Romanizovaná populární abeceda - Romanized Popular Alphabet

The Romanizovaná populární abeceda (RPA) nebo Hmong RPA (taky Populární římská abeceda), je systém romanizace pro různé dialekty Hmong jazyk. Vytvořeno v Laosu v letech 1951 až 1953 skupinou misionářů a Hmong poradci, stal se nejrozšířenějším systémem psaní jazyka Hmong na Západě. Používá se také v jihovýchodní Asii a Číně spolu s dalšími psacími systémy, zejména Nyiakeng Puachue Hmong a Pahawh Hmong.[1]

Dějiny

v Provincie Xiangkhoang Protestantský misionář G. Linwood Barney začal pracovat na systému psaní spolu s mluvčími Zeleného Monga (Mong Leng), Geu Yanga a Tua Xionga. Konzultoval to s William A. Smalley, misionář studující Khmu jazyk v Provincie Luang Prabang v době, kdy. Současně Yves Bertrais, římskokatolický misionář v Kiu Katiam, Luang Prabang, podnikal podobný projekt s Chong Yeng Yang a Chue Her Thao. Tyto dvě pracovní skupiny se sešly v roce 1952 a do roku 1953 vyrovnaly rozdíly, aby vytvořily verzi scénáře.[2]

Pravopis

Abeceda byla vyvinuta tak, aby psala jak Hmong Der (White Hmong, RPA: Hmoob Dawb) a Mong Leng (zelená / modrá Mong, RPA: Moob Leeg) dialekty. I když tyto dialekty mají mnoho společného, ​​každý má jedinečné zvuky. Souhlásky a samohlásky nalezené pouze v Hmong Der nebo Zelený Mong jsou barevně odlišeny.[3] Někteří autoři využívají alternativní hláskování. Stejně jako u Toska pro Albánec „Hmong Der byl libovolně vybrán jako„ standardní “varianta.

Souhlásky a samohlásky

OkluzivníNasalsZastaví
l		Afrikáty
nynmmlppltddlrCkqtxts
Beze změny/ ɲ // n // m // mˡ // p // pˡ // t // d // tˡ // ʈ //C// k // q // l // ts // ʈʂ /
Předcházející    np
/ ᵐb /		npl
/ ᵐbˡ /		nt
/ /D /		 ndl
/ ⁿdˡ /		č
/ ᶯɖ /		nc
/ ᶮɟ /		nk
/ ᵑɡ /		nq
/ ᶰɢ /		 ntx
/ ⁿdz /		nts
/ ᶯɖʐ /
Předchozí / následující ⟨h⟩hny
/ ɲ̥ /		hn
/ n /		hm
/ m̥ /		hml
/ m̥ɬ/		ph
/ pʰ /		plh
/ strɬ/		th
/ tʰ /		dh
/ dʱ /		dlh
/ tɬ/		rh
/ ʈʰ /		ch
/C/		kh
/ kʰ /		qh
/ qʰ /		hl
/ ɬ /		txh
/ tsʰ /		tsh
/ ʈʂʰ /
⟨N⟩ a ⟨h⟩    nph
/ ᵐbʱ /		nplh
/ ᵐbɮ/		n
/ ⁿdʱ /		 ndlh
/ ⁿdɮ/		nrh
/ ᶯɖʱ /		nch
/ ᶮɟʱ /		nkh
/ ᵑɡʱ /		nqh
/ ᶰɢʱ /		 ntxh
/ ⁿdzʱ /		ntsh
/ ᶯɖʐʱ /
  • The ráz není uvedeno v pravopisu. Těch několik skutečně samohláskových počátečních slov je označeno znakem apostrof, který tak působí jako a nulová souhláska.
FricativesLabiálníKoronálníHřbetníGlottal
FprotiXszyxyh
/F//proti// s // ʂ // ʐ // ʝ //C// h /
SamohláskyJednonožkyNasalizedDvojhlásky
iEAÓuweeaaooaiawauIAua
/ i //E//A// ɔ // u // ɨ //E//A// ɔ̃ // ai // aɨ // au // iə // uə /

Tóny

RPA označuje tón písmeny napsanými na konci slabiky[4], jako Gwoyeu Romatzyh spíše než s diakritikou, která se používá v Vietnamská abeceda nebo Pchin-jin. Na rozdíl od vietnamštiny a čínštiny končí všechny slabiky Hmonga samohláskou, což znamená, že používání souhláskových písmen k označení tónu nebude ani matoucí, ani dvojznačné.

TónPříklad[5]Pravopisný pravopis
Vysoký/ pɔ / 'míč'pob
Střední/ pɔ / 'slezina'po
Nízký/ pɔ̀ / 'trn'pos
Vysoký pokles/ pɔ̂ / 'ženský'poj
Střední stoupání/ pɔ̌ / 'hodit'poproti
Vrzající/ pɔ̰ / 'vidět'pom1
Nízký pokles dech/ pɔ̤ / 'babička'poG
  1. ⟨D⟩ představuje frázově finální nízko rostoucí variantu vrzajícího tónu

Viz také

Poznámky

  1. ^ Smalley, Vang & Yang (1990:151–154)
  2. ^ Smalley, Vang & Yang (1990:151–154)
  3. ^ Fonologie převzata z: Golston & Yang (2001) a Smalley, Vang & Yang (1990: 48–51). Viz také: Mortensen, David. „Příprava na fonologii Mong Leng (Hmong Njua)“ (Archiv ) Nepublikováno, UC Berkeley. 2004.
  4. ^ Clark (2000:47)
  5. ^ Příklady převzaty z: Heimbach, Ernest H. White Hmong-English Dictionary [White Meo-English Dictionary]. 2003 vyd. Ithaca, NY: Cornell Southeast Asia Program Publications, 1969. Všimněte si, že mnoho z těchto slov má několik významů.

Bibliografie

  • Clark, Marybeth (2000), „Diexis and anaphora and prelinguistic universals“, Oceanic Linguistics Special Publications, 29 (Gramatická analýza: Morfologie, syntaxe a sémantika): 46–61
  • Golston, Chris; Yang, Phong (2001), „Hmong loanword phonology“, Féry, Caroline; Zelená, Antony Dubach; van de Vijver, Ruben (eds.), Sborník HILP 5 (PDF)„Potsdam: University of Potsdam, s. 40–57
  • Smalley, William A.; Vang, Chia Koua; Yang, Gnia Yee (1990). Matka psaní: Vznik a vývoj Hmong mesiášského skriptu. Chicago: University of Chicago Press. ISBN  978-0226762876.

externí odkazy