Romanizace Nihon-shiki - Nihon-shiki romanization
 | Tento článek má několik problémů. Prosím pomozte zlepšit to nebo diskutovat o těchto problémech na internetu diskusní stránka. (Zjistěte, jak a kdy tyto zprávy ze šablony odebrat) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
|
 |
| Japonské psaní |
|---|
| Součásti |
| Použití |
| Romanizace |
Nihon-shikinebo Nippon-shiki Rōmaji (japonský: 日本式 ロ ー マ 字„Japonský styl“, romanized as Nihon-siki nebo Nippon-siki v Nippon-shiki sám), je a romanizace systém pro přepisující the japonština do latinka. V diskusi o romaji, je zkráceně Nihon-shiki nebo Nippon-shiki. Mezi hlavními systémy romanizace pro japonštinu je nejběžnější a má a vztah jedna ku jedné do kana systém psaní.
Dějiny
To bylo vynalezeno fyzikem Aikitsu Tanakadate (田中 館 愛 橘) v roce 1885,[1] se záměrem nahradit Hepburn systém romanizace.[2] Záměrem Tanakadate bylo nahradit tradiční kanji a kana systém úplného psaní japonštiny pomocí romanizovaného systému, který podle něj usnadní Japonsku konkurovat západním zemím. Vzhledem k tomu, že tento systém byl určen Japoncům k psaní jejich vlastního jazyka, je mnohem pravidelnější než Hepburnova romanizace a na rozdíl od Hepburnova systému se nepokouší usnadnit výslovnost anglicky mluvících osob.[Citace je zapotřebí ]
Po Nippon-shiki následovala Kunrei-shiki, který byl přijat v roce 1937, po politické debatě o tom, zda Nihon-shiki nebo Hepburn-shiki by měla být používána japonskou vládou.[1] Kunrei je jinak téměř totožný, ale slučuje slabikové páry di / zi ぢ / じ, du / zu づ / ず, dya / zya ぢ ゃ / じ ゃ, dyu / zyu ぢ ゅ / じ ゅ, dyo / zyo ぢ ょ / じ ょ, wi / i ゐ / い, we / e ゑ / え, kwa / ka く ゎ / か a gwa / ga ぐ ゎ / が, jejichž výslovnosti v moderní standardní japonštině jsou nyní totožné. Například slovo か な づ か い, vykreslené kanadukai v Nippon-shiki se vyslovuje jako kanazukai v moderní japonštině, a je romanized jako takový v Kunrei. Nicméně, někteří japonští mluvčí stále rozlišují di od zi a du od zu a tak Nippon-shiki pravopis není úplně zastaralý.
Nippon-shiki je považován za nejpravidelnější ze systémů romanizace pro japonský jazyk, protože zachovává přísný tvar „jedna kana, dvě písmena“. Protože má jedinečné formy odpovídající každé z příslušných dvojic kana homofony uvedené výše, je to jediný formální systém romanizace, který umožňuje mapování (téměř) bezeztrátového („okružního“), ale standard neukládá přesné hláskování potřebné k rozlišení ô 王 / お う, ou 追 う / お う a oo大 / お お. (Viz hiragana článek pro více informací.)
Nippon-shiki byla založena Mezinárodní organizace pro normalizaci v ISO 3602 přísná forma. The JSL systém, který je určen pro výuku zahraničních studentů japonštiny, je také založen na Nippon-shiki.
