Avatamsaka Sutra - Avatamsaka Sutra

Část série na |
Mahāyāna buddhismus |
---|
![]() |
The Avataṃsaka Sūtra (IAST, Sanskrt: . सूत्र); nebo Mahāvaipulya Buddhāvataṃsaka Sūtra (Sanskrt: महावैपुल्य बुद्धावतंसक सूत्र), je jedním z nejvlivnějších Mahāyāna sútry z Východoasijský buddhismus. Název je vykreslen v angličtině jako Květinový věnec Sutra, Květinová ozdoba Sutranebo Květinový ornament Písmo. Zavolal jej překladatel Thomas Cleary „nej grandióznější, nejobsáhlejší a nejkrásněji sestavená z buddhistických písem.“[1]
The Avataṃsaka Sūtra popisuje vesmír nekonečných sfér nad sférami, který se navzájem obsahuje. Tato sútra byla zvláště vlivná Východoasijský buddhismus.[2] Vize vyjádřená v této práci byla základem pro vytvoření Huayanská škola z Čínský buddhismus, který se vyznačoval filozofií vzájemná penetrace. Škola Huayan je známá jako Hwaeom v Korea a Kegon v Japonsko. Sutra je také vlivná v Chan buddhismus.[2]
Titul
Tato práce byla použita v různých zemích. Některé hlavní tradiční tituly zahrnují následující:
- Sanskrt: Mahāvaipulya Buddhāvataṃsaka Sūtra„Velká vaipulya sútra Buddhovy květinové girlandy.“ Vaipulya („rozsáhlý“) odkazuje na klíč značný, včetně sūtras.[3] „Květinový věnec / věnec / ozdoba“ odkazuje na projev krásy Buddhových ctností[4] nebo jeho inspirující sláva.[Pozn. 1]
- čínština: Dàfāngguǎng Fóhuāyán Jīng čínština : 大方 廣佛 華嚴 經, běžně známý jako Huayan Jīng (čínština : 華嚴 經), což znamená „Květinou ozdobený (Splendid & Slavnostní) Sūtra.“ Vaipulya zde je přeloženo jako „opravné a expanzivní“, fāngguǎng (方 廣).[7] Hua (華) znamená najednou „květ“ (archaický, jmenovitě 花) a „velkolepost“. Yán (嚴), zkratka pro zhuàngyán (莊嚴), znamená „zdobit (tak, aby bylo slavnostní, důstojné).“
- japonský: Daihōkō Butsu-kegon Kyo (大方 広 仏 華 厳 経), obvykle známý jako Kegon Kyo (華 厳 経). Tento název je shodný s čínským výše, právě v Shinjitai postavy.
- korejština: 대방광불 화엄경 Daebanggwang Bulhwaeom Gyeong nebo Hwaeom Gyeong (화엄경), Čínsko-korejský výslovnost čínského jména.
- vietnamština: Đại phương quảng Phật hoa nghiêm kinh, zkrácen na Hoa nghiêm kinh, Čínsko-vietnamský výslovnost čínského jména.
- Tibetský: མདོ་ ཕལ་ པོ་ ཆེ །, Wylie: mdo phal po che, Standardní tibetština Dělejte phalpoché
Podle a Dunhuang rukopis, tento text byl také známý jako Bodhisattvapiṭaka Buddhāvataṃsaka Sūtra.[6]
Dějiny
The Avataṃsaka Sūtra byl psán postupně, počínaje nejméně 500 let po smrti Buddha. Jeden zdroj tvrdí, že se jedná o „velmi dlouhý text složený z řady původně nezávislých písem různého původu, které byly všechny spojeny, pravděpodobně ve Střední Asii, na konci třetího nebo čtvrtého století n. L.“[8] Japonští vědci jako Akira Hirakawa a Otake Susumu mezitím tvrdí, že sanskrtský originál byl sestaven v Indii ze sutrů, které jsou již v oběhu a které také nesou název „Buddhavatamsaka“.[9]
Dva úplné čínské překlady Avataṃsaka Sūtra byly provedeny. Fragmentární překlad pravděpodobně začal ve 2. století n. L. A slavný Deset fází sútra, často považovaný za samostatné písmo, byl poprvé přeložen ve 3. století. První úplná čínská verze byla přeložena uživatelem Buddhabhadra kolem 420 v 60 svitcích s 34 kapitolami,[10] a druhý od Śikṣānanda kolem 699 v 80 svitcích a 40 kapitolách.[11][12] K dispozici je také překlad Gaṇḍavyūha sekce podle Prajña kolem 798. Druhý překlad obsahuje více sutras než první a tibetský překlad, který je ještě později, obsahuje mnoho rozdílů oproti verzi 80 svitků. Vědci dospěli k závěru, že do sbírky byly přidávány sútry.
