Talysh jazyk - Talysh language

Tento článek může vyžadovat vyčištění setkat se s Wikipedií standardy kvality. Ne důvod vyčištění bylo upřesněno. Prosím pomozte vylepšit tento článek jestli můžeš. (Leden 2010) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Talysh
tolışi толыши تالشی
Rodilý k	Írán, Ázerbajdžán
Kraj	Západní a jihozápadní Kaspické moře pobřežní pás
Etnický původ	Talysh
Rodilí mluvčí	218,100 (2011–2014)[1]
Jazyková rodina	Indoevropský Indo-íránský íránský Západní Severozápadní II / III Tatic /Kaspický[2] Talysh
Psací systém	Arabské písmo (Perská abeceda ) v Íránu Latinské písmo v Ázerbájdžánu Písmo cyrilice v Rusku
Oficiální status
Regulováno	Akademie perského jazyka a literatury[Citace je zapotřebí ]
Kódy jazyků
ISO 639-3	tly
Glottolog	taly1247[3]
Linguasphere	58-AAC-ed
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

The Talysh jazyk (Talysh: tolışi, толыши^[4][5]) je Severozápadní íránský jazyk mluvený v severních oblastech ostrova íránský provincie Gilan a Ardabil a jižní oblasti Republiky Ázerbajdžán asi 200 000 lidí. Jazyk Talysh úzce souvisí s Tati jazyk. Zahrnuje mnoho dialektů obvykle rozdělených do tří hlavních klastrů: severní (v Ázerbájdžánu a Íránu), střední (Írán) a jižní (Írán). Talyshi je částečně, ale ne úplně, srozumitelný Peršan. Talysh je klasifikován jako „zranitelný“ UNESCO je Atlas světových jazyků v nebezpečí.^[6]

Dějiny

Původ jména Tolish není jasný, ale pravděpodobně bude docela starý. Jméno lidí se v raných arabských zdrojích objevuje jako Al-Taylasân a v perštině jako Tâlišân a Tavâliš, což jsou množné tvary Tâliš. Severní Talysh (v Ázerbájdžánské republice) byl historicky známý jako Tâlish-i Guštâsbi. Talysh byl vždy zmiňován u Gilana nebo Muqan. Hamdallah Mostowfi, který psal ve 30. letech AP, volá jazyk Gushtaspi (pokrývající kaspickou příhraniční oblast mezi Gilanem Širvan ) a Pahlavi jazyk spojené s jazykem Gilan.^[7] Ačkoli neexistují žádné potvrzené záznamy, jazyk se v íránské lingvistice nazývá jako Azari může být předchůdcem Talyshi i Tati. Millerova (1953) hypotéza, že ázari Ardabil, jak se objevuje v čtyřverších z Shaikh Safi, byla forma Talyshi byla potvrzena Henningem (1954).^[8][9] V západní literatuře jsou lidé a jazyk někdy označováni jako Talishi, Taleshi nebo Tolashi. Obecně lze říci, že písemné dokumenty o Taleshi jsou vzácné.

Zeměpis

Na severu Íránu je šest měst, kde se mluví Talyshi: Masal, Rezvanshar, Talesh, Fuman, Hřídel, a Masuleh (v těchto městech někteří lidé mluví Gilaki a turecké také). Jedinými městy, kde se mluví výlučně Talyshi, jsou černošské čtvrti Masal a Masuleh. V jiných městech kromě Talyshi lidé mluví Gilaki a Ázerbájdžánština. V Ázerbájdžánu je osm měst, kterými se mluví Talysh^{[Citace je zapotřebí ]}: Astara (98%), Lerik (90%), Lenkoran (90%), Masalli (36%).^{[Citace je zapotřebí ][je zapotřebí objasnění ]}