Nipponsiki - ISO 3602 přísné
| gojūon | jo | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| あ / ア A | い / イ i | う / ウ u | え / エ E | お / オ Ó | (ya) | (yu) | (jo) |
| か / カ ka | き / キ ki | く / ク ku | け / ケ ke | こ / コ ko | き ゃ / キ ャ kya | き ゅ / キ ュ kyu | き ょ / キ ョ kyo |
| さ / サ sa | し / シ si | す / ス su | せ / セ se | そ / ソ tak | し ゃ / シ ャ sya | し ゅ / シ ュ syu | し ょ / シ ョ syo |
| た / タ ta | ち / チ ti | つ / ツ tu | て / テ te | と / ト na | ち ゃ / チ ャ tya | ち ゅ / チ ュ tyu | ち ょ / チ ョ tyo |
| な / ナ na | に / ニ ni | ぬ / ヌ nu | ね / ネ ne | の / ノ Ne | に ゃ / ニ ャ nya | に ゅ / ニ ュ nyu | に ょ / ニ ョ nyo |
| は / ハ ha | ひ / ヒ Ahoj | ふ / フ hu | へ / ヘ on | ほ / ホ ho | ひ ゃ / ヒ ャ hya | ひ ゅ / ヒ ュ hyu | ひ ょ / ヒ ョ hyo |
| ま / マ ma | み / ミ mi | む / ム mu | め / メ mě | も / モ mo | み ゃ / ミ ャ mya | み ゅ / ミ ュ myu | み ょ / ミ ョ myo |
| や / ヤ ya | ゆ / ユ yu | よ / ヨ jo | |||||
| ら / ラ ra | り / リ ri | る / ル ru | れ / レ re | ろ / ロ ro | り ゃ / リ ャ rya | り ゅ / リ ュ ryu | り ょ / リ ョ ryo |
| わ / ワ wa | ゐ / ヰ wi | ゑ / ヱ my | を / ヲ jo | ||||
| ん / ン n | |||||||
| znělé zvuky (dakuten ) | |||||||
| が / ガ ga | ぎ / ギ gi | ぐ / グ gu | げ / ゲ ge | ご / ゴ jít | ぎ ゃ / ギ ャ gya | ぎ ゅ / ギ ュ gyu | ぎ ょ / ギ ョ gyo |
| ざ / ザ za | じ / ジ zi | ず / ズ zu | ぜ / ゼ ze | ぞ / ゾ zo | じ ゃ / ジ ャ zya | じ ゅ / ジ ュ zyu | じ ょ / ジ ョ zyo |
| だ / ダ da | ぢ / ヂ di | づ / ヅ du | で / デ de | ど / ド dělat | ぢ ゃ / ヂ ャ dya | ぢ ゅ / ヂ ュ dyu | ぢ ょ / ヂ ョ dyo |
| ば / バ ba | び / ビ bi | ぶ / ブ bu | べ / ベ být | ぼ / ボ bo | び ゃ / ビ ャ bya | び ゅ / ビ ュ byu | び ょ / ビ ョ čau |
| ぱ / パ pa | ぴ / ピ pi | ぷ / プ pu | ぺ / ペ pe | ぽ / ポ po | ぴ ゃ / ピ ャ pya | ぴ ゅ / ピ ュ pyu | ぴ ょ / ピ ョ pyo |
| く ゎ / ク ヮ kwa | |||||||
| ぐ ゎ / グ ヮ gwa | |||||||
Poznámky
- Dopisy dovnitř Červené jsou v moderní japonštině zastaralé.
- I když on へ se používá jako částice, píše se jako on, ne E (Kunrei-shiki / Hepburn).
- I když ha は se používá jako částice, píše se jako ha, ne wa.
- I když jo を se používá jako částice, píše se jako jo, ne Ó.
- Dlouhé samohlásky jsou označeny a přízvuk háčkem: dlouho Ó je psáno Ó, na rozdíl od Hepburnu, který používá a macron.
- Slabičný n ん se píše jako n před souhláskami, ale jako n ' před samohláskami a y.
- Geminate souhlásky jsou vždy označeny zdvojnásobením souhlásky po sokuon (っ).
Viz také
Zdroje
- Gottlieb, Nanette. "Hnutí Rōmaji v Japonsku." Journal of the Royal Asiatic Society (Třetí série). Leden 2010. Sv. 20, iss. 1. str. 75–88. Publikováno online 30. listopadu 2009. Dostupné na Cambridge Journals. doi:10.1017 / S1356186309990320.
- Kent, Allen, Harold Lancour a Jay Elwood Daily (výkonní redaktoři). Encyclopedia of Library and Information Science Volume 21. CRC Press, 1. dubna 1978. ISBN 0824720210, ISBN 9780824720216.
- Nihongo Daihakubutsukan (日本語 大 博物館), autor: Kida, Jun'ichirō (紀 田 順 一郎 Kida Jun'ichirō), vydavatel: Just System (ジ ャ ス ト シ ス テ ム, Jasuto Shisutemu) ISBN 4-88309-046-9 (v japonštině), kapitola 6.