Jediná existující tibetská verze byla přeložena z původního sanskrtu Jinamitra et al. na konci devátého století.[13]
Podle Paramārtha, mnich ze 6. století z Ujjain ve střední Indii Avataṃsaka Sūtra se také nazývá „bódhisattva piṭaka“.[6] Ve svém překladu Mahāyānasaṃgrahabhāṣya, existuje odkaz na bódhisattvu Piṭaka, který je podle Paramārthy stejný jako Avataṃsaka Sūtra ve 100 000 řádcích.[6] Identifikace Avataṃsaka Sūtra jako "bódhisattva Piṭaka" byl také zaznamenán v kolonu čínského rukopisu na Jeskyně Mogao: „Vysvětlení deseti etap, s názvem Stvořitel moudrosti vševědoucí bytosti podle stupňů, kapitola Mahāyāna sútry Bodhisattvapiṭaka Buddhāvataṃsaka, skončil."[6]
Přehled

Sutra, mezi nejdelší buddhistické sútry, je kompilací různorodých textů na různá témata, jako je Bódhisattva cesta, vzájemná penetrace jevů (dharmy ), vizionářské schopnosti meditace a rovnost věcí v prázdnotě.[14] Podle Paul Demiéville „je kolekce charakterizována přetékajícími vizionářskými obrazy, které znásobují vše do nekonečna, typem monadologie který učí vzájemnému pronikání jednoho celku a konkrétního mnozí, ducha a hmoty “a„ představou postupného pokroku směrem k osvobození v po sobě jdoucích fázích a obsedantní preference obrazů světla a záře “.[15] Stejně tak Alan Fox popsal světonázor sutry jako „fraktální“, „holografický“ a „psychedelický“.[16]
Východoasijský pohled na text spočívá v tom, že vyjadřuje vesmír, jak jej vidí Buddha ( Dharmadhatu ), který z pohledu vidí všechny jevy prázdné a tedy nekonečně se protínající osvícení.[15] Tato vzájemná penetrace je v Avatamsace popsána jako vnímání „že pole plná shromáždění, bytostí a věků, které jsou tolik jako všechny prachové částice, jsou přítomna ve všech prachových částicích.“[17] Buddhův pohled na realitu je tedy také považován za „nepochopitelný; žádná vnímající bytost to nedokáže pochopit“.[17] Paul Williams poznamenává, že sútra mluví o obou Jógacara a Madhyamaka doktríny uvádějící, že všechny věci jsou prázdné vrozené existence a také „čistého nezkaženého vědomí nebo vědomí (amalacitta) jako základ všech jevů “.[18] Avatamsaka sutra také zdůrazňuje vizionářskou a mystickou sílu dosažení duchovní moudrosti, která vidí podstatu světa:
Nekonečné jednání vychází z mysli; z akce vzniká rozmanitý svět. Poté, co jste pochopili, že skutečnou přirozeností světa je mysl, zobrazujete svá těla v souladu se světem. Když jste si uvědomili, že tento svět je jako sen a že všichni Buddhové jsou jako pouhé odrazy, že všechny principy [dharma] jsou jako ozvěna, pohybujete se nerušeně ve světě (Trans in Gomez, 1967: lxxxi)[18]
Díky své meditativní síle mají Buddhové magickou schopnost vytvářet a projevovat nekonečné formy a dělají to mnoha zručnými způsoby z velkého soucitu se všemi bytostmi.[19]
- Ve všech atomech všech zemí
- Buddha vstupuje, každý a každý,
- Produkce zázračných displejů pro vnímající bytosti:
- Taková je cesta Vairocana ....
- Techniky Buddhů jsou nepředstavitelné,
- Vše se objevuje v souladu s myslí bytostí ....
