Ruský znakový jazyk - Russian Sign Language

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v Rusku. (Únor 2010) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Pohled strojově přeložená verze ruského článku. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí podle potřeby revidovat chyby a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen z existujícího článku ruské Wikipedie na [[: ru: Русский жестовый язык]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeloženo | ru | Русский жестовый язык}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

Ruský znakový jazyk je znaková řeč komunity neslyšících v Rusku a Tádžikistánu a případně v sousedních zemích, jako je Bělorusko, Moldavsko a Gruzie. (Viz také Litevský znakový jazyk, Mongolský znakový jazyk a Ukrajinská znaková řeč, z nichž všechny mohou být dialekty stejného základního jazyka.) Ruské znamení má gramatiku na rozdíl od (mluvené nebo psané) ruský jazyk s mnohem přísnějšími pravidly pro řazení slov a formování slov. Ruský znakový jazyk patří k Francouzská rodina znakového jazyka. Slovník z Rakouský znakový jazyk také silně ovlivňuje ruskou znakovou řeč.

Ruský znakový jazyk (РЖЯ) má svou vlastní gramatiku a je neslyšícími Rusy používán v každodenní komunikaci. Existuje však „podepsal rusky „který se používá hlavně v oficiální komunikaci, jako jsou přednášky znakového jazyka na univerzitách, konferenční příspěvky, a v minulosti byl používán v televizi v tlumočených zpravodajských pořadech.

Dějiny

Přehrát média

Ruská pohádka „Vlk a liška“ v ruském znakovém jazyce.

RSL je myšlenka k začali ca. 1806, kdy byla otevřena škola pro neslyšící Pavlovsk, 31 kilometrů (19 mil) jižně od Petrohradu. V roce 1810 se škola přestěhovala do Petrohradu. Původní místo během sovětské éry chátralo, ale od té doby bylo opraveno. Z hradu je nyní hotel a restaurace.^[3] Byl exportován do Bulharsko v roce 1920, kdy se stal samostatným jazykem (Bulharský znakový jazyk ) spíše než dialekt ruského znakového jazyka, ačkoli se tam také používá ruský znakový jazyk. Stejně jako americký znakový jazyk je i ruský znakový jazyk v rodině francouzského znakového jazyka. Ruský slovník znakového jazyka byl však silně ovlivněn rakouským znakovým jazykem.

V roce 1992 byla otevřena Moskevská bilingvní škola pro neslyšící, která ve třídách používá ruský znakový jazyk.

Hodně z raného výzkumu ruského znakového jazyka provedla Galina Lazarevna Zaitseva, která v roce 1969 napsala disertační práci o prostorových vztazích v ruském znakovém jazyce a v roce 1992 navrhla nyní standardní termín pro ruský znakový jazyk „Russkii Zhestovyi Yazyk“ (rusky: Русский Жестовый Язык). Probíhající výzkum jazyka probíhá v Centru pro studia neslyšících v Moskvě.

Regionální variace

Regionální variace ruského znamení se zdají být relativně široké, srovnatelné s regionálními variantami uvnitř Polský znakový jazyk nebo Estonský znakový jazyk, ale větší než homogennější ASL. Jedna studie uvádí lexikální podobnost mezi dvěma ruskými signatáři ve výši 70–80%, ve stejném rozmezí jako mezi těmito dvěma signatáři a signatáři z Ukrajiny a Moldavska, ale kvůli omezenému vzorku nebylo možné vyvodit žádné závěry o tom, zda představují stejné nebo různé jazyky.^[4]

Národní status a společenské postoje

Stav státu, související problémy

Aktivní stav ruského znakového jazyka je následující:

1. Ruská federace poskytuje služby pro znakovou řeč pro rehabilitační opatření.
2. Současný stav ruského znakového jazyka je extrémně nízký. Podle článku 14 ruského federálního zákona s názvem „Sociální ochrana osob se zdravotním postižením v Ruské federaci“ je znaková řeč uznávána jako prostředek mezilidské komunikace. I když je uznáno, neexistuje žádná státní podpora, a to navzdory článkům 3, 5, 14 a 19 ruského federálního zákona, které tvrdí, že poskytují nezbytné služby neslyšícím.^[5]

