Polivanov systém - Polivanov system
![]() | tento článek ne uvést žádný Zdroje.Duben 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Polivanov systém je systém přepisující do japonského jazyka Ruská azbuka, buď k zastupování japonských vlastních jmen nebo výrazů v ruštině, nebo jako pomůcka při výuce japonského jazyka v těchto jazycích. Systém byl vyvinut společností Jevgenij Polivanov v roce 1917.
Pokud jde o hláskování, systém je prostředníkem mezi romanisacemi Kunrei-shiki a Hepburn, který se shoduje s prvními všude kromě morae hu a tu, které jsou hláskovány jako v Hepburnu (fu a tsu), moras počínaje z (které jsou hláskovány s dz, jako v archaickém Hepburnu, ale po konzistenci Kunrei-shiki s Jun je hláskováno jako Dzyun) a slabičné n, které je změněno na m před b, p a m jako v tradičním Hepburnu.
Následující cyrilizace systém pro japonštinu je znám jako Jevgenij Polivanov Systém. Všimněte si, že má své vlastní pravopisné konvence a nemusí nutně představovat přímý fonetický přepis výslovnosti do standardního ruského použití cyrilice.
Hlavní stůl
Hiragana a Katakana do srovnávací tabulky cyrilizace Polivanov, pro jednu / upravenou kanu.[Citace je zapotřebí ]
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
あ | ア | а | A |
か | カ | ка | ka |
さ | サ | са | sa |
た | タ | та | ta |
な | ナ | - | na |
は | ハ | ха | ha |
ま | マ | ма | ma |
や | ヤ | я | ya |
ら | ラ | ра | ra |
わ | ワ | ва | wa |
ん | ン | -n | -n |
が | ガ | га | ga |
ざ | ザ | дза | za |
だ | ダ | да | da |
ば | バ | ба | ba |
ぱ | パ | па | pa |
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
い | イ | č / © | i |
き | キ | ки | ki |
し | シ | си | shi |
ち | チ | ти | chi |
に | ニ | ни | ni |
ひ | ヒ | хи | Ahoj |
み | ミ | ми | mi |
り | リ | ри | ri |
ゐ | ヰ | ви | wi |
ぎ | ギ | ги | gi |
じ | ジ | дзи | ji |
ぢ | ヂ | дзи | ji |
び | ビ | би | bi |
ぴ | ピ | пи | pi |
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
う | ウ | у | u |
く | ク | ку | ku |
す | ス | су | su |
つ | ツ | цу | tsu |
ぬ | ヌ | ne | nu |
ふ | フ | фу | fu |
む | ム | му | mu |
ゆ | ユ | ю | yu |
る | ル | ру | ru |
ぐ | グ | гу | gu |
ず | ズ | дзу | zu |
づ | ヅ | дзу | zu |
ぶ | ブ | бу | bu |
ぷ | プ | пу | pu |
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
え | エ | э | E |
け | ケ | кэ | ke |
せ | セ | сэ | se |
て | テ | тэ | te |
ね | ネ | нэ | ne |
へ | ヘ | хэ | on |
め | メ | мэ | mě |
れ | レ | рэ | re |
ゑ | ヱ | v | my |
げ | ゲ | гэ | ge |
ぜ | ゼ | дзэ | ze |
で | デ | дэ | de |
べ | ベ | бэ | být |
ぺ | ペ | пэ | pe |
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
お | オ | о | Ó |
こ | コ | ко | ko |
そ | ソ | со | tak |
と | ト | то | na |
の | ノ | но | Ne |
ほ | ホ | хо | ho |
も | モ | мо | mo |
よ | ヨ | ё | jo |
ろ | ロ | ро | ro |
を | ヲ | v | jo |
ご | ゴ | го | jít |
ぞ | ゾ | дзо | zo |
ど | ド | до | dělat |
ぼ | ボ | бо | bo |
ぽ | ポ | по | po |
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
き ゃ | キ ャ | кя | kya |
し ゃ | シ ャ | ся | sha |
ち ゃ | チ ャ | тя | cha |
に ゃ | ニ ャ | ня | nya |
ひ ゃ | ヒ ャ | хя | hya |
み ゃ | ミ ャ | мя | mya |
り ゃ | リ ャ | ря | rya |
ぎ ゃ | ギ ャ | гя | gya |
じ ゃ | ジ ャ | дзя | ja |
ぢ ゃ | ヂ ャ | дзя | ja |
び ゃ | ビ ャ | бя | bya |
ぴ ゃ | ピ ャ | пя | pya |
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
き ゅ | キ ュ | кю | kyu |
し ゅ | シ ュ | сю | šu |
ち ゅ | チ ュ | тю | ču |
に ゅ | ニ ュ | - | nyu |
ひ ゅ | ヒ ュ | хю | hyu |
み ゅ | ミ ュ | мю | myu |
り ゅ | リ ュ | рю | ryu |
ぎ ゅ | ギ ュ | гю | gyu |
じ ゅ | ジ ュ | дзю | ju |
ぢ ゅ | ヂ ュ | дзю | ju |
び ゅ | ビ ュ | бю | byu |
ぴ ゅ | ピ ュ | пю | pyu |
Kana | cyrilice | Hepburn | |
---|---|---|---|
き ょ | キ ョ | кё | kyo |
し ょ | シ ョ | сё | sho |
ち ょ | チ ョ | тё | cho |
に ょ | ニ ョ | - | nyo |
ひ ょ | ヒ ョ | хё | hyo |
み ょ | ミ ョ | мё | myo |
り ょ | リ ョ | рё | ryo |
ぎ ょ | ギ ョ | гё | gyo |
じ ょ | ジ ョ | дзё | jo |
ぢ ょ | ヂ ョ | дзё | jo |
び ょ | ビ ョ | бё | čau |
ぴ ょ | ピ ョ | пё | pyo |
Slabičné n (ん / ン) se píše м (m) před b, p, m a špalda нъ před ya, yu, yo.