- V každém atomu Buddhové všech dob
- Objevte se podle sklonů;
- Zatímco jejich podstatná povaha nepřichází ani neodchází,
- Svou slibnou mocí prostupují světy. (Cleary 1984–7: I, Bk 4)
Smyslem těchto učení je vést všechny bytosti deseti úrovněmi bódhisattvy k cíli Buddhovství (což se děje kvůli všem ostatním bytostem). O těchto fázích duchovního dosažení se také široce diskutuje v různých částech sútry (kniha 15, kniha 26). Sutra také zahrnuje četné Buddhy a jejich Buddhalandy, o kterých se říká, že jsou nekonečné, představující obrovský kosmický pohled na realitu, i když se soustředí na nejdůležitější postavu, Buddhu Vairocana (velké záření). Vairocana je vesmírná bytost, která je zdrojem světla a osvícení „lotosového vesmíru“, o kterém se říká, že obsahuje všechny světové systémy.[15] Podle Paula Williamse je Buddha „říkán nebo implikován na různých místech této obrovské a heterogenní sútry jako samotný vesmír, stejný jako„ absence vnitřní existence “nebo prázdnota a jako všudypřítomné vševědoucí vědomí Buddhy. . “[19] Samotné tělo Vairocany je také považováno za odraz celého vesmíru:
Tělo [Vairocana] Buddhy je nepředstavitelné. V jeho těle jsou nejrůznější země vnímajících bytostí. I v jednom póru je nespočet obrovských oceánů.[20]
Také pro Avatamsaku je historický Buddha Šákjamuni jednoduše kouzelnou emanací kosmického Buddhy Vairocany.[19]
Sekce a motivy
Luis Gomez konstatuje, že v kolekci existuje základní objednávka. Projevy ve verzi sutra s 39 kapitolami jsou předávány osmi různým divákům nebo „shromážděním“ na sedmi místech, jako jsou Bodh Gaya a Tusita Heaven. V návaznosti na čínskou tradici Gomez uvádí, že hlavními tématy každého „shromáždění“ jsou:[21]
- Buddha v okamžiku osvícení je jeden s Vairocana (knihy 1-5)
- The Čtyři ušlechtilé pravdy tvoří základ pro praxi a osvobození bódhisattvy (knihy 6–12)
- Postup bódhisattvy, od počáteční aspirace k nejvyšší stanici na cestě bódhisattvy, popsaný v deseti „příbytcích“ nebo viharas (knihy 13-18)
- Deset druhů chování (carya) bódhisattvů (knihy 19–22)
- Deset věnování zásluhy (knihy 23-25)
- Deset etap (bhūmi ) bódhisattvů (knihy 26–37, kniha 26 je „Deset stupňů sútra“)
- Souhrn témat, která tvoří jádro sbírky (témata 3 až 5 tohoto seznamu; kniha 38)
- Bódhisattvy Sudhana kariéra a nepředstavitelné osvobození (kniha 39, Gaṇḍavyūha Sutra)
Dvě z kapitol také kolovaly jako nezávislé sútry v Číně a Indii (The Gandavyuha a Deset fází sútra ). Tito dva jsou jedinými částmi Avatamsaky, které přežily v sanskrtu.[14]
Deset fází
The sútra je také dobře známý svým podrobným popisem průběhu bódhisattva Praxe v deseti fázích, kdy Deset fází sútra nebo Daśabhūmika Sūtra (十 地 經, Wylie: 'phags pa sa bcu pa'i mdo), je název pro tuto kapitolu Avataṃsaka Sūtra. Tato sútra uvádí podrobnosti o deseti etapách (bhūmis ) vývoje, který bódhisattva musí podstoupit, aby dosáhl nejvyššího osvícení. Deset fází je také zobrazeno v Laṅkāvatāra Sūtra a Śūraṅgama Sūtra. Sutra se také dotýká tématu vývoje „aspirace na osvícení“ (bodhicitta ) dosáhnout nejvyššího buddhovství.
