první monografie na vztažné věty[17][18] byl dobře přijat.[9] Mnoho recenzentů to komentovalo příznivě.[4] Ian Press napsal:

Intonace z omezující relativní doložky (Kordić)

Tato komplexní studie relativních klauzí v srbochorvatštině je modelem vědecké důkladnosti a intelektuální rovnováhy. [...] Práce jako celek je vysoce doporučena každému, kdo studuje relativní klauze.

— Slovanská a východoevropská revize[19]

Hans-Peter Stoffel zdůraznil:

Tato vynikající a poučná monografie by měla být součástí osobní knihovny všech zájemců o tuto oblast. Kniha odpovídá na otázky, které byly vždy kladeny, ale na které se zdálo, že nikdy nedostanou uspokojivou odpověď. Kordićova kniha tuto mezeru chvályhodným způsobem vyplňuje.

— Novozélandský slovanský deník[20]

Monografie o srbochorvatských slovech na hranici lexikonu s gramatikou (2002)

Osobní zájmena (Kordić)

V ní druhá monografie,[21][22] který byl rovněž se souhlasem přezkoumán, zkoumá Snježana Kordić Srbochorvatština slova, která oscilují mezi a plně lexikální status a funkční gramatický stav, faktor, který komplikoval jejich lexikografický a gramatický popis v slovníky a gramatiky. To jsou hlavně lexémy které mají vysokou frekvence využití a používají se mnoha různými způsoby. Monografie poskytuje informace o syntax, sémantika a pragmatika využití vybraných zájmena, podstatná jména, částice, spojky a slovesa.[23]Matthew Feeney uzavřel svoji recenzi slovy:

Kordić poskytuje mnoho nových informací o vybraných formulářích. Tato práce bude užitečná pro ty, kteří píší v chorvatštině a srbštině, pro ty, kteří píší gramatiky jazyka, lexikograf, překladatelé, studenti a učitelé jazyka, slovanští lingvisté a obecní lingvisté.

— Slavic and East European Journal[24]

Peter Herrity zdůraznil, že:

Ve všech kapitolách této knihy autor důkladně prozkoumal existující literaturu o probraných bodech a poskytl závěr o moderním použití, které bude neocenitelné pro gramatiky a lexikografy, kteří s těmito předměty často zacházejí zběžně. Tato kniha bude vítaným doplňkem v oblasti srbsko-chorvatského stipendia.

— Slovanská a východoevropská revize[25]
Frekvence z relativizátory (Kordić)

Wayles Browne, americký expert na relativní klauze, komentoval obě knihy. Poznamenal, že Kordićova první kniha o relativních klauzích je:

hodnotné a důkladné studium gramatiky relativních konstrukcí, čerpání teoreticko-lingvistické inspirace z řady zdrojů a citování statistických výsledků založených na velkém reprezentativním korpusu.

— Kanadské slovanské dokumenty[23]

Ve stejném recenzním článku Browne poukázal na Kordićovu druhou monografii

sdílí přednosti své práce o relativních klauzích, je empiricky dobře podporována a odkazuje na různé tradice v lingvistice. Jeden je ohromen, když na svých stránkách vidí výstižné citace nezávisle vyvinutého německého, ruského, polského, českého a anglicko-amerického stipendia, které se sbíhají k podobným názorům.

— Kanadské slovanské dokumenty[23]

Monografie o jazyce a nacionalismu v Chorvatsku (2010)

Názvy kapitol Kordiće rezervovat

Snježana Kordić třetí monografie[26][27] vypořádat se sociolingvistické témata, jako např jazyková politika v Chorvatsko,[28] teorie pluricentrické jazyky,[29] a jak identita,[30] kultura,[31] národ,[32] a historie[33][34] mohou být zneužity politicky motivovanými lingvisty.[5][35][36][37] Kordić zjišťuje, že od roku 1990 purismus a prescriptivismus byly hlavními rysy jazykové politiky v Chorvatsku.[38][39][40][41][42] Zákaz určitých slov[43][44] vnímán jako „srbský“ (který byl z velké části pouze mezinárodní) a myšlenka, že slovo je více „chorvatské“, pokud mu rozumělo méně Chorvatů,[45] vyústil v rozšířený dojem, že nikdo kromě hrstky lingvistů v Chorvatsku neznal standardní jazyk.[46][47][48][49]

S množstvím citací[33][36][50] z německé, francouzské, polské a anglické jazykové literatury Kordić prokazuje, že jazykem Chorvati, Srbové, Bosňané a Černohorci je polycentrický jazyk, se čtyřmi standardními variantami, kterými se mluví Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora a Bosna a Hercegovina.[29][51][52][53][54]

Tyto varianty se mírně liší, jako je tomu u jiných polycentrických jazyků (Angličtina, Němec, francouzština, portugalština a španělsky,[36][55] mezi ostatními),[56][57] ale ne v míře, která by ospravedlňovala považovat je za různé jazyky.[58][59][60][61][62] Tato skutečnost v žádném případě nenaznačuje obnovení společného státu, protože v různých zemích se mluví standardními variantami všech ostatních polycentrických jazyků, např. Angličtina v NÁS, Spojené království, Austrálie, a Kanada, Němec v Rakousko, Německo a Švýcarsko.[46][63][64] Výše uvedené příklady ukazují, že pluricentricita jazyka neznamená jazykové sjednocení.[65] Každý národ může kodifikovat jeho varianta sama o sobě.[65][66]

