Paštštino fonologie - Pashto phonology - Wikipedia

Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Mezi Íránské jazyky, fonologie paštštiny je středně složitý, ale jeho morfologie je velmi složitá.^[1]

Souhlásky

Souhláskové fonémy paštštiny^[2]
	Labiální		Zubní / alveolární		Retroflex		Pošta- alveolární		Palatal		Velární		Uvular	Glottal
Nosní		m		n		ɳ						ŋ
Plosive	str	b	t	d	ʈ	ɖ					k	ɡ	(q)
Složitý			t͡s	d͡z			t͡ʃ	d͡ʒ
Frikativní	(F)		s	z	ʂ	ʐ	ʃ	ʒ	C	ʝ	X	ɣ		h
Přibližně				l						j		w
Rhotic				r		ɽ

Zvuky Retroflex v paštštině

ʐ - ږ [jihozápadní dialekt]

غوږ

[ɤwaʐ] Ucho

(Podstatné jméno, mužský, singulární, přímý případ)

ʂ - ښ [jihozápadní dialekt]

ښکارېدۀ

[ʂkɑ.rɵ.ˈdə] bylo viditelné

(Sloveso, 3. osoba, singulární, mužský, minulý imperfektivní)

ɳ - ڼ

اتڼ

[a.ˈtaɳ] druh tance

(Podstatné jméno, mužský, singulární, přímý případ)

ɽ - ړ

لړه

[ˈLa.ɽa] Mlha

(Podstatné jméno, ženský, singulární, přímý případ)

ɖ - ډ

ګاډی

[ˈꞬɑ.ɖaɪ] Auto, vozidlo

(Podstatné jméno, mužský, singulární, přímý případ)

ʈ - ټ

ګټه

[Ʈa.ʈa] skála; Zisk, výhoda

(Podstatné jméno, ženský, singulární, přímý případ)

Problémy s přehráváním těchto souborů? Vidět mediální pomoc.

Fonémy /q /, /F / se nacházejí pouze v půjčkách a bývají nahrazovány /k /, /str / respektive.

/n / má nefonemické alofony: [ŋ ] před / k / a / ɡ /, [ɳ ] před / ʈ / a / ɖ /, [ɲ ] před / t͡ʃ / a / d͡ʒ /, a [m ] před / b / a / p /.
/ ɳ / je nosní chlopeň s retroflexem a Vyjádřený retroflex nosní na konci slabiky.
Neznělé zastávky a afrikáty / p, t, ʈ, t͡s, t͡ʃ, k / všichni jsou unaspirated, jako španělština, jiný Románské jazyky, a Austronéské jazyky; mají mírně sání allophones prevocalically ve zdůrazněné slabice, téměř jako Angličtina.
Nářeční alofony reprezentované ښ a ږ). Varianty retroflex [ʂ, ʐ] se používají v jihozápadních dialektech, zatímco palatální varianty [ç, ʝ] se používají v dialektech Wardak a Central Ghilji. Některé severní dialekty je spojují s velarem / x, ɣ /.
/h / je upuštěno v některých nestandardních dialektech [včetně Waṇetsí ].
/r / je vyjádřená alveolární klapka, jediná ve většině dialektů.
/ɽ / je vyjádřena zadní alveolární retroflexní klapka ^[3] a vyjádřený alveolární aproximant na konci slabiky.

Klesající / h / v dialektech

Všeobecné

/ha.ləˈk/

Yusupazi

/a.ləˈk/

Problémy s přehráváním těchto souborů? Vidět mediální pomoc.

