Albánec Gheg - Gheg Albanian

"Geg" přeadresuje tady. Pro mezinárodní letiště Spokane (IATA: GEG), viz Mezinárodní letiště Spokane.

Albánec Gheg
gegnisht
KrajAlbánie, Kosovo, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko
Rodilí mluvčí
3,45 milionu až 3,47[1][2][3][4] (2000[5] - 2001 sčítání lidu)[6]
Dialekty
Kódy jazyků
ISO 639-3aln
Glottologgheg1238[7]
Linguasphere55-AAA-aa
Albánské dialekty. Svg
Mapa zobrazující reproduktory Gheg zeleně
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Albánec Gheg (také hláskováno Geg Albánec; Albánec Gheg: gegnisht, Standardní albánština: gegë nebo gegërisht) je jedním ze dvou hlavních odrůdy z Albánec. Druhý je Tosk na kterém je založen standardní albánština. Zeměpisná dělicí čára mezi těmito dvěma odrůdami je Řeka Shkumbin, která se vine středem Albánie.[8][9] Ghegem se mluví v severní Albánii, Kosovo, severozápadní Severní Makedonie, jihovýchodní Černá Hora a jižní Srbsko albánskou nářeční podskupinou známou jako Ghegs.[9]

Gheg nemá v žádné zemi oficiální status psaného jazyka. Publikace v Kosovu a Severní Makedonii jsou vydávány ve standardním albánštině založeném na Toskovi. Někteří autoři však i nadále píší v Ghegu.

Dějiny

Před druhou světovou válkou neexistoval žádný oficiální pokus prosadit jednotný albánský literární jazyk; byli použity literární Gheg i literární Toska.[9] The komunistický režim v Albánii zavedl celostátně standard, který byl založen na variantě Toska mluveného ve městě a okolí města Korçë.[9]

S oteplováním vztahů mezi Albánií a Rumunskem Jugoslávie počínaje koncem šedesátých let, Kosovští Albánci - největší etnická skupina v Kosovu - přijala stejný standard[10] v procesu, který začal v roce 1968 a vyvrcholil objevením první jednotné albánské ortografické příručky a slovníku v roce 1972.[9] Ačkoli do té doby používali Ghega a téměř všichni albánští spisovatelé v Jugoslávii byli Ghegsové, rozhodli se psát do Tosku z politických důvodů.[11]

Změna literárního jazyka měla významné politické a kulturní důsledky, protože albánský jazyk je hlavním kritériem albánské vlastní identity.[12] Standardizace byla kritizována, zejména autorem Arshi Pipa, který tvrdil, že tento krok připravil Albánce o jeho bohatství na úkor Ghegů.[13] O literárním Albánci hovořil jako o „obludnosti“ produkované komunistickým vedením Tosk, které dobylo antikomunistickou severní Albánii a uvalilo svůj vlastní dialekt na Ghegy.[14]

Kosovský jazyk

V post-WWII Jugoslávie existoval projekt na vytvoření kosovského jazyka, který by byl z velké části Gheg. To bylo v souladu s Josip Broz Tito reorganizace země na a federace etnolingvisticky definovaných národů, na které se velmi spoléhalo jazyková politika vytvořit nebo posílit oddělení těchto národů od sousedů, jako je Bulharsko, a navázala na úsilí komunistické Albánie o sjednocení s Jugoslávií. Myšlenka odboru byla upuštěna, v následku rozkol mezi Stalinem a Titem v roce 1948, když se Albánie postavila na stranu Moskvy. V důsledku této roztržky a dalších faktorů nebyl nikdy vytvořen žádný takový kosovský jazyk. V roce 1974 byl jako oficiální jazyk Kosova přijat standardní albánský jazyk založený na Tosku.[15]

Dialekty

Ghegský dialekt je rozdělen čtyřmi sub-dialekty: Central Gheg, Southern Gheg, Northwestern Gheg (nebo Western Gheg) a Northeastern Gheg (nebo Eastern Gheg).