Kordić kritizuje romantický pohled na jazyk a národ, který je v Chorvatsku velmi rozšířený.[47][67] Romantická představa, že se národ a jazyk musí shodovat, má kořeny v Německu v 19. století, ale do poloviny 20. století vědecká komunita tuto myšlenku opustila.[33][63][64][68] Argumentuje také proti politickým zásahům do lingvistiky.[35][69][70][71][72][73]

Pokud jde o název jazyka, Kordić pojednává pouze o názvu, který má být použit v lingvistice, a ostatním lingvistům ponechává název jazyka jakýmkoli způsobem, který upřednostňují.[64][65][74][75]

Monografie přinesla značné medializace.[58][63][76][77][78] Kordić dal více než šedesát rozhovorů[79] diskutovat o její knize.[80][81] Někteří významní chorvatští intelektuálové knihu pochválili.[29][31][46][82] Kniha také obdržela negativní kritiku v obou Chorvatsku[83] a Srbsko, kde se srbské týdeníky domnívaly, že kniha je „mnohem nebezpečnější pro srbskou lingvistiku než pro chorvatštinu [lingvistiku]“;[84] je „destruktivní pro Srby“, protože „osvobozuje jazyk od srbské tradice, redukuje jazyk na symbolicky neutrální komunikační nástroj, podporuje lhostejnost k pojmenování jazyka a k množství různých jmen, která jsou mu dána srbský jazyk “.[85] V Chorvatsku se skupina Hitrec pokusila podat žalobu proti poté aktivní ministr kultury tvrdí, že stát by tuto knihu neměl sponzorovat.[86][87] Státní prokurátor v Záhřebu však stíhání odmítl.[88] Samotný pokus o podání žaloby byl v některých chorvatských médiích kritizován jako „hon na čarodějnice“.[32][89][90][91][92][93] V roce 2017 se inspirací stala Kordićova kniha[94] pro Prohlášení o společném jazyce to také přitahovalo pozornost médií.[95]

Ve své recenzi monografie o jazyce a nacionalismu (Jezik i nacionalizam ), Zoran Milutinović uvedl:

Snježana Kordić as hlavní řečník v a konference v Japonsko (2018)[96]

Jezik i nacionalizam je důkladná, dobře argumentovaná a vášnivě psaná kritika jazykového nacionalismu, zakořeněná ve strachu, že národ zmizí, pokud nebude mít svůj vlastní jazyk, a jeho hlavních rysů: oslava purismu, posedlost etymologiemi, rovnice národa s jazykem, padělání historie, revizionismus a politická diskvalifikace oponentů. Kordić, která byla roky politicky diskvalifikována a profesionálně se hanobila, nabízí v této knize příkladné gesto, jak si lingvistika může udržet svou nezávislost, důstojnost a vysoké akademické standardy proti politické manipulaci.

— Slovanská a východoevropská revize[97]

Recenzent Goran Miljan napsal:

Kordić rozpracovává myšlenky jazyka, lingvistiky, politiky, historie, kultury atd. Dobře strukturovaným a akademicky vysoce chvályhodným způsobem. [...] Divoké reakce na knihu nemohou překvapit: I když někteří intelektuálové knihu chválili, více považovali za nutné pustit se do boje proti takové herezi. [...] Taková prohlášení přesně demonstrují převládající diskurz, proti kterému se Kordić ve své knize kriticky angažuje, totiž že chorvatská identita, jazyk, kultura a národ jsou považovány a vysvětleny jako neoddělitelné. Pokud se někdo pokusí vědecky zpochybnit jeden z těchto „základních prvků“ národnosti a pokusí se je dekonstruovat, riskuje možnost, že bude vyloučen.

— H-Soz-u-Kult[98]

Vybrané publikace

Viz také „Kompletní seznam publikací od Snježany Kordićové“ (v srbochorvatštině). bib.irb.hr.

Monografie

Další knihy

Mediální rozhovory

v Chorvatsko
v Bosna
v Srbsko
v Černá Hora

Viz také

Vysvětlivky

A. ^ Redaktor Durieux Nenad Popović byl oceněn německými novinami Süddeutsche Zeitung jako jedna ze šesti osob, které v roce 2010 poskytly vynikající služby míru ve světě.[99] Noviny napsaly, že Nenad Popović vydal knihu Snježany Kordićové Jezik i nacionalizam v roce 2010. Původní text je následující: „In diesem Jahr machte Popovićs Verlag mit einem Buch der Autorin Snježana Kordić auf dem ganzen Balkan Furore. , dass die südslawischen Völker - Serben, Kroaten, Bosnier und Montenegriner - eine gemeinsame Standardsprache haben. Sprachen zu erfinden. “[76]

b. ^ V Chorvatsku Jezik i nacionalizam byl mezi pěti tituly nominován za knihu desetiletí[100] v oblasti budování míru, nenásilí a lidských práv.