Talyshi byla pod vlivem Gilaki, Azeri Turkic a Peršan. Na jihu (Taleshdula, Masal, Shanderman a Fumanat) Talyshis a Gilaks žít bok po boku; je však méně důkazů, že rodina Talyshi nahradí Gilaki vlastním jazykem. V této oblasti je vztah spíše příspěvkem do jazyka toho druhého. Na severu Gilanu naproti tomu ve městech jako je Talyshi nahradil Ázerbájdžánský Turkic Astara po migraci tureckých mluvčích do regionu před desítkami let. Lidé kolem Lavandvilu a jeho horských oblastí si však Talyshi udrželi. Behzad Behzadi, autor „Ázerbájdžánského perského slovníku“ poznamenává, že: „Obyvatelé Astary jsou Talyši a před padesáti lety (asi 1953) si pamatuji, že starší naší rodiny mluvili tímto jazykem a velká většina obyvatel také hovořila v Talyši … V okolních vesnicích bylo několik lidí obeznámeno s Turkicem. “^[10] Z okolí Lisar až do Hashtpar, Ázerbájdžánci a Talyši žijí bok po boku, přičemž druhý z nich se většinou mluví v malých vesnicích. Na jih od Asalem, vliv Ázerbájdžánu je zanedbatelný a tendence je směrem k perštině podél Talyshi^{[je zapotřebí objasnění ]} ve městech. V Ázerbájdžánské republice je Talyshi méně pod vlivem Ázerbájdžánu a ruština než Talyshi v Íránu je ovlivněn Peršanem.^[11] Střední Talyshi byl považován za nejčistší ze všech dialektů Talyshi.^[9]

Klasifikace a související jazyky

Talyshi patří do severozápadní íránské pobočky Indoevropské jazyky. Živý jazyk, který nejvíce souvisí s Talyshi, je Tati. Tati skupina dialektů se mluví napříč rozsahem Talysh na jihozápadě^{[je zapotřebí objasnění ]} (Kajal a Shahrud) a na jih (Tarom).^[9] Tato rodina Tatic by neměla být zaměňována s jinou Tat rodina, která více souvisí s perštiny. Talyshi také sdílí mnoho funkcí a struktur Zazaki, nyní mluvený krocan a Kaspické jazyky a Semnani Íránu.

Dialekty

Rozdělení Talyshi do tří klastrů je založeno na lexikálních, fonologických a gramatických faktorech.^[12] Severní Talyshi se odlišuje od středního a jižního Talyshi nejen geograficky, ale i kulturně a jazykově. Mluvčí severního Talysh se nacházejí téměř výlučně v Ázerbájdžánské republice, ale lze je nalézt také v sousedních oblastech Íránu, v provincii Gilan. Odrůdy Talysh mluvené v Ázerbájdžánské republice lze nejlépe popsat spíše jako odrůdy řeči než jako dialekty. Čtyři varianty řeči jsou obecně identifikovány na základě fonetických a lexikálních rozdílů. Jsou označeny podle čtyř hlavních politických okresů v regionu Talysh: Astara, Lankaran, Lerik, a Masalli. Rozdíly mezi odrůdami jsou z fonetického hlediska minimální ^[13] a lexikální úroveň.^[4] Mamedov (1971) naznačuje, že užitečnějším dialektovým rozlišením je rozdíl mezi odrůdami, kterými se mluví v horách, a těmi, které se mluví v rovinách. Morfosyntaxe severního Talysh se vyznačuje komplikovaným děleným systémem, který je založen na severozápadním íránském typu akuzativity / ergativity dichotomie: vykazuje akuzativní rysy u tranzitivních konstrukcí založených na současném kmeni, zatímco konstrukce založené na minulém kmeni mají sklon k chování.^[14] Ve vzdálených oblastech jako Lavandevil a Masuleh se dialekty liší natolik, že konverzace začínají být obtížné.^[11] V Íránu hrozí severní dialekt zánik.

