Gott sei gelobet und gebenedeiet - Gott sei gelobet und gebenedeiet

"Gott sei gelobet und gebenedeiet"
Hymnus od Martina Luthera
Mám sey gelobet und gebenedeyet.jpg
PříležitostSpolečenství
Textpodle Martin Luther
JazykNěmec
Publikováno1524 (1524)

"Gott sei gelobet und gebenedeiet„(Bůh chválen a požehnán) je luterán hymnus z roku 1524 se slovy napsanými Martin Luther kdo používal starší první sloku a melodii. Je to píseň díků po společenství. Lutherova verze ve třech slokách byla vytištěna v Erfurt Enchiridion z roku 1524 a v chorálovém zpěvníku Johanna Waltera Eyn geystlich Gesangk Buchleyn stejný rok. Dnes se píseň objevuje v německých kancionálech, včetně protestantů Evangelisches Gesangbuch (EG 214) a v jiné verzi v katolické Gotteslob (GL 215).

Dějiny

Text a melodie jsou založeny na a Leise, německý sborový refrén končící dne staročesky: Pane, pomiluj ny, z latinský sekvence Lauda Sion pro Tělo kristovo. Luther to znal ve verzi, která se poprvé objevila na konci 14. století v průvodu od františkánského kláštera Miltenberg, vyrobený v Mohuči, na konci 14. století:

Bůh siy gelobbet und gebenedyet
der uns alle hait gespysset
mydt synem fleysch, undt synem blude,
das gibbe unß lieber herre got zu gude
das heylge sacramente
špinavý lesten ende
uß des gewyten priesters hende.
Kyrie eleyson.

O herre dorc dynen heilgen fronlychnam,
der von dyner mutter marien quam,
und das heilige bludt
nu hilff unß herre uß aller unßir noydt.
Kyrie eleyson.[1]

Luther ve svém psaní pochválil Leise Von der Winkelmesse und Pfaffenweihe v roce 1533 ocenil, že je zaměřen na svátost chleba a vína, nikoli na oběť. Poté z něj udělal píseň díků společenství, zkrácením textu pro první sloku a přidáním dvou slok.[1][2] Druhá sloka zmiňuje anamnéza z darů vykoupení je třetí sloka modlitbou za duchovní plody svátosti pro individuální život křesťana a pro komunitu.[3]

Lutherova verze se objevila v Erfurt Enchiridion z roku 1524 a v chorálovém zpěvníku Johanna Waltera Eyn geystlich Gesangk Buchleyn stejný rok.[2] V současném německém zpěvníku Evangelisches Gesangbuch, objeví se jako EG 214.[4]

Text

Luther v roce 1526

Hymnus je ve třech sloky po osmi řádcích, přičemž „Kyrieleis“ se opakuje každé čtyři řádky.

Gott sei gelobet und gebenedeiet,
der uns selber hat gespeiset
mit seinem Fleische und mit seinem Blute;
das gib uns, Herr Gott, zugute.
Kyrieleison.
Herr, du nahmest menschlichen Leib an,
der von deiner Mutter Maria kam.
Durch dein Fleisch und dein Blut
hilf uns, Herr, aus aller Ne.
Kyrieleison.

Der heilig Leib, der ist für uns gegeben
zum Tod, dass wir dadurch leben.
Nicht größre Güte konnte er uns schenken,
dabei wir sein solln gedenken.
Kyrieleison.
Herr, dein Lieb so groß dich zwungen klobouk,
dass dein Blut an uns groß Wunder tat
und bezahlt unsre Schuld,
dass uns Gott ist worden hold.
Kyrieleison.

Gott geb uns allen seiner Gnade Segen,
dass wir gehn auf seinen Wegen
v rechter Lieb und brüderlicher Treue,
dass uns die Speis nicht gereue.
Kyrieleison.
Herr, dein Heilig Geist uns nimmer děvče,
der uns geb zu halten rechte Maß,
Dass Dein Arm Christenheit
leb ve Fried und Einigkeit.
Kyrieleison.

Hudba

Johann Walter publikoval čtyřdílné nastavení melodie Eyn geystlich Gesangk Buchleyn v roce 1524.[5][6] Johann Sebastian Bach složil čtyřdílné nastavení, BWV 322.[7]

Katolická verze

Lutherova první sloka, včetně jeho redigování, se objevila v katolickém kancionálu dominikánem Michael Vehe, Nový Gesangbüchlin Geistlicher Lieder, v Halle v roce 1537. V tomto zpěvníku pokračuje píseň dalšími čtyřmi slokami, které se připisují Casparovi Querhammerovi. Tato verze vstoupila do několika následných zpěvníků.[3]

Ve 20. století se nová verze objevila v kancionálech jako např Kirchenlied, který vzal Lutherovu první sloku beze změny, ale druhá polovina jeho druhé a třetí sloky byla vždy nahrazena druhou polovinou první, jako refrén.[3] Zpočátku nebylo Lutherovo jméno zmíněno, místo toho pouze „16. století“. Tato verze byla zahrnuta do prvního společného katolického zpěvníku Gotteslob z roku 1975 (jako GL 494), nyní zmiňující Lutherovo jméno,[8] a byl uchován v následujícím vydání, Gotteslob, jako GL 215.[9][10]

Viz také

Reference

  1. ^ A b Sklad 2003, str. 79.
  2. ^ A b „Gott sei gelobet und gebenedeiet“. hymnary.org. Citováno 13. října 2017.
  3. ^ A b C Sklad 2003, str. 82.
  4. ^ „Lieder von Martin Luther im evangelischen Gesangbuch (EG)“ (PDF) (v němčině). zentrum-verkuendigung.de. Archivovány od originál (PDF) dne 13. října 2017. Citováno 13. října 2017.
  5. ^ Gott sei gelobet und gebenedeiet (Walter, Johann): Skóre na Projekt mezinárodní hudební skóre
  6. ^ Herbst 2001.
  7. ^ „BWV 322“. bach-chorales.com. 2017. Citováno 13. října 2017.
  8. ^ Gotteslob (v němčině). Diecéze Limburg. 1975.
  9. ^ Gotteslob (v němčině). Diecéze Limburg. 2013.
  10. ^ „Lieder von Martin Luther im evangelischen Gesangbuch (EG)“. katholisch.de (v němčině). Citováno 31. října 2017.

Citovaná díla

externí odkazy