Reference

  1. ^ A b "50. Geburtstag am 29. Oktober 2014" [50. narozeniny 29. října 2014] (v němčině). geboren.am. 29. října 2014. Archivovány od originál dne 1. listopadu 2014. Citováno 17. listopadu 2014.
  2. ^ Nosovitz, Dan (11. února 2019). „Jakým jazykem vůbec lidé mluví na Balkáně?“. Atlas obscura. Archivováno z původního dne 12. února 2019. Citováno 8. března 2019.
  3. ^ "6 najboljih i najgorih u 2014. godini" [Top šest nejlepších a nejhorších roku 2014] (v srbochorvatštině). Prometej. 1. ledna 2015. Archivovány od originál dne 8. února 2015. Citováno 16. března 2015.
  4. ^ A b C Mančić, Milica (8. března 2015). „Osmi mart: deset inspirativnih žena“ [Osmý pochod: deset inspirativních žen] (v srbochorvatštině). SEEbiz. Archivováno z původního dne 8. května 2015. Citováno 10. června 2019.
  5. ^ A b Autograf.hr (12. června 2014). „Obavezna lektira: Jezik i nacionalizam (isječci iz novinskih prikaza) " [Povinné čtení: Jazyk a nacionalismus (Výňatky z recenzí novin)] (v srbochorvatštině). Záhřeb: Autograf. ISSN  1849-143X. Archivováno z původního dne 19. července 2014. Citováno 22. října 2014.
  6. ^ "Snježana Kordić" (PDF). Bulletin der Deutschen Slavistik (v němčině). Göttingen. 8: 61–62. 2002. ISSN  0949-3050. OCLC  73257546. ZDB-ID  1322349-5. Archivováno (PDF) z původního dne 7. července 2012. Citováno 9. srpna 2019.
  7. ^ „Katedra za hrvatski standardni jezik - bivši članovi Katedre“ [Katedra chorvatského standardního jazyka - bývalí členové katedry] (v srbochorvatštině). Záhřeb: Kroatistika. Archivováno z původního dne 26. února 2014. Citováno 27. března 2014.
  8. ^ Fórum 2015 „Književni petak“ v Záhřebu na Youtube (96 minut) (v srbochorvatštině)
  9. ^ A b Bartz, Betina, vyd. (2003). „Kordić, Snježana“. Kürschners deutscher Gelehrten-Kalender 2003: Bio-bibliografisches Verzeichnis deutschsprachiger Wissenschaftler der Gegenwart (v němčině). 2 (19 ed.). Mnichov: KG. Saur Verlag. p. 1741. ISBN  3-598-23607-7. OCLC  470488505. ZDB-ID  2155-6.
  10. ^ A b "Snježana Kordić - Zaměstnanost". Záhřeb: Kdo je kdo v chorvatské vědě. Citováno 6. března 2013.
  11. ^ Ivančić, Barbara (září 2015). „Nessuna lingua è pura: Intervista a Snježana Kordić“ [Žádný čistý jazyk: Rozhovor se Snježanou Kordićovou] (PDF). Versodove: Rivista di litteratura (v italštině). Bologna. 17: 9. ISBN  978-88-9408-452-8. OCLC  848896269. CROSBI 792596. Archivováno (PDF) z původního dne 7. ledna 2016. Citováno 4. února 2016.
  12. ^ Vlašić, Marija (2010). Tradicija purizma u hrvatskom jezikoslovlju [Tradice purismu v chorvatské lingvistice]. Disertační práce (v srbochorvatštině). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. 161–164. Archivováno z původního dne 10. ledna 2016. Citováno 7. února 2016.
  13. ^ "Snježana Kordić - bibliografie". Záhřeb: Kdo je kdo v chorvatské vědě. Citováno 28. července 2012.
  14. ^ "Osoba godine portala Tačno.net - Snježana Kordić" [Osoba roku portálu Tačno.net - Snježana Kordić] (v srbochorvatštině). Mostar: Tačno.net. 30. prosince 2018. Archivováno z původního dne 7. března 2019. Citováno 8. března 2019. (program konference )
  15. ^ Šipka, Danko (2001). "Serbokroatistika na univerzitetima njemačkog govornog područja" [Srbochorvatština na německy mluvících univerzitách]. Lingvističke Aktuelnosti (v srbochorvatštině). 2 (6). ISSN  1450-9083. Archivováno z původního dne 10. prosince 2012. Citováno 1. června 2018.
  16. ^ Galić, Štefica (18. února 2015). „Ovdašnja društva su zaglibljena u besmislenim, apsurdnim temama“ [Místní společnosti jsou zakořeněny v nesmyslných absurdních tématech] (v srbochorvatštině). Slavonski Brod: SBPeriskop. Archivováno z původního dne 10. května 2015. Citováno 10. května 2015.
  17. ^ "Bibliografický záznam". Záhřeb: Chorvatská vědecká bibliografie. Citováno 19. ledna 2013.
  18. ^ Německý překlad knihy v Deutsche Digitale Bibliothek (Německá digitální knihovna)
  19. ^ Press, Ian (1997). "Recenze Relativna rečenica". Slovanská a východoevropská revize. Londýn, Velká Británie. 75 (1): 122–23. ISSN  0037-6795. JSTOR  4212312. OCLC  5546809114.
  20. ^ Stoffel, Hans-Peter (1997). "Recenze knihy Relativna rečenica". Novozélandský slovanský deník. Wellington. 31: 258–60. ISSN  0028-8683. JSTOR  23806812. OCLC  607420723.
