Aṭṭhakavagga a Pārāyanavagga - Aṭṭhakavagga and Pārāyanavagga - Wikipedia

Část série na
Buddhismus
Dharma Wheel.svg
  • Obrys
  • P náboženství world.svg Náboženský portál

The Aṭṭhakavagga (Pali, "Octetová kapitola") a Pārāyanavagga (Pali, "Cesta ke kapitole Far Shore") jsou dvě malé sbírky sutt uvnitř Pali Canon z Theravada Buddhismus.[poznámka 1] Patří mezi nejstarší existující buddhistickou literaturu a kladou značný důraz na odmítnutí nebo nepřichycení ke všem pohledy.

Textové obavy

Pozice v Sutta Pitaka

The Aṭṭhakavagga a Pārāyanavagga jsou dvě malé sbírky sutt. Jsou začleněny do Khuddhaka Nikāya jako pododdělení Sutta Nipāta, sbírka slov mluvených Buddhou. Suttas zobrazují Aṭṭhakavagga jako některá z prvních kázání Buddhy; the Udana líčí Buddhu žádajícího mnicha, aby recitoval Dhamma a souhlasně reagovat, když recituje Aṭṭhakavagga.

Chodit s někým

Někteří vědci považují Aṭṭhakavagga a Pārāyanavagga jako podstatně dřívější složení než většina kánonu a jako odhalení dřívější formy buddhismu.[1] Jsou považováni za dřívější kvůli prvkům jazyka a složení, jejich zahrnutí do velmi raných komentářů a také proto, že je někteří považovali za vyjadřující verze určitých buddhistických vír, které se liší od pozdějších kodifikovaných verzí a možná i před nimi.[2] V tomto myšlení je Pārāyanavagga je poněkud blíže k pozdější tradici než Aṭṭhakavagga.[3] The Khaggavisānasutta (Rhinoceros Sutra ), také v Sutta Nipāta, podobně se zdá, že odhaluje dřívější způsob buddhistického mnišství, který zdůrazňoval individuální putující mnišství, více v souladu s indickým sannyāsin tradice.

V roce 1994 byla nalezena skupina textů, které jsou nejstaršími objevenými indickými rukopisy Gandhara.[poznámka 2] Tyto texty obsahují relativně úplnou verzi Rhinoceros Sutra a textový materiál z Aṭṭhakavagga a Pārāyanavagga.

Výklady

Obecně řečeno Aṭṭhakavagga a Pārāyanavagga silněji inklinují k zdůraznění negativních (tj. stran zdržujících se) stránek askeze,[Poznámka 3] a projevovat silné znepokojení nad opouštěním názorů, regulací každodenních tělesných činností a sexuálními touhami.[4] Atthakavagga nedává jasný cíl, jako je nirvána, ale popisuje ideální osobu.[5] Tento ideální člověk se vyznačuje zejména suddhi (čistota) a santi (klid).[5] The Aṭṭhakavagga také klade značný důraz na odmítnutí nebo nepřilnutí ke všem pohledy, a zdráhá se předložit vlastní stanoviska týkající se základních metafyzických problémů.[1][5][6][7]

Pre-buddhista nebo proto-madhyamaka

Gomez je porovnal s později Madhyamaka filozofie, která ve své Prasaṅgika forma zejména dělá metodu odmítání názorů druhých, spíše než navrhování vlastních.[1]

Interpretace jako heterodoxní

Tillman Vetter, i když celkově souhlasí s Gomezovými pozorováními, navrhuje určitá vylepšení z historických a doktrinálních důvodů.[8] Nejprve poznamenává, že ani jedna z těchto krátkých kolekcí sutt není homogenní, a proto nejsou všechny přístupné Gomezovým návrhům. Podle Vettera ty suty, které podporují Gomeze, pravděpodobně pocházely z heterodoxní asketické skupiny[je zapotřebí objasnění ] které předcházely datování Buddhy a byly integrovány do buddhistické Sanghy v rané době a přinesly s sebou několik sutt, které již existovaly, a také skládaly další sutty, ve kterých se pokusily spojit své vlastní učení s učením Buddhy.[8]

Interpretace jako ortodoxní

Paul Fuller odmítl argumenty Gomeze a Vettera.[7] Zjistil to

... Nikayové a Atthakavagga mají stejný kognitivní přístup pohledy, špatně nebo správně.[9]

