Severojižní čára MRT - North South MRT line
![]() ![]() Severojižní čára | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nativní jméno | Laluan MRT Utara Selatan 南北 地铁 线 வடக்கு தெற்கு எம்ஆர்டி வழி | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Postavení | Provozní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Majitel | Úřad pro pozemní dopravu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národní prostředí | Singapur | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Jurong východ Marina South Pier | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice | 29 (27 v provozu, 2 podle plánu) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ | Rychlý tranzit | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Systém | Hromadná rychlá přeprava (Singapur) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Služby | 1 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozovatel (provozovatelé) | SMRT vlaky (SMRT Corporation ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skladiště | Bishan Ulu Pandan | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kolejová vozidla | C151 C651 C751B C151A C151B C151C CR151 (Budoucnost) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Denní počet cestujících | 456 323 (červenec 2020)[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 7. listopadu 1987 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 45 km (28 mi) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Charakter | Zvýšené (Jurong východ – Ang Mo Kio ) Podpovrch (Bishan ) Podzemí (Braddell – Marina South Pier ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 750 V DC Třetí kolejnice | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Provozní rychlost | limit 80 km / h (50 mph) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
The Severojižní čára (NSL) je velkokapacitní Hromadná rychlá přeprava (MRT) line in Singapur provozuje SMRT. Barva na železniční mapě červená, linka je dlouhá 45 kilometrů a obsluhuje 27 stanic, z toho 11 mezi Bishan a Marina South Pier stanice, jsou v podzemí. To běží od Stanice Jurong East, nacházející se v Západní Singapur, na stanici Marina South Pier v Centrální oblast, přes Stanice Woodlands v severní Singapur. Linka je v provozu 19 hodin denně (přibližně od 5:30 do půlnoci) s hlavy až 3 minuty ve špičce a 7 minut ve špičkách. Všechny vlaky na NSL jezdí s formací šesti vozů.
Jedná se o první linku MRT, která má být postavena v Singapuru, s první částí z Stanice Yio Chu Kang na Stanice Toa Payoh zahájení provozu dne 7. listopadu 1987, po kterém následuje prodloužení na jih do Raffles Place stanice dne 12. prosince téhož roku a na sever k Stanice Yishun dne 20. prosince 1988. Po jižním prodloužení do Stanice Marina Bay dne 4. listopadu 1989 byla vytvořena severojižní linie oddělená od Čára východ-západ. V 90. letech se linka prodloužila na sever a na západ a napojila se na Pobočka přes Lesy přes prodloužení linky Woodlands.
Od roku 2010 došlo v důsledku stárnoucí infrastruktury NSL (která je nejstarší a silně využívanou linkou MRT) na této trati k významným vylepšením, jako je nahrazení pražce, třetí kolejnice výměna a zavedení nových kolejových vozidel (dále jen "EU"); C151B a C151C ) nahradit starší kolejová vozidla a zvýšit kapacitu cestujících. NSL je také první linkou, která prošla velkým projektem opětovné signalizace a v roce 2019 ji převedla z poloautomatického na plně automatizovaný provoz. Další nedávný vývoj linky zahrnuje nové rozšíření Stanice Marina South Pier dne 23. listopadu 2014 a nová výplňová stanice, Stanice Canberra, 2. listopadu 2019. Dvě další výplňové stanice (Brickland a Sungei Kadut stanic) na trati jsou plánovány a otevírají se ve 30. letech 20. století.
Dějiny
Počáteční vývoj

Hromadná rychlá přeprava (MRT) vznikla z předpovědi v roce 1967, kterou provedli plánovači projektu státního a městského plánování,[2] který uváděl potřebu systému městské dopravy v Singapuru do roku 1992.[3][4]:66[5] Po debatě o tom, zda by byl systém pouze pro autobusy nákladově efektivnější, učinil tehdejší ministr komunikací Ong Teng Cheong dospěl k závěru, že systém všech autobusů by byl nedostatečný, protože by musel soutěžit o silniční prostor v zemi s nedostatkem půdy.[6][7]
Poté, co se rozhodlo o železničním systému, byla dána přednost výstavbě toho, co by se stalo severojižní linkou, když linka prošla Orchard Road chodba, stejně jako zbytek Centrální oblast, z nichž druhý čelil vysoké poptávce po veřejné dopravě. Také to bylo poblíž hustěji obydlených sídlišť, jako je Toa Payoh a Ang Mo Kio.[8] Stavba linky MRT (a také samotného systému MRT) byla zahájena dne 22. Října 1983 a první část z Stanice Yio Chu Kang na Stanice Toa Payoh otevřen 7. listopadu 1987.[9][10][11][12] Devět dalších stanic z Stanice novény na Stanice Outram Park přes Raffles Place následoval 12. prosince téhož roku.[13] Linka byla prodloužena na sever do Stanice Yishun dne 20. prosince 1988 jako součást fáze 2B[14] a zahájila nezávislý provoz dne 4. listopadu 1989 jako severojižní trať při prodloužení do Stanice Marina Bay byl otevřen.[15][16]