  21. ^ "Bibliografický záznam". Záhřeb: Chorvatská vědecká bibliografie. Citováno 27. srpna 2012.
  22. ^ Německá verze knihy na Digitální knihovna HathiTrust
  23. ^ A b C Browne, Wayles (2008). "Zkontrolovat článek knihy Riječi na granici punoznačnosti" (PDF). Kanadské slovanské dokumenty. Alberta, Kanada. 50 (1–2): 193–99. doi:10.1080/00085006.2008.11092579. ISSN  0008-5006. JSTOR  40871256. OCLC  230878898. Archivovány od originál (PDF) dne 2. dubna 2013. Citováno 11. dubna 2013.
  24. ^ Feeney, Matthew (2005). "Recenze knihy Riječi na granici punoznačnosti". Slavic and East European Journal. Berkeley. 49 (3): 539–41. doi:10.2307/20058338. ISSN  0037-6752. JSTOR  20058338. OCLC  99550367.
  25. ^ Herrity, Peter (2003). "Recenze knihy Riječi na granici punoznačnosti". Slovanská a východoevropská revize. Londýn. 81 (4): 713–715. ISSN  0037-6795. JSTOR  4213798. OCLC  97642502.
  26. ^ "Bibliografický záznam". Záhřeb: Chorvatská vědecká bibliografie. Citováno 13. srpna 2012.
  27. ^ Španělský překlad knihy na Otevřete knihovnu na Internetový archiv
  28. ^ Matijanić, Vladimir (21. srpna 2010). „Jedan narod, jedna zemlja, pola jezika ?!“ [Jeden národ, jedna země, polovina jazyka ?!] (v srbochorvatštině). Rozdělit: Slobodna Dalmacija. s. 2–3 v umělecké sekci Spektar. ISSN  0350-4662. Archivovány od originál dne 7. července 2012. Citováno 21. února 2013.
  29. ^ A b C Petković, Nikola (5. září 2010). „Mrsko zrcalo pred licima jezikoslovaca“ [Ošklivé zrcadlo před tvářemi lingvistů] (v srbochorvatštině). Rijeka: Seznam Novi. p. 7 v umělecké sekci Mediteran. ISSN  1334-1545. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 9. ledna 2013.
  30. ^ Mandić, Igor (21. listopadu 2010). „Svojom polemikom možda pokušava izbrisati naš identitet ... Što, zapravo, hoće ta žena?“ [Možná se snaží zničit naši identitu polemizací ... Co ta žena vlastně chce?] (Srbochorvatsky). Záhřeb: Seznam Jutarnji. p. 19. ISSN  1331-5692. Archivováno z původního dne 7. července 2012. Citováno 5. dubna 2013.
  31. ^ A b Jergović, Miljenko (25. ledna 2011). „Hrvatska kao Snježana Kordić“ [Chorvatsko jako Snježana Kordić] (v srbochorvatštině). Záhřeb: Seznam Jutarnji. p. 18. ISSN  1331-5692. Archivováno z původního dne 7. července 2012. Citováno 8. července 2012.
  32. ^ A b Dežulović, Boris (12. listopadu 2010). „Hitrec prijavio Ruđera Boškovića Bajiću“ [Hitrec podá žalobu na Ruđera Boškoviće] (v srbochorvatštině). Záhřeb: Globus. s. 36–37. ISSN  0353-9903. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 5. března 2013.
  33. ^ A b C Selimović, Amila (14. srpna 2015). „Zašto je bitna knjiga Jezik i nacionalizam?" [Proč je ta kniha Jazyk a nacionalismus Důležité?]. Školegijum (online) (v srbochorvatštině). Sarajevo: Školegijum. ISSN  2233-1085. Archivováno z původního dne 16. srpna 2015. Citováno 18. listopadu 2018.
  34. ^ Kordić, Snježana (16. března 2012). „SOS ili tek alibi za nasilje nad jezikom“ [SOS nebo nic jiného než alibi za násilí proti jazyku] (v srbochorvatštině). Záhřeb: Fórum. 38–39. ISSN  1848-204X. Archivováno z původního dne 7. července 2012. Citováno 3. prosince 2012.
  35. ^ A b Leto, Maria Rita (2011). "Recensione del libro Jezik i nacionalizam" [Recenze knihy Jezik i nacionalizam]. Studi Slavistici (v italštině). Florencie. 8: 395–97. ISSN  1824-761X. ZDB-ID  2182164-1. Archivováno (PDF) z původního dne 12. července 2012. Citováno 7. ledna 2013.
  36. ^ A b C Díaz, Juan Cristóbal (10. února 2014). „El nacionalismo lingüístico: una ideología pandémica“ [Linguistic nacionalism: a pandemic ideology (Interview with Snježana Kordić)] (ve španělštině). Madrid: Euphonía Ediciones. CROSBI 688741. Archivováno z původního dne 26. února 2014. Citováno 15. března 2014.
  37. ^ Vučić, Nikola (10. června 2016). "Knjiga" Jezik i nacionalizam "Snježane Kordić kao manifest otpora" [Kniha „Jazyk a nacionalismus“ od Snježany Kordićové jako manifestu odporu] (v srbochorvatštině). Záhřeb: Autograf. ISSN  1849-143X. Archivováno z původního dne 12. června 2016. Citováno 24. června 2016.
  38. ^ Jacobsen, Per (21. ledna 2011). „Kampen om sproget er en kamp om national identitet“ [Boj o jazyk je boj o národní identitu] (v dánštině). Kodaň: Kristeligt Dagblad. ISSN  0904-6054. Archivováno z původního dne 3. července 2012. Citováno 2. srpna 2012. ; - (27. ledna 2011). "Knjiga koja ugrožava" [Nebezpečná kniha] (v srbochorvatštině). Záhřeb: H-alter. ISSN  1847-3784. Archivovány od originál dne 9. července 2012. Citováno 12. listopadu 2012.