Jižní gheg

Jižní gheg se mluví Albánie (Durrës, Elbasan, Tiranë ) a západní Severní Makedonie.[16]

Subdialekt je Central Gheg, mluvený v Tiranë (někdy v ceně), Krujë, Burrel.[16] Nadnárodní oblast Dibra hovoří také středogejskými dialekty a v Horní Rece, Albánský dialekt horní reka.[17] Mezi další zahrnuté regiony patří Lura, Tetova, Gostivari, Skopje a Kumanova.[18]

Dialekt částí Mirdita je také někdy klasifikován jako subdialect Southern Gheg.[19]

Vlastní jižní Gheg údajně zahrnuje prominentní dialekty Durres, Elbasan a Tirana.[19]

Severní gheg

Italský lingvista Carlo Tagliavini staví ghega z Kosova a Severní Makedonie do východního ghegu.[23]

Severovýchodní Gheg

Severovýchodní Gheg, někdy známý jako Východní gheg, je varianta nebo sub-dialekt Gheg Albánec mluvený v Northeastern Albánie, Kosovo, a Srbsko.

Severovýchodní dialektická oblast Gheg začíná zhruba dolů od východní černohorské a albánské hranice, včetně albánských okresů (správních subdivizí druhé úrovně) Tropojë, Pukë, Má, Mirdite a Kukës; celé Kosovo[A]a obcí z Bujanovac a Preševo v Srbsku. Kmeny v Albánii mluvící dialektem zahrnují Nikaj-Merturi, Puka, Gashi a Tropoja.

Albánský projev je zhruba kolem Tetovo a Skopska Crna Gora, v Severní Makedonie, je někdy považována za součást severovýchodního Ghegu.[Citace je zapotřebí ]

Calques z Srbský původ jsou patrné v oblastech syntax a morfologie.[24] Severovýchodní Gheg se mírně liší od severozápadního Ghegu (mluvený v Shkodër ),[9], protože výslovnost je hlubší a delší[je zapotřebí objasnění ]. Severovýchodní Gheg je považován za autonomní větev albánského Ghega[25] samotné severovýchodní dialekty Gheg se mezi sebou velmi liší.[26]

Dialekt je také rozdělen na několik dalších menšinových dialektů, kde se foném [y] standardního albánštiny vyslovuje jako [i], tj. „Ylberi“ až „ilberi“ (oba znamenají duhu); „dy“ až „di“ (obě znamenají dvě).[Citace je zapotřebí ] V severovýchodním Ghegu se palatální zastávky standardního albánštiny, například [c] (jako v qen, "pes") a [ɟ] (jako v gjumë, "spánek"), jsou realizovány jako palato-alveolární afrikáty, [t͡ʃ] a [d͡ʒ].[27]

Northwestern Gheg

Northwestern Gheg, někdy známý jako Západní gheg, je sub-dialekt Gheg Albánec mluvený v Northwestern Albánie, Jižní Černá Hora a západní Kosovo. Obyvatelé proslulého regionu Malesia jsou reproduktory Northwestern Gheg. Kmeny, které mluví tímto dialektem, jsou Malësor, Dukagjin a další kmeny horalů, které zahrnují (Malesia ): Hoti, Gruda, Triepshi, Kelmendi, Kastrati, Shkreli, Lohja, atd., (Dukagjin ) : Shala, Shoshi, Shllaku, Dushmani atd. (Mirdita, Lezhë ),...(vidět Kmeny Albánie ).

Hlavním kontrastem mezi severozápadním Ghegem a severovýchodním Ghegem je mírný rozdíl v tónu nebo výslovnosti příslušných dialektů. Severozápadní Gheg nemá hlubší znějící a, e atd. A někteří ho považují za zvuk o něco měkčí a jasnější v porovnání se severovýchodním Ghegem, přesto se v porovnání s jihoalbánskými dialekty stále mluví hrubým ghegským podtónem. Mezi další rozdíly patří odlišná slovní zásoba a používání slov jako „kon“ (bylo) a „qysh„(jak?) které se používají v severovýchodním Ghegu a často se nepoužívají v severozápadním Ghegu. Místo toho mluvčí severozápadního Ghegu říkají „kjen nebo ken“ (been), a použít příslovce "si" říci (jak?). Například v severovýchodním Ghegu říct „když jsem byl mladý“, řekli byste, „kur jam kon i ri“, zatímco v severozápadním Ghegu byste řekli „kur kam ken i ri, kur jam ken i ri.".[Citace je zapotřebí ]

