Jižní kečuánština - Southern Quechua

tento článek potřebuje další citace pro ověření. Prosím pomozte vylepšit tento článek podle přidávání citací ke spolehlivým zdrojům. Zdroj bez zdroje může být napaden a odstraněn. Najít zdroje: „Jižní kečuánština“  – zprávy  · noviny  · knihy  · učenec  · JSTOR (Února 2007) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Jižní kečuánština
Kečuánština II-C
Qhichwa
Výslovnost	Výslovnost kečuánština:[qʰɛtʃwa]
Rodilý k	Peru, Bolívie, Argentina, Chile
Kraj	Země andských vysočin Jižní Ameriky, menšiny v sousedních zemích a některých částech Asie a Evropy
Etnický původ	Kečuánština, Qulla, Inka (historicky)
Rodilí mluvčí	(6 milionů citováno 1987–2002)[1]
Jazyková rodina	Kečuánština Kečuánština II Kečuánština IIC Jižní kečuánština
Raná forma	Klasická kečuánština
Dialekty	Ayacucho Cusco Puno (Collao) Severní Bolívie Jižní Bolívie     Santiagueño
Psací systém	Latinské písmo (Kečuánská abeceda)
Oficiální status
Úřední jazyk v	Seznam zemí, kde je jižní Quechua úředním jazykem  Bolívie[2]  Peru Seznam zemí, kde je jižní Quechua regionálním jazykem  Argentina[3] Seznam zemí, kde je jižní Quechua menšinovým rodným jazykem  Chile
Regulováno	žádný
Kódy jazyků
ISO 639-3	Různě: qwc - Klasická kečuánština dobře – Ayacucho kečuánština qxu - Arequipa-La Unión Quechua quz – Cusco Quechua qve - Východní Apurímac Quechua qxp – Puno kečuánština (Collao) qul – Severní bolívijská kečuánština (Apolo) hm – Jižní bolívijská kečuánština cqu - chilská kečuánština qus – Santiagueño Quechua
Glottolog	quec1389[4]
Linguasphere	84-FAA-h
Země, kde jsou kečuánské jazyky uznávány jako národní jazyk   Země, kde jsou kečuánské jazyky uznávány jako regionální jazyk   Země, kde jsou kečuánské jazyky menšinovým rodným jazykem   Země s významnými Quechua mluvícími osadami

Jižní kečuánština (Kečuánština: Moč qichwa, španělština: quechua sureño), nebo jednoduše Kečuánština (Qichwa nebo Qhichwa), je nejrozšířenějším z hlavních regionálních uskupení vzájemně srozumitelné dialekty v rámci Rodina kečuánštiny, s přibližně 6,9 miliony reproduktorů. Je to také nejrozšířenější domorodý jazyk v Amerika. Termín Jižní kečuánština odkazuje na kečuánské odrůdy, kterými se mluví v regionech Andy jižně od linie zhruba na východ – západ mezi městy Huancayo a Huancavelica ve středu Peru. Zahrnuje odrůdy kečuánštiny, kterými se mluví v regionech Ayacucho, Cusco a Puno v Peru, ve velké části Bolívie a části severozápadu Argentina. Nejrozšířenějšími odrůdami jsou Cusco, Ayacucho, Puno (Collao) a jižní Bolívie.

V tradiční klasifikaci Rodina kečuánštiny podle Alfredo Torero „Jižní kečuánština je ekvivalentní Torechovu„ Quechua IIc “(nebo jen„ QIIc “). Stojí tedy na rozdíl od mnoha sesterských odrůd v rámci širší rodiny kečuánských, kterými se mluví v oblastech severně od linie Huancayo-Huancavelica: střední kečuánština (QI Torero) mluvená od Huancayo na sever Ancash Region; Severní peruánská kečua kolem Cajamarca a Incahuasi (Torero IIa); a Kichwa (součást Torechovy Quechua IIb).

Dialekty

Dialekty jsou Ayacucho kečuánština, Cusco Quechua, Puno kečuánština (Collao Kečuánština), Severní bolívijská kečuánština (Apolo Quechua) a Jižní bolívijská kečuánština. Santiagueño Quechua v Argentině se liší a zdá se, že pochází ze směsi dialektů, včetně jiho bolívijského.^[5]

Nejvýznamnějším rozdílem mezi Ayacucho Quechua a ostatními je to, že mu chybí sání (tʃʰ, pʰ, tʰ, kʰ, qʰ) a ejective (tʃʼ, pʼ, tʼ, kʼ, qʼ) řada zastavit souhlásky. Byly pojmenovány ostatní odrůdy Bolívie a jižního Peru Cusco – Collao Quechua (nebo „Qusqu – Qullaw“); nejsou však monolitické. Například bolivijská kečuánština je morfologicky odlišná od Cusco a Ayacucho Quechua, zatímco severní bolívijština je fonologicky poměrně konzervativní ve srovnání s jiho bolívijskými a Cusco, takže mezi Ayacucho a Cusco – Collao neexistuje žádné rozdvojení.