  39. ^ Juričić, Davor (3. června 2012). „Jezik i nacionalizam“ [Jazyk a nacionalismus]. Egotrip. Sezóna 1. Epizoda 14 (v srbochorvatštině). Dubrovník. Rádio UNIDU. Archivovány od originál dne 11. července 2012. Citováno 1. února 2013. 10 minut.
  40. ^ „Kroatien renser ud i eks-jugoslaviske ord“ [Chorvatsko očišťuje svá bývalá jugoslávská slova]. Orientační (v dánštině). 16. prosince 2011. Rádio Danmarks P1. Archivovány od originál dne 11. července 2012. Citováno 12. července 2012. 10 minut.
  41. ^ Penić, Goran (3. července 2012). „Silić: Suvremena komunikace ne poštuje pravopis, nastala je anarhija. To sve třeba ispraviti“ [Silić: Moderní komunikace nerespektuje pravopis, došlo k anarchii. Mělo by se to odladit.] (PDF) (v srbochorvatštině). Záhřeb: Seznam Jutarnji. p. 15. ISSN  1331-5692. Archivovány od originál (PDF) dne 23. srpna 2012. Citováno 10. prosince 2012.
  42. ^ Milović, Jelena (2011). „Croato, serbo, černohorský a bosniaco. Quattro lingue o una lingua con quattro nomi?“ [Chorvatština, srbština, černohorština a bosenština. Čtyři jazyky nebo jeden jazyk se čtyřmi názvy?]. Studi di Glottodidattica (v italštině). Bari. 5 (2): 36. ISSN  1970-1861. OCLC  742525275. Archivováno z původního dne 7. ledna 2016. Citováno 13. února 2016.
  43. ^ Stevanović, Marjana (12. ledna 2015). "Samo naš jezik" [Only our language] (in Serbo-Croatian). Bělehrad: Danas. ISSN  1450-538X. Archivováno z původního dne 8. února 2015. Citováno 17. března 2019.
  44. ^ 2012 video on Croatian Television na Youtube (1 min) (v srbochorvatštině)
  45. ^ Obst, Ulrich (2013). "Rezension des Buchs Jezik i nacionalizam" [Review of the book Jezik i nacionalizam]. Zeitschrift für Balkanologie (v němčině). Wiesbaden. 49 (1): 143. ISSN  0044-2356. JSTOR  10.13173/zeitbalk.49.1.0139. ZDB-ID  201058-6. Archivováno z původního dne 23. listopadu 2013. Citováno 25. listopadu 2013.
  46. ^ A b C Šnajder, Slobodan (10. října 2010). "Lingvistička bojna" [Linguistic battle] (in Serbo-Croatian). Rijeka: Seznam Novi. p. 6 in the arts section Mediteran. ISSN  1334-1545. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 6. srpna 2012.
  47. ^ A b Molas, Jerzy (2010). "Recenzja książki Jezik i nacionalizam" [Review of the book Jezik i nacionalizam] (PDF). Studia z Filologii Polskiej i Słowiańskiej (v polštině). Varšava. 45: 209–16. doi:10.11649/sfps.2010.015. ISSN  0081-7090. OCLC  5888927367. ZDB-ID  202237-0. Archivovány od originál (PDF) dne 7. července 2012. Citováno 3. dubna 2013.
  48. ^ Stanković, Aleksandar (host) (20 May 2012). "Razgovor s Predragom Lucićem" [Interview with Predrag Lucić]. Nedjeljom u dva. Season 12. Episode 487 (in Serbo-Croatian). Záhřeb. Chorvatská radiotelevize 1. 33-36 minute.
  49. ^ Kordić, Snježana (5 January 2012). "Institut kao pokriće za cenzuru!" [Institute as alibi for censorship] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: seznam Jutarnji. p. 18. ISSN  1331-5692. Archivovány od originál dne 23. srpna 2012. Citováno 1. března 2013.
  50. ^ Klajn, Ivan (5. února 2015). "Daleko je Skandinavija" [Far Scandinavia] (in Serbo-Croatian). Novi Sad: Kulturni centar Novog Sada. Archivovány od originál dne 8. února 2015. Citováno 16. března 2015.
  51. ^ Pančić, Teofil (18 November 2010). "Briljantno razvejavanje ovejanih suština" [Brilliant disclosure of dimmed essences] (in Serbo-Croatian). Belgrade: Vreme.com. str. 52–53. ISSN  0353-8028. Archivováno z původního dne 7. července 2012. Citováno 28. ledna 2013.
  52. ^ Kordić, Snježana (19 September 2012). "Moj protest protiv jezičnog šovinizma" [My protest against linguistic chauvinism] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Seznam Jutarnji. p. 28. ISSN  1331-5692. Archivovány od originál dne 20. září 2012. Citováno 10. prosince 2012.
  53. ^ Gašić, Nada (4 August 2013). "Dobro jutro u akciji teror" [Good morning in the terror campaign] (in Serbo-Croatian). Mostar: Tačno.net. Archivováno z původního dne 1. listopadu 2013. Citováno 25. listopadu 2013.