Fonotaktika

Strukturu pašttské slabiky lze shrnout následovně; závorky obsahují volitelné komponenty:

(C₁ C₂ (C₃)) (S₁) V (S.₂) (C.₄ (C₅))

Paštštino struktura slabiky sestává z volitelného slabikového začátku, sestávajícího z jedné nebo dvou souhlásek; povinné slabikové jádro, skládající se z samohlásky volitelně předcházející a / nebo následované a polosamohláska; a volitelnou slabiku coda, skládající se z jedné nebo dvou souhlásek. Platí následující omezení:

Počátek
- První souhláska (C₁): Může to být jakákoli souhláska, včetně kapaliny (/ l, r /).
- Druhá souhláska (C.₂): Může být jakákoli souhláska.
- Třetí souhláska (C.₃ ): Může být jakákoli souhláska. (vidět # Souhlásky klastrů níže)
Jádro
- Semivohláska (S₁)
- Samohláska (V)
- Semivohláska (S₂)
Coda
- První souhláska (C₄): Může být jakákoli souhláska
- Druhá souhláska (C.₅): Může být jakákoli souhláska

Shluky souhlásek

Pashto má také zálibu ve slově-initial shluky souhlásek ve všech dialektech; nastane několik set takových shluků. Nicméně souhlásková geminace není paštštinu známa.^[4]

Příklady shluků souhlásek

/ /k /

.نځل

[obtěžovat]

/ʂkan.ˈd͡zəl/

/ ʒb /

ژباړل

[přeložit]

/ʒbɑ.ˈɽəl/

/ zd̪ /

زده

[naučil se]

/ zda /

/ ŋɡ /

Mezi

[čest]

/ naŋɡ /

/ lm /

لمونځ

[modlitba]

/ lmund͡z /

Problémy s přehráváním těchto souborů? Vidět mediální pomoc.

	Příklady
Dva shluky souhlásek	/ tl /, / kl /, / bl /, / /l /, / lm /, / nm /, / lw /, / sw /, / br /, / tr /, / /r /, / pr /, / dr /, / wr /, / kɽ /, mɽ, / s / / xp /, / pʃ /, / pʂ /, / xr /, / zb /, / zɽ /, / ʒb /, / d͡zm /, / md͡z /, / t͡sk /, / sk /, / sp /, / ʃp /, / /k /, / xk /, / /k /, / kʃ /, / kx /, / kʂ /, / ml /, /GR/, / g / a / ʐm / atd.
Tři shluky souhlásek	/ sxw /, / xwɽ /, / xwl /, / nɣw / atd.

Příklady

Upraveno^{[poznámka 1]} seznam z knihy Pashto Phonology od M.K. Chán^[5]:

	IPA	Význam
PROTI	/Ó/	byl [dialekt]	و
VC	/tak jako/	kůň	اس
VCC	/umění/	volný	ارت
životopis	/ tə /	vy	ته
CVC	/ /er /	mnoho, velmi	ډېر
CVCC	/ luŋd /	mokrý	لوند
CCV	/ mlɑ /	zadní	ملا
CCVC	/ klak /	tvrdý	کلک
CCVCC	/ ʒwəŋd /	život	ژوند
CCCV	/ xwlə /	ústa	خوله
CCCVC	/ ŋdror /	švagrová	ندرور
CCCVCC	/ ʃxwaŋd /	žvýkání jídla	شخوند

Samohlásky

Většina dialektů v paštštině má sedm samohlásek a sedm dvojhlásek.^[6]

	Přední	Centrální	Zadní
Zavřít	i		u
Střední	E	ə	Ó
Otevřeno	A		ɑ

Tegey & Robeson (1996) také zahrnují samohlásky blízké /ɪ/ a /ʊ/.^[7]

Dvojhlásky

	Přední	Centrální	Zadní
Vysoký			uɪ
Střední		.i	oɪ
Nízký	aɪ, aw		.i, .w

Dvojhlásky

ی - aɪ

ښوونځی

[xo.wən.ˈzaɪ]

škola

ۍ - əɪ

سيلۍ

[si.ˈləɪ]

vítr

او - aw

او

[aw]

a

ای - ɑɪ

چای

[t͡ʃɑɪ]

čaj

او- ɑw

نياو

[njɑw]

spravedlnost

وی - oɪ

لوی

[loɪ]

velký

وی - uɪ

دوی

[duɪ]

ony

Problémy s přehráváním těchto souborů? Vidět mediální pomoc.

