Jazyk yonaguni - Yonaguni language
Yonaguni | |
---|---|
与 那 国 物 言/ド ゥ ナ ン ム ヌ イ Dunan Munui | |
Výslovnost | [dunaŋmunui] |
Rodilý k | Japonsko |
Kraj | Yonaguni |
Rodilí mluvčí | 400 (2015)[1] |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | jo |
Glottolog | yona1241 [2] |
The Jazyk yonaguni (与 那 国 物 言 / ド ゥ ナ ン ム ヌ イ Dunan Munui) je Jižní ryukyuanský jazyk mluví asi 400 lidí na ostrově Yonaguni, v Rjúkjú, nejzápadnější z řetězce ležící východně od Tchaj-wan.[3] Nejvíc souvisí s Yaeyama. Vzhledem k japonské jazykové politice není tento jazyk uznán vládou, která jej místo toho nazývá yonagunským dialektem. (与 那 国 方言, Yonaguni hogen). Podle klasifikace UNESCO je jazyk Yonaguni nejohroženějším jazykem v celém Japonsku.
Fonologie
Samohlásky
Níže uvedená tabulka ukazuje samohlásky přítomný v jazyce Yonaguni. Samohlásky, které jsou pouze alofonní v závorce.
Přední | Centrální | Zadní | |
---|---|---|---|
Zavřít | i | u | |
Téměř zavřít | (ɪ) | (ʊ) | |
Zblízka | Ó[A] | ||
Otevřeno | A | (ɑ) |
- ^ a [Ó] lze také pravděpodobně rozpoznat jako samostatný foném a ne jen jako alofon / u /. Jeho distribuce je však velmi omezená. Vyjma několika citoslovcí je jediným morfémem, který se objevuje, větnou a vykřičnou částici dělat.
Souhlásky
Níže uvedená tabulka ukazuje souhlásky přítomný v jazyce Yonaguni. Souhlásky, které jsou pouze alofonní v závorce. Plosivní a spletitý fonémy mít třícestný kontrast mezi fortis, lenis a vyjádřenými souhláskami.
Labiální | Labio- velární | Alveolární | Alveolo palatal | Palatal | Velární | Glottal | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
LEN | PRO | VOX | LEN | PRO | VOX | LEN | PRO | VOX | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Plosive | p | b | tʰ | t | d | kʰ | k | ɡ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Frikativní | (ɸ) | s | (ɕ) | (C) | h | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Složitý | t͡s | (t͡ɕ) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nosní | m | n | ŋ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klapka | ɾ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přibližně | (ʍ) | w | j |
Fonologičtí příbuzní
Jako jižní ryukyuanský jazyk, Yonaguni, podobný Miyako a Yaeyama, má / b / na místě s Standardní japonština / w /, jako je Yonaguni / bata / ('žaludek, břicho'), příbuzný s japonštinou / wata / („vnitřnosti, střeva“). Yonaguni také má / d / kde mají japonštinu a další jazyky Rjúkju / j / (ortograficky y). Tak například Yonaguni / dama / ('hora') je příbuzný s Japonci a Yaeyama / jama / ('id.'). Yonaguni / d / je pravděpodobně nedávný vývoj od dřívějšího * / j /, soudě však ze skutečnosti, že i * / j / ve výpůjčních slovech z Sinitic původ se vyslovuje / d / mluvčími yonagunského jazyka.
Jazyk Yonaguni vykazuje intervocalické vyjádření plosivy, stejně jako mnoho japonských jazyků. Vykazuje také tendenci k / ɡ /, zvláště když intervocalic, být vyslovován jako velar nosní / ŋ /, stejně jako ve standardní japonštině.
Struktura slabiky
Níže je šablona slabiky pro Dunana:
- (C (G)) V1 (PROTI2) (N)
- C = souhláska
- G = klouzat [w] nebo [j]
- V = samohláska
- N = moraic nosní
The počátek umožňuje jedinou souhlásku s občasnou přítomností skluzu. The jádro může obsahovat až dvě samohlásky. Jediný přípustný coda je morský nosní.
Psací systém
Yonaguni byl kdysi psán pomocí jedinečného systému psaní zvaného Loga Kaidy. Po dobytí Ryukyu království a pozdější anexi Empire of Japan, byly logogramy nahrazeny japonskými kany a Kanji.
Reference
- ^ Yamada, Masahiro; Pellard, Thomas; Shimoji, Michinori (2015). Heinrich, Patrick; Miyara, Shinsho; Shimaji, Michinori (eds.). Příručka jazyků Ryukyuan: Historie, struktura a použití. Příručky japonského jazyka a lingvistiky. 11. Berlín, Boston: De Gruyter Mouton. 449–478. ISBN 978-1-61451-161-8.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Yonaguni“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Pellard, Thomas; Yamada, Masahiro (2017). „Třídy morfologie a konjugace sloves v Dunanu (Yonaguni)“. V Kiefer, Ferenc; Blevins, James P .; Bartos, Huba (eds.). Pohledy na morfologickou organizaci: Data a analýzy. BRILL. ISBN 978-90-04-34293-4.
Další čtení
- 高橋 俊 三. „与 那 国 方言.“言語 学 大 辞典 セ レ ク シ ョ ン : 日本 列島 の 言語.三省 堂, 1997. Tisk. (v japonštině) (ISBN 978-4385152073)
- 高橋 俊 三. „沖 縄 県 八 重 山 郡 与 那 国 町 の 方言 の 生活 語彙.“方言 研究 叢書. 4 (1975): Tisk. (v japonštině)
- 平 山 輝男, 中 本 正 智.琉球 与 那 国 方言 の 研究.東京: 東京 堂, 1964. Tisk. (v japonštině)
- 高橋 俊 三. "琉球 ・ 与 那 国 方言 の 語彙". Název: 法政 大学 沖 縄 文化 硏 究 所, 1987. Print. (v japonštině)
- 西岡敏. „与 那 国 方言 の 動詞 継 続 相 の ア ク セ ン ト 対 立“.地域 研究 シ リ ー ズ 35, 95-105, 2008. (v japonštině)
- 加 治 工 真 市, 仲 原 穣. „与 那 国 方言 に つ い て (与 那 国 島 の 伝 統 文化 調査 研究 報告 書, 加 治 工 真 市 教授 退 官 記念)“. Název: 沖 縄 県 立 芸 術 大学 附属 研究所 紀要 16, 17-74, 2004 (v japonštině)