Rozdíly některých severních dialektů

Severní dialekt má některé výrazné rozdíly od centrálního a jižního dialektu, např .:^[11]

Variace zarovnání

Trvanlivá značka „ba“ v Taleshdulaei se v Lankarani mění na „da“ a posouvá se mezi příponami kmene a osoby:
ba-žē-mun → žē-da-mun

Taková diverzifikace existuje také v každém dialektu, jako v případě Masali^[15]

Fonologie

Toto je severní Talysh dialekt:

Souhlásky

Samohlásky

• [ʏ] vyskytuje se pouze ve volné variantě s / u /, zatímco /A/ je často palatalizován jako […].
• [ɪ, ɨ, ɔ] jsou slyšet jako allofony z / i, ə, o /.
• Zvuky samohlásek následované nosní souhláskou / _nC / mají často sklon k nasalizaci.^[16]

Skripty

Systém samohlásek v Talyshi je rozšířenější než ve standardní perštině. Prominentní rozdíly jsou přední samohláska ü ve středních a severních dialektech a centrální samohláska ə.^[9] V roce 1929 byla pro Talyshi vytvořena latinská abeceda Sovětský svaz. V roce 1938 však byla změněna na Na azbuce, ale nezískalo rozsáhlé využití z různých důvodů, včetně politických Stalinistické konsolidace socialistické národy. Pravopis založený na Ázerbájdžánská latina se používá v Ázerbájdžánu,^[5] a také v íránských zdrojích, například na IRIB Web ParsToday.^[17] The Perso-arabské písmo je také používán v Íránu, ačkoli publikace v jazyce jsou vzácné a jsou většinou svazky poezie.^[18] Následující tabulky obsahují samohlásky a souhlásky používané v Talyshi. Zvuky písmen v každém řádku, vyslovované v každém jazyce, nemusí úplně odpovídat.

Jednonožky

Dvojhlásky

Souhlásky

Rozdíly od perštiny

Obecné fonologické rozdíly některých talyšských dialektů vůči standardní perštině jsou následující:^[11]

Gramatika

Talyshi má předmět – předmět – sloveso slovosled. V některých situacích se značka pádu „i“ nebo „e“ připojí k akuzativu podstatného jména. Neexistuje žádný určitý článek a neurčitý je „i“. Množné číslo je označeno příponami „un“, „ēn“ a také „yēn“ pro podstatná jména končící na samohlásky. Na rozdíl od perštiny před modifikátory předcházejí podstatná jména, například: „maryami kitav“ (Mariina kniha) a „kava daryâ“ (živé moře). Stejně jako většina ostatních íránských dialektů existují dvě kategorie skloňování, předmětové a věcné případy. „Současný kmen“ se používá pro nedokonalý a „minulý kmen“ pro přítomnost ve slovesném systému. To odlišuje Talyši od většiny ostatních západoiránských dialektů. V přítomném čase slovní přípony způsobují přeskupení prvků konjugace v některých dialektech, jako je Tâlešdulâbi, např. pro vyjádření negace ba-dašt-im (šiju) se používá „ni“ v následující podobě: ni-ma-dašt (nešiji). „m“ je singulární značka první osoby, „a“ označuje dobu trvání a „dašt“ je minulá stopka.

Zájmena

Talyshi je jazyk s nulovým předmětem, takže jmenná zájmena (např.I, on, ona) jsou volitelná. Pro první osoba jednotné číslo, jsou použity „az“ i „muži“. Přípony osob nejsou přidávány do kmenů pro „muže“.^[11] Příklady:

• muži xanda. (Četl jsem.), Az bexun-em (Měl bych číst ...)
• muži daxun! (Zavolej mi!), Az-daxun-em (Mám zavolat ...)

Existují tři předpony v Talyshi a Tati přidané k normálním tvarům vytvářejícím přivlastňovací zájmena. Jsou to: „če / ča“ a „eš / še“.