Santiagueñovi také chybí série s aspirací a vyhazováním, ale v Argentině to byl výrazný vývoj. Udržuje také zbytky kečuánštiny s – š rozdíl, který byl jinak ztracen z jižní Quechua, což naznačuje další odrůdy Quechua v jeho pozadí.

Standardní kečuánština

Peruánský lingvista Rodolfo Cerrón Palomino vymyslel standard pravopis zamýšlel být životaschopný pro všechny různé regionální formy kečuánštiny, které spadají pod zastřešující termín jižní kečuánština. Jedná se o kompromis konzervativních rysů ve výslovnosti různých regionů, které mluví formami jižní kečuánštiny. Bylo přijato mnoha institucemi v Peru a Bolívii a používá se také na stránkách Quechua na Wikipedii a Microsoft při překladech softwaru do Quechua.

Zde je několik příkladů regionálních hláskování odlišných od standardního pravopisu:

V Bolívii se používá stejný standard kromě „j“, který se používá místo „h“ pro zvuk [h] (jako v španělština ).

Následující písmena se používají pro zděděnou kečuánskou slovní zásobu a pro výpůjční slova z Aymara:
a, ch, chh, ch ', h, i, k, kh, k', l, ll, m, n, ñ, p, ph, p ', q, qh, q', r, s, t, th, t ', u, w, y.

Místo „sh“ (vyskytujícího se v severní a střední odrůdě kečuánštiny) se používá „s“.
Místo „ĉ“ (vyskytujícího se v kečuánských odrůdách Junín, Cajamarca a Lambayeque) se používá „ch“.

Následující písmena se používají ve výpůjčních slovech ze španělštiny a jiných jazyků (nikoli z Aymary):
b, d, e, f, g, o.

Písmena e a o se nepoužívají pro nativní kečuánská slova, protože odpovídající zvuky jsou jednoduše alofony z i a u, které se objevují předvídatelně vedle q, qh a q '. Toto pravidlo platí pro oficiální kečuánský pravopis pro všechny odrůdy. To znamená, že hláskování ⟨qu⟩ a ⟨qi⟩ se vyslovuje [qo] a [qe].

Písmena se však objevují ve vlastních jménech nebo slovech převzatých přímo ze španělštiny:
c, v, x, z; j (v Peru; v Bolívii se používá místo h).

Gramatika

Morfologický typ

Kečuánština je aglutinační jazyk, což znamená, že slova jsou vytvářena ze základních kořenů následovaných několika přípony, z nichž každý má jeden význam. Jejich velký počet přípony mění jak celkový význam slov, tak jejich jemné odstíny významu. Všechny odrůdy kečuánštiny jsou na rozdíl od velmi pravidelných aglutinačních jazyků izolační nebo fúzní ty [Thompson]. Jejich normální pořadí vět je SOV (předmět – předmět – sloveso ). Pozoruhodné gramatické rysy zahrnují bipersonální časování (slovesa souhlasí s předmětem i předmětem), důkaznost (označení zdroje a pravdivost znalostí), soubor téma částice a přípony označující, komu prospívá akce a postoj mluvčího k ní, ale některým odrůdám mohou některé vlastnosti chybět.

Zájmena

V kečuánštině je jich sedm zájmena. Může se jednat o zájmena množného čísla z pohledu první osoby (ekvivalentní výrazu „my“) inkluzivní nebo exkluzivní; což znamená, že adresát („vy“) je a není součástí „my“. Kečuánština také přidává příponu -kuna na zájmena druhé a třetí osoby jednotného čísla qam a platit k vytvoření množného čísla, qam-kuna a pay-kuna.

Přídavná jména

Přídavná jména v kečuánštině jsou vždy umístěna před podstatnými jmény. Chybí jim pohlaví a počet a neodmítají s nimi souhlasit podstatné věci.

Čísla

• Kardinální čísla. ch'usaq (0), huk (1), dobře (2), kimsa (3), tawa (4), pichqa (5), suqta (6), qanchis (7), pusaq (8), isqun (9), chunka (10), chunka hukniyuq (11), chunka iskayniyuq (12), iskay chunka (20), pachak (100), Waranqa (1,000), hunu (1,000,000), lluna (1,000,000,000,000).
• Řadové číslovky. Chcete-li vytvořit pořadová čísla, slovo ñiqin je vloženo za příslušné hlavní číslo (iskay ñiqin = "druhý"). Jedinou výjimkou je, že kromě huk ñiqin („první“), fráze ñawpaq se také používá v poněkud omezenějším smyslu slova „počáteční, prvotní, nejstarší“.

Podstatná jména

Podstatné jméno kořeny přijímají přípony, které označují osoba (definování držení, nikoli identity), číslo, a případ. Obecně platí, že osobní přípona předchází příponu čísla. V Santiago del Estero odrůda je však pořadí obráceno.^[6] Od odrůdy k odrůdě se mohou měnit přípony.