Částice gramatiky は a へ jsou psány ва a э. Slabika を se v závislosti na výslovnosti píše buď во nebo о.
Dvojhlásky
V čínských dvojhláskách ai a ei (např. Синдзитай, сэйнэн) je povoleno používat © namísto и.
Geminate souhlásky
Souhlásky jsou geminovány přesně tak, jak jsou romaji: např. -kk- > -кк-.
Dlouhé samohlásky
Dlouhé samohlásky mohou být označeny macronem jako v Hepburnu, ale protože písmeno ё má již diakritiku, je povoleno a mnohem běžnější je označovat dlouhé samohlásky pomocí dvojtečky (např. Сё: гун). Sekvence ei může být napsáno э :, эй nebo эи. V běžných textech jsou dlouhé samohlásky obvykle neoznačené.
Běžné chyby a odchylky
V anglických textech jsou japonská jména psána s Hepburn Systém. Mohou být provedeny pokusy o jejich přepis, jako by byly anglické, spíše než podle vyhrazeného japonského schématu cyrilizace.
Běžným příkladem je pokus o přepis shi (Polivanov: си) jako ши a ji (Polivanov: дзи) jako джи. To se nedoporučuje pro použití v ruština, protože ши je ve skutečnosti vyslovováno jako шы v ruštině a джи jako джы, čímž se tvoří samohláska (/ ɨ /) blíže k japonštině / u / než Japoncům / i /. Zatímco, щи by měl správný samohláskový zvuk, ale byl by vyslovován spíše jako japonština sshi.
Stejně často lidé přepisují cha, chi, ču, cho jako ча, чи, чу, чо. To je foneticky správné, ale neodpovídá to Polivanovovu schématu (тя, ти, тю, тё), které se více podobá Kunrei-siki romanisations (tya, ti, tyu, tyo) pro tyto konkrétní znaky.
Někdy se místo э používá е E, i když je vyslovováno vy v ruštině (i když ne v jiných jazycích). Obvykle se to v počáteční pozici nedělá, a to navzdory starším romanisacím, jako je například „Yedo“. V každém případě to není v souladu s polivanovským schématem, i když se to považuje za přijatelnější pro slova, která se obecně používají (např. kamikadze > камикадзе místo камикадзэ). Výměna ё (jo) s е (vy) je však nesprávný, protože příliš změní japonské slovo.
Zvuk jo (Polivanov: ё), je-li v počáteční poloze nebo za samohláskou, se často píše jako © (yo), která má stejnou výslovnost: Ёкосука -> Йокосука (Yokosuka), Тоёта -> Тойота (Toyota). I když pravopis „©“ není v ruských slovech běžný, pro japonská jména je obecněji přijímán než přepis pomocí „ё“. Slovo „Ё“ se v japonské cyrilizaci často nepoužívá kvůli jeho fakultativnímu použití v ruském jazyce (a možnému nahrazení písmenem „Е“, které by ovlivnilo výslovnost), ale profesionální překladatelé používají ё povinné.[Citace je zapotřebí ] Některá osobní jména začínající na „Yo“ (nebo použitá za samohláskou) se píší pomocí „Ё“ (např. Йоко pro Yoko Ono, ale Ёко pro Yoko Kanno a všichni ostatní Yokos).
Výjimky
Některá vlastní jména z historických důvodů nedodržují výše uvedená pravidla. Patří mezi ně mimo jiné:[Citace je zapotřebí ]
Angličtina (Rōmaji) | Ruský pravopis | Cyrillizace | japonský |
---|---|---|---|
Japonsko (Nihon, Nippon) | .Пония | Нихон, Ниппон | 日本 (に ほ ん, に っ ぽ ん) |
Tokio (Tokio) | Токиo | То: кё: | 東京 (と う き ょ う) |
Kjóto (Kyoto) | Киото | Кё: то | 京都 (き ょ う と) |
Jokohama | Иокогама (také Йокохама) | Ёкохама | 横 浜 (よ こ は ま) |
Yokosuka | Йокосука | Ёкосука | 横須賀 (よ こ す か) |
Toyota | Тойота (Тоёта ve starších publikacích) | Тоёта | ト ヨ タ (původně: 豊 田) |
jujitsu (jūjutsu) | джиу-джитсу | дзю: дзюцу | 柔 術 (じ ゅ う じ ゅ つ) |
jen (en) | иена | эн | 円 (え ん) |