Ortografie dvojhlásek

	Počáteční	Mediální	Finále
aɪ	ای	َيـ	َی
əɪ			ۍ a ئ
oɪ	اوی	ويـ	وی
uɪ	اوی	ويـ	وی
aw	او	َو	َو
.i	.ي	اي	ای
.w	آو	او	او

Stres

Paštština má phonemic variabilní stres^[8], jedinečný mezi íránskými jazyky.^[4]

Například zájmena se různě skloňují:

Zájmeno	Význam	Zájmeno	Význam
haɣá	že on	háɣa	ten, on (důrazný)
daɣá	tohle, on	dáɣa	tenhle, on (důrazný)

U sloves rozlišovat aspekt:

Sloveso	Význam	Sloveso	Význam
kenɑstələm	seděl jsem	kénɑstələm	sedl jsem si
kenɑstə́m	seděl jsem	kénɑstəm	sedl jsem si
ba kenə́m	Budu sedět	ba kénəm	Budu sedět

--ناستم - Zdůrazněte rozlišovací aspekt

První výslovnost: imperfective aspect with final stress [ә́m], Second výslovnost: perfective aspect with initial stress on prefix [ké]

Máte potíže s přehráváním tohoto souboru? Vidět mediální pomoc.

Základní důraz na slovo

Stres je označen Stres IPA popisovač [ˈ].

Obecně platí, že poslední slabika je zdůrazněna, pokud slovo končí souhláskou, a předposlední slabika je zdůrazněna, pokud poslední slabika končí samohláskou.^[9]

Příklad	IPA	Význam
رنځور	/ran.ˈd͡zur/	nemocný [příd. muž.]
رنځوره	/ran.ˈd͡zur.a/	nemocný [příd. fem.]
کورونه	/ko.ˈru.na/	domy [podstatné jméno. mask. množný]
ښځو	/ˈꟅə.d͡zo/	ženy [podstatné jméno. fem. množný. šikmý.]
لاندې	/ˈLɑn.de/	níže [příslovce, okolnost]

Mužská slova končící na „ə“

Ty mají konečný stres obecně.^[10]

Příklad	IPA	Význam
تېره	/te.ˈrə/	ostrý [přídavné jméno]
لېوه	/le.ˈwə/	vlk [podstatné jméno]

Ženská slova končící na „o“

Ty končí stresem /Ó /. ^[11]^[12]

Příklad	IPA	Význam
بيزو	/bi.ˈzo/	opice
پيشو	/pi.ˈʃo/	kočka
ورشو	/war.ˈʃo/	louka, pastvina

Formulace končící na Aleph

Slova končící na IPA /ɑ / tj. ا jsou zdůrazněny v poslední slabice.

Příklad	IPA	Význam
اشنا	/aʃ.ˈnɑ/	známý [mask. podstatné jméno]
رڼا	/ra.ˈɳɑ/	světlo [fem. podstatné jméno]

Výjimky

Výslovnost: jóṛa [no], joṛá [pair]; áspa [klisna], aspá [skvrnitá horečka]

Záznam rodilého mluvčího demonstrující rozdíly ve slovech způsobené stresem

Máte potíže s přehráváním tohoto souboru? Vidět mediální pomoc.

Významy slov se také mění při stresu.

Slovo	IPA: sledování obecného vzorce stresu [předposlední slabika]	Význam 1	IPA: následující vzor stresu	Význam 2
جوړه	/ˈD͡ʒo.ɽa/	studna	/d͡ʒo.ˈɽa/	pár
اسپه	/lázně/	kůň [klisna]	/lázně/	skvrnitá horečka

Intonace

Dotazy

Pashto intonační příklady

Otázka vytvořená pomocí tázacích slov

Kde pracuješ ? - intonace kloboukového vzoru

Otázka vytvořená pomocí intonace

Sklízejí pšenici? - Rostoucí intonace

Prohlášení o kontrastním zaměření

Ne, jsem mladší než on - Low-High-Low

Problémy s přehráváním těchto souborů? Vidět mediální pomoc.