Rozšíření Woodlands

- Tehdejší předseda vlády Goh Chok Tong, při oficiálním otevření linky Woodlands MRT, dne 10. února 1996.[17]
Po Pobočka (z Jurong východ na Choa Chu Kang stanice), která byla otevřena v roce 1990, byla předpokládána linka Woodlands MRT, aby se překlenula propast mezi nimi Yishun a Choa Chu Kang stanic.[18][19][20] Bylo provedeno mnoho změn v počtu stanic pro rozšíření, zejména kvůli koncepčnímu plánu z roku 1991 ze strany Úřad pro přestavbu měst,[21][22] jehož cílem bylo učinit z Woodlands regionální centrum pro severní Singapur. Během počátečního plánování linky Sembawang Stanice byla zamýšlena pouze jako prozatímní stanice, která měla být postavena později kvůli nedostatečnému rozvoji Sembawang a stavba začala 19. listopadu 1992.[23] Stanice Sembawang[24] a Kranji stanice[25] byly později zahrnuty do stavby po druhém kole plánování (výstavba byla zahájena současně 19. listopadu 1992) a stanice Sungei Kadut byla poté vynechána. Sungei Kadut bude postaven později, pokud obyvatel města ospravedlní nezbytnost stanice.[26]
Během výstavby bylo zakoupeno celkem 19 nových vlaků za téměř 259 milionů S $ pro novou linku MRT navrženou německou společností Siemens Aktiengesellschaft, k doplnění 66 první generace C151 vlaky. Rovněž bylo nutné vyrovnat půdu pokrytou hustou vegetací v Kadutu, Woodlands a Sembawangu pro linii MRT.[27]
S oficiálním otevřením rozšíření Woodlands dne 10. února 1996 do té doby premiér Goh Chok Tong, Pobočka byla začleněna do severojižní linie.[19] Rozšíření bylo postaveno za cenu 1,2 miliardy $.[28]
Následný vývoj
datum | událost |
---|---|
7. listopadu 1987 | Yio Chu Kang – Toa Payoh |
12. prosince 1987 | Toa Payoh – Raffles Place |
20. prosince 1988 | Yio Chu Kang – Yishun |
4. listopadu 1989 | Raffles Place – Marina Bay (rozdělení NSL a EWL (Čára východ-západ )) |
10. března 1990 | Jurong východ – Choa Chu Kang (jako část Pobočka ) |
10. února 1996 | Yishun – Choa Chu Kang (Prodloužení linie Woodlands) |
23. listopadu 2014 | Marina Bay – Marina South Pier |
2. listopadu 2019 | Canberra |
Polovina 20. let | Možné otevření nových výplňových stanic Brickland a Sungei Kadut |

Platformy NSL Stanice Bishan prošel zásadními změnami, aby udržel krok s poptávkou cestujících po stanici, když se zaměnila s Kruhová čára. Byla postavena nová klimatizovaná platforma, která obsluhuje vlaky na jih (směrem ke stanici Marina South Pier), a byla oficiálně otevřena tehdejšímiMinistr dopravy Raymond Lim dne 27. července 2008. Původní nástupiště je nyní věnováno vlakové dopravě na sever (směřující ke stanici Jurong East) a bylo také klimatizováno, ale uzavřeno od nástupiště na jih.[29]
V rámci hlavního plánu pozemní dopravy z roku 2008 zahrnoval projekt úpravy Jurong East konstrukci nové nástupiště a přidání čtvrté koleje do Stanice Jurong East ke snížení čekacích dob a shlukování na stanici během špičky.[30] Projekt úpravy byl dokončen 27. května 2011.[31] Trať a nástupiště byly původně otevřeny pouze během ranních špiček, ale od prosince 2011 fungují také během večerních špiček.[32]
V územním plánu pozemní dopravy z roku 2008 bylo rozšíření o jeden kilometr (0,6 mil) severojižní linka oznámeno jako jeden z nadcházejících projektů zavedených Úřad pro pozemní dopravu rozšířit singapurskou železniční síť.[33] Rozšíření jedné stanice z Marina Bay na Stanice Marina South Pier byl otevřen 23. listopadu 2014.[34][35] Toto rozšíření slouží Marina South Pier, Marina Bay Cruise Center Singapur a budoucí vývoj v EU Marina Bay Centrum města.[36]
Dne 17. Ledna 2013 Úřad pro pozemní dopravu (LTA) oznámila, že byla provedena studie proveditelnosti Stanice MRT Canberra.[37][38] Studie proveditelnosti byla dokončena v roce 2014 a LTA oznámila Canberru jako novou stanici.[39] Stavba stanice Canberra byla zahájena 26. března 2016.[40] Stanice, která je výplňová stanice s boční plošiny, byl postaven podél provozního úseku trati mezi Sembawang a Yishun. Stavba stanice stála 90 milionů $,[41] a má sloužit nadcházejícímu vývoji v okolí. Stanice Canberra byla otevřena 2. listopadu 2019.[42]
Incidenty
Dne 3. března 2003 ztratil 23letý muž kontrolu nad svým vozidlem podél ulice Lentor Avenue, prorazil plot a přistál na úseku trati mezi Yio Chu Kang a Khatib stanic. Incident přinutil vlak přepravující stovky dojíždějících zastavit skřípání, ale ne dříve, než zploštil přední část vozu. Nehoda narušila vlakovou dopravu na více než tři hodiny a stála SMRT mezi S $ 100 000 a 150 000 $ jako odškodné a ušlý příjem.[43]
Dne 15. Prosince 2011 byly služby mezi Bishan a Marina Bay stanice byly pozastaveny z důvodu poškození způsobeného na železniční trati mezi Radnice a Dhoby Ghaut. Vlaky podél úseku byly zastaveny a způsobily přerušení provozu až do 11:40 toho dne odpoledne.[44][45] O dva dny později způsobil podobný problém sedmhodinové přerušení mezi Ang Mo Kio a Marina Bay.[46][47] Podle SMRT bylo narušení způsobeno poškozením třetí kolejnice a vlaky sběratelské boty. Sedm vlaků bylo při této události poškozeno.[48] Tyto dvě přerušení provozu na trati Sever - Jih souvisely s poškozenou železnicí a staly se jedním z nejhorších narušení od založení SMRT v roce 1987.[49]
