Upadana - Upādāna
Překlady jazyka Upadana | |
---|---|
Angličtina | přilnutí, uchopení, připevnění nebo palivo, příčina materiálu |
Sanskrt | उपादान, (upadana) |
Pali | upādāna |
Barmská | ဥပါဒါန် (IPA:[ṵ pà dàɰ̃]) |
čínština | 取 (Pchin-jin: qǔ) |
japonský | 取 (rōmaji: šu) |
Khmer | ឧប ដ្ឋាន (Upathan) |
korejština | 取 (취) (RR: chui) |
Sinhálština | උපාදාන |
Tibetský | ལེན་ པ (Wylie: len.pa) |
vietnamština | 取 (thủ) |
Glosář buddhismu |
Upadana je védský sanskrt a Pali slovo, které znamená „palivo, hmotná příčina, substrát, který je zdrojem a prostředkem pro udržení aktivního procesu pod napětím“.[1][2] Je to také důležitý buddhistický koncept odkazující na „připoutání, lpění, uchopení“.[3] Považuje se za výsledek taṇhā (touha), a je součástí dukkha doktrína (utrpení, bolest) v Buddhismus.
hinduismus
Termín Upadana se objevuje ve smyslu „hmotná příčina“ ve starověkých védských a středověkých hinduistických textech.[4] Pro středověku Vaishnavism učenec Ramanuja, metafyzický hinduistický koncept Brahman (tak jako Višnu ) je upadana-karana (hmotná příčina) vesmíru.[5] Jiné hinduistické tradice, jako je Advaita Vedanta, však nesouhlasí a při používání termínu tvrdí alternativní teorie o povaze metafyzického Brahmanu a vesmíru upadana ve smyslu „substrát, palivo“.[6][7]
Obecněji řečeno, realistické hinduistické filozofie jako např Samkhya a Nyaya tvrdili, že Brahman je Upadana fenomenálního světa.[8] Filozofie buddhistických škol popíraly Brahmana, jak tvrdí nestálost a že představa čehokoli skutečného je z metafyzického smyslu neudržitelná.[8] Hinduistické tradice, jako jsou ty, které ovlivnil Advaita Vedanta, prosazovaly postoj, že vše (Atman Brahman, Prakriti ) je nakonec jedna identická realita.[8] Koncept Upadana také se objevuje s jiným významovým významem v Vedanta filozofie, například „přijímání“.[9]
Buddhismus
Názory šesti śramaṇa v kánonu Pali (na základě buddhistického textu SAmaññaphala Sutta1) | |
Śramaṇa | pohled (diṭṭAhoj)1 |
Pūraṇa Kassapa | Amoralismus: popírá jakoukoli odměnu nebo trest za dobré nebo špatné skutky. |
Makkhali Gośāla (Ājīvika) | Niyativāda (Fatalismus): jsme bezmocní; utrpení je předurčeno. |
Ajita Kesakambalī (Lokajata) | Materialismus: žít šťastně; smrtí je vše zničeno. |
Pakudha Kaccāyana | Sassatavada (Věčnost): Hmota, potěšení, bolest a duše jsou věčné a neinteragovat. |
Nigaṇṭha Nātaputta (Džinismus) | Omezení: být obdařen, očištěn a zalitý vyhýbáním se všemu zlu.2 |
Sañjaya Belaṭṭhiputta (Ajňana) | Agnosticismus: „To si nemyslím tak či onak. Nemyslím si, že ne, nebo ne. “ Pozastavení rozsudku. |
Poznámky: | 1. DN 2 (Thanissaro, 1997; Walshe, 1995, str. 91-109). 2. DN -A (Ñāṇamoli & Bodhi, 1995, s. 1258-59, n. 585). |
Upadana je Sanskrt a Pali slovo pro „přilnutí“, „připevnění“ nebo „uchopení“, i když doslovný význam je „palivo“.[10] Upādāna a taṇhā (Skt. tṛṣṇā) jsou považovány za dvě hlavní příčiny utrpení. The zastavení lpění vede k Nirvana.[11]
Druhy lpění
V Sutta Pitaka,[12] Buddha uvádí, že existují čtyři typy lpění:
- smyslové potěšení lpět (kamupadana)
- všechny pohledy lpět (ditthupadana)
- rituály a rituály lpět (silabbatupadana)
- sebe-doktrína lpět (attavadupadana).
