Jazyk Kichwa - Kichwa language

Kichwa
Kichwa Shimi, Runa Shimi
Rodilý kEkvádor, Kolumbie, Peru
Rodilí mluvčí
(1,209 milionu citovaných 1991–2010)[1]
Kódy jazyků
ISO 639-3Různě:
inb – Inga
inj – Džungle Inga
qvo - Napo nížina
qup - Jižní Pastaza
qud - Calderón Highland
qxr - Cañar Highland
qug - Vysočina Chimborazo
qvi - Imbabura Highland
qvj - Loja Highland
qvz - Severní Pastaza
qxl - Salasaca Highland
quw - Tena nížina
Glottologcolo1257[2]
Kečuánština (podskupiny). Svg
Rozdělení podskupin kečuánštiny. Kichwa je zobrazena světle modře (II B).
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Kichwa (Kichwa shimi, Runashimi, taky španělština Quichua) je Kečuánský jazyk , který zahrnuje všechny odrůdy kečuánštiny Ekvádor a Kolumbie (Inga ), stejně jako rozšíření do Peru. Má odhadem 1 000 000 reproduktorů.

Nejčastěji mluvené dialekty jsou Chimborazo Highland a Imbabura Highland Kichwa s 1 000 000 až 2 000 000 reproduktorů. Cañar Highland Quechua má 100 000–200 000 reproduktorů; ostatní dialekty mají od 10 000 do 20 000 reproduktorů. Kichwa patří k Severní kečuánština skupina Kečuánština II, podle lingvisty Alfredo Torero.

Přehled

Kichwa syntaxe prošla ve srovnání s gramatickým zjednodušením Jižní kečuánština, možná kvůli částečné kreolizaci s pre-Incké jazyky Ekvádoru.

Standardizovaný jazyk s jednotným pravopisem (Kichwa Unificado, Shukyachiska Kichwa), byl vyvinut. Je to podobné jako Chimborazo, ale postrádá některé fonologické zvláštnosti tohoto dialektu.

Nejstarší gramatický popis Kichwy napsal v 17. století jezuita kněz Hernando de Alcocer.[3]

První snahy o jazykovou standardizaci a dvojjazyčné vzdělávání

Podle lingvisty Artura Muyulemy se první kroky k výuce Kichwy na veřejných školách datují do 40. let 20. století, kdy Dolores Cacuango založila několik domorodých škol v Cayambe. Později domorodé organizace iniciovaly v 70. a 80. letech školství v Kichwě, aby poskytovaly vzdělání v Kichwa (Muyulema 2011: 234).

Muyulema říká, že tvorba literárních děl jako např Caimi Ñucanchic Shimuyu-Panca, Canucanchic Llactapac Shimi, Canucanchic Causaimanta Yachaicuna, a Antisuyu-Punasuyu poskytl katalyzátory pro standardizaci Kichwy. Tuto iniciativu iniciovala DINEIB (Národní rada mezikulturního bilingvního vzdělávání).[4]

Poté byla ALKI (Kichwan Language Academy) vytvořena nová abeceda. Obsahuje 21 znaků; včetně tří samohlásek (a, i, u); dvě samohlásky (w, y); a 16 souhlásek (ch, h, k, l, ll, m, n, ñ, p, r, s, sh, t, ts, z, zh), podle Muyulemova článku „Presente y Futuro de la lengua Quichua desde la perspectiva de la Experiencecia vasca (Kichwa sisariy ñan) “(Muyulema 2011: 234).

Později větší a mnohem komplexnější slovník Kichwa Yachakukkunapa Shimiyuk Kamu byl publikován v roce 2009 lingvistou Fabiánem Potosím spolu s dalšími vědci sponzorovanými ekvádorským ministerstvem školství.[5]

Vlastnosti

Na rozdíl od jiných regionálních odrůd kečuánštiny nerozlišuje Kichwa mezi původní (proto-kečuánskou) / k / a / q /, které jsou obě výrazné [k]. [E] a [Ó], alofony samohlásek / i / a / u / u / q /, neexistuje. Kiru může znamenat jak „zub“ (Kiru v Jižní kečuánština ) a „dřevo“ (qiru [qero] v jižní Quechua) a killa může znamenat jak „měsíc“ (killa) a „líný“ (qilla [qeʎa]).

Navíc Kichwa v Ekvádoru i Kolumbii ztratil přivlastňovací a obousměrné přípony (slovní přípony označující předmět i předmět), stejně jako rozdíl mezi výlučným a inkluzivním množným číslem první osoby:

  • Namísto yayayku / taytayku („Otče náš“, modlitba Páně) říkají lidé Kichwa ñukanchik yaya / ñukanchik tayta.
  • V Kichwě to neříkáte suyayki („Čekám na vás“), ale kanta shuyani.

Na druhé straně byly zachovány další zvláštnosti kečuánštiny. Stejně jako ve všech kečuánských jazycích se slova „bratr“ a „sestra“ liší podle toho, na koho odkazují. Pro sourozence existují čtyři různá slova: ñaña (sestra ženy), turi (bratr ženy), pani (sestra muže) a wawki (bratr muže). Žena, která čte „Ñuka wawki Pedromi kan“, bude číst nahlas Ñuka turi Pedromi kan (pokud odkazovala na svého bratra). Pokud má Pedro bratra Manuela a sestry Sisa a Elenu, mohla by jejich matka odkazovat na Pedra jako Manuelpak wawki nebo Sisapaj turi. A Sisa as Manuelpak pani nebo jako Elenapak ñaña.