Dne 7. července 2015 byly severojižní a východozápadní linky dočasně přerušeny kvůli masivním výpadkům proudu zjištěným podél linie. Příčinou narušení byly poškozené izolátory, které způsobily selhání řádného napájení.[50][51][52]
Dne 7. října 2017 začalo kvůli hodinám 20hodinové přerušení služeb záplavy v tunelech mezi Stanice Braddell a Stanice Bishan kvůli vadnému odvodňovacímu systému, což má za následek narušení vlakové dopravy mezi Ang Mo Kio a Marina South Pier stanice v obou směrech po dobu několika hodin. Traťový oheň mezi Raffles Place a Marina Bay stanice dále zhoršily narušení. Vlaková doprava mezi Marina South Pier a Newton obnoveno přibližně v 9:20 téhož dne, následovaný Newtonem a Ang Mo Kio kolem 2 odpoledne následujícího dne.[53] Ačkoli nebyla hlášena žádná zranění ani oběti, SMRT vyhodila z osádky údržby celkem osm zaměstnanců a po incidentu jí byla uložena pokuta 2 miliony dolarů.[54]

Dne 14. října 2020 přestala vlaková doprava ze stanic Jurong East do Woodlands fungovat na více než tři a půl hodiny z důvodu vadného napájecího kabelu, který ovlivnil také linky East West a Circle. Porucha napájení začala v 7 odpoledne a do 7:30 odpoledne, lidé dojíždějící ve vlacích. Na všech dotčených stanicích byly aktivovány služby přemostění autobusů zdarma a provozovatelé autobusů zvýšili frekvenci pravidelné dopravy obsluhující tyto oblasti. Služba byla obnovena na všech stanicích podél severojižní a východozápadní linky v 10:35 odpoledne.[55]
Budoucnost
V územním plánu pozemní dopravy 2040 (LTMP2040) se předpokládá, že podél stávající severojižní trati budou postaveny dvě nové stanice. Stanice Brickland bude postaveno mezi Bukit Gombak a Choa Chu Kang stanic, zatímco Stanice Sungei Kadut bude postaveno mezi Tisé tričko a Kranji stanice a zajišťují další výměnu s linkou Downtown. Očekává se, že obě budou dokončeny v polovině 20. let 20. století.[56][57][58][59]
Síť a provoz
Služby
Vlaková doprava na trati MRT North South je v provozu přibližně od 5:30 jsem kolem půlnoci denně. Obecně platí, že během špičky je frekvence vlaku 2 až 3 minuty, zatímco v době mimo špičku je frekvence snížena na 5 až 7 minut. Provozní doba se obvykle během svátků prodlužuje.[60] Každý den začíná první vlak jezdit přibližně v 5:15 jsem (5:35 v neděli a svátky) ze stanice Jurong East do stanice Marina South Pier. Ze stanice Marina South Pier začíná první vlak jedoucí do stanice Jurong East v 6:10 ráno (přibližně 6:40 v neděli a svátky). Ve večerních hodinách budou vybrané vlaky ze stanice Jurong East končit ve stanicích Ang Mo Kio a Toa Payoh.[61] Vybrané vlaky odjíždějící ze stanice Marina South Pier budou v pozdních večerních hodinách také končit ve stanici Kranji.[62]
Vlaková doprava na trase sever - jih je také předmětem údržbářských a obnovovacích prací, obvykle ve vybrané pátky a soboty. Kyvadlová autobusová doprava může být poskytována po celou dobu předčasného uzavření a pozdního otevření pro postižené dojíždějící.[63][64] Provoz severojižní linie je ovlivněn Pandemie covid-19 kvůli poklesu počtu cestujících.[65][66]
Trasa

Linka sever-jih tvoří neúplnou smyčku z Jurong východ v Západní region Singapuru, severní na Lesy a Sembawang a na jih k Centrální oblast.[67] Je dlouhá 45 kilometrů a je převážně dvoustopá, ale na krátkých úsecích je několik krátkých úseků Lesy, Yishun a Ang Mo Kio stanice se rozšiřují na tři stopy,[68][69][70] a čtyři stopy v Stanice Jurong East.[71] Linka začíná nad zemí ve stanici Jurong East[72][73] odkud pokračuje na sever sadou vyvýšených viaduktů, s výjimkou krátkého tunelu mezi Bukit Batok a Bukit Gombak stanice,[74] a povrchový úsek trati mezi stanicemi Bukit Gombak a Choa Chu Kang.[75] Čárové křivky z Tisé tričko na Kranji stanice a pokračuje na východ, paralelně s Woodlands Avenue 3 (kterou linka krátce prořízne pod mezi Kranji a Marsiling stanice)[76] a hlavní silnice Avenue 7.[77]
Po Stanice Sembawang, čára sleduje trasu Canberra Link a Yishun Avenue 2, zakřivená na jih. Mezi Khatib a Yio Chu Kang stanice paralelně s Lentor Avenue, linka pokračuje na úrovni povrchu; tato část je nejdelší vzdálenost mezi dvěma stanicemi MRT v Singapuru.[78] Linka pokračuje nad zemí pro stanice Yio Chu Kang a Ang Mo Kio, poté se vrací zpět na úroveň povrchu pro Stanice Bishan, systém MRT je jedinou stanicí na úrovni. Pobočka do Bishan Depot existuje mezi stanicemi Ang Mo Kio a Bishan.[79] Po Bishan, linka jde do podzemí přes centrální oblast. Severojižní čára vede rovnoběžně s Čára východ-západ na Radnice a Raffles Place stanice, které jsou také meziplatformovými přestupními uzly na linku východ-západ. Linka končí u přístavního mola Marina.[80][73]
Stanice
Linka obsluhuje 27 stanic na 45 kilometrech trati a kódy stanic linky jsou červené, což odpovídá barvě linky na mapě systému.[67][81] 11 stanic, z Braddell na Marina South Pier stanice jsou v podzemí, zbytek je v terénu nebo nad zemí.[82] S výjimkou stanic Bishan, Braddell a Canberra mají ostatní stanice ostrovní nástupiště.