Ačkoli existuje určitý stupeň rozptylu, severozápadní Gheg a severovýchodní Gheg jsou stále velmi podobné a mluvčí obou sub-dialektů nemají problém porozumět a mít spolu konverzaci.

Samotné diferenciace mezi severozápadními ghegskými dialekty jsou nepatrné, na rozdíl od severovýchodních dialektů ghegů, kde existuje větší diferenciace.

Fonologie

Asimilace jsou v Ghegu běžné, ale nejsou součástí albánského literárního jazyka, což je standardizovaná forma Tosk Albánec.[28]

Samohlásky

Ústní

IPAPravopis
[A]a (mas: 'after')
[ɑ]â (prâpë: 'zpět')
[ɒ]ä (knäqët: „baví se“)
[E]e (dere: „dveře“)
[ɛ]ê (mênôj: „Myslím“)
[ə]ë (nër: „pod“)
[i]i (dritë: 'light')
[Ó]o (kos: „jogurt“)
[ɔ]ô (dôrë: 'hand')
[u]u (kur: „když“)
[y]y (ylli: 'hvězda')

Nosní

IPAPravopis[29]
[ɑ̃]ã (hãna: „měsíc“)
[ɛ̃]ẽ (mrẽna: 'within')
[ĩ]ĩ (hĩna: 'I entered')
[ɔ̃]õ (fõ: „nasycené“, některé dialekty)
[ũ]ũ (hũna: 'nose')
[ỹ]ỹ (gjỹs: 'napůl')

Příklady

StandardToskChamArbëreshSouth GhegCentral GhegSeverovýchodní GhegNorthwestern GhegAngličtina
ShqipëriShkjipëríShqipríShqipníShqypní / ShipniShipní"Albánie"
NjëNji, njoNiNi, njo / njaNja, nji"Jeden"
BëjBunjBôjBâj, bojBaj"Dělám"
QenëQënëKlënëQênKênKôn, kânKjen„Byl“
PleqëriPleqrĩPlekjëríPleqniPleçni"Starý věk"
ËshtëËshtë nebo Ësht 'ËshtëIsht nebo EÔsht nebo ÓOsht nebo o / sht nebo ATsht nebo A"Je"
NëntëNeNeNon, Nond / NânNand"Devět"
ShtëpiShpiShpíShp (e) jShp (a) j / Shpi, ShpíShp (e) i"Domov"