Buddha kdysi prohlásil, že zatímco jiné sekty mohou poskytnout vhodnou analýzu prvních tří typů lpění, sám plně objasnil lpění na „já“ a jeho výsledném utrpení.[13]
The Abhidhamma[14] a jeho komentáře[15] poskytnout následující definice pro tyto čtyři typy přilnutí:
- lpění na smyslové radosti: opakoval touha světských věcí.
- pohled lpí: jako je věčnost (např. „Svět a já jsou věčné“) nebo nihilismus.[16]
- lpění na rituálech a rituálech: věřit, že samotné rituály mohou přímo vést k osvobození, což je v textech typické obřady a rituály „praxe volů“ a „cvičení psů“.[17]
- lpění na vlastní doktríně: sebeidentifikace s entitami bez sebe (např. ilustrováno MN 44,[18] a dále diskutována v Skandha a anatta články).
Podle Buddhaghosa,[19] výše uvedené uspořádání čtyř typů přilnutí je z hlediska klesajícího hrubost, tj. od nejviditelnějšího (nejhrubšího) typu lpění (lpění na smyslovém požitku) po nejjemnější (lpění na vlastní doktríně).
Vzájemná závislost přilnavých typů
sebe-doktrína lpí | ||
↓ | ||
špatný pohled lpí | ||
↓ | ↓ | |
rituály a rituály lpí | smyslové potěšení lpí |
Buddhaghosa dále identifikuje, že tyto čtyři přilnavé typy jsou kauzálně propojeny takto:[20]
- lpění na vlastní doktríně: nejprve se předpokládá, že má trvalé „já“.
- lpí na špatném pohledu: pak se předpokládá, že je buď nějak věčný, nebo že bude po tomto životě zničen.
- výsledné projevy chování:
- lpění na rituálech a rituálech: pokud někdo předpokládá, že je věčný, pak se drží rituálů, aby dosáhl sebeočištění.
- lpění na smyslové radosti: pokud někdo předpokládá, že po tomto životě úplně zmizí, ignoruje další svět a lpí na smyslných touhách.
Tato hierarchie typů lepení je znázorněna schematicky vpravo.
Na základě Buddhaghosovy analýzy je tedy lpění zásadně chybnější základní vírou (lpění na vlastní doktrínu) než obvyklou afektivní zkušeností (lpění na smyslovém požitku).
Projevy lpění
Pokud jde o vědomě poznatelné duševní zážitky, Abhidhamma identifikuje lpění na smyslovém požitku s mentálním faktorem „chamtivosti“ (Lobha) a další tři typy lpění (lpění na sobě, špatný pohled a rituály a rituály) s mentálním faktorem „nesprávného pohledu“ (ditthi).[21] Zkušenostní přilnavost lze tedy poznat prostřednictvím Abhidhammovy čtyřnásobné definice těchto mentálních faktorů, jak je uvedeno v následující tabulce:[22]
charakteristický | funkce | manifestace | Bezprostřední příčinou | |
---|---|---|---|---|
chamtivost (Lobha) | uchopení objektu | tyčinky, jako maso na pánvi | nevzdávat se | užívat si otroctví |
špatný pohled (ditthi) | nerozumné tlumočení | předpokládá | špatná víra | neslyším Dhammu |
K rozlišení touhy od lpění používá Buddhaghosa následující metaforu:[23]
- „Touha je touha po předmětu, ke kterému člověk dosud nedosáhl, jako když zloděj ve tmě natáhl ruku; lpění je uchopení předmětu, kterého člověk dosáhl, jako zloděj uchopil svůj cíl .... [T ] hej jsou kořeny utrpení kvůli hledání a střežení. “
Tak například když Buddha mluví o „agregáty lpění, “má na mysli naše uchopení a hlídání fyzických, mentálních a vědomých zkušeností, o nichž mylně věříme, že jsme nebo máme.
|
Jako součást kauzálního řetězce utrpení
V Čtyři ušlechtilé pravdy, První ušlechtilá pravda identifikuje lpění (upādāna, pokud jde o „ agregáty lpění ") jako jedné ze základních zkušeností utrpení. Druhá vznešená pravda označuje touhu (tanha ) jako základ pro utrpení. Tímto způsobem se v nejzákladnějším učení Buddhy nachází příčinný vztah mezi touhou a lpěním.[24]
Ve dvanácti řetězcích závislého původu (Pratītyasamutpāda, také vidět Dvanáct Nidanas ), lpí (upādāna) je devátá příčinná souvislost:[25]
- Upādāna (Clinging) je závislá na Taṇha (Craving) jako podmínka před tím, než může existovat.
