Mino dialekt - Mino dialect
Mino dialekt | |
---|---|
Rodilý k | Japonsko |
Kraj | jižní Gifu |
japonský
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
Glottolog | mino1244 [1] |

The Mino dialekt (美濃 弁, Mino-ben) je Japonský dialekt mluvený v jižní oblasti, tvořené bývalou oblastí známou jako Provincie Mino, z Prefektura Gifu, Japonsko. To je také označováno jako Tóno dialekt (東 濃 弁 Tono-ben) obyvateli Tono oblast prefektury, což je východní část bývalé provincie. Někdy se také označuje jako Gifu dialekt (岐阜 弁 Gifu-ben), ale to může někdy zahrnovat Hida dialekt, který je v severní části prefektury Gifu.
Obecně řečeno, má mnoho slov a gramatických struktur, které jsou sdíleny s jinými blízkými dialekty, jako je Nagoya a Mikawa dialekty v sousedních Prefektura Aiči. Sdílí však také funkce s Kansai dialekt.
Gramatika
Až do Taishō období, Mino dialekt použitý ja (じ ゃ) pro spony a adjektivní podstatná jména, a dialekt Mino byl občas označován jako „ja-language in Mino "(美濃 の じ ゃ 言葉 Mino no ja-kotoba). Nicméně, kvůli vlivu Kansai dialektu, moderní Mino dialekt obecně používá ya (や) a je přirovnáván k dialektu Nagoya, který používá da (だ) pro spony a adjektivní podstatná jména.
Standardní japonština zdůrazňuje spony s jo, jako da jo (だ よ), ale dialekt Mino se připojuje te (て) do ya spona, vedoucí k zdůraznění, jako je ya te (や て).
Hlavní rozdíl mezi slovesa v Mino dialektu a ve standardní japonštině je vidět v negativní formě. Sloveso „jíst“ (食 べ る taberu) je psán jako tabenai (食 べ な い) jako zápor ve standardní japonštině. V dialektu Mino, nai je nahrazen n (ん) nebo slepice (へ ん), vedoucí k formám jako taben (食 べ ん) nebo tabehen (食 べ へ ん). Sloveso „jít“ by bylo podobně napsáno v negativním tvaru jako ikan (行 か ん) nebo dobře (行 か へ ん).
Výslovnost
Mino dialekt elides intervocalický / ɴ / v sekvencích an'i a en'i; první samohláska se prodlužuje, stává se aai a eei, resp. Například 満 員 a 全員 se čtou jako man'in a zen'in ve standardní japonštině, ale lze jej číst jako Maain a zeein v Mino dialektu.
Tradiční akcentní vzor pro dialekt Mino následuje podobné vzory jako tokijský přízvuk, i když některé ze západních oblastí kolem Tarui a Sekigahara také ukázat vlivy z blízkého vzoru přízvuku Kansai. Protože velká města mají ráda Akigaki a Gifu mají mnoho dojíždějících z okolí, moderní mládež ztratila tradiční přízvuk pro dialekt.
Příklady
Níže je uveden seznam příkladů slov pro dialekt Mino:
Mino dialekt | Standardní japonština | Angličtina | Lexikální kategorie |
---|---|---|---|
omoroi (お も ろ い) | omoshiroi (面 白 い) | zajímavý | přídavné jméno |
kashiwa (か し わ) | toriniku (鶏 肉) | kuřecí maso) | podstatné jméno |
bii (び い) | on no no (女 の 子), musume (娘) | holka, dcera | podstatné jméno |
bó (ぼ う) | otoko no ko (男 の 子), musuko (息 子) | chlapec, syn | podstatné jméno |
Watchi (わ っ ち) | Watashi (私) | Já, já | zájmeno |
mawashi (ま わ し) | junbi (準備), shitaku (支 度) | příprava | podstatné jméno sloveso |
Shiru (し る) | suru (す る) | dělat | sloveso |
chau (ち ゃ う) | Chigau (違 う) | být jiný / špatný | sloveso |
jistý (つ れ) | tomodachi (友 達), shiriai (知 り 合 い) | přítel, známý | podstatné jméno |
doerai (ど え ら い) | sugoku (す ご く) | velmi | příslovce |
deeree (で ー れ ぇ ー) | sugoku (す ご く) | velmi | příslovce |
yattokame (八十 日 目) | hisashiburi (久 し ぶ り) | dlouho | přídavné jméno |
tanto (た ん と) | takusan (た く さ ん) | mnoho, hodně | přídavné jméno |
gabari (画 針) | gabyo (画 鋲) | připínáček, připínáček | podstatné jméno |
kiinai (き い な い) | kiiro č (黄色 の) | žlutá barva) | přídavné jméno |
gebo (ゲ ボ) | óto (嘔吐) | zvracení | podstatné jméno |
-nta (~ ん た) | -tachi (~ た ち), -ra (~ ら) | pluralizace | přípona |
naburu (な ぶ る) | sawaru (触 る) | dotek | sloveso |
Známé osoby používající mino dialekt
- Yuriko Osada (長 田 百合 子 Osada Yuriko)
- Yoko Kumada (mluví standardní japonštinou, ale u některých programů používá dialekt Mino)
Viz také
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mino". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.