Otázky, které mají na začátku What, Whery, Why [kdo, kde, kdy atd.] se řídí kloboukovým vzorem intonace: nárůst výšky tónu následovaný poklesem výšky tónu.^[13]

تاسو چېرته کار کوئ

[Tāso ↗cherta kār kawəəɪ↘]

Ano ne otázky končí vysokou intonací: nárůst výšky tónu.

غنم يې ورېبل؟

[ghanə́m ye wərebə́l↗]

Kontrastivní zaostření

Když je slovo v kontrastu s jiným slovem, nese nízký a pak vysoký tónový přízvuk, následovaný prudkým poklesem tónového tónu.

نه له د نه کشر يم

[na↘ lə ↗də nə kə́shər yə́m↘]

Dialektální fonologie

Souhlásky

Tento diagram^[14] je založen na deskriptivní gramatice paštštiny od Anny Boyle, která rozděluje dialektové variace na základě geografických oblastí:

Dialekt	ښ	ږ	څ	ځ	ژ
Jihozápadní dialekty např. Kanadahar, Herat atd.	ʂ	ʐ	t͡s	d͡z	ʒ
Jihovýchodní dialekty např. Kmen Kasai, oblast Kvéty atd.	ʃ	ʒ	t͡s	d͡z	ʒ
Střední dialekty - Waziri a Dzadrani	ɕ ve Waziri C ve Dzadrani	ʑ ve Waziri ʝ ve Dzadrani	t͡s	d͡z	ʒ
Severozápadní dialekty např. Wardak, Střední Ghilzai ^[15]	C	ʝ	s	z	ʒ a z
Severovýchodní dialekty např. Yusapzai, peshawarský dialekt atd.	X	ɡ	s	z	d͡ʒ

Regionální variace

Tento diagram však nezohledňuje regionální rozdíly v širokých geografických oblastech. Porovnejte následující rozdíly souhlásek a samohlásek mezi regiony kategorizovanými jako severozápadní:^[16]

ښه يمه - v severních dialektech

Severozápadní [Wardak]

/ çə jəˈ.ma /

Severovýchodní a severozápadní [Jalalabad]

/ xə ˈjə.ma /

Problémy s přehráváním těchto souborů? Vidět mediální pomoc.

		Severozápadní dialekty
	Význam	Wardak	Jalalabad	Bati Kot
دوی	ony	deɪ	Duwi	Duwi
راکړه	dát [imperativ راکول]	Ɑrɑka	Ɑrɑka	ˈRɑkɽa
پوهېدل	vědět [infinitiv]	pijeˈdəl	pojeˈdəl	pojidəl
شپږ	šest	ʃpaʝ	stránka	ʃpiʒ
وريځ	mrak	wərˈjed͡z	Wrez	wəˈred͡z
ښځه	žena	ˈÇəd͡za	ˈXəza
اوبه	voda	oˈbə	uˈbə	oˈbə

Nebo rozdíl v samohláskách a dvojhláskách v severovýchodní paštštině:

	Význam	S.W.A.T	Péšávar
ودرېږه	zastavit [imperativ درېدل]	wə'drega	o'drega
ۍنۍ	dívka	d͡ʒinəɪ	d͡ʒinɛ

Samohlásky

Waziri samohlásky

	Přední		Centrální	Zadní
	Nezaokrouhlený	Zaoblený	Centrální	Zadní
Zavřít	i			u
Zblízka			ə
Open-mid	ɛ	-	ə	ɔ
Otevřeno	A			ɒ

Samohláska Shift

v Waziri dialekt the [ɑ ] ve standardní paštštině se stane [ɔː ] v severních Waziri a [ɒː ] v jižním Waziri.^[17]

	Význam	Standardní paštština	N.Wazirwola	S. Wazirwola
ماسته	yougurt	/mɑs.ˈtə/	/mɔːs.ˈtə/	/mɒːs.ˈtə/
پاڼه	list	/pɑ.ˈɳa/	/ˈPɔː.ɳjɛː/	/ˈPɒː.ɳjɛː/

v Waziri dialekt zdůraznil [Ó ] ve standardní paštštině se stane [œː ] a [ɛː ]. The [Ó ] ve standardní paštštině se také může stát [jɛ] nebo [wɛː]. ^[17]