Příslovce

Příslovce lze vytvořit přidáním -ta nebo v některých případech -lla k přídavnému jménu: allin - allinta ("velmi dobře"), utqay - utqaylla („rychle - rychle“). Jsou také vytvořeny přidáním přípon k demonstrace: chay ("že") - chaypi ("tam"), kay ("tento") - kajman ("sem").

Existuje několik původních příslovcí. Pro Evropany je zarážející příslovce qhipa znamená „za“ i „budoucnost“ a ñawpa znamená „vpřed, vpředu“ a „minulost“.^[7] Místní a časové pojmy příslovců v kečuánštině (stejně jako v češtině) Aymara ) jsou ve srovnání s evropskými jazyky vzájemně spojeny. U mluvčích kečuánštiny se pohybujeme zpět do budoucnosti (nemůžeme ji vidět: není známa), tváří v tvář minulosti (vidíme ji: je si pamatována).

Slovesa

The infinitiv formy mají příponu -y (např., much'a 'pusa'; much'a-y 'políbit'). Toto jsou zakončení pro orientační:

Přípony zobrazené v tabulce výše obvykle označují předmět; osoba objekt je také označen příponou (-A- pro první osobu a -su- pro druhou osobu), která předchází příponám v tabulce. V takových případech množné přípony z tabulky (-chik a -ku) lze použít spíše k vyjádření čísla předmětu než subjektu.

Ke stopce se přidávají různé přípony, aby se změnil význam. Například, -chi je kauzativní přípona a -ku je reflexní přípona (příklad: wañuy 'zemřít'; wañuchiy 'zabít'; wañuchikuy „spáchat sebevraždu“); -naku se používá pro vzájemnou akci (příklad: marq'ay 'obejmout'; marq'anakuy "obejmout se") a -chka je progresivní, používá se pro probíhající akci (např. mikhuy 'jíst'; mikhuchkay „jíst“).

Gramatické částice

Částice jsou nedeklinovatelné: nepřijímají přípony. Jsou relativně vzácné, ale nejčastější jsou arí 'Ano a mana „ne“, ačkoli mana může mít několik přípon, jako např -n/-m (Manan/manam), -raq (Manaraq (dosud ne)) a -chu (Manachu? „nebo ne?“), aby se význam zesílil. Ostatní částice jsou zatočit „hej, ahoj“ a některá přejatá slova ze španělštiny, například piru (ze španělštiny pero „ale“) a sinuqa (z sino 'spíše').

Důkaznost

Kečuánské jazyky mají tři různé morfémy, které označují důkaznost. Důkaznost se týká morfému, jehož primárním účelem je označit zdroj informací.^[8] V kečuánských jazycích je evidenceity systém se třemi termíny: existují tři evidenční morfémy, které označují různé úrovně zdrojových informací. Značky se mohou vztahovat na první, druhou a třetí osobu.^[9] Níže uvedená tabulka ukazuje příklad těchto morfémů z Wanka kečuánština:^[10]

Závorky kolem samohlásek naznačují, že samohláska může být zahozena při sledování otevřené samohlásky. Kvůli soudržnosti se výše uvedené formy používají k diskusi o důkazních morfémech. Existují dialektální variace forem. Varianty budou uvedeny v následujících popisech.

Viz také

• Quechuan a Aymaran pravopisná směna

Bibliografie

• Rodolfo Cerrón-Palomino (1994). Quechua sureño, diccionario unificado quechua – castellano, castellano – quechua [Southern Quechua, Quechua – Spanish, Spanish – Quechua Unified Dictionary]. Lima, Biblioteca Nacional del Perú.
• Óscar Chávez Gonzales (2017). Moč Qichwa. Siminchik allin qillqanapaq: chankakunapaq qullawkunapaqwan. Lima, redakční texty. 72 stran, ISBN  9786124686832
• César Itier (2017). Diccionario Quechua Sureño - Castellano. Lima, redakční komentáře. 303 stran, 3900 záznamů, ISBN  9789972947094

Reference

externí odkazy

• Qayna Kunan Paqarin: Una introducción al quechua chanca. 2011 (Archiv ) Elektronická kniha úplného kurzu gramatiky kečuánštiny, R. Zariquiey, G. Córdova. (ve španělštině)
• Vocabulario de la lengva general de todo el Perv llamada lengva Qquichua o del Inca (ve španělštině) Kečuánský jazyk, kterým mluvila incká šlechta v Cuscu, 1608 Diego González Holguín
• Iskay Simipi yuyayk'ancha (ve španělštině) Standardized Southern Quechua of Bolivia, 2007. Jediný rozdíl v pravopisu je, že Bolivijci používají místo H místo J.
• Oficiální kečuánská abeceda pro Cusco
• Quechua pravopis
• Quechua pravopis a výslovnost Vysvětlení některých klíčových otázek jednotného hláskování jižní kečuánštiny