Fuller uvádí, že v Nikayas zahrnuje pravý pohled nezávislost na znalostech a názorech a zmiňuje Buddhovo podobenství o jeho dhammě jako voru, od kterého je třeba upustit. Zjistil, že Atthakavagga zachází se znalostmi a moudrostí paralelně s pozdějším Patthana Zjevná kritika dávání, dodržování předpisů, povinnosti dodržovat a praktikování jhanů. Podle jeho názoru oba texty nevykazují tento konkrétní přístup nikoli jako útok na praxi nebo znalosti, ale poukazují na to, že připoutání k cestě je destruktivní.[9] Podobně má textová léčba meditace koncentrace varovat před připoutaností k vhledu a sdělit, že vhled do podstaty věcí nutně vyžaduje klidnou mysl.[9]

Alexander Wynne rovněž odmítá obě Vetterova tvrzení, že Parayanavagga vykazuje chronologické rozvrstvení a odlišný přístup k všímavosti a osvobozujícímu vhledu než jiná díla.[10][poznámka 4]

Výklad Theravada

Tradice Theravada zastávala názor, že výroky textu, včetně mnoha, které jsou zjevně zamýšleny jako paradoxní, jsou zamyšleny a vysvětleny. Rozšířený komentář připisovaný Sariputta s názvem Mahaniddesa, byl součástí Canon. Snaží se sladit obsah básní s učením ostatních diskurzů.[web 1]

Viz také

Poznámky

  1. ^ V kánonu Pali jsou tyto kapitoly čtvrtou a pátou kapitolou Khuddaka Nikaya je Sutta Nipata, resp.
  2. ^ Vidět Gandhāranské buddhistické texty
  3. ^ Askeze jako proces popírání touhy
  4. ^ Wynne věnuje kapitolu Parayanavagga.

Reference

  1. ^ A b C Gomez 1976.
  2. ^ Salomon 2000, str. 15-16.
  3. ^ Burford 1996, str. 316.
  4. ^ Fronsdal 2016, str. 10.
  5. ^ A b C Burford 1994.
  6. ^ Burford 1996.
  7. ^ A b Fuller 2005.
  8. ^ A b Vetter 1988.
  9. ^ A b C Fuller 2005, str. 151.
  10. ^ Wynne 2007, str. 75.

Zdroje

Tištěné zdroje

  • Burford, Grace G. (1994), „Theravada Soteriology and the Paradox of Desire“, Buswell, Robert E. JR; Gimello, Robert M. (eds.), Cesty k osvobození. Marga a její transformace v buddhistickém myšlení, Dillí: Vydavatelé Motilal Banarsidass
  • Burford, Grace G. (1996), „Culaniddesa“, Potter, Karl H. (ed.), Encyklopedie indických filozofií: Abhidharma buddhismus do 150 A. D., Motilal Banarsidass Publ.
  • Fronsdal, Gil (2016), Buddha před buddhismem: Moudrost z raných učení, Publikace Shambhala
  • Fuller, Paul (2005), Pojem Diṭṭhi v Theravāda buddhismu: úhel pohledu (PDF), Routledge, archivovány z originál (PDF) dne 02.12.2014
  • Gomez, Luis O. (1976), „Proto-Mādhyamika v kánonu Pali“, Filozofie Východu a Západu, 26 (2): 137–165, doi:10.2307/1398186, archivovány z originál dne 03.03.2016, vyvoláno 2004-04-06
  • Salomon, Richard (2000), Gāndhārī verze Rhinoceros Sutra: Britská knihovna Kharoṣṭhi Fragment 5B, University of Washington Press, ISBN  0-295-98035-4
  • Vetter, Tilmann (1988), Myšlenky a meditativní praxe raného buddhismu (PDF), BRILL, ISBN  90-04-08959-4
  • Wynne, Alexander (2007), Původ buddhistické meditace, Routledge

Webové zdroje

  1. ^ Thanissaro Bhikkhu, Atthaka Vagga(Kapitola oktetu): Úvod. [1].

Další čtení

externí odkazy

Překlady

Aṭṭhakavagga:

Parāyaṇavagga

Rhinoceros Sutra:

Komentáře