Číslo stanice | Název stanice | obraz | Výměna / poznámky |
NS1 EW24 JE5 | Jurong východ | ![]() | Tato stanice byla vylepšena o novou platformu a novou trať dne 27. května 2011.[83] Cross-Platform Interchange s Čára východ-západ Výměníková stanice s Jurong Region linka (2027) |
NS2 | Bukit Batok | ![]() | |
NS3 | Bukit Gombak | ||
NS3A | Brickland | Budoucí výplňová stanice (polovina 20. let) | |
NS4 BP1 JS1 | Choa Chu Kang | ![]() | Výměníková stanice s Bukit Panjang LRT a Jurong Region linka (2026) |
NS5 | Tisé tričko | ![]() | |
NS6 DT– | Sungei Kadut | Budoucí výplňová stanice. Výměníková stanice s Centrální čára (polovina 20. let) | |
NS7 | Kranji | ![]() | |
NS8 | Marsiling | ![]() | |
NS9 TE2 | Lesy | ![]() | Výměníková stanice s Thomson-východní pobřeží |
NS10 | Admiralita | ![]() | |
NS11 | Sembawang | ![]() | |
NS12 | Canberra | ![]() | Výplňová stanice, snižuje přetížení na stanicích MRT Yishun a Sembawang |
NS13 | Yishun | ![]() | |
NS14 | Khatib | ![]() | |
NS15 | Yio Chu Kang | ![]() | |
NS16 CR11 | Ang Mo Kio | Výměníková stanice s Cross Island čára (2029) | |
NS17 CC15 | Bishan | ![]() | Tato stanice byla upgradována od roku 2007 a byla rozdělena na dvě boční platformy mezi 27. červencem 2008 a 23. květnem 2009. Výměníková stanice s Kruhová čára |
NS18 | Braddell | ![]() | |
NS19 | Toa Payoh | ![]() | |
NS20 | Novéna | ![]() | |
NS21 – DT11 | Newton | ![]() | Připojeno k Centrální čára |
NS22 TE14 | Ovocný sad | ![]() | Výměníková stanice s Thomson-východní pobřeží (2021) |
NS23 | Somerset | ![]() | |
NS24 NE6 CC1 | Dhoby Ghaut | ![]() | Výměníková stanice s Severovýchodní linie a Kruhová čára |
NS25 EW13 | Radnice | ![]() | Cross-Platform Interchange s Čára východ-západ |
NS26 EW14 | Raffles Place | ![]() | Cross-Platform Interchange s Čára východ-západ |
NS27 CE2 TE20 | Marina Bay | ![]() | Výměníková stanice s Kruhová čára a Thomson-východní pobřeží (2021) |
NS28 | Marina South Pier | ![]() |
Infrastruktura
Kolejová vozidla


Vlaky na NSL fungují s formací šesti automobilů s elektrifikací 750 V. DC poháněn a třetí kolejnice. S výjimkou modelu C651 vyráběla současná kolejová vozidla společnost Kawasaki Heavy Industries, ve společném podniku s CRRC Qingdao Sifang pro následující kolejová vozidla C151A, C151B a C151C.[84] Když se počáteční trať otevřela, kolejová vozidla severojižní trati sestávala z C151 pouze vlaky. The C651 byl představen během rozšíření Woodlands, aby doplnil stávajících 66 vlaků C151.[85] Třetí generace C751B vlaky byly dodány v roce 2000.[86][87] V roce 2011 byla představena čtvrtá generace modelu C151A, která zvýšila kapacitu cestujících na severojižních a východozápadních tratích o 15%.[88][89][90] Kontrakt C151A byl prvním úspěšným společným podnikem mezi Kawasaki Heavy Industries a CSR Qingdao Sifang na mezinárodním trhu.[91]
V rámci úsilí o další zvýšení kapacity cestujících na trati byla v roce 2017 následně dodána novější kolejová vozidla C151B a C151C[92] a 2018[93] resp. Představení modelu C151B představilo model HVĚZDY 2.0, což je také vidět na následujících kolejových vozidlech.[94] C151C je také první kolejová vozidla MRT na NSEWL, která jsou kromě současných vlastností C151B vybavena sklopnými sedadly.[95][96]
Další generace kolejových vozidel, Bombardier Movia CR151, budou dodávány od roku 2021 do roku 2023 jako náhrada za C151 který bude v důchodu. CR151 bude prvním vozovým parkem na trase sever - jih, který bude vyráběn Bombardier, která rovněž dodala vlaky pro Downtown MRT linka.[97][98] Je umístěno aktuální kolejové vozidlo NSL Bishan Depot, která poskytuje zařízení pro údržbu, kontrolu a generální opravy vlaků,[99] a v Skladiště Ulu Pandan.[100][101]
Signalizace
Zpočátku linka sever-jih používala poloautomatický signalizační systém skládající se z Westinghouse signalizační systém pevných bloků s automatické řízení vlaku pod automatický provoz vlaku GoA 2.[102][103][104] Stárnoucí systém však narušil spolehlivost železnice na trati a vyžadoval, aby NSL upgradoval svůj zabezpečovací systém.[105] Od roku 2019 je linka sever-jih plně vybavena Thales SelTrac Komunikační řízení vlaků pohyblivý blok signalizační systém[106] s automatickým řízením vlaku v automatickém provozu vlaku (ATO) GoA 3 (DTO).[107] Subsystémy se skládají z automatická ochrana vlaku k řízení rychlosti vlaku, NetTrac MT Automatic Train Supervision (ATS) ke sledování a plánování vlaků a Počítačové blokování systém, který zabraňuje nastavení nesprávného signálu a bodů koleje.[108]
Nový signalizační systém pohybujícího se bloku, dodávaný společností Thales, nahradil stárnoucí signalizační systém pevných bloků na trase sever-jih. Modernizační práce byly dokončeny ve fázích od roku 2016. Díky modernizovanému zabezpečovacímu systému jsou vlaky nyní schopné jezdit blíže k sobě.[109][110] Nový systém byl testován večer 28. března 2017. Vlaková doprava byla pozastavena na deset minut, protože starý signalizační systém byl změněn na nový systém.[111] Od 16. dubna 2017 zahájil nový systém celodenní testování v neděli po dobu dvou měsíců. Nové C151B kolejová vozidla byla na trati poprvé představena v tyto zkušební dny.[112] Od 28. května 2017 funguje nový signalizační systém na trase sever-jih celodenně.[113] Starý signalizační systém poté dne 2. ledna 2019 zastavil provoz.[101]
Dveře obrazovky platformy

Když byla linka poprvé otevřena, do plné výšky dveře obrazovky platformy dodává Westinghouse byly instalovány na stanicích metra. Tyto dveře slouží k prevenci sebevražd, umožňují ovládání klimatizace uvnitř stanice, lepší bezpečnostní kontrolu omezením přístupu do tunelů a kolejí a z hlediska celkové bezpečnosti cestujících.[114] Úřady zpočátku odmítly výzvy k instalaci dveří obrazovky nástupiště na zvýšené stanice tím, že zpochybnily funkčnost a obavy z vysokých nákladů na instalaci.[115] LTA nicméně změnila své rozhodnutí a připravila plány na instalaci dveře obrazovky plošiny poloviční výšky na zvýšených stanicích dne 25. ledna 2008.[116][117] První dveře obrazovky platformy ST Electronics byly instalovány na stanicích Pasir Ris, Jurong East a Yishun v roce 2009 jako zkušební provoz.[118] Následně byla instalace zahájena v květnu 2011 v Stanice Ang Mo Kio. Dne 14. března 2012 byly dveře plošinové obrazovky uvedeny do provozu na všech zvýšených stanicích na lince Sever - Jih.[119]
Železnice
NSL byl postaven z dřeva pražce, které bylo třeba vyměnit, když se blížil konec jejich životnosti 15 až 25 let. Náhradní pražce vyrobené z betonu mají podstatně delší životnost a umožňují plynulejší a bezpečnější jízdy.[120] Od roku 2014 skončila vlaková doprava na trati dříve u kritických údržbářských prací, s výjimkou přestávky mezi zářím 2016 a prosincem 2017.[121]
Vlaky na NSL jsou napájeny prostřednictvím a třetí kolejnice. Neustálý kontakt mezi proudovými kolektory (CCD) vlaku a linkou však viděl potřebu náhradních prací na třetí kolejnici, které byly dokončeny v srpnu 2017.[120][122] Nová třetí kolejnice nahradila svého 30 let starého předchůdce, který se používal od otevření linky. Očekává se, že nový elektrický systém zvýší spolehlivost vlakových služeb.[123]
Reference
- ^ „Data Transport DataMall“. mytransport.sg. Archivováno z původního dne 21. srpna 2020. Citováno 20. srpna 2020.
