Gelobet seist du, Ježíš Kristus - Gelobet seist du, Jesu Christ - Wikipedia

"Gelobet seist du, Ježíš Kristus"
Hymnus od Martina Luthera
WalterGelobet.jpg
"Gelobet seystu Jhesu Krista„u Waltera Eyn geystlich Gesangk Buchleyn
AngličtinaChvála vám, Ježíši Kriste
KatalogZahn  1947
Textpodle Martin Luther
JazykNěmec
Publikováno1524 (1524)
O tomto zvukuNaladit (Pomoc ·informace )

"Gelobet seist du, Ježíš Kristus" ("Chvála vám, Ježíši Kriste") je Lutheran hymnus, napsáno Martin Luther v roce 1524. Poprvé byla vydána v roce 1524 v Eyn geystlich Gesangk Buchleyn. Po staletí byl chorál prominentní hymnus (Hauptlied) na Štědrý den v němčině Luteránství, ale byl také použit v různých překladech na mezinárodní úrovni. Objevilo se to v zpěvníky různých nominálních hodnot, včetně katolický kostel.

Text

Luther rozšířil před-Reformace sloka, která je v 15. století doložena v severním Německu, zejména v modlitebních knihách z kláštera v Berlíně Medingen, na základě Rošty nunc omnes, latinský sekvence půlnoční mše za Vánoce, šesti slokami.[1][2] Každá sloka končí aklamací Kyrieleis. Hymnus byl publikován v Eyn Enchiridion v Erfurtu v roce 1524.[1]

Naladit

Melodie, jak se objevuje v závěrečném pohybu kantáty od Bacha (BWV 91)

Hudební výsledky jsou dočasně deaktivovány.
"Gelobet seystu Ježíš Kristus"v Erfurt Enchiridion (1524)

The hymnická melodie (Zahn č.  1947)[3] byl poprvé vytištěn v Eyn geystlich Gesangk Buchleyn, a brožura duchovní písně, shromážděné uživatelem Johann Walter ale je doložen také v modlitebních knihách z kláštera v Medingen a dokonce se objevuje na antependiu od jeptišek na konci 15. století.[4] Zdá se pravděpodobné, že Luther i Walter spolupracovali na úpravách starší melodie.[5] V prvním verši nejvyšší tóny zdůrazňují důležitá slova jako Jesu, Mensch (muž), Jungfrau (panna), Engel (andělé).[Citace je zapotřebí ]

Hudební nastavení

Balthasar Resinarius Motál chorálu založený na "Gelobet seist du, Jesu Christ" byl vytištěn v roce 1544. Nastavení hymnu od Waltera je datováno rokem 1551, Antonio Scandello je 1575. Lucas Osiander napsal čtyřdílné nastavení v roce 1586, Erhard Bodenschatz v roce 1608, Samuel Scheidt napsal dvě nastavení v roce 1650. Pětidílný motet Johannes Eccard byl vytištěn v roce 1597, jeden z Adam Gumpelzhaimer v Augsburgu roku 1618, Andreas Raselius napsal pětidílné nastavení v roce 1610. Melchior Schärer (1570–1602) nastavil hymnu jako motet a cappella na tři části a Michael Praetorius skládá různá nastavení. Johann Hermann Schein napsal a kantáta na tři části v roce 1618, Johann Crüger nastavte to na čtyři hlasy, dva závazkové nástroje (housle) a continuo.[5]

Hymnus se objevuje v několika z Johann Sebastian Bach je Vánoční kantáty. Vložil její sedmou sloku do jedné z jeho církevní kantáty, Sehet, welch eine Liebe hat uns der Vater erzeiget, BWV 64, psaný pro třetí vánoční den 1723. Použil kompletní chorál jako základ pro jeden z jeho chorálové kantáty, Gelobet seist du, Ježíš Kristus, BWV 91, složený v Lipsku na Štědrý den roku 1724. Zahrnoval šestou a sedmou sloku hymnu příslušně do za prvé a třetí kantáty jeho Vánoční oratorium (1734). BWV 314, jeden z jeho čtyřdílné nastavení chorálu melodie hymny, v D dur, a objevit se v C. 1735 Dietelův rukopis, byl pravděpodobně také napsán jako součást vánoční kantáty.[2][6]

Gottfried Heinrich Stölzel použil pátou sloku hymny uprostřed své vánoční kantáty Kündlich groß ist das gottselige Geheimnis.[7] Kantáty založené na hymnu také složil Gottfried August Homilius, Friedrich Zelle [skóre ], a Kurt Hessenberg, jehož op. 9 je a chorální kantáta založený na hymnu napsané v roce 1935 pro smíšený sbor, dva sólové hlasy, varhany a orchestr.[5]

Hymna inspirovaná varhanními nastaveními protestantských barokních skladatelů jako např Dieterich Buxtehude, Johann Pachelbel, Georg Böhm Bach, Homilius, Johann Christoph Altnikol a Johann Philipp Kirnberger.[5] Používá se prominentně v Felix Mendelssohn je Klavírní trio č. 2 jako vrcholící melodie finále.[Citace je zapotřebí ] Robert Schumann použil chorál pro téma a variace ve třetí větě své houslové sonáty č. 2 d moll op. 121, změna měřiče na trojnásobný čas.[Citace je zapotřebí ]

Reference

  1. ^ A b John Julian (1907). "Texty" Gelobet seist du, Jesu Christ, das du Mensch ". Slovník hynologie. Citováno 14. prosince 2010.
  2. ^ A b „Gelobet seist du, Jesu Christ / Text and Translation of Chorale“. bach-cantatas.com. 2008. Citováno 13. prosince 2010.
  3. ^ Zahn, Johannes (1889). Die Melodien der deutschen evangelischen Kirchenlieder (v němčině). Já. Gütersloh: Bertelsmann. str.522–523.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  4. ^ Henrike Lähnemann „Dessen bom wil ik stighen. Die Ikonographie des Wichmannsburger Antependiums im Kontext der Medinger Handschriften, in: Oxford German Studies 34 (2005), s. 19-46.
  5. ^ A b C d „Gelobet seist du, Jesu Christ / Chorale Melodies used in Bach's Vocal Works“. bach-cantatas.com. 2008. Citováno 13. prosince 2010.
  6. ^ BWV 314 u Luka Dahna www.bach-chorales.com webová stránka.
  7. ^ "Vánoční kantáty" (PDF). eclassical.com. 2018. s. 18–19. Citováno 22. prosince 2018.

externí odkazy