- "S Touha jako podmínka, Clinging vyvstává ".
- Upādāna (Clinging) je také převládající podmínkou pro další podmínku v řetězci, Becoming (Bhava ).
- „S podmínkou Clinging, Stávat se vyvstává. “
Podle Buddhaghosy,[26] to je smyslové potěšení lpění, které vyplývá z touhy a podmínek.
Upādāna jako palivo
Profesor Richard F. Gombrich poukázal v několika publikacích a ve svých nedávných[když? ] Numata hostující profesor Přednášky na University of London, Škola orientálních a afrických studií (SOAS), že doslovný význam upādāna je „palivo“. Používá to k propojení tohoto pojmu s Buddhovým použitím ohně jako metafory. V tzv Ohnivé kázání (Āditta-pariyāya) (Vin I, 34-5; SN 35.28) Buddha říká bhikkhuům, že je všechno v plamenech. Se vším, co jim říká, myslí pět smyslů plus mysl, jejich objekty a operace a pocity, které vyvolávají - tj. vše znamená souhrn zkušeností. To vše hoří ohněm chamtivosti, nenávisti a klamu.
V řetězci nidana se tedy vytváří touha palivo pro pokračující hoření nebo stávání (bhava). Mysl jako oheň hledá více paliva pro její udržení, v případě mysli to tak je smyslová zkušenost, proto Buddha klade důraz na „hlídání bran smyslů“. Tím, že nebudete chyceni smysly (appamāda ) můžeme být osvobozeni od chamtivosti, nenávisti a klamů. Toto osvobození je také vyjádřeno pomocí metafory ohně, když se to nazývá nibbána (Sanskrt: Nirvána), což znamená „jít ven“ nebo doslova „vyhodit“. (Pokud jde o slovo Nirvána, sloveso vā je nepřechodný, takže není vyžadován žádný agent.)
Pravděpodobně v době, kdy byl kánon sepsán (1. století př. N. L.), A jistě, když Buddhaghosa psal své komentáře (4. století n. L.), Zdá se, že smysl pro metaforu byl ztracen, a upādāna znamená jednoduše „lpění“, jak je uvedeno výše. V době, kdy Mahayana termín oheň byl úplně vypuštěn a chamtivost, nenávist a klam jsou známé jako „tři jedy“.
Viz také
Poznámky
- ^ Thomas William Rhys Davids; William Stede (1921). Pali-anglický slovník. Motilal Banarsidass. str. 149. ISBN 978-81-208-1144-7.
- ^ Monier Monier-Williams (1872). Sanskrt-anglický slovník. Oxford University Press. str. 171.
- ^ Paul Williams; Anthony Tribe; Alexander Wynne (2002). Buddhistické myšlení. Routledge. 45, 67. ISBN 978-1-134-62324-2.
- ^ Wendy Doniger (1999). Encyklopedie světových náboženství Merriam-Webster. Merriam-Webster. str.1129. ISBN 978-0-87779-044-0.
- ^ J. E. Llewellyn (2005). Definování hinduismu: Čtenář. Routledge. str. 35. ISBN 978-0-415-97449-3.
- ^ Andrew J. Nicholson (2010). Unifying Hinduism: Philosophy and Identity in Indian Intellectual History. Columbia University Press. str.62 –63. ISBN 978-0-231-52642-5.
- ^ Allen Thrasher (1993). Advaita Vedānta z Brahma-siddhi. Motilal Banarsidass. 56–57. ISBN 978-81-208-0982-6.
- ^ A b C James G. Lochtefeld (2002). Ilustrovaná encyklopedie hinduismu: N-Z. Vydavatelská skupina Rosen. str.720 –721. ISBN 978-0-8239-3180-4.
- ^ Hajime Nakamura (1983). Historie rané védántské filozofie. Motilal Banarsidass. str. 505. ISBN 978-81-208-0651-1.
- ^ Viz například Rhys Davids & Stede (1921-1925), s. 149; a Gombrich (2005).