- ^ "'Plán jedinečného národního státu “. Straits Times. 20. září 1967. str. 6. Archivováno z původního dne 15. listopadu 2019. Citováno 14. dubna 2020 - přes Rada národní knihovny.
- ^ Seah C. M. (1981). Záležitosti jihovýchodní Asie. Singapur: Institut studií jihovýchodní Asie. p. 293. Archivováno z původního dne 19. září 2020. Citováno 14. dubna 2020.
- ^ Sharp, Ilsa (2005). The Journey - Singapore's Land Transport Story. SNP: Edice. ISBN 978-981-248-101-6.
- ^ Fwa Tien Fang (4. září 2004). Plánování a rozvoj udržitelné městské dopravy - problémy a výzvy pro Singapur (zpráva). Katedra stavebnictví, Singapurská národní univerzita. CiteSeerX 10.1.1.119.9246.
- ^ „1982 - začal rok práce“. Úřad pro pozemní dopravu. Archivováno z původního dne 29. září 2013. Citováno 16. listopadu 2013.
- ^ Lee Siew Hoon a Chandra Mohan. „In Memoriam - Ong Teng Cheong: profil“. Zprávy kanálu Asie. Singapur. Archivovány od originál dne 23. února 2002. Citováno 26. listopadu 2007.
- ^ Výroční zpráva / Prozatímní úřad pro hromadnou dopravu, Singapurská republika. Singapur: Prozatímní úřad pro hromadnou rychlou přepravu. 1983. str. 5.
- ^ „SEVEROZUVNÍ LINKA“. www.lta.gov.sg. Archivováno z původního dne 17. června 2018. Citováno 1. ledna 2018.
- ^ „Stanice Toa Payoh MRT musí být nejprve doplněna“. Obchodní časy. 6. srpna 1985. Archivováno z původního dne 3. září 2017. Citováno 15. června 2017 - přes NewspaperSG.
- ^ „Všichni na palubu pro věk metra“. Straits Times. 8. listopadu 1987. Archivováno z původního dne 12. září 2017. Citováno 3. února 2020.
- ^ „Systém MRT zahajuje provoz - Singapurská historie“. eresources.nlb.gov.sg. Archivováno z původního dne 12. února 2020. Citováno 8. dubna 2020.
- ^ Rav, Dhaliwal (12. prosince 1987). „Nakupování Vánoc cestou MRT ...“ Straits Times. Archivováno z původního dne 24. ledna 2018. Citováno 19. září 2017 - prostřednictvím elektronických zdrojů.
- ^ „MRT Yishun se otevírá, dvě třetiny systému jsou nyní hotové“. NewspaperSG: The New Paper. 20. prosince 1988. s. 8. Archivováno z původního dne 7. října 2017. Citováno 3. února 2020.
- ^ "Nové názvy pro osm stanic". Singapurský monitor. 30. listopadu 1982.
- ^ Dhaliwal, Rav. „Východoevropané dostanou lístek na jízdu, když MRT otevře linku“. Straits Times. Archivováno z původního dne 19. září 2020. Citováno 21. dubna 2020.
- ^ Goh, Chok Tong (10. února 1996). „Projev předsedy vlády Goh Choka Tonga na otevření linky MRT Woodlands v sobotu 10. února 1996 v 10:00“ (PDF). Národní archiv Singapuru. Archivováno (PDF) z původního dne 14. července 2019. Citováno 3. února 2020.
- ^ „MRTC zvažuje prodloužení linky do Woodlands“. Straits Times. 11. března 1988. Archivováno z původního dne 19. září 2020.
- ^ A b „Řada Woodlands MRT | Infopedia“. eresources.nlb.gov.sg. Rada národní knihovny. Archivováno z původního dne 1. ledna 2018. Citováno 19. září 2017.
- ^ Leong, C. T. (26. února 1991). "Práce na lince MRT Woodlands začnou později v tomto roce". Straits Times.
- ^ „Minulé koncepční plány“. www.ura.gov.sg. Archivováno od původního dne 30. ledna 2020. Citováno 30. ledna 2020.
- ^ Život v příštím kole: směrem k tropickému městu excelence. Úřad pro přestavbu měst. 1991. s. 14.
- ^ "Lepší rozvržení pro šest nových stanic MRT". Straits Times. 19. listopadu 1992.
- ^ "Na stanici Woodlands MRT byla přidána další stanice". Straits Times. 19. listopadu 1992.
