Švédská znaková řeč - Swedish Sign Language
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek ve švédštině. (Leden 2015) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Švédská znaková řeč | |
---|---|
Svenskt Teckenspråk | |
Rodilý k | Švédsko |
Rodilí mluvčí | 10,000 (2014)[1] |
Švédská značka
| |
SignWriting[2] | |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | swl |
Glottolog | swed1236 [3] |
Souřadnice: 59 ° 21'00 ″ severní šířky 18 ° 04'00 ″ V / 59.3500 ° N 18.0667 ° E, 64 ° 00′00 ″ severní šířky 26 ° 00′00 ″ východní délky / 64,0000 ° N 26,0000 ° E |
Švédská znaková řeč (Svenskt teckenspråk nebo SSL) je znaková řeč použito v Švédsko. Uznává to Švédská vláda jako země oficiální znakový jazyk a slyšící rodiče neslyšících jedinců mají nárok na přístup ke státem sponzorovaným kurzům, které jim usnadňují učení se SSL.[4] Mluví méně než 10 000 řečníků, což jazyk činí oficiálně ohroženým.[5]
Dějiny
Švédská znaková řeč se poprvé začala používat v roce 1800. Nepochází z jiných jazyků. Ve skutečnosti tento jazyk, který si sám vytvořil, ovlivňoval Finský znakový jazyk a Portugalská znaková řeč. Rok 1809 je rokem první neslyšící školy ve Švédsku. Teprve v roce 1981 byl švédský znakový jazyk uznán jako národní jazyk Švédska.
Švédská rodina znakového jazyka strom | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Ruční tvary
Mnoho z ruční tvary použito v otisky prstů ve švédské znakové řeči jsou podobné těm ve švédštině Americký znakový jazyk, i když tyto dva jazyky spolu nesouvisí. Například D je stejné jako B v ASL, G je stejné jako S v ASL, H je stejné jako F v ASL, I je stejné v ASL, K je stejné v ASL, M a N jsou velmi podobné v ASL je O stejné v ASL, S je stejné jako C v ASL a U, V a W jsou stejné v ASL (ale s jinou orientací dlaně).[6]


Vzdělávání a komunikace
Podle školského zákona z roku 1998 se očekává, že neslyšící děti budou kromě švédského znakového jazyka umět psát také ve švédštině a angličtině. Regionálně tedy bylo zřízeno šest státních škol (z nichž jedna se specializuje na poruchy učení) pro neslyšící děti, které nemohou navštěvovat tradiční základní školy. Komplexní a střední školy ve Švédsku nabízejí kromě ročního programu pro studenty výukové kurzy švédského znakového jazyka jako třetího národního jazyka a také v naději, že se stanou tlumočníkem. Tlumočníci se nacházejí v nemocnicích a také učí jazyk rodičům a sourozencům neslyšících dětí. Švédsko poskytuje rodičům 240 hodin kurzů během čtyř let, aby se mohli naučit komunikovat se svými dětmi. Týdenní jazykové kurzy jsou navíc k dispozici sourozencům neslyšících dětí a dětem neslyšících rodičů.[7]
Rozšiřování kultury neslyšících
Od uznání švédské znakové řeči jako švédského národního jazyka švédská vláda zpřístupnila neslyšícím jednotlivcům televizní pořady a zpravodajské vysílání ve znakové řeči. Titulky ve znakovém jazyce také přibývají. 29. listopadu 2001 byla přijata první bible přeložená do švédského znakového jazyka. Zákon o zdravotní a lékařské službě (1982) navíc zaručil tlumočníky pro neslyšící a nedoslýchavé jedince v pracovním životě, ve volném čase a v klubových činnostech.[7]
Viz také
Reference
- ^ Švédská znaková řeč v Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ SignPuddle 2.0. Signbank.org. Citováno 2013-10-29.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Švédská znaková řeč“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Haualand, Hilde; Holmström, Ingela (21. března 2019). „Když rozpoznávání jazyků a hanobení jazyků jdou ruku v ruce - ideologie znakového jazyka ve Švédsku a Norsku“. Hluchota a mezinárodní vzdělávání. 21 (2–3): 107. doi:10.1080/14643154.2018.1562636.
- ^ Lewis, M. Paul, Gary F. Simons a Charles D. Fennig (eds.). 2015. Ethnologue: Languages of the World, Osmnácté vydání. Dallas, Texas: SIL International. Online verze: http://www.ethnologue.com.
- ^ „Švédská znaková řeč (TSP)“. Spusťte ASL. Citováno 2016-05-02.
- ^ A b Timmermans, N., & C. (n.d.) (1. května 2016). „Stav znakových jazyků v Evropě“ (PDF). coe.int. ISBN 92-871-5723-5. Archivovány od originál (PDF) 3. března 2016.
Další čtení
- Lyxell, Tommy. Se språket - barns tillgång till svenskt teckenspråk [Viz jazyk - přístup dětí ke švédské znakové řeči] (PDF) (Zpráva). Zpravodaj Från Språkrådet (ve švédštině). Grafický design Nyberg, Mikael. Titulní obrázek Nyberg, Tora. Vyšetřoval Spetz, Jennie. Švédská jazyková rada. ISBN 978-91-86959-14-2.