Gaṇḍavyūha

Poslední kapitola Avatamsaka obíhá jako samostatný a důležitý text známý jako Gaṇḍavyūha Sutra (květinová pole nebo „kytice“;[22] 入 法界 品 „Vstup do říše Dharma“[23]). Považováno za „vyvrcholení“ většího textu,[24] tato část podrobně popisuje pouť laika Sudhana do různých zemí (světských a nadzemských) na příkaz bódhisattvy Mañjuśrī najít duchovního přítele, který ho bude poučovat o způsobech bódhisattvy. Podle Luise Gomeze lze tuto sutru také „považovat za symbol celé sbírky“.[21]
Navzdory tomu, že bývalý byl na konci Avataṃsaka, Gaṇḍavyūha a Deset fází jsou obecně považovány za nejstarší písemné kapitoly sútry.[25]
Překlady do angličtiny
The Avataṃsaka Sūtra byl přeložen v plném rozsahu z edice Śikṣānanda Thomasem Clearym a byl původně rozdělen do tří svazků. Poslední vydání z roku 1993 je obsaženo ve velkém jediném svazku, který zahrnuje 1656 stránek.
- Písmo o květinových ozdobách: Překlad Avatamsaka Sūtra (1993) Thomas Cleary,[26] ISBN 0-87773-940-4
Kromě překladu Thomase Clearyho se Město deseti tisíc Buddhů překládá Avataṃsaka Sūtra[27] spolu s dlouhým komentářem ctihodného Hsuan Hua. V současné době je k dispozici více než dvacet svazků a odhaduje se, že v úplném vydání může být 75–100 svazků. Vydavatel Bukkyo Dendo Kyokai také upravuje úplný vícedílný překlad, který by měl být k dispozici kolem roku 2022.
Viz také
- Indrova síť
- Seznam sútry
- Mahayana sútry
- Shin'yaku Kegonkyō Ongi Shiki, raná japonská anotace
- Huayan, pojmenovaný po této sútře
- Simulační hypotéza
Reference
- ^ The Divyavadana také volá a Śrāvastī zázrak Buddhāvataṃsaka, jmenovitě vytvořil nespočet emanací sebe sama usazených na lotosových květech.[5][6]
- ^ Cleary, Vstup do nepředstavitelného: Úvod do buddhismu Hua-Yen, http://www.shambhala.com/an-introduction-to-the-flower-ornament-sutra/
- ^ A b Cleary, Písmo květinových ozdob: Překlad Avatamsaka Sutry, 1993, strana 2.
- ^ Keown, Damien (2003). Slovník buddhismu. Oxford University Press. ISBN 978-0-19-860560-7.
- ^ Akira Hirakawa; Paul Groner (1990). Historie indického buddhismu: od Śākyamuni po rané Mahāyāna. University of Hawaii Press. ISBN 978-0-8248-1203-4. Citováno 12. června 2011.
Termín „avatamsaka“ znamená „věnec z květin“, což naznačuje, že všechny ctnosti, které Buddha nashromáždil v době, kdy dosáhl osvícení, jsou jako krásný věnec z květin, který ho zdobí.
- ^ Akira Sadakata (15. dubna 1997). Buddhistická kosmologie: filozofie a původy. Kosei Pub. Co. str. 144. ISBN 978-4-333-01682-2. Citováno 12. června 2011.
... ozdoba nebo slavný projev Buddhy [...] To znamená, že v této říši se projevuje bezpočet buddhů, kteří ji tak zdobí.
- ^ A b C d E Aketake Susumu (2007), „O původu a časném vývoji Buddhāvataṃsaka-Sūtra“, Hamar, Imre (ed.), Reflecting Mirrors: Perspectives on Huayan Buddhism, Otto Harrassowitz Verlag, str. 89–93, ISBN 978-3-447-05509-3, vyvoláno 12. června 2011
- ^ Soothill, W.E.; Hodous, Lewis (1937). Slovník čínských buddhistických výrazů. Londýn: Trübner. Archivovány od originálu dne 2009-03-02.CS1 maint: BOT: stav původní adresy URL neznámý (odkaz)
- ^ Gimello, Robert M. (2005) [1987]. "Huayan". V Jones, Lindsay (ed.). Encyclopedia of Religion. 6 (2. vyd.). Detroit: Macmillan. 4145–4149. ISBN 978-0-02-865733-2.
- ^ Hamar, Imre (editor). Reflecting Mirrors: Perspectives on Huayan Buddhism (ASIATISCHE FORSCHUNGEN), 2007, strana 92
- ^ „Taisho Tripitaka č. 278“. Archivovány od originál dne 18.06.2012. Citováno 2012-06-02.
