Hokkaidské dialekty - Hokkaido dialects
Hokkaidský dialekt | |
---|---|
Rodilý k | Japonsko |
Kraj | Hokkaido |
japonský
| |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | – |
Glottolog | hokk1249 [2] |
Dialekt nebo dialekty Hokkaido (北海道 方言, Hokkaido-hógen), běžně nazývaný Hokkaido-ben (北海道 弁), pocházejí z relativně nedávného osídlení z pevninského Japonska. Větší část Hokkaidó byla osídlena ze směsi oblastí, zejména z Tohoku a Regiony Hokuriku Od období Meidži, takže na Hokkaido byly smíchány různé japonské dialekty.
Vztah hokkaidského dialektu ke zbytku japonštiny - a zda vůbec existuje souvislý hokkaidský dialekt - je předmětem debaty. Shibata (2003) zmiňuje tři teorie:[1]
- Vnitrozemské odrůdy jsou součástí Kantó dialekt, zatímco pobřežní odrůdy jsou součástí Tóhoku dialekt
- Existuje jediný dialekt Hokkaido, který je výraznou větví východní japonštiny
- Existuje dialekt Hokkaido, ale sestupuje z dialektu Niigata (jednoho z Tōkai – Tōsanské dialekty ), přechodná forma se západoamerickými rysy.
Vliv tohoku je nejsilnější v pobřežních oblastech, zejména na Poloostrov Oshima na jihu, kde se místní odrůda běžně nazývá Hama-kotoba (浜 言葉, pobřežní řeč). Městský dialekt Sapporo je docela blízko Standardní japonština. Západní rysy mohli přinést obchodníci z Kansai a Hokuriku v návaznosti na Kitamaebune („lodě směřující na sever“) obchodní cesta.
Na Hokkaidó se také mluví Jazyk Ainu, který tam byl široce používán před japonským osídlením a stále má několik starších mluvčích.
Výrazy
- The -re imperativní tvar pro jejichidanská slovesa a s-nepravidelná slovesa namísto standardního tvaru -ro
- Vůle a předpokládaná přípona -být; z dialektu Tohoku
- Předpokládaná přípona -sho nebo -sho; kontrakce standardní zdvořilé předpokládané formy desho
- tōkibi pro „kukuřici“ místo Standardu tōmorokoshi; také se používá v mnoha japonských dialektech
- shibareru pro „zmrazit, mrznout“ místo Standard kogoeru; z dialektu Tohoku
- nageru místo „zahodit“ místo Standardu suteru; z Tohoku dialektu; nageru ve standardu znamená „hodit“
- Waya pro „neplodné, žádné dobré“ místo Standard dáma; ze západní japonštiny
- shitakke pro příležitostné „sbohem“ nebo „pak“ místo Standard (bolí) ja
- namara místo „velmi“ místo standardu totemo; od 70. let z dialektu Niigata
Reference
- ^ A b Takeshi Shibata, v 月刊 言語 Gekkan Gengo, Leden 2003, roč. 32, č. 1, s. 26–29
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Hokkaido“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.