- ^ Thulaja, Naidu Ratnala (11. listopadu 2003). „Stanice MRT Kranji“. Rada národní knihovny v Singapuru. Archivovány od originál dne 31. prosince 2013. Citováno 3. února 2012.
- ^ "Názvy stanic pro linku Woodlands mají vazby na okolí". Straits Times. 20. listopadu 1991. s. 3.
Sembawang bude v navrhovaném centru města Sembawang New Town, zatímco stanice Kadut bude v Sungei Kadut Industrial Estate, která je vyčleněna na přestavbu na nové město
- ^ "Woodlands MRT bližší". Straits Times. 4. října 1994.
- ^ „Projev předsedy vlády Goh Choka Tonga při otevření linky Woodlands MRT v sobotu 10. února 1996 v 10:00“ (PDF). 10. února 1996. Archivováno (PDF) z původního dne 14. července 2019.
- ^ "Nová platforma na stanici Bishan připravena". Straits Times. 26. července 2008.
- ^ „Projekt úpravy Jurong East“. Archivovány od originál dne 12. února 2012. Citováno 31. ledna 2012.
- ^ „Nová platforma na stanici Jurong East bude otevřena 27. května“. Singapurský úřad pro pozemní dopravu. 16. května 2011. Archivováno z původního dne 20. prosince 2014. Citováno 22. listopadu 2014.
- ^ "Nová platforma na stanici Jurong East bude otevřena 27. května | Tiskové středisko | Úřad pro pozemní dopravu". www.lta.gov.sg. Archivováno z původního dne 23. září 2017. Citováno 23. září 2017.
- ^ „Hlavní plán pozemní dopravy na rok 2008 (str. 34)“ (PDF). lta.gov.sg. Února 2008. Archivováno (PDF) z původního dne 11. listopadu 2012. Citováno 8. listopadu 2019.
- ^ „Stanice MRT Marina South Pier na severojižní trati se otevře v neděli“. Straits Times. 22. listopadu 2014. Archivováno z původního dne 24. února 2018. Citováno 8. listopadu 2019.
- ^ „Stanice Marina South Pier bude otevřena 23. listopadu“. lta.gov.sg. 17. listopadu 2014. Archivováno z původního dne 7. března 2015. Citováno 8. listopadu 2019.
- ^ "Prodloužení severojižní linky | Projekty | Veřejná doprava | Úřad pro pozemní dopravu". www.lta.gov.sg. Archivováno z původního dne 30. září 2012. Citováno 19. září 2017.
- ^ „Projev pana Lui Tuck Yew při návštěvě stanice čínské čtvrti DTL1 dne 17. ledna 2013“. STK. 17. ledna 2013. Archivováno z původního dne 26. února 2020. Citováno 19. září 2019.
- ^ „Dvě nové železniční tratě a tři nová rozšíření, která rozšíří železniční síť do roku 2030“. Úřad pro pozemní dopravu. 17. ledna 2013. Archivovány od originál dne 6. července 2014. Citováno 1. srpna 2014.
- ^ „Nová stanice MRT pro severojižní linku: Canberra“. Straits Times. 27. června 2014. Archivováno z původního dne 8. srpna 2014. Citováno 1. srpna 2014.
- ^ „Práce začínají na stanici MRT Canberra na trase sever – jih“. LTA. 26. března 2016. Archivovány od originál dne 11. října 2017. Citováno 11. října 2017.
- ^ „Práce začínají na stanici MRT Canberra“. Zprávy kanálu Asie. Archivováno z původního dne 6. března 2016. Citováno 3. března 2016.
- ^ „Stanice MRT Canberra se otevře 2. listopadu“. CNA. 20. května 2019. Archivováno z původního dne 20. května 2019. Citováno 20. května 2019.
- ^ "Dopravní nehoda na trati MRT". RIMAS. Březen 2003. Archivovány od originál dne 8. února 2012. Citováno 3. února 2020.
- ^ „Přerušení linky MRT mezi severem a jihem zasáhlo tisíce“. Channel News Asia. 15. prosince 2011. Archivováno z původního dne 29. března 2012. Citováno 17. března 2012.
- ^ „2. aktualizace - Prohlášení SMRT: Přerušení provozu na severojižní trati (na sever): Stanice Marina Bay do stanice Bishan“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 14. dubna 2012.
- ^ „MRT se znovu rozpadá“. Zprávy kanálu Asie. 17. prosince 2011. Archivováno z původního dne 7. ledna 2012. Citováno 17. prosince 2011.
- ^ „Severojižní linka se obnoví po 7hodinovém přerušení“. Zprávy kanálu Asie. 17. prosince 2011. Archivováno z původního dne 7. ledna 2012. Citováno 17. prosince 2011.
- ^ „Přerušení provozu na severojižní trati dne 17. prosince 2011“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 14. dubna 2012.
- ^ „Ministr aktualizuje parlament o narušení MRT“. Ministerstvo dopravy. 9. ledna 2012. Archivovány od originál dne 2. července 2012.
- ^ LTA. "Vypnutí napájení v síti MRT kvůli chybě napájení na NSEWL". Archivovány od originál dne 27. dubna 2016.
- ^ Tan, Christopher (7. července 2015). „Plná vlaková doprava se obnovuje; žádné přerušení severojižního vedení v 11:00“. Straits Times. Archivováno z původního dne 23. srpna 2020. Citováno 23. srpna 2020.
- ^ „Rozdělení MRT: linky sever-jih, východ-západ klesají na hodiny“. DNES online. 7. července 2015. Archivováno z původního dne 23. srpna 2020. Citováno 23. srpna 2020.
- ^ „Narušení NSL: Žádné vlakové spojení mezi Ang Mo Kio, Newton,„ až do odvolání “, říká SMRT“. Zprávy kanálu Asie. Archivováno z původního dne 8. října 2017. Citováno 8. října 2017.
- ^ „Narušení NSL: nesprávně fungující systém čerpání vody vedl k zaplavenému tunelu MRT, říká LTA“. Zprávy kanálu Asie. Archivováno z původního dne 8. října 2017. Citováno 8. října 2017.