- ^ „Taisho Tripitaka č. 279“. Archivovány od originál dne 2012-05-23. Citováno 2012-06-02.
- ^ Hamar, Imre (2007), Historie Buddhāvataṃsaka Sūtra. In: Hamar, Imre (editor), Reflecting Mirrors: Perspectives on Huayan Buddhism (Asiatische Forschungen Vol. 151), Wiesbaden: Harrassowitz, ISBN 344705509X, str. 159-161
- ^ Hamar, Imre (editor). Reflecting Mirrors: Perspectives on Huayan Buddhism (ASIATISCHE FORSCHUNGEN), 2007, strana 87
- ^ A b Takeuchi Yoshinori (editor). Buddhistická spiritualita: indická, jihovýchodní Asie, tibetština a raná čínština, strana 160
- ^ A b C Takeuchi Yoshinori (editor). Buddhistická spiritualita: indická, jihovýchodní Asie, tibetština a raná čínština, strana 161
- ^ Fox, Alan. Praxe Huayan buddhismu, 2015.04, http://www.fgu.edu.tw/~cbs/pdf/2013%E8%AB%96%E6%96%87%E9%9B%86/q16.pdf Archivováno 10. 09. 2017 na Wayback Machine
- ^ A b Paul Williams, Anthony Tribe, Alexander Wynne. Buddhistické myšlení: Kompletní úvod do indické tradice, strana 168.
- ^ A b Williams, Paul. Mahāyāna Buddhism: The Doctrinal Foundations, strana 121.
- ^ A b C Williams, Paul. Mahāyāna Buddhism: The Doctrinal Foundations, strana 122.
- ^ Ryûichi Abé. Tkaní mantry: Kûkai a stavba ezoterického buddhistického diskurzu, strana 285
- ^ A b Takeuchi Yoshinori (editor). Buddhistická spiritualita: indická, jihovýchodní Asie, tibetština a raná čínština, strana 164
- ^ Warder, A. K. Warder (2000). Indický buddhismus. Motilal Banarsidass. str. 402. ISBN 978-81-208-1741-8.
Nadpis Gaṇḍavyūha je nejasný a obecně se interpretuje jako „pole květin“, „kytice“. je jen možné, že rétorika volala gaṇḍaZde je třeba myslet na řeč, která má dvojí význam (dva posluchači ji chápou odlišně).
- ^ Hsüan-hua; Mezinárodní institut pro překlad buddhistických textů (buddhistická univerzita Dharma Realm) (1. ledna 1980). Květinová ozdoba Sutra: Kapitola 39, Vstup do říše dharmy. Buddhistické sdružení říše Dharma. str. xxi. ISBN 978-0-917512-68-1.
- ^ Doniger, Wendy (leden 1999). Encyklopedie světových náboženství Merriam-Webster. Merriam-Webster. str.365. ISBN 978-0-87779-044-0.
- ^ Fontein, Jan (1967). Poutní Sudhana: studie ilustrací Gandavyuha. Walter de Gruyter. ISBN 978-3-11-156269-8.
- ^ Cleary, Thomas (1993). Písmo s květinovým ornamentem: překlad Avatamsaka Sutry. Boston USA: Shambhala. ISBN 9780877739401. Archivovány od originál dne 19. dubna 2014. Citováno 28. září 2014.
- ^ „The Great Means Expansive Buddha Flower Encorment Sutra“. MĚSTSKÉ MĚSTO DESAŤ TISÍC BUDDH. Buddhistická společnost pro překlad textů. Citováno 28. září 2014.
Další čtení
Prince, Tony (2020), Universal Enlightenment - An Introduction to the Teachings and Practices of Huayen Buddhism (2nd edn.) Amazon Kindle Book, ASIN: B08C37PG7G
externí odkazy
- Avatamsaka Sutra (Sutra květinové ozdoby) s vysvětlením
- Představujeme Avatamsaka Sutru - obrys sútry učedníkem mistra Hsuan Hua
- Články od Imre Hamara
- 大方 廣佛 華嚴 經 Avataṃsakasūtra Čínský text s odpovídající slovní zásobou angličtiny v digitální knihovně NTI Reader