Magnus Lagabøtes landslov - Magnus Lagabøtes landslov

Od otevření landevernsbolken v Magnus Lagabøtes landslov, z rukopisu AM 305 fol, folio 10v, copyed by Torgeir Håkonsson C. 1300.

Magnus Lagabötes landslov („Státní zákon Magnuse Lagabøteho“) byl zákon pokrývající celou oblast Norsko, vydáno Norský král Magnus VI mezi lety 1274 a 1276. Zákon se jako první začal vztahovat na Norsko jako celek a je jedním z prvních příkladů komplexní národní legislativy od ústředního orgánu v Evropě. Zákon je důvodem, proč bylo králi dáno jméno Lagabøte„ten, kdo vylepšuje zákon“.

Vlastnosti

Ačkoli se právní předpisy vztahovaly na celou zemi, formálně se skládaly ze čtyř různých právních knih, jednoho pro každou ze čtyř jurisdikcí (Mazání, Poleva, Eidsivující a Borgarting ). Obsah čtyř stanov však byl do značné míry podobný a vycházel především z předchozích zákonů o jurisdikci. Kromě toho samostatný zákon o městě, Magnus Lagabøtes bylov, byla vydána pro města od roku 1276.

Příprava sdíleného zákona posílila ústřední orgány a královu moc. To vedlo k reakcím, zejména ze strany církve. Arcibiskup Jon Raude v Nidaros postavil se proti králi, který zasáhl do církevní sféry a revidoval církevní zákonodárství. Mezi králem na jedné straně a církví na straně druhé došlo k dlouhodobému přetahování, které skončilo urovnáním a kompromisem zvaným Sættargjerden, v Tønsberg v roce 1277. Arcibiskupovi se podařilo zajistit církvi značný odpočet daní a větší právní výsady.

Velké části právních předpisů byly použitelné déle než 400 let. To bylo revidováno a přeloženo do dánštiny v roce 1604 a dostalo jméno Christian IVs Norsk Lov („Norské právo křesťana IV.“), Pojmenované po králi Christian IV of Denmark. V roce 1687 byla legislativa zrušena a nahrazena Christian Vs Norsk Lov.

V oběhu bylo nejméně 41 výtisků nebo rukopis státního zákona a byla to nejpoužívanější nenáboženská kniha ve středověkém Norsku. Mezi rukopisy byly velké i malé rozdíly ve znění rukopisů a tato variace byla známa těm, kteří rukopisy používali, jak je uvedeno ve formě poznámek na okrajích. Podle Jørna Øyrehagena Sundeho nebyla formulace dodržována otrocky a přizpůsobena každému jednotlivému případu.[1]

Edice a překlady

  • Rudolf Keyser a P.A. Munch (eds.), Norges hraje lásku (1848)
  • Rindal, Magnus a Bjørg Dale Spørck, eds. Kong Magnus Håkonsson Lagabøtes landslov: Norrøn tekst med fullstendig variantapparat. Norrøne tekster, 9. Oslo: Riksarkivet, 2019. ISBN  978-8-25480-137-6. Hodně z toho je také online na https://www.nb.no/forskning/lagabote/ressurser/.

Viz také

Reference

  1. ^ Jørn Øyrehagen Sunde, 'Stordomen til Landslova', Dag og Tid, 15. ledna 2016.

Zdroje