	Význam	Standardní paštština	Wazirwola
لور	srp	/ lor /	/ lœːr /
وړه	mouka	/o.ˈɽə/	/ɛː.ˈɽə/
اوږه	rameno	/o.ˈɡa/	/jɛ.ˈɡa/
اوس	Nyní	/ os /	/ s /

v Waziri dialekt zdůraznil [u ] ve standardním Pashto stane [iː ]. ^[18]

	Význam	Standardní paštština	Wazirwola
موږ	my	/ muɡ /	/ miːʒ /
نوم	název	/ počet /	/ niːm /

Když [u ] in začíná slovem ve standardní paštštině [wiː ], [jiː ] nebo [w[ɛ ]]

	Význam	Standardní paštština	Wazirwola
اوم	drsný	/ um /	/ jiːm /
اوږه	česnek	/ˈU.ɡa/	/ˈWiː.ʒa/
اوده	spící	/u.ˈdə/	/wɜ.ˈdə/

Afridi samohlásky

V afridském dialektu [A ] ve standardní paštštině se stane [ɑ ] jako v [las] se stává [lɑs]. The [ɑ ] ve standardní paštštině se stane [ɒː ] nebo [Ó ] jako v [plɑr] se stává [plɔːr] nebo [ploːr].

Vypůjčené samohlásky

Několik krátkých samohlásek se vyskytuje v řeči v převzatých slovech a v Péšávarském dialektu.

Samohlásky
[ɪ ]
[ʊ ]

Dvojhlásky v dialektech

Dvojhlásky se liší podle dialektu.^[19]

Standardní výslovnost	Apridi	Yusupzai^[20]	Waziri	Mohmand	Bannu	Wanetsi
aɪ	ʌɪ ʌː	E	aɪ			A
aˈɪ	aˈɪ	Eˈ		…		A
əˈɪ	ijeˈ	əˈɪ	aˈɪ		iˈjɛ	iˈ
oɪ	waɪ	my	oːi œːi
uɪ		ui, wi	oˈjə
aw		ao
.i		ano
.w		ɑo

Poznámky

^ S některými opravenými IPA pro slova v nich uvedená. Zdroje korekce: Kaye (1997), Zeeya Pashtoon (2009) a Qamosona.com

Reference

^ Kaye (1997), str. 736.
^ Tegey & Robson (1996), str. 15.
^ Kaye (1997), str. 742.
^ ^A ^b Kaye (1997), str. 737.
^ Khan, Muhammad Kamal (08.04.2020). Pashto Phonology: An Evaluation of the Relationship between Syllable Structure and Word Order. Publikování Cambridge Scholars. 56–57. ISBN 978-1-5275-4925-8.
^ David (2013), str. 11.
^ Tegey & Robeson (1996), str. 17.
^ Bečka, Jiří (1969). Studie v paštštinském stresu. Academia.
^ Tegey, Habibullah (1996). Referenční gramatika paštštiny. Centrum aplikované lingvistiky. str. 25.
^ David, Anne Boyle (2015-06-16). Popisná gramatika bengálštiny (v němčině). Walter de Gruyter GmbH & Co KG. 56 a 109. ISBN 978-1-5015-0083-1.
^ Tegey, Habibullah (1996). Referenční gramatika paštštiny. Centrum aplikované lingvistiky. str. 56.
^ David, Anne Boyle (2014). Popisná gramatika paštštiny a jejích dialektů. De Gruyter Mouton. str. 68. ISBN 978-1-61451-303-2.
^ "Paštštino intonační vzory". Interspeech 2017.
^ Anna B. David (2014). Popisná gramatika paštštiny a jejích dialektů. De Gruyter Mouton. 31–34. ISBN 978-1-61451-303-2.
^ Coyle, Dennis Walter (srpen 2014). „Uvedení Wardaku mezi pašttské odrůdy“ (PDF). University of North Dakota: UND. Citováno 26. prosince 2014.
^ Coyle, Dennis (01.01.2014). „Umístění Wardaku mezi paštštino-odrůdy“. Práce a disertační práce.
^ ^A ^b Kaye (1997), str. 748.
^ Kaye (1997), str. 749.
^ Kaye (1997), str. 751–753.
^ Rensch, Calvin Ross (1992). Sociolingvistický průzkum severního Pákistánu: Pashto, Waneci, Ormuri. National Institute of Pakistan Studies, Quaid-i-Azam University. str. 79–146.