- ^ hermesauto (14. října 2020). „Vlakové služby obnoveny na tratích sever-jih, východ-západ, kruh po přerušení v důsledku poruchy napájení“. Straits Times. Citováno 15. října 2020.
- ^ „Nová stanice MRT Sungei Kadut spojující linky sever-jih a centrum by mohla zkrátit výlety o 30 minut“. Straits Times. Archivováno z původního dne 25. května 2019. Citováno 25. května 2019.
- ^ „Hlavní plán pozemní dopravy 2040“. www.mot.gov.sg. Archivováno z původního dne 13. července 2019. Citováno 11. prosince 2019.
- ^ „Hlavní plán pozemní dopravy 2040: Spojení Singapuru | Tiskové středisko | Úřad pro pozemní dopravu“. Úřad pro pozemní dopravu. Archivováno z původního dne 23. srpna 2019. Citováno 26. května 2019.
- ^ „Na první pohled: Klíčové aktualizace pro MRT, síť autobusů a další pro hlavní plán 2040“. DNES online. 25. května 2019. Archivováno z původního dne 25. května 2019. Citováno 28. května 2019.
- ^ "LTA | Doprava | Veřejná doprava | Železniční síť". www.lta.gov.sg. Archivováno z původního dne 1. listopadu 2019. Citováno 5. dubna 2020.
- ^ „SMRT Journeys“. cesta.smrt.com.sg. Archivováno z původního dne 4. září 2019. Citováno 5. dubna 2020.
- ^ „SMRT Journeys“. cesta.smrt.com.sg. Archivováno z původního dne 19. září 2020. Citováno 5. dubna 2020.
- ^ „Předčasné uzavření vybraných stanic severojižního vedení od ledna do března 2020“. www.smrt.com.sg. Archivováno z původního dne 29. prosince 2019. Citováno 5. dubna 2020.
- ^ „Zkrácená provozní doba prací na obnově železnice“. 1. prosince 2017. Archivováno z původního dne 24. prosince 2019. Citováno 5. dubna 2020.
- ^ „Poslední vlaková doprava pro MRT a LRT (příloha B)“ (PDF). LTA. Archivováno (PDF) z původního dne 17. dubna 2020. Citováno 15. dubna 2020.
- ^ „Změny provozních hodin a frekvence veřejných autobusů a vlaků“. www.lta.gov.sg. Archivováno z původního dne 17. dubna 2020. Citováno 15. dubna 2020.
- ^ A b „Severojižní linka“. Úřad pro pozemní dopravu. Archivováno z původního dne 7. ledna 2017. Citováno 24. prosince 2015.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). "Stanice MRT Woodlands" (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). „Stanice Yishun MRT“ (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). „Stanice Ang Mo Kio MRT“ (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). „Jurong East MRT station“ (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ „OneMap“. OneMap. Archivováno z původního dne 18. dubna 2020. Citováno 24. dubna 2020.
- ^ A b "Mapa systému MRT" (PDF). LTA. Archivováno (PDF) z původního dne 21. srpna 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). "Tunel mezi Bukit Batok a Bukit Gombak" (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). „Povrchová část trati mezi Bukit Gombak a Choa Chu Kang“ (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). „Tunel pod Woodlands Avenue 3“ (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (31. března 2020). „NSL along Avenue 7“ (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (28. března 2020). "Povrchová část trati mezi Khatib a Yio Chu Kang" (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (31. března 2020). "Bishan Depot" (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ OpenStreetMap přispěvatelé (31. března 2020). „Stanice Marina South Pier“ (Mapa). OpenStreetMap. Citováno 28. března 2020.
- ^ „Rozšíření severojižní linky“. LTA. Archivovány od originál dne 30. září 2012. Citováno 11. října 2017.
- ^ Singapurský dvojjazyčný adresář ulic. Mighty Minds Publishing Pte Ltd. 2017. str. rozložit mapu. ISBN 9789812501189.
- ^ „Projekt úpravy Jurong East (JEMP)“. Archivovány od originál dne 27. května 2011.
- ^ „海外 向 け 車 両 | 鉄 道 車 両“. 川 崎 重工業 株式会社 (v japonštině). Archivováno z původního dne 22. září 2019. Citováno 8. dubna 2020.
- ^ „Smlouvy na 290 milionů USD pro linku Woodlands MRT“. Straits Times. 16. srpna 1992.
- ^ „Vlaky EMU pro Singapurský úřad pro pozemní dopravu“. Kawasaki Heavy Industries. Archivováno z původního dne 31. prosince 2012. Citováno 5. listopadu 2012.
- ^ „Rapid Transit | Kawasaki Heavy Industries“. global.kawasaki.com. Archivováno z původního dne 8. dubna 2020. Citováno 8. dubna 2020.
- ^ „Extra vlaky metra pro Singapur“. Railway Gazette International. 7. května 2009. Archivovány od originál dne 13. listopadu 2009.
- ^ „Přidáno pět nových vlaků ke zvýšení kapacity severojižních a východozápadních linek“ (PDF). SMRT Corporation. 16. května 2011. Archivovány od originál (PDF) dne 27. září 2011.
- ^ „Kapacita vlaků vzroste až o 50% za 4 roky“. Archivováno z původního dne 29. února 2012. Citováno 8. dubna 2020.
- ^ „Společnosti CSR Sifang a Kawasaki Heavy Industries získaly nabídku v singapurském projektu metra“. 13. května 2009. Archivovány od originál dne 23. července 2012. Citováno 8. února 2012.
- ^ „Nové zkoušky signalizačního systému prodlouženy na celý den každou neděli: SMRT, LTA“. Zprávy kanálu Asie. 12. dubna 2017. Archivováno z původního dne 15. dubna 2017. Citováno 8. dubna 2020.
- ^ „LTA Singapore objedná 12 vlaků MRT (72 vozů) pro linky sever-jih / východ-západ | Kawasaki Heavy Industries, Ltd“. 29. dubna 2016. Archivovány od originál dne 29. dubna 2016. Citováno 8. června 2017.
- ^ „SMRT zvyšuje úsilí o dokonalost služeb díky první konferenci o inovaci zákaznické zkušenosti“. SMRT Corporation. 21. ledna 2016. Archivováno z původního dne 19. září 2020. Citováno 8. dubna 2020.