Dialekty

Misionářská organizace FEDEPI (2006) uvádí osm dialektů kečuánštiny v Ekvádoru, což ilustruje slovy „Muži přijdou za dva dny.“ (Etnolog 16 (2009) uvádí devět a odlišuje Cañara od Loja Highland Quechua.) Níže jsou srovnání, spolu s Standardem (ekvádorským) Kichwou a Standardní (jižní) kečuánština:

DialektISO kódReproduktory na SIL (FEDEPI)VýslovnostPravopis (SIL nebo oficiální)Poznámky
Imbabura[qvi]300,000 (1,000,000)Čay xarikunaka iškay punžapižami šamuŋgaChai jaricunaca ishcai punllapillami shamunga.⟨Ll⟩ = "ž"
Calderón (Pichincha)[qud]25,000Čay xarikunaka iškay punžapižami šamuŋgaChai jaricunaca ishcai punllapillami shamunga.⟨Ll⟩ = "ž"
Salasaca[qxl]15,000Či kʰarigunaga iški pʰunžažabimi šamuŋgaChi c'arigunaga ishqui p'unllallabimi shamunga.⟨Ll⟩ = "ž"
Chimborazo[qug]1,000,000 (2,500,000)Čay kʰarikunaka iški punžažapimi šamuŋgaChai c'aricunaca ishqui punllallapimi shamunga.⟨Ll⟩ = "ž"
Cañar – Loja[qxr]
[qvj]		(200 000) qxr: 100 000
qxl: 15 000		Čay kʰarikunaka iškay punžaλapimi šamuŋgaChai c'aricunaca ishcai punzhallapimi shamunga.
Tena nížina[quw]5,000 (10,000)Či kariunaga iški punžaλaimi šamuŋgaChi cariunaga ishqui punzhallaimi shamunga.
Napo nížina[qvo]4000 ECU. & 8 000 Peru (15 000)Či karigunaga iškay punčaλaimi šamunga.Chi carigunaga ishcai punchallaimi shamunga.
Severní Pastaza[qvz]4000 ECU. & 2 000 Peru (10 000)Či karigunaga iškay punžallaimi šamunga.Chi carigunaga ishcai punzhallaimi shamunga.
Standardní Kichwa—Chay karikunaka ishkay punllallapimi shamunka.
Standardní jižní kečuánština (Qhichwa)—Čæy qʰarikunaqa iskæy p'unčawllapim hamunqa.Chay qharikunaqa iskay p'unchawllapim hamunqa.

Hudba

Ekvádorská kapela „Los Nin“, která rapuje v Kichwě a ve španělštině, cestovala po celém světě. Kapela pochází z města Otavalo, který je známý svou tradiční hudbou.[6]

Ekvádorská skupina „Yarina“, která zpívá v Kichwě a španělštině, získala v roce 2005 za nejlepší nahrávku světové hudby album „Nawi“. Indiánské hudební ceny.[7]

V ekvádorské diaspoře rozhlasová stanice Kichwa Hatari pracuje na oživení používání jazyka Kichwa, hudby a kultury ve Spojených státech.[8]

Reference

  1. ^ Inga na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Džungle Inga na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Napo nížina na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Jižní Pastaza na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Calderón Highland na Etnolog (18. vydání, 2015)
    Cañar Highland na Etnolog (18. vydání, 2015)
    (Další odkazy v části „Kódy jazyků“ v informačním poli)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kolumbie - Ekvádor Kečua“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ Ciucci, Luca & Pieter C. Muysken 2011. Hernando de Alcocer y la Breve deklarace del Arte de la lengua del Ynga. El más antiguo manuscrito de quichua de Ecuador. Indiana 28: 359-393.
  4. ^ (Muyulema 2011: 234)
  5. ^ (Muyulema 2011: 234-5)
  6. ^ Manuela Picq. „Hip-hop Kichwa: Zvuky domorodé moderny“. Al Jazeera anglicky. Citováno 2012-08-21.
  7. ^ „NAMA 7“. nativeamericanmusicawards.com. Citováno 2019-02-06.
  8. ^ „Seznamte se s mladými Ekvádorci za první rozhlasovou show v Kichwě v USA“. Remezcla. 2016-12-23. Citováno 2019-08-27.

Bibliografie

  • Ciucci, Luca & Pieter C. Muysken 2011. Hernando de Alcocer y la Breve deklarace del Arte de la lengua del Ynga. El más antiguo manuscrito de quichua de Ecuador. Indiana 28: 359-393.
  • Conejo Muyulema, Arturo. „Představte si futuro de la lengua quichua desde la perspectiva de la Experiencecia vasca (Kichwa sisariy ñan)“ Voces E Imagenes De Las Lenguas En Peligro. Vyd. Marleen Haboud a Nicholas Ostler. 1. vyd. Abya-Yala, 2014. 234-5.

externí odkazy