Slovesa

• předslovy: â / o, da, vi / i / ē / â, pē / pi
• Negativní značky: ne, ne, ni
• Subjunktivní / imperativní prefix: be
• Trvalé značky: a, ba, da

Následující přípony osob se používají v různých dialetech a pro různá slovesa.^[11]

Konjugace

Minulý kmen se ohýbá odstraněním infinitivního markeru (ē), avšak současný kmen a jussive nálada nejsou v mnoha případech tak jednoduché a jsou nepravidelné. U některých sloves jsou přítomné a minulé stonky identické. Značka imperativu „být“ není přidána situačně.^[20] Následující tabulky ukazují konjugace pro singulární výraz „šit“ v první osobě v některých dialektech tří dialektických kategorií:^[11]

Stonky a imperativní nálada

Aktivní hlas

Pasivní hlas

Podstatná jména a příslovce

V Talyshi existují čtyři „případy“, jmenovaný (neoznačený), genitiv, (určitý) akuzativ a ergativ.

Nominativní pád (charakterizovaný nulovou morfémou na podstatná jména) kóduje předmět; predikát; neurčitý přímý objekt v nominativní klauzi; určitý přímý objekt v ergativní klauzi; samohláska-finální hlavní podstatné jméno ve frázi podstatného jména s jiným podstatným jménem, ​​které jej upravuje; a konečně nominální prvek v příslovečných frázích s určitými přísadami. Níže uvedené příklady pocházejí z Pirejko 1976^[4]

Ergativní případ má naproti tomu následující funkce: označení předmětu ergativní fráze; určitý přímý objekt (v této funkci má ergativní případ formu -ni po závěrečných stopkách samohlásky); nominální modifikátor ve jmenné frázi; nominální prvek v příslovečných frázích s většinou přísad.

Akuzativ se často používá k vyjádření jednoduchého nepřímého objektu kromě přímého. Tyto „případy“ jsou původem ve skutečnosti jen částice, podobné perským předložkám jako „râ“.

Slovní zásoba

Reference

Další čtení

• Abdoli, A., 1380 AP / 2001 INZERÁT. Tat a Talysh literatura (Írán a Ázerbájdžán republika). Publikace Entešâr Teherán, ISBN  964-325-100-4. (v perštině)
• Asatrian, G. a Habib Borjian, 2005. Talish: lidé a jazyk: Stav výzkumu. Írán a Kavkaz 9/1, s. 43–72 (publikoval Brill).
• Bazin, M., 1974. Le Tâlech et les tâlechi: Ethnic et region dans le nord-ouest de l’Iran, Bulletin de l’Association de Geographes Français, Ne. 417-418, 161-170. (francouzsky)
• Bazin, M., 1979. Recherche des papports entre diversité dialectale et geographie humaine: l’example du Tâleš, G. Schweizer, (ed.), Interdisciplinäre Iran-Forschung: Beiträge aus Kulturgeographie, Ethnologie, Soziologie und Neuerer Geschichte, Wiesbaden, 1-15. (francouzsky)
• Bazin, M., 1981. Quelque échantillons des variace dialectales du tâleši, Studia Iranica 10, 111-124, 269-277. (francouzsky)
• Paul, D., 2011. Srovnávací dialektický popis íránského Taleshi. Disertační práce: University of Manchester. https://www.escholar.manchester.ac.uk/uk-ac-man-scw:119653
• Yarshater, E., 1996. Taleshi z Asalemu. Studia Iranica, 25, New York.
• Yarshater, E., „Tâlish“. Encyklopedie islámu, 2. vyd., Sv. 10.

externí odkazy

• Pozitivní orientace směrem k mateřštině mezi Talyshem ze Sumgayitu
• Příklad jazyka Talyshi
• B. Miller. Talysh jazyk a jazyky Ázerbájdžánu (v Rusku)
• A. Mamedov, k.f.n. Talishes jako nositelé starověkého jazyka Ázerbájdžánu (v Rusku)
• Krátká poznámka k historii literatury Talyshi (v perštině)