  54. ^ Vidov, Petat (25 March 2015). "Stiglo drugo izdanje Smijeha slobode" [The second edition of Smijeh slobode] (in Serbo-Croatian). Zagreb: Index.hr. ISSN  1849-255X. Archivováno z původního dne 5. dubna 2015. Citováno 9. dubna 2015.
  55. ^ Methadžović, Almir (10 April 2015). "Naučnoznanstvena-znanstvenonaučna istina" [Scientific truth] (in Serbo-Croatian). Mostar: Tačno.net. Archivováno z původního dne 10. dubna 2015. Citováno 12. května 2019.
  56. ^ Vučić, Nikola (15 March 2015). "Snježana Kordić u Mostaru: jezik je izmišljeni razlog zašto je uvedeno razdvojeno školovanje u Bosni i Hercegovini" [Language is a fictitious reason for having introduced segregated education in Bosnia and Herzegovina] (in Serbo-Croatian). Mostar: Tačno.net. Archivováno z původního dne 5. dubna 2015. Citováno 7. dubna 2015.
  57. ^ Bahrer, Manuel (October 2018). "Zajednički jezik nema veze s Jugoslavijom: razgovor sa Snježanom Kordić" [The common language has nothing to do with Yugoslavia: Interview with Snježana Kordić] (in Serbo-Croatian). Vienna: Kosmo 97 (10). str. 50–51. CROSBI 965944. Citováno 7. února 2019.; "Die Sprachpolitik am Balkan ähnelt jener des Dritten Reiches: Interview mit Snježana Kordić" [The language policy in the Balkans is similar to that of the Third Reich: Interview with Snježana Kordić] (in German). Vídeň: Kosmo. 15. března 2018. CROSBI 935847. Archivováno z původního dne 5. ledna 2019. Citováno 1. února 2019.
  58. ^ A b Mappes-Niediek, Norbert (17 January 2011). "Die Sprache Serbokroatisch: Kein Narrenrabatt" [Serbo-Croatian]. Frankfurter Rundschau (v němčině). Frankfurt nad Mohanem. p. 31. ISSN  0940-6980. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 8. února 2013.
  59. ^ Mappes-Niediek, Norbert (19 January 2011). "Jezik srpskohrvatski" [Serbo-Croatian Language] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: H-alter. ISSN  1847-3784. Archivováno z původního dne 9. července 2012. Citováno 10. dubna 2013.
  60. ^ Kordić, Snježana (2 February 2012). "Nacionalisti su sebi osigurali toliku moć da mogu zahtijevati čak i ovakve iracionalnosti" [Nationalists have provided so much power to themselves that they can demand irrationalities] (in Serbo-Croatian). Sarajevo: Slobodna Bosna. p. 60. ISSN  0354-1436. Archivovány od originál dne 23. srpna 2012. Citováno 10. prosince 2012.
  61. ^ Deranja, Franjo (4 August 2014). "Protiv kulturološkog primitivizma" [Up against cultural primitivism] (in Serbo-Croatian). Rijeka: Seznam Novi. p. 24. ISSN  1334-1545. Archivováno z původního dne 27. září 2014. Citováno 30. září 2014.
  62. ^ Pisker, Lidija (1 October 2018). "The politics of language in Bosnia and Herzegovina". Brussels: Equal Times. Archivováno from the original on 3 March 2019. Citováno 4. března 2019.
  63. ^ A b C Glušica, Rajka (2011). "O nacionalizmu u jeziku: prikaz knjige Jezik i nacionalizam" [On nationalism in the language: Review of the book Jezik i nacionalizam] (PDF). Riječ (v srbochorvatštině). Nikšić. 5: 185–91. ISSN  0354-6039. ZDB-ID  1384597-4. Archivovány od originál (PDF) dne 12. července 2012. Citováno 4. dubna 2013. (COBISS-CG).
  64. ^ A b C Hut Kono, Vinko (17 March 2011). "Dvadeset godina laži" [Twenty years of lies] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Zarez. 38–39. ISSN  1331-7970. Archivovány od originál dne 7. července 2012. Citováno 6. května 2013.
  65. ^ A b C Hut Kono, Aleksandar (27 February 2014). "Jezik i nacionalizam: tri godine kasnije" [Language and Nationalism: Three Years Later] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Zarez. p. 6. ISSN  1331-7970. Archivováno z původního dne 19. července 2014. Citováno 22. října 2014.
  66. ^ Copf, Andrijana (15 March 2015). "Nacionalizam je još uvijek jači od neutralnog pogleda na jezik" [Nationalism is stronger than neutrality on language] (in Serbo-Croatian). Mostar: Dnevni seznam. p. 43. ISSN  1512-8792. Archivovány od originál dne 8. května 2015. Citováno 10. května 2015.
  67. ^ Sander, Martin (host) (23 May 2017). "Nationalistisch geprägte Sprache? Ex-Jugoslawien streitet ums Vokabular: Interview mit Snježana Kordić" [Nationalistic language? Former Yugoslavia argues over vocabulary: Interview with Snježana Kordić]. Rozhovor (v němčině). Berlín. Deutschlandradio. Citováno 6. března 2019. CROSBI 935988. 5 minut.