- ^ Níže uvádíme některé výňatky z Pali Canon, které svědčí o tvrzení, že přerušení lpění vede k Nirváně:
- „Kvůli čemu tedy, příteli, žije svatý život pod Nejsvětějším?“
- „Svatý život se žije pod Nejsvětějším, příteli, kvůli naprosté nezávaznosti [nibbána] kvůli nedostatku lpění.“
- - z „štafetových vozů“ (Ratha-vinita Sutta MN 24) (Thanissaro, 1999).
- „Bhikkhus, když je opuštěna nevědomost a v bhikkhu vzniklo pravé poznání, pak s únikem nevědomosti a vznikem pravého poznání se již nedrží smyslných potěšení, již se nedrží názorů, již se nedrží pravidel a zachovávání , již se nedrží nauky o sobě. Když se nedrží, není rozrušený. Když není rozrušený, osobně dosáhne Nibbany. Chápe: „Narození je zničeno, svatý život byl žit, co muselo být bylo provedeno bylo provedeno, již nedochází k žádnému stavu bytí. '“
- - z „Kratšího diskurzu na Lví řev“ (Cula-sihanada Sutta MN 11) (Amanamoli & Bodhi, 1993).
- „Nyní během tohoto projevu byla srdce bhikkhuů skupiny pěti lidí osvobozena od zkaženosti tím, že se už neuchytila.“
- - z „Pojednání o neosobní charakteristice“ (Anatta-lakkhana Sutta SN 22.59) (Ñāṇamoli, 1981).
- „... Ze zastavení touhy přichází zastavení lpění / výživy. Ze ukončení lpění / výživy přichází zastavení stávání se. Ze zastavení stávání přichází zastavení narození. nemoc a smrt, zármutek, nářek, bolest, úzkost a zoufalství ustávají. Takové je zastavení celé této masy utrpení a stresu. “
- - od „Clinging“ (Upadana Sutta SN 12.52) (Thanissaro, 1998b).
- „A opil jsem se
- „Lék Dhammy,
- „Věk a smrt tě nedotkne.
- „Když jsem meditoval a viděl -
- „(Budeš) uzdraven tím, že přestaneš lpět.“
- - z „Léčivé medicíny Dhammy“ (Miln 5 [verš 335]) (Olendzki, 2005).
- ^ Příklady odkazů na upādanā v Sutta Pitaka lze nalézt v „Culasihanada Sutta“ („Kratší diskurz na Lví řev“, MN 11) (viz Nanamoli & Bodhi, 2001, s. 161) a „Nidanasamyutta“ („Související pojednání o příčině“, SN 12) (viz Bodhi, 2000b, s. 535).
- ^ Cula-sihanada Sutta („Kratší diskurz na Lví řev“, MN 11) (Amanamoli & Bodhi, 1993).
- ^ V Abhidhammě obsahuje Dhammasangani §§ 1213-17 (Rhys Davids, 1900, s. 323-5) definice čtyř typů lpění.
- ^ Abhidhammovy komentáře týkající se čtyř typů výzev lze nalézt například v Abhidhammattha-sangaha (viz Bodhi, 2000b, s. 726 n. 5) a Visuddhimagga (Buddhaghosa, 1999, s. 585-7).
- ^ Stojí za zmínku, že s odkazem na „nesprávný pohled“ (Pali: miccha ditthi), jak se používají v různých suttách v EU Anguttara Nikaya první kapitola, Bodhi (2005), s. 437, n. 10 uvádí, že nesprávné názory „popírají základy morálky, zejména ty, které odmítají princip morální příčinnosti nebo účinnost vůle“.
- ^ Viz například Buddhaghosa (1999), str. 587. Pro odkaz na tyto konkrétní asketické praktiky v Sutta Pitaka viz MN 57, Kukkuravatika Sutta („The Dog-Duty Ascetic,“ přeloženo v: Nanamoli & Khantipalo, 1993; a, Nanamoli & Bodhi, 2001, str. 493-97).
- ^ Thanissaro (1998a).
- ^ Buddhaghosa (1999), str. 586-7.
- ^ Buddhaghosa (1999), str. 587.
- ^ Bodhi (2000a), s. 267.
- ^ Bodhi (2000a), str. 83-4, 371 n. 13.
- ^ Buddhaghosa (1999), str. 586.