Bibliografie

David, Anne Boyle (2013), Popisná gramatika paštštiny a jejích dialektů, Walter de Gruyter, ISBN 978-1-61451-303-2
Elfenbein, Josef (1997), Kaye, Alan S. (ed.), Fonologie Asie a Afriky: Včetně Kavkazu, Eisenbrauns, str. 733–760, ISBN 978-1-57506-019-4
Tegey, Habibullah; Robson, Barbara (1996), Referenční gramatika paštštiny (PDF), Washington, D.C .: Centrum pro aplikovanou lingvistiku

[5] S některými opravenými IPA pro slova v nich uvedená. Zdroje korekce: Kaye (1997), Zeeya Pashtoon (2009) a Qamosona.com

[FOOTNOTEKaye1997736-1] Kaye (1997), str. 736.

[FOOTNOTETegeyRobson199615-2] Tegey & Robson (1996), str. 15.

[FOOTNOTEKaye1997742-3] Kaye (1997), str. 742.

[FOOTNOTEKaye1997737-4] A ^b Kaye (1997), str. 737.

[6] Khan, Muhammad Kamal (08.04.2020). Pashto Phonology: An Evaluation of the Relationship between Syllable Structure and Word Order. Publikování Cambridge Scholars. 56–57. ISBN 978-1-5275-4925-8.

[FOOTNOTEDavid201311-7] David (2013), str. 11.

[FOOTNOTETegeyRobeson199617-8] Tegey & Robeson (1996), str. 17.

[9] Bečka, Jiří (1969). Studie v paštštinském stresu. Academia.

[10] Tegey, Habibullah (1996). Referenční gramatika paštštiny. Centrum aplikované lingvistiky. str. 25.

[11] David, Anne Boyle (2015-06-16). Popisná gramatika bengálštiny (v němčině). Walter de Gruyter GmbH & Co KG. 56 a 109. ISBN 978-1-5015-0083-1.

[12] Tegey, Habibullah (1996). Referenční gramatika paštštiny. Centrum aplikované lingvistiky. str. 56.

[13] David, Anne Boyle (2014). Popisná gramatika paštštiny a jejích dialektů. De Gruyter Mouton. str. 68. ISBN 978-1-61451-303-2.

[14] "Paštštino intonační vzory". Interspeech 2017.

[15] Anna B. David (2014). Popisná gramatika paštštiny a jejích dialektů. De Gruyter Mouton. 31–34. ISBN 978-1-61451-303-2.

[UND-16] Coyle, Dennis Walter (srpen 2014). „Uvedení Wardaku mezi pašttské odrůdy“ (PDF). University of North Dakota: UND. Citováno 26. prosince 2014.

[17] Coyle, Dennis (01.01.2014). „Umístění Wardaku mezi paštštino-odrůdy“. Práce a disertační práce.

[FOOTNOTEKaye1997748-18] A ^b Kaye (1997), str. 748.

[FOOTNOTEKaye1997749-19] Kaye (1997), str. 749.

[FOOTNOTEKaye1997751–753-20] Kaye (1997), str. 751–753.

[21] Rensch, Calvin Ross (1992). Sociolingvistický průzkum severního Pákistánu: Pashto, Waneci, Ormuri. National Institute of Pakistan Studies, Quaid-i-Azam University. str. 79–146.

[1]

[2]

[3]

[4]

[poznámka 1]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]