  68. ^ Lucić, Predrag (5 August 2013). "Ćirilica i ćirilicemjerje" [Cyrillic and hypocrisy] (in Serbo-Croatian). Rijeka: Seznam Novi. p. 10. ISSN  1334-1545. Archivováno z původního dne 1. listopadu 2013. Citováno 25. listopadu 2013.
  69. ^ Ivšić, Josip (2012). "Recenzija knjige Jezik i nacionalizam" [Recenze Jezik i nacionalizam]. Diskrepancija (v srbochorvatštině). Záhřeb. 11 (16–17): 217–20. ISSN  1332-3415. ZDB-ID  2210012-X. Archivováno (PDF) z původního dne 12. července 2012. Citováno 5. ledna 2013.
  70. ^ Jaroszewicz, Henryk (2012). "Recenzja książki Jezik i nacionalizam" [Recenze knihy Jezik i nacionalizam] (PDF). Socjolingwistyka (v polštině). Krakov. 26: 3. ISSN  0208-6808. OCLC  912781666. ZDB-ID  17476-2. Archivovány od originál (PDF) dne 26. května 2013. Citováno 31. května 2013.
  71. ^ Krejčí, Pavel (2012). "Knižní recenze Jezik i nacionalizam" [Recenze knihy Jezik i nacionalizam] (PDF). Opera Slavica - Slavistické Rozhledy (v češtině). Brno. 22 (4): 59–63. ISSN  1211-7676. ZDB-ID  1223023-6. Archivováno (PDF) z původního dne 26. května 2013. Citováno 9. října 2015.
  72. ^ Snježana Kordić’s presentation at the meeting of the Croatian PEN center 2013 na Youtube (3 mins) (v srbochorvatštině)
  73. ^ Karabeg, Omer (host) (30 September 2018). "Da li će Dejton uništiti kulturu u BiH: razgovor s Tanjom Šljivar i Dinom Mustafićem" [Will the Dayton Agreement Destroy Bosnia and Herzegovina's Culture: Interview with Tanja Šljivar and Dino Mustafić] (in Serbo-Croatian). Rádio Svobodná Evropa. Archivováno from the original on 3 March 2019. Citováno 5. března 2019.
  74. ^ Vujatović, Nenad (13 May 2011). "Kako upokojiti vampira?" [How to kill a vampire?] (PDF) (v srbochorvatštině). Sarajevo: BH Dani. str. 74–77. ISSN  1512-5130. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 11. února 2013.
  75. ^ "Kako upokojiti vampira?". Záhřeb: H-alter. 12. května 2011. ISSN  1847-3784. Archivováno z původního dne 9. července 2012. Citováno 10. července 2012.
  76. ^ A b "Menschen, die Frieden stiften". Süddeutsche Zeitung (v němčině). Mnichov. 29. prosince 2010. ISSN  0174-4917. Citováno 22. prosince 2014. str. 2.
  77. ^ Sander, Martin (27 January 2012). "Kroatiens Reinheit" [Croatia's purity] (in German). Curych: Neue Zürcher Zeitung. ISSN  0376-6829. Archivováno z původního dne 11. července 2012. Citováno 2. prosince 2012.
  78. ^ Kolanović, Gordana (30 December 2014). "Kako je došlo do 'šarene laže'?" [How did 'šarena laža' arise?] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: T-portál. ISSN  1334-3130. Archivováno z původního dne 8. února 2015. Citováno 14. března 2015.
  79. ^ Kordić, Snježana (24 August 2018). "Kratke noge laži" [Short Legs of Lies] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Slobodni Filozofski. CROSBI 951612. Archivováno z původního dne 26. srpna 2018. Citováno 8. března 2019.
  80. ^ Gromača Vadanjel, Tatjana (11 July 2015). "Jezikoslovci rade u korist nacionalističke politike" [Linguists' works lend themselves to nationalist politics] (in Serbo-Croatian). Zagreb: Autograf. ISSN  1849-143X. Archivováno z původního dne 11. července 2015. Citováno 15. července 2015.
  81. ^ Pavliša, Mija (16 August 2013). "Jezikoslovki Snježani Kordić pred stanom razbijen auto" [Linguist Snježana Kordić's car vandalized in front of her home] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: T-portál. ISSN  1334-3130. Archivováno z původního dne 1. listopadu 2013. Citováno 25. listopadu 2013.
  82. ^ Mandić, Igor (5 December 2010). "Zašto im nisu trebali prevoditelji" [Why they didn't need translators] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Seznam Jutarnji. p. 19. ISSN  1331-5692. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 7. ledna 2013.
  83. ^ Brumec, Sebastijan (22 April 2014). "Jezik i nacionalizam" [Language and Nationalism] (in Serbo-Croatian). Čakovec: Knjižnica i čitaonica Tabula Rasa. Archivovány od originál dne 6. března 2015. Citováno 17. března 2015.
  84. ^ Zbiljić, Dragoljub (5 November 2010). "Odstrel srpskog jezika" [Killing the Serbian language]. Nin. Nedeljne Informativne Novine (v srbochorvatštině). Bělehrad: NIN. p. 4. ISSN  0027-6685. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 8. listopadu 2012.