- ^ Myšlenka, že Čtyři vznešené pravdy identifikuje toužení jako bezprostřední příčinu lpění, je zmíněna například v Thanissaro (2000).
- ^ Viz například SN 12.2 v překladu Thanissaro (1997a).
- ^ Buddhaghosa (1999), str. 586, 593.
Bibliografie
- Bodhi, Bhikku (2000a). Komplexní příručka Abhidhammy: Abhidhammattha Sangaha z Acariya Anuruddha. Seattle, WA: BPS Pariyatti Editions. ISBN 1-928706-02-9.
- Bodhi, Bhikkhu (trans.) (2000b). Propojená pojednání Buddhy: Překlad Samyutta Nikaya. Boston: Publikace moudrosti. ISBN 0-86171-331-1.
- Bodhi, Bhikkhu (ed.) (2005). In Buddha's Words: An Anlogy of Discourses from the Pāli CanonBoston: Hospody moudrosti. ISBN 0-86171-491-1.
- Buddhaghosa, Bhadantācariya (překlad z Pāli od Bhikkhu Ñāṇamoli) (1999). Cesta očištění: Visuddhimagga. Seattle, WA: BPS Pariyatti Editions. ISBN 1-928706-00-2.
- Gombrich, Richard F. (2005). Jak začal buddhismus: Podmíněná Geneze raných učení. Routledge. ISBN 0-415-37123-6.
- Ñāṇamoli, Bhikkhu (trans.) Anatta-lakkhana Sutta: Pojednání o ne-vlastní charakteristice (SN 22,59). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn22/sn22.059.nymo.html.
- Ñāṇamoli, Bhikkhu (trans.) & Bhikkhu Khantipalo (ed.) (1993). Kukkuravatika Sutta: Psí povinnost asketa (MN 57). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.057.nymo.html.
- Ñāṇamoli, Bhikkhu (trans.) & Bhikkhu Bodhi (trans.) (1993). Cula-sihanada Sutta: Kratší diskurz o Lion's Roar (MN 11). Citováno 2007-11-19 z „Access to Insight“ (1994) v http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.011.ntbb.html.
- Ñāṇamoli, Bhikkhu (trans.) & Bhikkhu Bodhi (ed.) (2001). Middle-Length Discours of Buddha: A Translation of the Majjhima Nikāya. Boston: Publikace moudrosti. ISBN 0-86171-072-X.
- Olendzki, Andrew (trans.) (2005). Léčivá medicína Dhammy (výňatek) (Miln 5 [verš 335]). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/kn/miln/miln.5x.olen.html.
- Rhys Davids, Caroline A.F. ([1900], 2003). Buddhistický manuál psychologické etiky ze čtvrtého století př. N. L., Překlad, který je nyní vytvořen poprvé z původní Pali první knihy Abhidhamma-Piṭaka, s názvem Dhamma-Saṅgaṇi (Kompendium států nebo jevů). Whitefish, MT: Kessinger Publishing. ISBN 0-7661-4702-9.
- Rhys Davids, T.W. & William Stede (eds.) (1921-5). Pali – anglický slovník Pali Text Society. Chipstead: Pali Text Society. Obecný online vyhledávač pro PED je k dispozici na webu „U. of Chicago“ na adrese http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/pali/.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1997a). Paticca-samuppada-vibhanga Sutta: Analýza závislého společného vzniku (SN 12.2). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn12/sn12.002.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1997). Samaññaphala Sutta: Plody kontemplativního života (DN 2). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/dn/dn.02.0.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1998a). Culavedalla Sutta: Kratší soubor otázek a odpovědí (MN 44). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.044.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1998b). Upadana Sutta: Lpí (SN 12,52). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/sn/sn12/sn12.052.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1999). Ratha-vinita Sutta: Štafetové vozy (MN 24). Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/mn/mn.024.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (2000). Život není jen utrpení. Citováno z „Přístup k Insight“ na http://www.accesstoinsight.org/lib/authors/thanissaro/lifeisnt.html.
- Walshe, Maurice O'Connell (trans.) (1995). Dlouhá pojednání Buddhy: Překlad Dīgha Nikāya. Somerville: Publikace moudrosti. ISBN 0-86171-103-3.
externí odkazy
Předcházet Taṇha | Dvanáct Nidānas Upadana | Uspěl Bhava |