Namarupa - Namarupa
Překlady jazyka Nāmarūpa | |
---|---|
Sanskrt | Nāmarūpa |
Barmská | နာမရူပ (IPA:[nàma̰jùpa̰]) |
čínština | 名 色 (Pchin-jin: míngsè) |
japonský | 名 色 (rōmaji: myoshi) |
korejština | 명색 (RR: myeongsaek) |
Sinhálština | නාමරූප |
Tibetský | པ་ པ་ ming.gzugs |
Thai | นาม รูป (RTGS: nammarup) |
vietnamština | danh sắc |
Glosář buddhismu |
Nāmarūpa (Sanskrt: नामारूपा ) se v buddhismu používá k označení složek živé bytosti: nama je obvykle považován za odkazující na mentální složku osoby, zatímco rūpa odkazuje na fyzické.
Nāmarūpa je dvandva sloučenina v Sanskrt a Pali význam „jméno (nama) a forma (rūpa)".
Nama (jméno) a Rupa (forma) je jednoduchá světská identita jakékoli formy, jejíž jméno je považováno za dočasnou a ne za pravou identitu s bezejmennou a beztvarou „realitou“ nebo „absolutním“ v hinduismu, která se projevuje jako mája. V buddhismu ztráta všech jmen a forem vede k realizaci Konečné reality „Shunyatha“ nebo „Prázdnoty“ nebo Nirvány „Naked Truth“ odstraněné z Mayů.
V buddhismu
|
Tento termín se v buddhismu používá k označení složek živé bytosti: nama odkazuje na duševní, zatímco rūpa odkazuje na fyzické. Buddhista nama a rūpa jsou vzájemně závislé a nelze je oddělit; tak jako nāmarūpa, označují jednotlivou bytost.[1] Namarupa se také označuje jako pět skandů „psycho-fyzický organismus“, „mysl a hmota“ a „mentalita a materialita“.
Psychofyzické složky
V Pali Canon, Buddha popisuje nāmarūpa tímto způsobem (anglicky vlevo, Pali napravo):
„A co [mniši] je jméno - a - forma? Pocit, vnímání, záměr, Kontakt „Pozor: Tomu se říká jméno. Čtyři skvělé prvky a forma závislá na čtyřech velkých prvcích: Toto se nazývá formulář. Toto jméno a tento formulář se [mniši] nazývají name - & - form. "[2] | Katamañca bhikkhave nāmarūpaṃ? Vedanā saññā cetanā phasso manasikāro, idaṃ vuccati nāmaṃ. Cattāro ca mahābhūtā, catunnaṃ ca mahābhūtānaṃ upādāyarūpaṃ, idaṃ vuccati rūpa ṃ. Iti idañca nāmaṃ, idañca rūpaṃ, idaṃ vuccati bhikkhave, nāmarūpaṃ.[3] |
Jinde v Pali Canon, nāmarūpa se používá synonymně s pěti agregáty.[4]
Prázdné já
V souladu s doktrínou o anātman /anatta, „absence (trvalého, podstatného) já“, nama a rūpa jsou drženi, aby byli neustále ve stavu toku, pouze s kontinuitou zkušeností (sama produktem závislý původ ) poskytující zážitek jakéhokoli druhu konvenčního „já“.
Část cyklu utrpení
Nāmarūpa je čtvrtý z Dvanáct Nidānas, předchází vědomí (Pali: viññāna; Skt .: vijñana) a následuje šest smyslových bází (Pali: saḷāyatana; Skt: ṣaḍāyatana). Tak, v Sutta Nipata, vysvětluje Buddha Ven. Ajita jak samsaric znovuzrození přestává:
- [Ven. Ajita:]
- ... jméno a forma, vážený pane:
- Řekni mi, když se mě to zeptá,
- kde jsou zastaveny?
- [Buddha:]
V hinduismu
Termín nāmarūpa se používá v Hind myslel, nama - popisem duchovních nebo podstatných vlastností předmětu nebo bytosti a - rūpa fyzická přítomnost, kterou projevuje. Tyto termíny se používají podobně jakopodstata ' a 'nehoda se používají v katolík teologie popsat transsubstanciace. Rozdíl mezi nāma a rūpa v hinduistickém myšlení vysvětluje schopnost duchovních sil projevovat se prostřednictvím nedostatečných nebo neživých nádob - jak je pozorováno v držení a věšteckých jevech, jakož i v přítomnosti božského v obrazech, které jsou uctívány skrze pūja.