Existuje několik problémů týkajících se studia a aplikace znakového jazyka v Rusku, které Valery Nikitich Rukhledev, prezident Všeruská společnost neslyšících^[6] citováno:

1. Výuka tlumočníků znakového jazyka je starý, dlouho zavedený program a studují některá gesta, která již dávno přestala být používána nebo se změnila ve smyslu či formě. Z tohoto důvodu mají tlumočníci potíže porozumět neslyšícím, kteří se snaží využít jejich služeb.
2. Do roku 1990 měly odbory tlumočníků znakového jazyka 5 500 překladatelů, z nichž 1 000 pracovalo v systému naší organizace. Nyní se nám díky federálnímu cílovému programu „Sociální podpora zdravotně postižených“ podařilo udržet překladatele na 800. Nedostatek tlumočníků však stále zůstává na zhruba 5 000 osobách.
3. Dnes^{[když? ]}„Ruská federace trénuje tlumočníky znakového jazyka pouze vydáváním státních diplomů z meziregionálního centra pro rehabilitaci osob se sluchovým postižením v Petrohradě. Odstranění stávajícího deficitu tlumočníků znakového jazyka v zemi, jako je Rusko, je nemožné pouze s jedním školicím střediskem. Je nutné vyškolit více odborníků a mít je ve vzdálených oblastech země.

Existuje však naděje, že se situace může změnit. 4. dubna 2009 na ruské radě pro zdravotně postižené diskutoval prezident Dmitrij Medveděv o otázce statusu znakového jazyka v Rusku. V závěrečném projevu vyjádřil prezident Ruské federace svůj názor:^[6]

„Skutečný nedostatek překladatelů znakového jazyka skutečně existuje. Tato úroveň potřeby vyžaduje změny. Existují úvahy a návrhy na implementaci, aby se vyřešila potřeba školení tlumočníků znakového jazyka, aby poskytovali překladatelské služby. Souhlasím však s tím, co bylo řečeno: je nutné přehodnotit přípravu tlumočníků na ministerstvu školství a na univerzitách. Tito učitelé by měli být připraveni prakticky v každém federálním okrese, protože máme obrovskou zemi a je nemožné si představit, že by všichni tlumočníci znakového jazyka byli vyškoleni v Moskvě například, a to je jediný způsob, jak tento problém vyřešit. Jsem rád, že Státní duma podpořila iniciativy prezidenta, takže budeme i nadále pracovat ve stejné jednotě, ve které jsme dříve pracovali na vyřešení tohoto problému problém."

Použití ve filmech

• Страна глухих (Země neslyšících) (1998)
• Свадьба тишины (Wedding of Silence) (2004)
• Пыль (prach) (2005)

Viz také

• Ruská manuální abeceda

Reference

Další čtení

• Grenoble, Lenore. 1992. Přehled ruského znakového jazyka. Studie znakového jazyka Č. 77: 321-38.
• Kimmelman, Vadim. 2009. Části řeči v ruském znakovém jazyce: Role ikoničnosti a ekonomiky. Znakový jazyk a lingvistika 12.2:161-186.
• Kimmelman, Vadim. 2012. Slovosled v ruském znakovém jazyce. Studie znakového jazyka Sv. 12.3: 414-445.
• Kimmelman, Vadim. 2014. Informační struktura v ruském znakovém jazyce a znakovém jazyce Nizozemska. Webový přístup

externí odkazy

• Projekt ruského znakového jazyka na Stanfordské univerzitě. - Online video glosář
• MBDSA web charity, která podporuje Moskevskou bilingvní školu pro neslyšící
• Zpráva SIL: Známé jazyky východní Evropy