  85. ^ Nikolić, Nenad (31 March 2011). "Čiji je jezik srpski?" [To Whom does Serbian belong?] (in Serbo-Croatian). Belgrade: Pečat. str. 63–65. ISSN  1820-712X. Archivováno z původního dne 5. července 2012. Citováno 5. března 2013.
  86. ^ Pavliša, Mija (27 December 2010). "Najbolje i najgore u kulturi 2010" [The best and the worst in culture of 2010] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: T-portál. ISSN  1334-3130. Archivováno z původního dne 11. července 2012. Citováno 1. prosince 2012.
  87. ^ Lešaja, Ante (2012). Knjigocid: uništavanje knjiga u Hrvatskoj 1990-ih [Libricide: The Obliteration of Books in Croatia in the 1990s] (v srbochorvatštině). Zagreb: Profil. pp. 526–27. ISBN  978-953-313-086-6. (NSK).
  88. ^ Pavliša, Mija (12 January 2011). "Odbačena Hitrecova prijava protiv Biškupića" [Hitrec's lawsuit against Biškupić dismissed] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: T-portál. ISSN  1334-3130. Archivováno z původního dne 5. července 2012. Citováno 1. listopadu 2012.
  89. ^ Ožegović, Nina (9 November 2010). "Hitrecov jezični lov na vještice" [Hitrec’s linguistic witch-hunt] (in Croatian). Záhřeb: Nacional. p. 93. ISSN  1330-9048. Archivováno z původního dne 5. července 2012. Citováno 9. ledna 2013.
  90. ^ Piteša, Adriana (2 November 2010). "Hitrec prijavio Božu Biškupića Bajiću i pustio Thompsona" [Hitrec filed a lawsuit against Božo Biškupić and played music by Thompson] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Seznam Jutarnji. p. 4. ISSN  1331-5692. Archivováno z původního dne 5. července 2012. Citováno 11. srpna 2012.
  91. ^ Pavelić, Boris (30 October 2010). "Hitrec tužio Biškupića: na sud zbog financiranja znanstvene knjige Snježane Kordić Jezik i nacionalizam" [Hitrec filed a lawsuit against Biškupić] (in Serbo-Croatian). Rijeka: Seznam Novi. ISSN  1334-1545. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 4. února 2013.
  92. ^ Šnajder, Slobodan (13 November 2010). "Spalimo ministra!" [Let's burn the minister!] (in Serbo-Croatian). Rijeka: Seznam Novi. p. 6 in the arts section Pogled. ISSN  1334-1545. Archivovány od originál dne 5. července 2012. Citováno 1. srpna 2012.
  93. ^ Mandić, Igor (12 November 2010). "Skočila močka na kvačku" [A cat jumped on a hen] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Novosti. p. 3. ISSN  1845-8955. Archivováno z původního dne 5. července 2012. Citováno 6. prosince 2012.
  94. ^ „Svi govorimo náš jezik“ [We all speak our language] (in Serbo-Croatian). Bělehrad: Danas. 9. července 2017. ISSN  1450-538X. Archivováno z původního dne 14. července 2017. Citováno 4. března 2019.
  95. ^ Žurić, Mileva (host) (1 September 2017). "Deklaracija o zajedničkom jeziku: razgovor sa Snježanom Kordić i Rajkom Glušicom" [Declaration on the common language: Interview with Snježana Kordić and Rajka Glušica]. Boje jutra (v srbochorvatštině). Podgorica. TV Vijesti. Citováno 6. června 2018. 14 minut.
  96. ^ „U Japanu konferencije o jeziku i nacionalizmu“ [In Japan, conferences on language and nationalism] (in Serbo-Croatian). Mostar: Tačno.net. 19. prosince 2018. CROSBI 976044. Archivováno z původního dne 21. prosince 2018. Citováno 8. ledna 2019. (conference programme )
  97. ^ Milutinović, Zoran (2011). "Review of the Book Jezik i nacionalizam" (PDF). Slovanská a východoevropská revize. Londýn, Velká Británie. 89 (3): 520–24. doi:10.5699/slaveasteurorev2.89.3.0520. ISSN  0037-6795. OCLC  744233642. Archivovány od originál (PDF) dne 7. července 2012. Citováno 25. února 2013.
  98. ^ Miljan, Goran (6 April 2012). "Review of the Book Jezik i nacionalizam" (PDF). Berlín: H-Soz-u-Kult. ISSN  2196-5307. ZDB-ID  2627296-9. Archivováno (PDF) z původního dne 7. července 2012. Citováno 5. listopadu 2012.
  99. ^ Simić, Tanja (11 January 2011). "Njemačka mirovna nagrada književnom enfant terribleu: razgovor s Nenadom Popovićem" [German peace award to an enfant terribleu in literature: Interview with Nenad Popović] (in Serbo-Croatian). Záhřeb: Nacional. str. 52–56. ISSN  1330-9048. Archivováno z původního dne 11. července 2012. Citováno 8. dubna 2013.
  100. ^ "Nominacije za knjigu desetljeća (2011.)" [Nominations for the best book of the decade (2011)]. Citováno 9. září 2019.

externí odkazy

Prostředky knihovny
By Snježana Kordić