Viz také

Reference

  1. ^ „Albánci z jižního Srbska hledají komunitu obcí“. Citováno 17. července 2013. Jižní Srbsko je domovem asi 50 000 Albánců.
  2. ^ „Napětí údolí Presevo“. BBC. 2. února 2001. Citováno 24. října 2013. Zpočátku bylo veřejně uznávaným cílem partyzánů ochrana místní albánské populace asi 70 000 lidí před represivními akcemi srbských bezpečnostních sil.
  3. ^ „Údolí Presevo v jižním Srbsku vedle Kosova Případ decentralizace a ochrany menšin“ (PDF). Citováno 24. října 2013. Celková populace údolí je přibližně 86 000 obyvatel, z nichž je asi 57 000 Albánců a zbytek tvoří Srbové a Romové
  4. ^ „Jugoslávie: Srbsko nabízí mírový plán pro údolí Presevo“. Citováno 24. října 2013. Srbský mírový návrh požaduje integraci 70 000 albánských obyvatel etnika Albánie do hlavního proudu srbského politického a společenského života.
  5. ^ Zdá se, že údaj pro Srbsko je převzat z údajů pro Srbsko a Černou Horu z roku 2000.
    Albánec Gheg na Etnolog (15. vydání, 2005)
  6. ^ Albánec Gheg na Etnolog (18. vydání, 2015)
  7. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Gheg Albánec“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  8. ^ Brown a Ogilvie (2008), s. 23. Řeka Shkumbin ve střední Albánii historicky tvoří hranici mezi těmito dvěma dialekty, přičemž populace na severu mluví odrůdami Geg a populace na jihu odrůd Tosk.
  9. ^ A b C d E F Joseph 2003, When Languages ​​Collide: Perspectives on Language Conflict, Language Competition, and Language Coexistence, str. 266: „Northeastern Geg“
  10. ^ Tomasz Kamusella. 2016. Myšlenka kosovského jazyka v jazykové politice Jugoslávie (str. 217–237). International Journal of the Sociology of Language. Sv. 242.
  11. ^ Pipa, str. 173: Ačkoli albánská populace v Jugoslávii je téměř výlučně Gheg, albánští spisovatelé se tam rozhodli z čistě politických důvodů psát v Tosku
  12. ^ Telos. Telos Press. 1989. str. 1. Citováno 16. července 2013. Politicko-kulturní význam zrušení literárního Ghega s literárním Toskem ... Albánci se ztotožňují s jazykem ...
  13. ^ Kanadský přehled studií nacionalismu: Revue canadienne des études sur le nationalisme, svazek 19. University of Prince Edward Island. 1992. str. 206. Citováno 10. ledna 2012.
  14. ^ Kanadský přehled studií nacionalismu: Revue canadienne des études sur le nationalisme, svazek 19. University of Prince Edward Island. 1992. str. 207. Citováno 10. ledna 2012.
  15. ^ Tomasz Kamusella. 2016. Idea kosovského jazyka v jazykové politice Jugoslávie (str. 217–237). International Journal of the Sociology of Language. Svazek 242. DOI: 10.1515 / ijsl-2016-0040
  16. ^ A b Hinrichs, Uwe; Buttner, Uwe (1999). Handbuch der Sudosteuropa-Linguistik. Otto Harrassowitz Verlag. str. 285. ISBN  978-3-447-03939-0. Citováno 5. dubna 2011.
  17. ^ Friedman, Victor A (2006). „Balkanizing the Balkan Linguistic Sprachbund“ in Aichenwald et al, Grammars in Contact: Cross-Linguistic Typology. Stránky 209.
  18. ^ Meniku, Linda (2008). Albánský čtenář Gheg. Strana 8
  19. ^ A b Meniku, Linda (2008). Albánský čtenář Gheg. Strana 9
  20. ^ A b Meniku, Linda (2008). Albánský čtenář Gheg. Strana 7
  21. ^ Meniku (2008). Albánský čtenář Gheg. Strana 7
  22. ^ Matasović, Ranka (2012). „Gramatická skica albánštiny pro studenty indoevropštiny“. Strana 42-43
  23. ^ Tagliavini, Carlo (1942). Le parlate albanesi di tipo Ghego orientale: (Dardania e Macedonia nord-occidentale). Reale Accademia d'Italia.
  24. ^ Pipa, str. 56
  25. ^ Pipa, str. 57: Severní Gheg je rozdělen vertikálně. Později se to ukázalo jako vhodné zejména z metodických důvodů, když jsem viděl, že východní Gheg je považován za autonomní větev.
  26. ^ Van Coetsem, Frans (1980), Příspěvky k historické lingvistice: Problémy a materiályArchiv Brill, ISBN  9004061304. str. 274: „Northeastern Geg ... mezi sebou se velmi lišily“
  27. ^ Pipa, str. 59
  28. ^ Martin Camaj; Leonard Fox (leden 1984). Albánská gramatika: Cvičení, Chrestomathy a glosáře. Otto Harrassowitz Verlag. str. 4. ISBN  978-3-447-02467-9.
  29. ^ Fialuur i voghel Sccyp e ltinisct [sic ] (Malý slovník albánštiny a latiny), 1895, Shkodër

Bibliografie

externí odkazy