Přepis japonského jazyka v esperantu - Transcription of the Japanese language in Esperanto

Tento článek vysvětluje transkripce z japonština v Esperanto abeceda. Esperantisté často používají transkripce, které nejsou esperanto, jako např Hepburn a Kunrei. Potřeba transkripce v esperantské abecedě je však nezbytná pro to, aby neosobně mluvící esperantisté mohli vyslovovat slova.

souhrn

V japonštině existují dva známé transkripční systémy latinka: Hepburn a Kunrei. Neexistuje však žádný úředník esperanto přepis pro japonský. Tato stránka představuje jednu z neoficiálních metod přepisu.

Transkripce

Většina knih o esperantu byla vydána v Japonsko poskytnout tabulky pro přepis. V roce 2012 kniha od Kenichi Fujimaki, volala Marugoto-esuperanto-bunpō-kaichōban ま る ご と エ ス ペ ラ ン ト 文法 改 訂 版 (rozsvícený Upravená gramatika esperanta).^[1] vysvětluje jeden způsob transkripce, avšak až do roku 1923 Yoshimi Ishiguro píše jeho Shotō esuperanto kyōkasho 初等 エ ス ペ ラ ン ト 教科書 (rozsvícená učebnice esperanta),^[2] vysvětlující přepis, ale zbývající digitální kopie jeho děl jsou sotva čitelné, takže nejsou zahrnuty v tomto článku.

Dvojité souhlásky

Symbol "っ " / "ッ „(malý)つ „[tsu]) se ve skutečnosti nepřepisuje, ale místo toho je označeno zdvojnásobením následující souhlásky. Příklad: Sapporo (さ っ ぽ ろ ).

Podle Hepburn:

• c → tc (ts → tts)
• ĉ → tĉ (ch → tch)
• ŝ → sŝ (sh → ssh)

Podle Kunrei:

• c → cc (t → tt)
• ĉ → ĉĉ (ty → tty)
• ŝ → ŝŝ (sy → ssy)

Dlouhé samohlásky

Toto jsou různé metody přepisu slova と う き ょ う (Tokio )

• Tókjó : Označeno a macron.
• Tokjo : Žádná indikace.
• Tôkjô : Označeno a Circumflex.
• Toukjou nebo Toŭkjoŭ: Označeno použitím ou na dlouho Ó zvuk a ŭ na dlouho u zvuk.
• Tookjoo: Označeno zdvojnásobením samohlásek.

Dvojhlásky

Japonská samohláska i se změní na j a samohláska u se změní na ŭ pro přepis esperanta.

• ai → aj
• ei → ej
• oi → oj
• ui → uj
• au → aŭ
• eu → eŭ
• ou → oŭ
• ue → ŭe

Souhlásky

Pokud je ve slově じ (ji) před ん (n), musíte jej napsat jako .i. V opačném případě můžete použít buď .i nebo .i.

• „Ĝiŝin“ (じ し ん, zemětřesení )
• „Buridĝi“ (ブ リ ッ ジ, Smlouva most )
• „Kanĝi“ (か ん じ, kanji )
• „Fuĵi-san“ (ふ じ さ ん, Fuji, Poznámka: さ ん je samostatné slovo, takže můžete použít ĵ)

Když slabika ず /づ je použito na začátku slova, to je většinou přepsáno jako dzupřímo z Hepburn; ale pokud je slabika kdekoli jinde ve slově, je většinou přepsáno jako zu.

• Kazu (か ず, číslo)
• Manazuru (ま な づ る)
• Dzuke (づ け)
• Dzumen (ず め ん, kresba)

Neznělé samohlásky

Obecně platí, že některé samohlásky nelze vůbec vyslovit. To je v běžné řeči v japonštině velmi běžné^[3]

• Shita → Ŝta (し た)
• Desu → Des (で す)

Červené písmena označují Kana již nepoužívá v moderní japonština.

Viz také

• Esperantigo de vortoj el japana fonto
• Romanizace japonštiny
  • Hepburnova romanizace
  • Kunrei-shiki romanizace

externí odkazy

• Baza Esperanto-lekciono por (japanaj) retmarŝantoj
• Konsiloj por transskribado el la japana al Esperanto

Reference