- ^ Tan, Christopher (14. srpna 2018). „SMRT přidává 12 vlaků na dvě nejvíce využívané tratě“. Straits Times. Archivováno z původního dne 8. dubna 2020.
- ^ "LTA | Zpravodajská místnost | Zprávy | 12 dalších vlaků pro zvýšení kapacity severojižních a východozápadních linek". www.lta.gov.sg. Archivováno z původního dne 27. prosince 2019. Citováno 15. dubna 2020.
- ^ „Nová flotila nahrazující 66 nejstarších vlaků MRT od roku 2021“. Zprávy kanálu Asie. Archivováno z původního dne 25. července 2018. Citováno 25. července 2018.
- ^ hermesauto (25. července 2018). „Společnost Bombardier získala kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy USD na náhradu 66 nejstarších vlaků MRT“. Straits Times. Archivováno z původního dne 18. prosince 2019. Citováno 25. července 2018.
- ^ „10 do užšího výběru pro dohodu Bishan Depot“. Straits Times. 10. června 1984. Archivováno z původního dne 11. října 2017. Citováno 11. října 2017.
- ^ „Stavba třetího skladiště MRT“. Straits Times. 17. října 1986. Archivováno z původního dne 11. října 2017. Citováno 11. října 2017.
- ^ A b „Signalizačnímu systému severojižní linky bude trvat až 6 měsíců, než se stabilizuje“. Zprávy kanálu Asie. Archivováno z původního dne 19. listopadu 2017. Citováno 11. října 2017.
- ^ Woodland, Daniel (srpen 2004). „Optimalizace automatických vlakových zabezpečovacích systémů“ (PDF). p. Dodatek C Strana 32 až strana 33. Archivováno (PDF) od původního dne 15. června 2020. Citováno 15. června 2020.
- ^ „Ústní odpověď ministra dopravy Khaw Boona Wana na parlamentní otázku o rezignaci severojižní linky“. www.mot.gov.sg. Archivováno od původního dne 16. června 2020. Citováno 25. dubna 2020.
- ^ „Řízení vlaků na základě komunikace (CBTC)“. Guru pozemní dopravy. Archivováno z původního dne 3. prosince 2019. Citováno 10. února 2020.
- ^ „Projev ministra Khawa Boona Wana na čtvrtém společném fóru o údržbě infrastruktury“. www.mot.gov.sg. Archivováno z původního dne 19. září 2020. Citováno 25. dubna 2020.
- ^ „Thales získal kontrakty na signalizaci pro linky Singapur sever - jih, východ - západ a rozšíření Tuas West". www.thalesgroup.com. Archivovány od originál dne 20. srpna 2017. Citováno 4. července 2017.
- ^ „Fakta, čísla a trendy automatizace metra“ (PDF). Mezinárodní sdružení veřejné dopravy. Archivováno (PDF) z původního dne 1. května 2016.
- ^ „Thales získal kontrakty na signalizaci pro linky Singapur sever - jih, východ - západ a rozšíření Tuas West". Skupina Thales. 6. února 2012. Archivovány od originál dne 30. června 2015.
- ^ „Městská železniční signalizace THALES Singapur - linky sever-jih / východ-západ“ (PDF). Archivováno (PDF) od původního dne 15. června 2020. Citováno 16. června 2020.
- ^ Web LTA. „Vylepšení signálu mezi severem a jihem“. Úřad pro pozemní dopravu. Archivováno z původního dne 17. června 2018. Citováno 21. dubna 2017.
- ^ „Společné mediální vydání Úřadu pro pozemní dopravu (LTA) a SMRT - nová zkouška signalizačního systému na severojižní trati začíná 28. března 2017“. LTA. 28. března 2017. Archivováno z původního dne 19. září 2020. Citováno 22. dubna 2020.
- ^ „Informační přehled od Land Transport Authority (LTA) & SMRT: Celodenní nedělní zkušební verze nového signalizačního systému pro severojižní vedení od 16. dubna 2017“. LTA. 16. dubna 2017. Archivováno z původního dne 19. září 2020. Citováno 22. dubna 2020.
- ^ „7 otázek o novém signalizačním systému vlaků SMRT - blog SMRT“. blog.smrt.com.sg. Archivováno z původního dne 11. října 2017. Citováno 11. října 2017.
- ^ Dveře obrazovky Westinghouse Platform - dokončené projekty Archivováno 13 února 2008 na Wayback Machine
- ^ „Bezpečnost na stanicích MRT a LRT - respektujte žlutou čáru“ (Tisková zpráva). Úřad pro pozemní dopravu. 20. listopadu 2005. Archivovány od originál dne 27. září 2007.
- ^ „Dveře obrazovky plošiny pro všechny nadzemní stanice MRT do roku 2012“. Straits Times. 25. ledna 2008. Archivovány od originál dne 28. ledna 2008.
- ^ „Projev pana Raymonda Lima, ministra dopravy, na návštěvě depa Kim Chuan, 25. ledna 2008, 9:00“ (Tisková zpráva). Ministerstvo dopravy. 25. ledna 2008. Archivovány od originál dne 12. ledna 2015. Citováno 11. ledna 2015.
- ^ Yeo Ghim Lay (3. září 2008). "Dveře nástupiště pro zvýšené stanice MRT". Straits Times. p. 26.
- ^ „LTA dokončuje instalaci zvýšených stěnových dveří stanic MRT dříve“. Zprávy kanálu Asie. Archivováno z původního dne 24. září 2017. Citováno 23. září 2017.
- ^ A b „Vylepšení SMRT Rail - Aktualizace - Blog SMRT“. blog.smrt.com.sg. Archivováno z původního dne 23. září 2017. Citováno 19. září 2017.
- ^ „Projekt nahrazení pražců MRT hotový“. Archivováno z původního dne 29. března 2017.
- ^ „Informační přehled o programu nahrazení železniční trati pro vedení sever – jih a východ – západ (NSEWL)“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 23. září 2017.
- ^ „Výměna třetí kolejnice na severojižní a východozápadní trati“. Archivováno z původního dne 16. února 2017.