Nāma Rupatmak Vishva je Vedanta (škola Sanatana Dharma /hinduismus ) výraz pro manifestovaný vesmír, viz. Svět, jak ho známe. Jelikož každý objekt na tomto světě má Nāmu a Rupu, svět se nazývá Nāma Rupatmak Vishva. Paramātma (neboli Stvořitel) se v této Nāma Rupatmak Vishva neprojevuje, ale realizuje ji Sādhaka (student) pomocí Bhakti (oddanost), Karma (akce), Jnana (poznání), Jóga (Union, hinduistická škola), nebo kombinace všech těchto metodik.
Viz také
- Bodymind
- Pratitya-samutpada (Sanskrt; Pali: paticca-samuppāda; Angličtina: závislá vznikající)
- Skandha (Sanskrt; Pali: khandha; Angličtina: agregáty)
Poznámky
- ^ Například Rhys Davids & Stede (1921-25), s. 350, záznam pro „Nāma“[trvalý mrtvý odkaz ] (vyvoláno 2007-06-20), uvádí:
- „nāma jako metafyzický termín se staví proti rūpě a zahrnuje 4 nehmotné faktory jednotlivce (arūpino khandhā, viz. vedanā saññā sankhāra viññāṇa...). Tyto jako noetický princip kombinovaný s hmotným principem tvoří jednotlivce, který se odlišuje „jménem a tělem“ od ostatních jedinců. Takto nāmarūpa = individualita, individuální bytost. Tito dva jsou nerozluční ... “
- ^ Z SN 12.2 (Thanissaro, 1997).
- ^ SLTP (n.d.), 1.1.2, Vibhańgasuttaṃ.
- ^ Rhys Davids & Stede, op cit.
- ^ Thanissaro (1994). Archivováno 2014-12-26 na Wayback Machine Při vysvětlování této konkrétní výměny mezi Ven. Ajita a Buddha, Irsko (1983, 1994), n. 2 Archivováno 12.08.2014 na Wayback Machine uvádí:
- Tato otázka a odpověď se týká doktríny závislého vzniku (paticca-samuppada ). Kde znovuzrození vědomí (pati-sandhi-vinnana ) nevzniká, že neexistuje usazení jednotlivce (mysli a těla, namarupa) ve sféře existence ani následného vzhledu stáří a smrt a ostatní utrpení neodmyslitelnou součástí života.
- ^ Konkrétní umístění těchto veršů: Sn V.1, Parayanavagga „Otázky Ajity“, verše 1036–1037
Zdroje
- Irsko, John D. (trans.) (1983). Ajita-manava-puccha: Ajitiny otázky (Sn 5.1), z Sbírka diskurzu: Vybrané texty ze Sutta Nipata (WH 82). Kandy: Buddhistická publikační společnost. Citováno 2007-06-20 z „Access to Insight“ (1994) na https://web.archive.org/web/20140812121236/http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/kn/snp/snp.5.01.irel.html.
- Rhys Davids, T.W. & William Stede (eds.) (1921-5). Pali – anglický slovník Pali Text Society. Chipstead: Pali Text Society. Obecný online vyhledávač pro PED je k dispozici na http://dsal.uchicago.edu/dictionaries/pali/.
- Srí Lanka Buddha Jayanti Tipitaka Series (SLTP) (n.d.). Buddhavaggo (SN 12.1). Citováno 2007-06-20 z „METTANET - LANKA“ na http://metta.lk/tipitaka/2Sutta-Pitaka/3Samyutta-Nikaya/Samyutta2/12-Abhisamaya-Samyutta/01-Buddhavaggo-p.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1994). Ajita-manava-puccha: Ajitiny otázky (Sn 5.1). Citováno 2007-06-20 z „Access to Insight“ na https://web.archive.org/web/20141226013717/http://www.accesstoinsight.org/tipitaka/kn/snp/snp.5.01.than.html.
- Thanissaro Bhikkhu (trans.) (1997). Paticca-samuppada-vibhanga Sutta: Analýza závislého společného vzniku (SN 12.2). Citováno 2007-06-20 z „Access to Insight“ na https://web.archive.org/web/20060512063953/http://www.accesstoinsight.org/canon/sutta/samyutta/sn-12-002-tb0.html.
Předcházet Vijñāna | Dvanáct Nidānas Nāmarūpa | Uspěl Ḍaḍāyatana |