Christe, du Lamm Gottes - Christe, du Lamm Gottes

"Christe, du Lamm Gottes"
Hymnus od Martina Luthera
Agnus Dei 01.jpg
Obraz Krista jako Beránek Boží („Lamm Gottes“), řešený v hymnu
AngličtinaKriste, ty Beránek Boží
KatalogZahn  58
Textpřeklad
JazykNěmec
Na základě"beránek Boží "
Publikováno1528 (1528)

"Christe, du Lamm Gottes„(rozsvícený„ Kriste, ty Beránek Boží “) je a Lutheran hymnus, často označované jako Němec Agnus Dei. Martin Luther napsal slova hymnu jako překlad latiny beránek Boží z liturgie mše. Melodie Zahn  58,[1] byl převzat ze starší liturgie. Hymnus byl poprvé publikován v roce 1528 a byl základem pro několik hudebních prostředí skladatelů, jako např Bach, Mendelssohn a Hessenberg. Objevuje se v moderních německých kancionálech, v obou protestantských Evangelisches Gesangbuch (EG 190: 2) a katolík Gotteslob (GL 208).

Pozadí a použití

Když Luther začal Reformace, chtěl si většinu ponechat pořadí hmoty ale nechat to provést v němčině.[2] V roce 1526 vydal Deutsche Messe jako alternativa německého jazyka ke katolické liturgii. Před touto publikací byla jeho liturgie poprvé použita v Příchod z roku 1525. Dokument obsahuje několik německých hymnů, místo aby používal německý překlad Krédo a beránek Boží z latinské liturgie.[3] Místo překladu Agnus Dei “Jesus Christus, unser Heiland „bylo zpíváno během přijímání, protože to bylo poučnější.[3]

Hymnus se poprvé objevil s naladěním Zahn 58 Bugenhagen je Braunschweig řád bohoslužby, vytištěn ve Wittenbergu v roce 1528.[4][5]

Protestantský zpěvník Evangelisches Gesangbuch z roku 1993 má tuto hymnu jako EG 190: 2.[6] Katolický zpěvník Gotteslob roku 2013 má hymnus jako GL 208, s mírně odlišnou melodií.[7]

Naladit

Robin A. Leaver zdůrazňuje, že Luther použil melodii Kyrie pro tuto hymnu v jeho Deutsche Messe dosáhnout symetrie.[3] Melodie je a gregoriánský chorál v prvním režimu (Dorian ).[4] Leaver poznamenává, že ačkoli melodie Zahn 58 nebyla s hymnou vytištěna až do roku 1528, bylo to již naznačeno v Lutherově 1526 Deutsche Messe.[3]

Začátek Bacha chorál předehra, BWV 619

Hymnus byl skladateli uváděn v průběhu staletí, často v komplikovaném prostředí. Bach použil několikrát, zejména ve ztracených Weimarerova vášeň, v jeho kantáta za poslední neděli předtím Půjčil Du wahrer Gott und Davids Sohn, BWV 23,[8] v jeho druhá verze St John Passion,[9] a v chorál předehra, BWV 619, kánon ve dvanáctém intervalu, jako součást jeho Orgelbüchlein.[10]

Felix Mendelssohn použil tuto hymnu v a chorální kantáta pro sbor a orchestr.[11] Kurt Hessenberg také použil tuto hymnu v pěti částech motet publikováno v roce 1951.[12]

Reference

  1. ^ Zahn, Johannes (1889). Die Melodien der deutschen evangelischen Kirchenlieder (v němčině). Já. Gütersloh: Bertelsmann. p.21.
  2. ^ Schulz, Frieder (2003). Evangelisches Gesangbuch 190: 2. Liederkunde zum Evangelischen Gesangbuch (v němčině). Vandenhoeck & Ruprecht. 102–103. ISBN  9783525503300. Citováno 4. března 2016.
  3. ^ A b C d Leaver, Robin A. (2007). Lutherova liturgická hudba. Wm. B. Eerdmans Publishing. 185–187, 198–199, 231–103. ISBN  9780802832214. Citováno 4. března 2016.
  4. ^ A b „Christe, du Lamm Gotte“. hymnary.org. Citováno 4. března 2016.
  5. ^ „36. Christe, du Lamm Gotte“ (PDF). Luther Gesellschaft. Citováno 4. března 2016.
  6. ^ „Evangelisches Gesangbuch 190: 2“ (v němčině). l4a.org. Citováno 4. března 2016.
  7. ^ „Gotteslobvideo (GL 208): Christe, du Lamm Gottes“ (v němčině). www.katholisch.de. Citováno 4. března 2016.
  8. ^ Wolff, Christoph (1995). „Od konzertmeistera po thomaskantora: Bachova produkce kantát 1713–1723“ (PDF). Bach-Cantatas. str. 17–19. Citováno 6. února 2016.
  9. ^ St. John passion [druhá verze ] Bach Digital
  10. ^ Williams, Peter (2003), Varhanní hudba J. S. Bacha (2. vyd.), Cambridge University Press, str. 273–274, ISBN  0-521-89115-9
  11. ^ „Felix Mendelssohn / Christe, du Lamm Gottes, chorální kantáta pro sbor a orchestr“. Veškerá hudba. Citováno 4. března 2016.
  12. ^ „Christe, du Lamm Gotte“ (PDF). Schott. Citováno 4. března 2016.[trvalý mrtvý odkaz ]

externí odkazy